pondělí 3. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Televize Nova:
  • Svědectví Ronalda Laudera v americkém Senátu: "Americká vláda musí zasáhnout, Železný mi ukradl televizi"
  • Jak Vladimír Železný hájí v TV Nova IPB (Volejte řediteli, 1.7.2000)
  • K tomu: IPB: Chirurgický zákrok - a co dál? (Václav Žák, Právo) Česká televize:
  • Připravil si televizní ředitel hořký podzim? K rozhovoru BL s Dušanem Chmelíčkem (Tomáš Pecina)
  • V pravé poledne s Antonínem Zelenkou: horror vacui (Jan Čulík)
  • V pravé poledne: Diskuse nebo týrání televizního diváka? (Tomáš Pecina) O Akademii řemesel a služeb:
  • Malá skupina usiluje o monopol a velké peníze (Milan Maršálek) Školství:
  • Víceletá gymnázia nesmějí být zrušena!! (Pavel Maršálek) Zdravotnictví:
  • Kontroluje někdo činnost ministra zdravotnictví? (Vladimíra Bošková) Reakce na článek v IHT:
  • Nový evropský národ - špinaví Východoevropané (Ondřej Čapek) Debata:
  • Na obranu Jaromíra Štětiny (Ferdinand)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Připravil si televizní ředitel hořký podzim?

    K rozhovoru Britských listů s Dušanem Chmelíčkem

    Tomáš Pecina

    Rozhovor, který poskytl ředitel České televize Britským listům, je bezesporu jeho nejvýznamnějším mediálním vystoupením od nástupu do funkce. Narozdíl od (nečetných) předchozích interview nebyl ředitel konfrontován s obecně formulovanými dotazy, na něž by bylo možno reagovat mlhavými rozklady, ale s ostrými, kategorickými otázkami, často vyžadujícími odpověď ano-ne. Tento rozhovor proto napověděl mnohé nejen o záměrech ředitele Chmelíčka, ale i o jeho osobním stylu a způsobu uvažování.

    Potvrdilo se, že Chmelíčkovo pojetí vedení České televize je blízké koncepci jeho úspěšného předchůdce Iva Mathého. Ředitel správně analyzoval situaci po odvolání Jirákovy Rady ČT a usoudil, že své postavení nemůže odvozovat od autority radních: reakce veřejnosti na odvolání předchozí Rady (o niž se více než rok s úspěchem opíral Jakub Puchalský) byla velmi vlažná a poslanci nyní mají volnost odvolat i její následovnici, aniž by výrazně zhoršili vlastní obraz v očích demoralizovaného voličstva. Formulace zákona o České televizi je snadno zneužitelná a Chmelíček dobře ví, že Marešova Rada, svým složením neschopná získat si u odborné a patrně i široké veřejnosti prestiž, je irelevantní a není proto dobrým základem k budování jeho mocenského postavení.

    Dušan Chmelíček proto volí přímé kontakty na politické špičky, a to je v jeho situaci zřejmě jediná možná cesta. Zásadní problém spočívá však v tom, že Chmelíček se na rozdíl od Mathého nemůže opřít o podporu zaměstnanců televize. Mathé byl sice v osobním jednání poněkud nevypočitatelný, ale fakticky vytvořil v televizi prostředí jistoty zaměstnání; Chmelíček se naopak zbavil neurvalým způsobem Šámala, a protože za ním nestojí úspěchy "otce zakladatele", zaměstnanci ČT vůči němu nyní cítí strach, nikoli respekt.

    Druhý rozdíl, a ten bude asi určující, je dán sníženou možností ředitele Chmelíčka nabídnou politickým špičkám protislužbu. Zpravodajství České televize má trvale nízkou sledovanost a pokud v něm bude aplikován příkazní systém výroby zpráv, jaký známe např. z TV Nova, ztratí u diváků, kteří velmi přesně chápou rozdíl mezi důvěryhostí a atraktivitou zpravodajství, i pověst zdroje objektivních informací.

