pondělí 31. ledna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Tvrdý český rasismus v hlavním vysílacím čase v britské televizi:
  • "Já jsem český občan s černou hubou, to je celá věc" (Jan Čulík)
  • Cikáni, tuláci a zloději (Channel Four Television) Mediální manipulace za desítky milionů ročně:
  • Ministryně Kořínková "asi něco ví" o korupci českého tisku, doufejme, že odvolají Peltráma! (Štěpán Kotrba)
  • Přehled článků, jak se psalo o Českých drahách v českém tisku (nenatáhne se jako součást Kompletních BL) Reakce:
  • Rozhovor Jany Ciglerové s Jakubem Puchalským: Světlo jeho očí a útlum její mysli (Juliana)
  • Ciglerové nedošla "velikost okamžiku" (Jiří Jírovec)
  • Snad by bylo nejlepší studium novinařiny na fakultě sociálních věd KU zrušit (čtenářka)
  • Kocourkov a dezinformace (Mike Jarolím)
  • "Už zase jezdím tramvají". Rozhovor Jany Ciglerové s Jakubem Puchalským (Nedělní noviny 24. 1. 2000) Česká televize:
  • Ředitel Chmelíček vystupuje ve sdělovacích prostředcích s banalitami (Miroslav Brada, televize Nova)
  • Je Dušan Chmelíček suchar? Chce zrušit Rudého trpaslíka (Petr Novotný) Populární hudba v ČR:
  • Ještě ke Karlu Gottovi (Petr Jánský)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • "Já jsem český občan s černou hubou, to je celá věc"

    "Když nás říznete, cožpak nám neteče krev?" (Shylock, Kupec benátský)

    Jan Čulík

    Anglická verze tohoto článku vychází dnes v časopise Central Europe Review
    na tomto místě.

    V sobotu 29. ledna v hlavním vysílacím čase ve 20 hodin vysílal britský komerční kulturní celostátní televizní okruh Channel Four hodinový dokumentární film "Gypsies, Tramps and Thieves" (Cikáni, tuláci a zloději) o smutném osudu Romů v Evropě. Na pozadí romského pronásledování během mnoha staletí (zdokumentovaného během filmu celou řadou titulků) ukázal tento velmi dobře natočený film intenzivní rasovou nenávist, jejíž obětí jsou Romové v České republice. Film argumentoval, že tato rasová nenávist, zaměřená proti Romům, je postkomunistickým traumatem většinového obyvatelstva, které si vylévá na Romech vlastní politickou a hospodářskou frustraci. Dokumentární film také zdůraznil, že je vysoce nespravedlivé, jestliže britská vláda odmítá přijímat romské uprchlíky, žádající ve Velké Británii o asyl. Z mnoha tisíc romských uchazečů o asyl ve Velké Británii dostaly asyl tři romské rodiny.

    Film byl velmi autoritativní a přesvědčivý. Kritikové budou argumentovat, že byl zaujatý ve prospěch Romů: neukázal, že mnoho (většina?) Romů žije asociálním způsobem, že mnoho Romů krade a chová se násilně vůči většinovému českému obyvatelstvu. (Většina vězňů v českých věznicích jsou Romové - je to důkaz jejich zločineckého chování, nebo je to důkaz zaujatosti českého soudnictví, anebo je to důkaz obojího?)

    Nesmírně profesionálně se film okamžitě zaměřil na to, co je jádrem celého tohoto rasového problému: na otázku kolektivní viny. Bylo to o to účinnější, že to učinil pouze nepřímo.

    Hlavní argument zní takto: Je možná pravda, jak argumentují mnozí obránci českého rasismu, že jsou mnozí čeští Romové zloději a vedou asociální život. Ale o to vůbec nejde. Nikdo nemá právo zostuzovat, ponižovat a pronásledovat některé členy společnosti jen proto, že jiní její členové žijí asociálně. Film se soustředil asi na tři nebo čtyři jednotlivé případy velmi slušných lidí a ukázal divákovi neobyčejně přesvědčivě, že tito lidé jsou stvoření z masa a krve, mají tytéž pocity, frustrace i strachy jako všichni ostatní z nás. Jinými slovy, tito lidé jsou lidskými bytostmi, stejně jako my, mají stejně křehkou duši. Film ukázal, jak silně tito lidé trpí tlakem nepřátelského většinového českého prostředí. I kdyby bylo třeba 95 procent všech českých Romů zloději, přece je to nesmírně nespravedlivé, mají-li být za to pronásledováni a dokonce zabíjeni nevinní lidé.

    V nejlepší britské novinářské tradici se film soustředil na vnitřní muka několika málo vybraných jednotlivců, kteří byli těžce postiženi pronásledováním většinové české společnosti a pro něž je velmi obtížné vyrovnávat se s tímto nespravedlivým tlakem.

    Nejúčinnějším lékem proti nacionalistickým a rasovým předsudkům je ukázat, že "druhá strana" jsou také normální, jednotliví lidé s lidskými pocity. Nikoliv o nich neosobně hovořit na televizní obrazovce jako o statistikách v seznamu spáchaného násilí, ale uvést je do obývacího pokoje televizních diváků jako osobní přátele. Je dobře známo, že máte-li osobní přátele v jiných zemích, těžko můžete vůči těmto zemím chovat nacionalistické předsudky. Film se pokusil zlikvidovat předsudky proti českým Romům úplně stejným způsobem.

