pátek 31. března O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Technologie: Jsou stožáry pro mobilní telefony zdraví nebezpečné? V budoucnu se bude krást osobní totožnost Zdravotnictví: Korupce má v českém zdravotnictví dveře dokořán (Vladimíra Bošková) Svět a ČR: Ropa (Ivan Hoffman) Diskuse: V Kosovu k žádné genocidě nedošlo a západní sdělovací prostředky šířily propagandu (Ilona Bílková) Stárnoucí Evropa, Jaroslav Teplý nemá pravdu (=obvyklý titulek JČ, jde-li o výměnu názorů) a komentář Bohdany Burdychové (Jaroslav Teplý) Jak je to s oslavami příchodu americké armády do Plzně (Jiřina Fuchsová) Vydávání Hitlera: Milan Šmíd je univerzitní učitel a toleruje skandál Mein Kampfu (Petr Jánský) K právní kvalifikaci vydání knihy Mein Kampf (Jaroslav Štemberk) Věda a náboženství: Vlastě Leporské: Věda je o něčem jiném než náboženství (Vladimír Wagner) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Vladimír Wagner

Vazená pani Vlasto Leporska,

nechtel bych zabrednout do diskuzi o bozi existenci. Jen bych rad ujasnil nekolik pojmu, jejichz spatne pochopeni podle meho nazoru vedlo k chybnym uvaham ve Vasem prispevku. Pokusim se Vas presvedcit, ze veda a nabozenstvi odpovidaji na rozdilny okruh otazek. Uz principialne nemohou byt v rozporu. Problem nastane v okamziku, kdy se metodami nabozenstvi (viry) snazim odpovidat na otazky resitelne vedeckou metodou a naopak. Budu rad, kdyz si muj prispevek prectete a mozna nektere ze svych nazoru pozmenite.

Veda (vedecka metoda) je prostredek ke zkoumani objektivni reality ("okolniho sveta" jak pisete). Mate pravdu, ze veskere lidske poznani "okolniho sveta" je zprostredkovano lidskymi smysly. A prave veda se pomoci exaktnich metod, jak spravne pisete, snazi co nejvice nase poznani oprostit od subjektivnosti dane timto faktem. Kdo vysledky sveho zkoumani nevyhodnoti exaktnimi metodami, proste neni vedec a pridani sluvka poctivy uz je nesmyslne. Prave pozadavek vyhodnoceni exaktnimi metodami je to, s cim se vedecka komunita obraci na zastance alternativnich metod. Tvrdi, ze alternativnimi metodami "objevene skutecnosti" nemuzeme povazovat za prokazane, pokud nejsou potvrzeny exaktnimi metodami. Tedy homeopatii, astrologii, existenci vlkodlaku a podobne je treba, presne jak pisete, nejdrive prokazat exaktnimi metodami a teprve tehdy mohou byt "poctivymi" vedci uznany.

Pro vedu totiz neni podstatne, jak clovek k danemu popisu, nazoru ci predstave prisel. Jestli se mu zjevily ve snu, precetl je v bibli ci ziskal pomoci "alternativnich" metod. Podstatne je to, jestli je jejich platnost potvrzena exaktnimi metodami.

Stejne je to i s Vami uvadenym prikladem "vzniku" fyziky castic. Podstata vedy neni v tom, ze jeden anticky ucenec zastaval nazor, ze hmota sestava z malych dale nedelitelnych castecek. Ostatne byli jini anticti ucenci, kteri zastavali nazor jiny. Podstata vedy je v tom, ze platnost tohoto nazoru se neustale proveruje pozorovanimi a experimenty vyhodnocovanymi exaktnimi metodami. To je pak ta fyzika castic.

