O tajných službách: Článek pana Bradáče nebyl útokem na Jana Kavana, naopak
Mýlí se Tomáš Pecina, když označuje článek pana Bradáče za ÚTOK. Nepochopil, že otázka není odpověď a často kladená otázka - FAQ není názorem autora článku. Ty odpovědi, které pan Bradáč píše, jsou po velmi dlouhé době něčím, co má reálný základ. Kavanovi neškodí - naopak. Jsou spíše jeho OBHAJOBOU. Chytrou obhajobou, protože na realitě založenou. Opravdu rozvědka nebyla Stb a diletanti, kteří to jsou dodnes schopni papouškovat, nevědí o fungování tajných služeb nic.
Pan Bradáč je v českých zemích pravděpodobně první (nebo jeden z prvních), kdo zveřejnil některé z argumentů, oddělujících Stb (II. správu FMV) od zahraniční služby (I. správy). Popisuje i rozdíly v postojích jednotlivých služeb. Sadisti z politického odboru II. správy opravdu vlastenci nebyli... Jistou jiskru objevného odhalení mělo i nedávné zveřejnění části pozadí tzv. "tajné části" I. správy, řídící ilegální strukturu (přinesla ČT v rámci komentářů k majoru Zemanovi).
Podstatný fakt je ale na celé této kauze porevolučního vývoje tajných služeb jen jeden - a to, že archivy I. správy byly nejprve vyčištěny, upraveny, a poté ponechány "porevolučním strukturám". Originály byly rozkopírovány a opustily spolu s několika jedinci ČSSR. Tajná služba se zprivatizovala.
Cynismus, že? Přes pozměněnou informační hodnotu byly zbylé "archivy" jako "cenné" převzaty porevoluční strukturou FMV a ti lidé, kteří zůstali "v evidenci", se stali obětí verbovky americké, italské, izraelské a britské rozvědky.
Manipulace, které byly vystaveny materiály jak rozvědky, tak i kontrarozvědky, je učinily prakticky neupotřebitelnými.
Množství materiálů v archivech II. správy komplexnější metody z valné části vylučovalo, a tak se ke slovu dostaly pouze skartovací stroje a komise "historiků".
Ta během několika týdnů vyčistila archivy od některých "zájmových" osob, likvidovala stopy po perspektivních lidech, které potřebovala použít a zbytek po patřičné úpravě ponechala.
Ta úprava byla nejzajímavější. Na bývalém ÚV KSČ byla tajná tiskárna se zásobami nejrůznějších tiskopisů z různých dob, papírů různých institucí, všemožných razítek apod. Po desítkách let tyto prostředky falšování došly využití... První porevoluční vlna byla plná touhy po odplatě a chtěla se mstít. A tak vznikly kampaně, které přiživovali i někteří bývalí pracovníci těchto služeb. Se škodolibostí jim vlastní...
Archivy ilegálů přitom prakticky neexistovaly, protože "tajná část" zahraniční služby byla řízena přímo rezidenty v teritoriích či důstojníky z Prahy a centrální evidence neexistovaly...
Každý si řídil své lidi a veškerou agendu měl uschovanou ve své ocelové skříni...
Pouze za "vlády" jednoho z prvních porevolučních ministrů na vnitru se do rukou italské, "křesťanské" rozvědky dostaly seznamy - pouze některých agentů a některých rezidentů "veřejné části"... S tristními následky.
Řada z nich byla zabita za nevyjasněných okolností, řada z nich přešla pod jinou vlajku. Přežilo jich pouze několik a po těch se slehla země...
Finanční soběstačnost ilegálů a nezávislost jimi kontrolovaných zdrojů financí na československém rozpočtu umožnilo něco do té doby nevídaného: masivní příliv peněz do československé porevoluční ekonomiky, které bylo potřeba přes českou ekonomiku vyprat a tím i zlegalizovat.
Korunu tomu nasadil "pirát Kožený", který koupil velkou část technické správy FMV, o kterou diletanti Ruml a spol. neměli zájem.
A tak vznikla Victoria Security Printing, Victoria Security Products, Victoria Publishing a další odnože Koženého impéria... Vznikly ale i další firmy na bázi spojenectví. Starých i nových.
To byl jeden z hlavních důvodů, proč do české společnosti pronikl onen jinde nevídaný "mafiánský" kapitalismus, provázený rozsáhlou korupcí státních struktur a mediální manipulací, krachy bank a podniků.
Prostě se metody tajných služeb rozrostly do masového měřítka a zmutovaly.... A mutují dodnes.
Pod praporem věčného boje pravdy a lásky proti lži a nenávisti. Jak příznačné pro absurdního dramatika...
