Ivan Hoffman psal o lidském genomu nepřesně
Juliana
Vazeny pane Culiku,
nevim, jestli ma cenu uvadet na pravou miru clanek I.
Hoffmana z 15. 3.
Autor se tam dopustil rady nepresnosti a asi poradne nevi, o cem pise.
Mozna by bylo zajimave uvest, proc vlastne Bill Clinton ucinil
zavazek, ze se
bude snazit o zpristupneni informaci o lidskem genomu.
Projekt, ktery ma urcit sekvenci (poradi nukletidu) celeho lidskeho
genomu,
byl puvodne odstartovan ve statnich laboratorich. Nejvetsi cast vyzkumu
probiha v NHGRI (National Human Genome Research Institute) v USA. Ukoncen
mel byt v r. 2003. Pak se ale vyzkumem zacala zabyvat soukroma firma Celera
(USA), ktera chce ukoncit vyzkum uz v r. 2001. Vysledek by si patentovala.
Znalost poradi nukleotidu a identifikace genu sice jeste nic nevypovida o
jejich funkci, ale pokud ji budou mit patentovanou, mohli by pockat, az
nekdo tuto ulohu zjisti a komercne tuto znalost vyuzit. Eticke to neni, ale
zisk je zisk. NHGRI a spolupracujici akademicka pracoviste se snazi vyzkum
zrychlit a dat zjistene udaje do verejne pristupnych databazi, aby je
nemohl nikdo patentovat, blokovat je a pouzivat jen pro sebe. Diskuse
mezi Celerou a verejnymi laboratoremi (NHGRI, MIT , NIH [vsechno USA] a
Wellcome Trust [UK]) jsou dost ostre a dosud neskoncily.
I. Hoffman si plete geneticky kod (pravidla, ktera urcuji, jakou
aminokyselinu koduje urcity triplet nukleotidu pri synteze bilkovin -
geneticky kod je az na vyjimky universalni u VSECH organismu - je proto
hloupost mluvit o "lidskem" genetickem kodu) a genom (soubor genu - ten je
u kazdeho organismu unikatni).
Co si autor predstavuje pod terminem "cely text chromosomu"? Poradi
nukleotidu?
PS Nektere zajimave informace o lidskem genomu jsou zde:
