Jak Britské listy policie asi moc nevyšetřuje
Několik poznámek k tiskové zprávě Romského národního kongresu
Četl jsem nedávno v BL:
...zdá se, že Britské listy v České republice vyšetřuje policie.
Podrobnosti nejsou známy. Ve čtvrtek 17. února zatelefonoval redaktorovi BL
Janu Čulíkovi praporčík Vlček z policie ve Zbirohu, okres Rokycany, v
západních Čechách. Praporčík Vlček vyšetřuje skutečnost, že 25. března 1999
přetiskly Britské listy v angličtině a v češtině oficiální provolání
Romského národního kongresu, "střechové organizace hnutí evropských Romů za
lidská práva", jehož ústředí je v Hamburku. Provolání protestovalo proti
údajnému útlaku Romů v Rokycanech. Je datováno 24. března 1999 a apelovalo
na lidi po celém světě, aby protestovali proti pronásledování Romů v České
republice. V angličtině ho prostřednictvím internetu rozšířila 24. března
1999 tisková služba RomNews Network. Britské listy text převzaly 25.
března 1999 s tím, že napsaly, že takovéto "informace šíří RomNews Network
prostřednictvím e-mailu a internetu"...
Bude to zajímavý precedens, který by do určité míry připomněl minulou
praxi komunistického režimu, kdyby se české úřady pokusily zasáhnout proti
internetovému periodiku za to, že seznamuje českou veřejnost - v češtině -
s příklady mezinárodního diskursu ohledně toho, co se děje v České
republice...
Když jsem dočetl, předpokládal jsem, že asi policejní Vlček
se ptal editorského Čulíka na některé náležitosti a asi si neporozuměli.
Předpokládal jsem, že policejní Vlček má na starosti trestní oznámení na
firmu zvanou Romský národní kongres, protože si někdo myslí, že tito
kongresmani někoho na cti trhli. Zavolal jsem tedy na radnici
v Rokycanech, protože jsem si byl takřka jist, že trestní oznámení
pochází z tamních radničních kalamářů. Místostarostka Miluše
Vykopalová potvrdila, že policie obdržela od radnice podnět sepsaný dne 2.
6. 1999.
Zbývalo ještě zodpovědět otázku proč se ozýval někdo vyšetřovací ze
Zbirohu, když k pokálení cti došlo v Rokycanech. Předpokládám, že
věc vyšetřuje Vlček ve Zbirohu, protože se jednalo o případ, v němž
byla haněna též rokycanská policie a proto dostal toto trestní oznámení na
starost jako vyšetřovací úd mimorokycanský Vlček.
Souvislosti, které existují i neexistují
Jako typické nechtěné nedorozumění v tak citlivých
věcech jako lidská práva a spol. se mi jevil dopis Petru
Uhlovi následně uveřejněný v BL jako reakce na telefonát z policejní
kanceláře, nazvaný Vyšetřování Ondřeje Gini a Jana Čulíka, kterým se
rozvádí nedorozumění do neexistujících souvislostí. Je vysloveno
znepokojení, že Špřed dvěma týdny kontaktoval policejní vyšetřovatel
redaktora Britských listů, v Glasgow žijícího Jana Čulíka, a vyvíjel na něj
nátlak v souvislosti s tím, že Britské listy vloni publikovaly tiskové
prohlášení agentury RomNews Network.
Já jsem neviděl v Čulíkově textu, že by psal o nátlaku.
Vyrozumněl jsem jen, že vlastně Čulík neví o co se vyšetřovateli jednalo,
co si má o tom myslet a naštvalo ho to.
Též byla v dopisu Uhlovi připomenuta giňovská souvislost s tím, že
si policie stěžovala Telenovákům v telenovinách, že Giňa nespolupracuje
při vyšetřování trestního oznámení týkající se ptákoviny - prohlášení, že
v ČR je apartheid:
Celá věc budí podezření, že jde o koordinovanou snahu využít orgánů
policie jednak k ostrakizaci aktivistů romského hnutí, jednak k zastrašení
novinářů, kteří v minulosti přebírali materiály romských občanských
iniciativ a přispívali k jejich rozšiřování do zahraničí.