Dovolil bych si rozvinout Vami uvedenou buddhistickou bajku. Snad Vam to aspon trochu (i kdyz velmi zjednodusene) priblizi podstatu vedecke metodiky a presvedci Vas, ze vytykate vedcum neznalost Vami ilustrovaneho zakladniho problemu nepravem. Takze pokracovani bajky o slepcich zkoumajicich tvar slona:

I prihlasil se ze skupiny slepcu jeden a povida: "Pojdme a vymenme si mista, ze kterych slona ohmatavame". I ucinili tak a zjistili, ze nahmataji stejny tvar, jako pred nimi ti, se kterymi si mista zamenili. Bylo jim jasne, ze tvar slona zavisi na miste odkud ho zkoumaji. Zacali slona ohmatavat tak, ze se postupne posunovali okolo neho. Tak kazdy z nich postupne dostal celkovy tvar slona. Tyto tvary porovnali a zjistili, ze se shoduji a jejich mluvci pak mohl uspokojive splnit zadost sveho vladare.

Jak jsem jiz napsal, je veda pouze metodou zkoumani objektivni reality. Ovsem v teto oblasti je jedinou prokazatelne fungujici, kterou lidstvo ma. Nemuze vsak rici, jaky je smysl lidske existence (je-li vubec nejaky), jake jsou moralni hodnoty a jestli samotne poznani okolniho sveta ma smysl, pripadne co ma smysl poznavat a co ne. To vsechno jsou pouze subjektivne resitelne otazky, na ktere odpoved muze dat pouze nejaka forma filosofie (kterou je pripadne nabozenstvi).

Z predchoziho plyne, ze vedec muze zastavat libovolnou filosofii, ktera povazuje za smysluplne poznavani alespon nejake casti objektivni reality. Vedci (vedecke metody pouzivajici) byli a jsou lide ruznych ver a vyznani, ruznych moralnich a charakterovych kvalit, zastavajici ruzna hodnotova kriteria. Stejne jako muze byt dobry zednik bezcharakternim a amoralnim clovekem, muze takovym clovekem byt i dobry vedec. Spravnost vedeckeho postupu neni dana moralkou a charakterem cloveka, ktery jej uplatnuje. Abych predesel nedorozumneni, napriklad kvalita profesora na univerzite a jeho hodnoceni jsou podle meho nazoru dany nejen jeho kvalitami vedeckymi ale i lidskymi.

Pokud tedy pouziji Vaseho prikladu s vyuzitim zvirat k medicinskemu ci jinemu zkoumani. To, jestli je moralni vyuziti zvirat pro lidske potreby, nemuze resit veda. Veda nemuze polemizovat ani s nazorem, ze clovek svoji existenci na zaklade moralniho hlediska nesmi jineho ziveho tvora ani omezit, ani s opacnym extremem, ze je moralni libovolne nakladani s zivymi tvory krome cloveka a spoustou ruznych nazoru, ktere lezi mezi temito dvema extremy. Veda muze rici jedine, jake prakticke dusledky, vyplyvajici s poznani objektivni reality, muze uplatnovani ruznych takovych moralnich kriterii mit. Tedy, jestlize zavrhnu urcite typy potravy, jak se to muze projevit na mem zdravi. Jestlize zavrhnu pouzivani leku (zabijeni mikroorganismu muze byt take oznaceno za nemoralni), jak se to projevi na zdravi a delce zivota. Stejne tak, jestli se rozhodnu, ze nebudu delat medicinske experimenty na zviratech, muze veda rici, ktere oblasti medicinskych znalosti se pro nas stanou mene dostupne, ktere jen velmi tezce dostupne a ktere se stanou pravdepodobne nedostupnymi vubec. A jake to bude mit dusledky pro pacienty a dobu zivota lidi.

Otazku, jestli poznatky ziskane francouzskymi vedci pri vyzkumu sibirskeho jezera mely vetsi hodnotu nez pri nem zmarene zivoty ryb, neresi veda. Ta muze pouze rici, zda jejich poznatky jsou vedecky prokazany a zda mohly byt ziskany i jinou metodou.

Existuje casta namitka. Nepouzivejme takovy postup, ale pockejme, az bude dostupna lepsi technologie a vetsi uroven poznani. Ve vetsine pripadu je takova uvaha chybna (ted se nevyslovuji ke zminenemu pripadu zkoumani sibirskeho jezera). Totiz k tem novym rozvinutejsim technologiim a urovni poznani se muzeme vetsinou dopracovat jedine pres ty jednodussi. Lidska civilizace se rozviji postupne a jednotlive etapy nelze preskocit.

