Ženy jsou přirozeně promiskuitní
Vědci jsou nyní přesvědčeni, že je nevěra genetickým mechanismem pro plození zdravých dětí
Shrnujeme článek, zveřejněný v týdeníku Observer v neděli 3. září 2000.
"Tolik mužů, tak málo času!" Herečka a svůdkyně Mae Westová o tom vtipkovala, ale vědci - tedy alespoň vědci mužského pohlaví - jsou nyní přesvědčeni, že předložili přesvědčivé důkazy.Ženy vůbec nejsou svou přirozenou podstatou monogamní. Ženy jsou, stejně jako muži, svou podstatou přirozeně promiskuitní. Biologové jsou přesvědčeni, že jsou ženy geneticky naprogramovány, aby souložily s několika různými muži za účelem zvýšení pravděpodobnosti, že se jim narodí zdravé děti, které nejpravděpodobněji přežijí.
Tato teorie vysvětluje, proč tak často dochází k chybně identifikovanému otcovství. Z důkazů vyplývá, že každý sedmý člověk není biologickým potomkem muže, o němž se domnívá, že je to jeho otec. Americká televizní komedie Sex in the City, která je kritizována, že je to jen mužská fantazie, protože v ní vystupují sexuálně agresivní ženy, prý jen ukazuje, co ženy dělají normálně.
Konvenční teorie tvrdí, že jsou přirozeně promiskuitní jen muži, protože to zvyšuje pravděpodobnost, že budou mít mnoho dětí s různými ženami.
Avšak dvě nové analýzy zveřejněné ve vědeckých časopisech přidaly další informace k rostoucímu množství důkazů o tom, že samičky z celé přírody - včetně ptáků, včel, ryb, štírů, krabů, plazů a savců - jsou promiskuitní a vědci jsou přesvědčeni, že totéž platí i o ženách.
Zpráva, která byla zveřejněná koncem srpna v Proceedings of the US National Academy of Sciences, poprvé dokázala, že když se samička sladkovodní tropické ryby jménem paví očko (guppy) chová promiskutně a ne monogamně, zvyšuje množství i kvalitu svého potomstva.
Analýza zveřejněná v časopise Nature dokazuje, že slepice kopulují s několika samci, ale aktivně si vybírají, spermatem od kterého z nichž si přejí být oplodněny. Tim Birkhead, profesor evoluční biologie z Universit of Sheffield, zjistil, že "když slepice mají sexuální styk se samci, kteří se jim nelíbí, po ukončení sexuálního styku se spermatu zbaví - vystříknou ho hned ven." Birkhead uzavírá: "Dál to posiluje názor, že samice nejsou jen pasivními nádobami na spermata."
Birkhead je přesvědčen, že podobně jako ptactvo z džungle i u žen se dá dokázat, že u nich dochází k spontánním potratům skupin buněk, které jsou neslučitelné s tím, co žena chce.
Evoluční biologové konstatují, že jsou tyto důkazy nyní drtivé a že odpovídají i výsledkům antropologických studií. "Vzhledem k tomu, že se člověk vyvinul z jiných forem života, je pravděpodobné, že má mnoho podobných mechanismů. Motivace, která nás nutí, abychom vyhledávali další partnery, je evoluční. Důkazy velmi silně naznačují, že jsou ženy promiskuitní, ale míra jejich promiskuity záleží na okolnostech," konstatuje Birkhead, který nedávno zveřejnil knihu s titulem Promiscuity.
Usuzuje se, že ženy mají z promiskuity několik evolučních výhod. Nejzjevnější je "pojištění plodnosti". Birkhead se zmiňuje o případu muže, který se rozhodl podstoupit vasektomii poté, co jeho žena porodila třetí dítě. Avšak chirurg zjistil, že muž má vrozenou vadu a že nemohl být otcem ani jednoho ze "svých" tří dětí.
Jedna studie zkoumala manželské dvojice, které čekaly v britském zdravotnictví na léčbu pro zvýšení plodnosti v případech, kdy byli muži "azoospermičtí", což znamená, že neprodukovali žádná spermata a byli naprosto neplodní. Vědci zjistili, že v pětadvaceti procentech otěhotněly ženy dříve, než byla léčba za účelem zvýšení plodnosti vůbec zahájena.
Promiskuitu také vysvětluje "teorie o úsilí získat kvalitní geny", jak ho projevuje rákosník. Samička rákosnice sice může založit hnízdo se samcem, který má malý zpěvní repertoár, ale vyhledává pak sexuální styk s dalšími samci s větším zpěvním repertoárem, kteří většinou žijí déle. Tak získává nejkvalitnější potomstvo, které také žije déle.
Samička pseudoštíra, která má kapsu, v níž uchovává oplodněná vajíčka, je dalším příkladem. Pokud kopulovala jen s jedním samcem, dochází velmi často k spontánním potratům, pokud samička tohoto druhu štíra kopulovala s dvěma samci, pravděpodobnost potratu je daleko nižší, protože si samička může vybrat kvalitnější spermata.
"Nejsme vždycky schopni najít si přesně takového partnera, jakého chceme, a tak všichni děláme kompromisy. To platí i pro lidi. Žena možná najde muže, který dokáže rodinu zaopatřit a stará se o děti, ale nutně nechce, aby byl otcem jejích dětí," konstatuje Birkhead.
Tím, že jsou ženy promiskuitní, si také někdy zajišťují větší péči o své děti. U Indiánů kanadského kmene Inuit, žijících v arktické severní Americe existuje tradičně systém "dvojmanželství", kde spolu v jediném manželství žijí dvě dvojice. To znamená, že rodiče mají dva otce a dvě matky, které se o ně starají v tamějších tvrdých přírodních podmínkách.
Avšak nejsilnější důkazy o tom, že jsou ženy promiskuitní, pocházejí od mužů - totiž od jejich varlat. Dochází-li k boji spermat, znamená to, že muž musí vyprodukovat co největší množství spermat, aby zahltil spermata od soupeře. To znamená, že čím víc je samička přirozeně promiskuitní, tím větší vzniknou samčí varlata.
Samičky od šimpanze jsou neobyčejně promiskuitní, a samci šimpanzové mají velká varlata; naproti tomu samičky goril jsou svému partnerovi nesmírně věrné, a tak mají gorilí samci malá varlata. Lidští samci mají varlata střední velikosti (40 gramů neboli 0,08 procent tělesné váhy), což znamená, že mezi ženami dochází k střední míře promiskuity.
Jedinou útěchou, kterou si mohou muži vyvodit ze světa přírody je to, že pro ženy také existují pobídky, aby neměly všechny své děti z cizoložných vztahů.
"Pokud jsou naprosto nevěrné svému partnerovi, mohlo by se stát, že je opustí,"konstatuje Birkhead.