Romští hamburští kongresmani něco napsali (s Giňou) v březnu
1999, ptákovinu o apartheidu řekl Giňa na podzim 1999. Dávat obě věci do
souvislosti je myslím zbytečné. Souvislost existuje, ale jen v tom smyslu,
že v obou věcech zazářil pan Giňa. A v obou případech bylo po něm
hozeno trestním oznámením či podnětem k prošetření. Hledat další
souvislosti, je myslím si, mimo realitu.
V dopisu se dále píše o apartheidní ptákovině: ...
předpokládal bych, že vzhledem k povaze záležitosti bude takový podnět bez
dalšího vyšetřování odložen...
Jenže pokud je podáno trestní oznámení, musí se prošetřit. Tedy
řádně doložit, i proč věc byla třeba odložena. A to musí být učiněno právně
nenapadnutelným (a tím zdlouhavým) způsobem, tedy i výslechem svědků
apod.
Takže i taková pitomost, jako že je v ČR apartheid, což Giňa řekl
v Ústí nad Labem, se musí uzavřít, tedy odložit, právně řádným
způsobem. Aneb co je na první pohled jasné, nemusí být právně
jednoduché(?!).
Vše založeno na seriózní průzkumné práci?
Co se týká důvěryhodnosti hamburských kongresmanů, poněkud jsem se
podivil tomu, co sdělili Čulíkovi: ...Služba RomNews Network dodala, že
její tiskové prohlášení z 24. března 1999 bylo "založeno na seriózní
průzkumné práci."
Již na první pohled jsem v jejich zprávě z roku 1999 objevil
nesrovnalosti:
Zmocněnec pro lidská práva v ČR P. Uhl informoval v roce 1999
zvláštního zpravodaje Komise OSN pro lidská práva na jeho konkrétní dotaz,
že "jde o 11 úmrtí Romů, kde lze předpokládat rasovou motivaci" (viz
Roček, Zeď, Ústí n. L. 1999, str. 250). Romskonárodní kongresmani ale našli
přes padesát obětí...!
Dále psali kongresmani, zakládající si na seriózní průzkumné práci, že
při rozdělení ČSFR na dva ministáty přišlo o občanství ČR více než 50 000
Romů. Vládní Zpráva o situaci romské komunity v České republice
z roku 1997 hovoří v bodě 3.1.3.: Nutno přiznat, že přes
určitou snahu exekutivy i Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o
nápravu nejmarkantněji se důsledky rozdělení státu dotkly právě romské
komunity. Podle odhadů nevládních organizací se jedná o cca 1 500
osob. Příčinu lze spatřovat v celé řadě faktorů:
občanství jednotlivých republik nemělo po dobu trvání federace žádný
praktický význam,
značně komplikovaný problém při určování konkrétního občanství,
neporozumění problému ze strany těch, kteří se České republice narodili
nebo zde žili desítky let,
nedostatečná poradenská pomoc a zprostředkování potřebných informací ze
strany státu, případně podávání nepřesných nebo dokonce mylných informací,
nesplnění původně bezvýjimečné podmínky bezúhonnosti v posledních pěti
letech, včetně mylného zaměňování podmínky beztrestnosti za podmínku, že
žadatel nebyl v posledních pěti letech ve výkonu trestu,
problémy s prokazováním trvalého pobytu v České republice,
finanční problémy žadatelů s hrazením příslušných poplatků,
chybnou administrací, v důsledku které bylo odebráno některým občanům
již přiznané státní občanství,
nezájem některých občanů uvést svůj pobyt na území České republiky do
legálního stavu.
Tyto skutečnosti i přes četné výklady Ministerstva vnitra
poznamenaly situaci vyvolanou rozpadem federace.
Pokud jsou údaje kongresmanů založené na seriózní průzkumné práci,
tak vládní zpráva o 1 500 postižených lže, jako když tiskne?