Vasim subjektivnim nazorem, proti kteremu mohu tezko neco namitat, je, ze vyzkum klonovani je nesmysl. Manzelske pary, kterym priroda (buh) zabranil mit "vlastni" deti, je mit nemusi. Lidstvo nepotrebuje mit rostliny ci zvirata s lepsi uzitkovosti. Nepotrebuje tkane, ktere budou idealni pro transplantace. Pro vylouceni dezinterpretaci pripominam. Klonuje se bunka, tedy mohu vyprodukovat identickou tkan ci organ bez toho, abych produkoval celeho jedince. Mym subjektivnim nazorem je, ze zminene cile (asistovana reprodukce, produkce uzitkovejsich rostlin a zvirat, produkce tkanovych kultur ci organu pro transplantace) smysluplne a humani jsou a vyzkum klonovani jako jedne z metod, ktere k temto cilum mohou vest, ma smysl. Vedecky vyzkum pouze ukaze, jestli klonovanim zminenych cilu muzeme dosahnout, nemuze rozsoudit nas spor, jestli uvedene cile smysl maji ci ne. A mohu Vas ujistit, ze se genetici nad smyslem sveho zkoumani take zamysleji. Druhou veci je, ze na jeho smysluplnost mohou mit jiny subjektivni nazor nez Vy.

Oblast, ve ktere je muj nazor velmi blizky Vasemu, je nevira v nezbytnost zastrasovaci ulohy nabozenstvi pro lidskou spolecnost. O teto problematice jsem mel s panem Pinkavou obsahlejsi korespondenci, kterou jsme moji vinou (z casovych duvodu) nedokoncili. Cimz se mu timto omlouvam. Predpokladam, ze Vam sve nazory upresni a okomentuje sam. Bez moznych dezinterpretaci, ktere by mohly vzniknout v mem podani.

Abych byl trochu konkretnejsi. Ve velmi zjednodusenem podani je moje filosofie zalozena na vire ve smysl lidske existence, rozvoje lidskeho poznani okolniho sveta. Toto poznani zaroven rozsiruje pocet moznosti ve vyberu smyslu existence pro daneho cloveka, mezi kterymi si konkretni jedinec muze vybrat. Sam mohu ziskat jen nepatrny zlomek poznatku primo a vetsinu znalosti ziskavam zprostredkovane. Je tedy v mem "pragmatickem" zajmu, aby co nejsirsi cast spolecnosti mela co nejsirsi moznosti realizace a poznavani bez ohledu na jejich viru, nazory a cile. Pokud ovsem neohrozuji existenci lidske spolecnosti. Vzhledem k tomu, ze vetsina lidi, at uz povazuje za smysl sve existence cokoliv, tento cil nemuze dosahnout bez existence fungujici lidske spolecnosti (bez ni ani neprezije), je v jejich "pragmatickem" zajmu takovou spolecnost podporovat a byt s ni v urcitem souladu. A strach z nejakeho vzdaleneho boziho trestu je vedle tohoto "tlaku" znacne druhotny. Uznavam, ze by to asi potrebovalo sirsi objasneni, ale zatim jen toto.

Je zaroven v mem zajmu, abych se snazil presvedcit ostatni, ze zkoumani, kteremu se venuji je zabavne, zajimave a ma smysl. Zabyvam se prave jadernou a casticovou fyzikou, kterou jste zminila a proto bych Vam chtel nabidnout k nahlednuti par popularnich clanecku z tohoto oboru, ktere jsem napsal. Omlouvam se, ze vetsinou slo clanecky do casopisu, ktere ctou lide, kteri se s fyzikou uz setkali trochu vice a jsou to jen male pruhledy. Byl bych rad, kdybych Vam mohl poskytnout obsirnejsi a pristupnejsi vyklad, ktery by Vas zaujal. Mozna, ze takove kriterium splni popularizacni WWW stranky "Dobrodruzstvi s casticemi".

S pozdravem,

Vladimír Wagner