    Všichni Romové ve filmu byly citlivé, jasně se vyjadřující lidské bytosti, které trápil ponižující a nepřátelský tlak většinové české společnosti. V Brně žije jedna manželská dvojice. Muž, Rom vede civilizovanou, středostavovskou existenci. Jeho manželka je běloška. Přesto neunikla rodina násilí: muž byl zbit na ulici do bezvědomí, všechny přední zuby mu byly vyraženy. Když ležel na zemi, skinheadi ho kopali do hlavy a praskla mu lebka. Má ji nyní vyspravovanou umělou hmotou, a trpí chronickými bolestmi. Rodina se bojí chodit ven a manželé se neodváží objevit se na veřejnosti spolu.

    Ještě vážnějším případem byl případ jiného Roma, kterého zmlátili skinheadi, když se pokoušel chránit svou dceru a jejího chlapce cestou domů od babičky. Skončil v příkopu u silnice s vážnými zraněními, když se pokusil vylézt ven, skinové ho znovu napadli a muž zůstal ležet v bezvědomí na vozovce.Přejelo ho nákladní auto a osobní auto a usmrtily ho.

    Film zaznamenal okolnosti kolem soudního řízení, kde byli souzeni skinové, odpovědní za tento útok. Drzý mladý skinhead, kterého k soudu doprovázel vězeňský dozorce, se před soudní budovou opakovaně pokoušel napadnout britského kameramana a nutil ho, aby přestal natáčet. (Kameraman přirozeně kameru nezastavil.) Policejní úředník, doprovázející skina, vůbec nezasáhl: když mu to bylo vyčítáno, odpovědnosti se vyhnul. Soud dal skinům podmíněné rozsudky: ze soudní budovy odešli arogantně svobodní. Případ byl špatně vyšetřen: údajně se nedalo dokázat, že Roma skutečně skinheadi napadlo a že "neležel na silnici jen proto, že byl opilý".

    Vdova po zavražděném muži byla tímto ponižujícím rozsudkem zničena. Film výmluvně zaznamenal její lidskou bolest. Přesto však odmítla emigrovat. "Narodila jsem se tady, tohle je moje země. A stejně bych nemohla odjet, mám tady manžela," řekla a probírala se manželovými milostnými dopisy a s láskou se dotýkala kresby jeho obličeje.

    Mnoho romských dětí je přesunováno do zvláštních škol pro duševně zaostalé osoby. Často se argumentuje, že jsou to jen děti, které prostě nelze učit, nebo děti, které neumějí česky. Bylo zajímavé, že všichni Romové, kteří vystupovali v tomto filmu, hovořili dokonalou, plynulou češtinou jako rodilí Češi a zjevně se považovali za součást českého národa - byli vážně uraženi, že je český národ odmítá. "Jsem český občan s černou hubou, to je celá věc," řekl před soudní budovou, kde se konal výše zmíněný proces jeden Rom středního věku, který na jiném místě filmu mluvil plynulou angličtinou. Ve filmu vystupovali také dva romští chlapci, kteří byli převedeni do zvláštní školy pro duševně zaostalé děti. Bylo jim asi 10-12 let a oba se zdáli duševně velmi čilí a hovořili perfektně česky. Bylo dojemné, jak jeden chlapec doufal, že se bude moci stát počítačovým programátorem, a měl velké starosti, že se mu to teď už asi nepodaří, protože ho přesunuli do zvláštní školy. Argumentoval, že se učil v normální škole stejně dobře jako jeho bílý kamarád v lavici, ale učitelka byla proti němu zaujatá, protože není běloch. Vzhledem k poměrům v českých školách to není příliš nepravděpodobné vysvětlení.

    Moje jediná kritika tohoto pořadu spočívá v tom, že autoři trochu propadli módnímu trendu - všude se hovoří o pronásledování Romů ve střední Evropě, tak o tom natočme film. Bylo by lehké natočit celou řadu stejně šokujících filmů o české realitě, kdyby se západní novináři podívali pod povrch problémů a kdyby zvyklosti českého společensteví byly srovnány s (postulovanými, nikoliv vždy dodržovanými ) normami západoevropského způsobu života. Existuje celá řada jiných, stejně šokujících námětů. Podívejte se třeba na násilí v rodinách vůči ženám a dětem. Nebo vůbec na roli žen v České republice obecně. Nebo na osud bezdomovců. Analyzujte vyučovací metody na českých vysokých školách a podmínky, v nichž studenti studují a proč jich tolik studium nedokončuje. Podívejte se, jak nedokonalá a arogantní byrokracie omezuje rozvoj českého podnikání.

    Je ovšem pravda, že způsob, jímž britská vláda nakládá se žádostmi českých Romů o asyl je otřesný. To je skutečně významná zpráva. "Kdybychom řádně rozuměli tomu, za jakých podmínek žijí tito lidé v České republice, přijímali bychom je daleko vstřícněji," konstatoval v závěru tento televizní film. Kanada poskytla politický asyl alespoň tisíci Romům.

    Česká vláda v současnosti zahajuje protirasistickou kampaň v českých sdělovacích prostředcích. Bylo by moudré, kdyby zakoupila tento film, vyrobený pro televizní stanici Channel Four, a možná financovala jeho vysílání ve veřejnoprávní i v komerční české televizi. Kdyby tento film viděli Češi, bylo by to možná pro ně zjevením - zjistili by, že českým Romům taky teče krev, když je někdo řízne.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|