Některá tvrzení jsou spíše patafyzická nebo psychopatická (dle výběru)
jako např.: "RNC zaznamenává se znepokojením, že se Česká republika
otevřeně a ostudně dopouští útlaku a diskriminace od té doby, co se stala
členem NATO." Tento myšlenkový výplod nedokážu pochopit. Znamená
to, že zlí lidé typu starosty Kožíška, Tošovského a spol. dostali chuť
kroutit romským obětem ušima, až když jsme vstoupili do NATO? Předtím bylo
dobře a všeobjímajícně veselo?Má snad na nás členství v NATO zhoubný
vliv? Nebo co?
Pokud lze během několika chvil nalézt zásadní nesrovnalosti u
informací, které mohly být ověřeny oficiální cestou, otázkou je, jakou
kvalitu mají informace z Rokycan? Kongresmeni píší:
V deset hodin dopoledne 23. března vstoupili policisté do domovů
romských aktivistů za občanská práva v městě Rokycany. Prohledali je a
"obvinili" aktivisty, že spolupodepsali protest proti starostovi města.
Protest se týká rasistické politiky starosty Oldřicha Kožíška a
nesnesitelných životních poměrů, s nimiž se musejí Romové vyrovnat. Mezi
jiným byl prohledán také byt známého aktivisty a romského předáka Ondřeje
Gini.
Události z 23. března jsou dosud nejextrémnějšími v kampani teroru proti
Giňovi a dalším českým aktivistům. Policie a vládní činitelé pronásledují
aktivisty v Rokycanech už několik měsíců.
Podle místostarostky Rokycan M. Vykopalové došlo k tomuto:
"Panu Ondřeji Giňovi mladšímu doručila policie do jeho domku v Mýtě
okres Rokycany obsílku k soudu, kde měl vystupovat jako svědek.
Svědčit měl ve prospěch svého otce pana Giňu staršího, který žaloval
starostu města Rokycan z diskriminace apod. Pan Giňa mladší po obdržení
obsílky okamžitě telefonicky informoval paní poslankyni Moniku Horákovou
v Parlamentu ČR a oznámil ji, že v Rokycanech dochází
k zatýkání Romů. Paní poslankyně se se mnou ihned spojila a žádala
vysvětlení toho, co se v Rokycanech děje. Ujistila jsem ji, že u nás
se nic takového nestalo - jde o nějakou fámu. Paní poslankyni tato odpověď
nestačila žádala mne, abych jí celou věc vyšetřila a ihned oznámila do
Parlamentu. Prosila jsem ji pokud si myslí, že zpráva je pravdivá, ať
okamžitě do Rokycan přijede, budu se jí plně věnovat a na místě zjistíme
pravý stav věci. Rozhodně odmítla a řekla, ať ji okamžitě podám zprávu. Do
Parlamentu jsem volala okolo 12 hod. a oznámila jí, že v žádném
případě k romských aktivistům nevstoupil nikdo ani z městské ani
státní policie a prosila jsem ji, aby se přijela přesvědčit a zároveň
zamezit šíření nepravdivých zpráv - měla jsem s tím velmi negativní
zkušenosti. Odmítla znovu.
Dne 25. 3. 1999 vyšel v Britských listech článek "Čeští Romové
žádají o podporu", který obsahoval naprosto nesmyslné a lživé údaje. O
tom, že šlo o nepravdu, se v Rokycanech přesvědčila místopředsedkyně
meziresortní komise a další romští činitelé, kteří případ šetřili. Dokonce
mi vysvětlili, jak k celé nepravdě došlo.
Následovaly ale dopisy z celého světa. Lživý článek hrubě
poškodil jméno Rokycan a celé republiky ve světě. Na základě dalších výroků
pana Gini staršího v českých novinách městské zastupitelstvo rozhodlo
dát na něho podnět na Okresní státní zastupitelství v Rokycanech.
Vyšetřovací spis koncem roku dostal praporčík Vlček ze Zbiroha. Domnívám
se, že po přečtení zmíněného článku v Britských listech, o kterém má
doklady, že je nepravdivý, obrátil se na pana Čulíka s dotazem..."