    Dušan Chmelíček má tedy jedinou možnost, totiž zaměřit svou televizi na dosud neuspokojenou část politické klientely, a místo pseudovyváženého vysílání ve prospěch tandemu Klaus-Zeman/Šlouf orientovat televizi provládně.

    To by však mohla být sebevražedná volba: uvědomme si, že 10. července bude schválena novela volebního zákona, takže skončí období, kdy bylo pro ODS výhodné držet ve Strakově akademii nyní stále populárnější Zemanovu vládu. Cesta "šloufovize" by tedy ředitele mohla rychle přívést do záhuby.

    Není pochyb o tom, že příliš snadno vyhraná bitva o Proroka je pro politické strany Pyrrhovým vítězstvím: co získali na přívětivosti zpravodajství a na vytěsnění prohradních kruhů z obrazovky, to zároveň ztrácejí sníženou věrohodností zpráv. Jak ukázal rozhovor BL s poslankyní za ODS Kateřinou Dostálovou, minimálně část poslanců ve své kritice veřejnoprávní televize nepolevuje a místo aby se spokojila s lehkým posunem vyznění zpráv, bude od ředitele ČT vyžadovat radikální změny.

    Zásadním mezníkem budou bezesporu podzimní volby: jestliže se ODS rozhodne podržet Zemanovu vládu ještě přes ně (a to v tuto chvíli zřejmě ještě nevědí ani sami Klaus s Mackem), bude třeba využít do defenzívy zahnaného veřejnoprávního ředitele když ne přímo k podpoře vlastních kandidátů (ta by mohla být sebevražedná!), pak jistě k neutralizaci nesmluvní opozice. Jak bylo ovšem řečeno, Chmelíčkovi chybí Mathého nebo Železného obratnost a není zdaleka jisté, že dokáže tyto úkoly splnit. Pokud by selhal podruhé (jako v případě zbrklé výměny ikonifikovaného Proroka), politická elita by ho nepochybně okamžitě hodila přes palubu.

    Vypovězení opoziční smlouvy je jedním ze dvou možných zvratů ve vývoji na Kavčích horách. Druhou takovou možnost představuje rebelie samotných pracovníků ČT. Události kolem odvolání Šámala ukázaly, že v redakci zpravodajství existuje silné vědomí sounáležitosti, ne však znalost prostředků, jak dosahovat svých cílů. Redaktoři omezili své nářky na neoficiální a nepříliš věrohodné mediální kanály (LN, MFD), místo aby vyvolali skutečnou veřejnou diskusi např. prostřednictvím internetu, a srocovali se a zatínali pěsti v "kuřárně", místo aby publikovali v tisku vlastní autoritativní stanoviska a využívali, pokud by jim byla odepřena veřejnoprávní obrazovka, pro debatu o situaci v ČT rozhlasu, eventuálně jiných televizních stanic. Dá se předpokládat, že příště budou poučenější a stejná chyba se už nebude opakovat.

    Ať bude příští vývoj jakýkoli, ředitel Chmelíček se v každém případě bude muset zbavit koule na noze jménem Jiří Hodač. Tento muž osvědčil takovou míru komunikační i manažerské neschopnosti a vytvořil o sobě mezi podřízenými i ve veřejnosti tak nelichotivý obraz, že jeho dlouhodobé setrvání ve funkci je vyloučeno. Otázkou však je, kdo na Hodačovo místo. Lze předpovědět, že zatímco kandidátů třídy Klepetko bude vždy dost, kandidát třídy Čulík nebo Zuna se do výběrového řízení nepřihlásí ani jeden. Přitom jde o naprosto klíčové rozhodnutí, protože, jak známo, pouze profesionálně dělaná propaganda skutečně funguje: míní-li tedy ředitel Chmelíček vážně svůj úmysl učinit ze zpravodajství prostředek, jímž by si u politiků zaplatí ještě několik měsíců (možná i let) ve funkci, musí si svého "ministra propagandy" bezpodmínečně najít. V opačném případě je velmi pravděpodobné, že obě demise, které jsem předpověděl v nedávné poznámce, nastanou rychleji, než bys řekl Mathé.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|