Mezinárodní měnový fond v Praze: bublina praskla
Tento článek Andrease Beckmanna vyšel v angličtině v aktuálním vydání časopisu Central Europe Review.
Měla to být příležitost k hrdosti.
Když se začalo v roce 1995 vyjednávat se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem o tom, že by se mohl jejich společný summit konat v Praze, Česká republika byla ještě mezi postkomunistickými zeměmi hvězdou. Možnost přivítat činitele dvou ctihodných světových institucí byla považována za symbol toho, jak daleko to Česká republika dotáhla na cestě od komunismu k prosperitě.
To bylo tehdy. Teď je to jiné.
Od té doby, co byla v roce 1996 uzavřena dohoda, že se v Praze bude konat tento summit, ukázalo se, že je "tygří ekonomika ve střední Evropě" jen z papíru. A i Světová banka a Mezinárodní měnový fond se dostaly do obtížné situace poté, co reagovaly nekompetentně na finanční krizi v Asii a na rostoucí protesty proti globalizaci.
A co se týče samotné vrcholné schůzky, Češi přišli o svůj samolibý úsměv. Vyhlídky na to, že vznikne Seatle II, III nebo IV (podle toho, co počítáte), způsobují, že celá záležitost vypadá spíš jako noční můra než jako záminka otevřít šampaňské. Nervozita se šíří nejen mezi činiteli vlády a bank, v policii a mezi šéfy poboček restaurace McDonald, ale také, jak se zdá, i mezi mnohými normálními českými občany.
Noční můra ostrých pouličních bitek mezi policií a hordami demonstrantů zastínila veškerou vážnější debatu o globalizaci, která naplňovaa český tisk během srpnové okurkové sezóny. Podle zpráv se má v Praze sejít 15 000 - 50 000 demonstrantů a alespoň 10 000 jich má být ze zahraničí.
Vyhlídky na to, že by se do ulic mohly vydat desetitisíce osob, jsou znepokojující pro obyvatelstvo i tisk, které (deset let po sametové revoluci!) stále považují pouliční demonstrace za něco velmi blízkého terorismu. Portréty těchto očekávaných 50 000 demonstrantů, líčených v českých novinách a televizních stanicích jako osoby nemyté a nečesané, jako násilné vrhače kamení, vyvolaly v celé zemi v této věci intenzivní hysterii.
Podle pražského primátora Jana Kasla mezi jinými byla techno party, která zahltila začátkem srpna malou vesnici v jižních Čechách a kterou navštívilo několik tisíc právě takovýchto nemytých a nečesaných mladých lidí, jasnou ukázkou toho, co brzo čeká hlavní město Prahu ve velkém měřítku.
Denní zpravodajství podrobně sledovalo rigorózní přípravy na vlnu demonstrantů: 11 000 policistů bylo zmobilizováno, byly nakoupeny nové zásoby slzného plynu, počet sanitek byl zdvojnásoben, byly připraveny postele v nemocnicích. Městská správa prý také připravila asi 150 lůžek pro ubytování obyvatel, jejichž byty budou možná v pouličních bitkách poškozeny.
Zdeněk Hrubý, jemuž vláda svěřila dohled nad přípravami vrcholné schůzky, nakonec obvinil ministerstvo vnitra z šíření hysterie, poté co doporučilo, aby se lidi zásobili potravinami a pokud možno po dobu vrcholné schůzky opustili Prahu.
Vzhledem k tomu, že se vrcholná schůzka zdá proměňovat stále více v noční můru než v sen, jaký se původně čekal, pozornost se soustředila na to, jaké finanční výhody může tato akce přinést.
Zvýšená policejní přítomnost a další neočekávané přípravy znamenaly, že náklady na organizaci schůzky překročily miliardu českých korun. Kromě toho stála adaptace bývalého komunistického "Paláce kultury" , kde se dříve konaly sjezdy komunistické strany, na vhodnou budovu pro setkání bankéřů, přibližně 2,8 miliardy korun. Celkem bude celá legrace stát přibližně 4 miliardy korun.
Studie, kterou vypracovala poradenská firma Deloitte and Touche očekává, že z vrcholné schůzku připlyne Praze a České republice asi 1,1 - 3,3 miliardy korn. Očekává se, že během následujících pěti let připlyne dalších cca 7,8 - 17,1 miliard korun formou investic. Ministr financí Pavel Mertlík a předseda České národní banky Josef Tošovský chtějí využít setkání bankéřů jako šanci předvést potenciálním investorům svou zemi.
Pro město Prahu je vrcholná schůzka dobrou příležitostí, jak zvýšit příjmy z turistiky. Návštěvy Prahy, které České republice vydělávají zdaleka nejvíce turistických dolarů, se za poslední dva roky už výrazněji nezvyšují a zdá se, že jejich počet bude klesat. Vedoucí představitelé města doufali, že při příležitosti vrcholné schůzku navštíví lukrativně Prahu mnoho lidí, kteří by tam jinak necestovali.
Jestli povede vrcholná schůzka Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze skutečně k novým investicím pro Českou republiku a promění Prahy v kongresovou Mekku, to samozřejmě bude záležet na tom, jestli tisíce delegátů v podnikatelských oblecích odjedou z města s pozitivními vzpomínkami. Pokud nikoliv, marketingové cvičení by mohlo být kontraproduktivní. Aby to dopadlo dobře, české ministerstvo financí připravilo zvláštní kursy a poradenství o zdvořilosti a osobní hygieně pro stovky mladých lidí, kteří budou při akcích fungovat jako pořadatelé.
Bude to stačit? Pokud vím, nikdo se nepokusil přesvědčit pražské taxíkáře, aby se nepokoušel své bohaté zákazníky okrást, ani nikdo nevyučoval podmračené prodavačky v pražských obchodech, aby se chovaly vstřícněji.
Češi doufají, že to dobře dopadne. V současnosti by to znamenalo aspoň to, že by si mohli po odjezdu posledních bankéřů i dlouhovlasatců zhluboka oddechnout.