Dopis státnímu zastupitelství
Měšťanský dopis byl napsán 2. 6. 1999 a směrován k psacímu
stolu JUDr. Františka Hrubého na Okresním státním zastupitelství
v Rokycanech. V dopisu se píše:
Z pověření městského zastupitelstva města Rokycan Vám
sděluji, že deník Mladá fronta přinesl dne 21. dubna 1999 na straně 6
článek Romský aktivista svádí boj se starostou, v němž Ondřej Giňa
bytem Rokycany, K řece 1001, prohlašuje, že "Romové jsou
pronásledováni a ve městě pro ně existuje ghetto".
V témže vydání Mladé fronty dnes potom na stejném místě Ondřej
Giňa uvádí, že "ve městě existuje romské ghetto i plot, který jej
odděluje od normálního světa" a dále uvádí "My to chápeme jako hranici,
která odděluje Romy od ostatních lidí. Je tu jasný diskriminační záměr,
který uzemí rozděluje na část určenou černým a část pro bílé."
Výše uvedené informace pana Ondřeje Gini jsou nepravdivé, což pan
Giňa jako bývalý člen bytové komise městské rady města Rokycan dobře ví a
lze to prokázat, kromě jiného, i okolnostmi výstavby drátěného plotu u domů
č.p. 549 a 550 a strukturou nájemníků v těchto a ostaních obecních
domech v Rokycanech.
S ohledem na skutečnost, že pan Ondřej Giňa je bývalý poslanec ČNR
a romský aktivista požívající určité vážnosti mezi ostatními Romy, je
nepochybné, že tyto jeho výroky učiněné navíc prostřednictvím sdělovacích
prostředků jsou způsobilé vyvolat vážné znepokojení obyvatelstva a
poškozují dobré jméno města Rokycan a v důsledku i České republiky
doma i v zahraničí.
Uvedené dávám státnímu zastupitelství na vědomí, přičemž další
postup ponechávám na jeho úvaze. Současně si dovoluji požádat o vyrozumění
ovýsledku provedeného řízení.
S pozdravem v úctě Oldřich Kožíšek, starosta města Rokycany
Příloha: kopie článků z MfD ze dne 21.4.1999
(Podtržení jednotlivých pasáží dle originálu dopisu státnímu
zástupci.)
V souvislosti s prohlášením hamburských je zajímavé, že se mluví
o ghettu a plotu v době, kdy bylo kolem Matiční ulice největší "maso" a
tlak na vládu, aby se postavila proti stavbě bezvýznamného dvoumetrového
plotuŠ
Ještě k Britským listům
Z výše popsaného vyplývá, že se nejedná o útok na BL, ale o
zkoumání důstojnosti a mravopočestnosti Gini staršího aktivistického úřadem
vyšetřování především na základě novinového článku z MfD a další vyplývá
z postupu vyšetřování - z mapování dalších informací obdobného typu,
které Giňa, resp. kongresmani s Giňou, pustili do světa.
BL byly jen jedním z mnoha otevřených nosičů oficiální tiskové
zprávy hamburských kongresmanů. A tito dobrovolní kongresmani také
zodpovídají za to, zda je tisková zpráva pravdivá či ne.
Z tohoto hlediska až bude uzavřeno vyšetřování rokycanského
podnětu, ve vztahu k BL nemůže být konstatováno nic negativního. BL
jsou otevřeným informačním zdrojem, v němž strana, která se cítí poškozena,
může uvést své protiargumenty.
Jak si vyšetřovatel poradí s vlastním obsahem zprávy, mě samotného
bude také velice zajímat...
Poznámka JČ: Myslím, že není rozumné brát jako absolutní
pravdu bez samostatného zkoumání ani údaje Romského národního kongresu, ani
oficiální dokumenty české (případně jakékoliv jiné) vlády. - Tuším, že v
Británii existuje jakýsi prokurátorský úřad, který rozhoduje, zda má být
nějaké vyšetřování na základě podnětu veřejnosti vůbec zahájeno, aby
nedocházelo k plýtvání policejním časem.