Atrapa
Premiéři České a Slovenské republiky včera manipulovali s cihlou, o které zpravodajství celý den přinášelo zprávy jako o cihle zlaté, která váží čtrnáct kilogramů a má hodnotu přibližně čtyř miliónů korun.
V Televizních novinách ovšem televize Nova odvysílala telefonický rozhovor s pracovnicí zasvěcenou do zmíněné transakce a ta tvrdila, že při závěrečné tečce za dělením federace byla použita replika.
Tiskový mluvčí vlády pak s úsměvem uvedl, že zlato je vždy opředeno tajemstvím a navrhl, aby tomu tak bylo i v případě té včerejší cihly.
Nic proti tajemství, ale pokud jsme se včera v televizi dívali na repliku, proč zdůrazňoval náš předseda vlády, že oba premiéři zastávají názor, že politika má být průhledná a věrohodná, a proto že se rozhodli pro předání nikoli symbolické, ale originální, to znamená opravdu zlaté cihly, která má hodnotu čtyř miliónů korun?
Nejde o to, zda byly minulou středu v České národní bance naloženy do slovenského kamiónu všechny cihly, anebo zda tady ta poslední zůstala, aby ji Mikuláš Dzurinda odvezl osobně. Jde o tu průhlednost a věrohodnost politiky.
Pokud se premiéři pouze tvářili, že si podávají originál, a ve skutečnosti věděli, že se filmují s atrapou, pak to představení sehráli zcela důvěryhodně.
V tom případě si ale občan může položit otázku, zda třeba v jiných případech, když působí stejně důvěryhodně, říkají pravdu.
Pokud jde o zlato, tajemstvím dnes bývá opředeno spíše výjimečně. Přesně se ví, že se včera v Londýně prodávalo za dvě stě sedmdesát pět dolarů a pět centů za trojskou unci, anebo že poptávka po zlatých špercích meziročně celosvětově vzrostla o sedm procent.
Za první čtvrtletí se například v Indii prodalo zlatých šperků přesně sto devadesát sedm celých osm desetin tuny. Průhledně a věrohodně.
Vysílá se v úterý 23. května ráno.
