Přestože neuvádíte konkrétní jména, cítím se být osloven,
protože jsem se
opovážil v posledním měsíci vyslovit se
kriticky (na dotaz Zn) k práci Jakuba Puchalského v oblasti jím slibovaného
a nenaplněného zlepšení zpravodajství ČT.
Bohužel nenacházím ve Vašem textu konkrétní odpovědi na mé
trvající
pochybnosti.
"Ivan Kytka (1958), autor byl v letech 1991-95 zpravodajem
ČTK v Londýně a v
letech 1995-1999 zpravodajem ČT v Londýně, nyní pracuje jako redaktor české
sekce BBC World Service v Londýně. Názory uvedené v tomto článku vyjadřují
výhradně stanoviska autora.".
Byl Ivan Kytka v minulosti členem nebo kandidátem KSČ, ČSSD
nebo jiné
politické strany?
Věděl Ivan Kytka koho a proč přišel nahradit do někdejší
Melodie a s jakým
posláním tam přicházel?
Byl Ivan Kytka jen "pověřen řízením", jak píše. Nebo byl
Puchalským jmenován
šéfredaktorem Redakce zpravodajství České televize od 1.4.1998?
Televizní zpravodajství a zpravodajsko-publicistické pořady
lze nahlížet ze
dvou stran:
od začátku působení šéfredaktora ve funkci (v případě
Kytky 1.4.1998)
je třeba věc nahlížet zejména z hlediska výstupů. Tím je každodenní vysílání
jednotlivých pořadů sledované divákem, který si platí koncesionářský
poplatek v naději, že se mu dostane důležitých, srozumitelných, kvalitních a
ověřených informací pro svobodné utváření názorů. Za tuto službu si
koncesionář platí své služebníky - od rady, ředitele, šéfredaktora,
redaktory ad.
Tady trvám na všech výhradách, které jsem kdysi popsal v
příspěvku BL
24.04.1998 "Pár poznámek ke zpravodajství" (nebo nedávno na dotaz Zn):
"Ze současného vysílání zpravodajství ČT mám pocit jakéhosi uhýbání před
autentickou aktuální informací. Připomíná mi to strategii pana Jána Fülleho
a jeho následovníků ve Slovenské televizi v roce 1992, kdy upřednostňování
vysílání o "vypouštěných rybnících v Horné a Dolné" před informacemi o
aktuálním politickém dění vytvořilo předpoklady, aby demokratické volby na
Slovensku přinesly drtivé vítězství Mečiarova HZDS. Ochraňuj nás Hospodine.
Proč pan Kytka "se skvělými plány" zdejším občanům v r. 1998
nepomohl
analyzovat předvolební programy jednotlivých politických stran, jejich
tehdejší výroky a nekonfrontoval je se skutečným chováním politické strany v
průběhu uplynulých volebních obdobích. Archivy České televizi jsou skvělým
pramenem pro takovou práci (přesto Studenovský, Kytka ani Šámal s nimi takto
významně nepracovali a nepracují).
Tyto archivy je však třeba doplňovat i současným děním -
včetně tiskových
konferencí politických stran. To vůbec neznamená, jak pánové Kytka a
Puchalský stále dokola omílají, vysílat "záměrně či neúmyslně zveřejňované
nepřesné, neúplné, nepotvrzené či zavádějící informace, jejichž
prostřednictvím mezi sebou hrály ústředny českých politických stran mediální
hry. . .". Naopak!
Proč nám Kytkova redakce zpravodajství nezprostředkovala
konfrontaci názorů
jednotlivých stran a jejich kandidátů na řešení obecně známých okruhů témat,
které ve svém vyznání Kytka vyjmenovává ("...stav zákonnosti, ústavní
spory, spory provázející soužití různých etnických skupin, sociální
problémy, stav ekonomiky a její mezinárodní postavení, hospodářská
kriminalita, stav životního prostředí, situace v českém školství,
zdravotnictví, apod.")?
Jakmile šéfredaktor záměrně nepošle kameru ČT (občas ani
redaktora) na místo
konání události - např. i takové tiskové konference politických stran, pak
nemá přesvědčivý (a často usvědčující) materiál ani pro zpravodajství ani
pro stejně důležitý archiv. Je odkázán na zprostředkovanou informaci od
agentur nebo amatérů.
Volič by si na základě výše popsaných analýz možná uvědomil,
kdo tady v
období po roce 1992 dělal sociálně demokratickou politiku. Zda je vhodné
nazývat tehdejší vlády pravicovými. Proč a kdo tak činil a činí? Kdo a koho
může a nemůže mobilisovat. Zda politik může sám sobě dávat bobříky mlčení,
nedodržet je a zůstat politikem, nakolik jsou jedny ruce čistší než jiné
apod.
Proč Kytka v předvolebním období 1998 takto nepostupoval?
Proč Kytka naopak hlásal blud, že tiskové konference jsou jen
místem her
jakýchsi ústředen?
Nikdy jsem nekritizoval Kytku za to, že neodvysílal prostý
záznam tiskových
konferencí politických stran, ač se vůči takovému (zřejmě nikdy a nikým z
novinářů nevyslovenému požadavku) Kytka stále negativně vymezuje.
Jako divák bych v tehdejším tichu byl vděčen i za záznam o
tom, že redaktor
České televize na tiskové konferenci té a té strany nedostal odpověď na
dobře položenou otázku. Musíme se smířit s tím, že se již nedovíme, zda se
Kytka vůbec chtěl něco dovědět a divákům to sdělit nebo zda chtěl jen
vytvářet pseudoanalýzy bez faktů? Můžeme jen vycházet z dostupných záznamů
jeho pořadů - tam se chtění šéfredaktora presentuje v konkrétní podobě.
Kdo Kytkovi poradil, že ". . .spolehne-li se na tehdejší
organizační strukturu RZ, zkompromituje svůj projekt. Pokud ji zruší,
zhroutí se mu projekt. . ."?
Byl to špatný rádce. Při povinnosti dnes a denně vysílat musel i
Kytka vědět, že nestaví a neprojektuje na zelené louce.
Nabízí se otázka: proč vlastně Kytka utekl ze zpravodajství a z ČT od, jak
Čulík říká, rozdělané práce? Myslím, že to nebylo v minulosti ani dnes
dostatečně vysvětleno.
V souvislosti s posledním dětinsky prostým Puchalského
výlevem (pro Nn
2000-01-23) o údajném politickém tlaku na jeho osobu a Kytkovým i Čulíkovým
ujišťováním o dobrých úmyslech současných manažérů ČT lze se důvodně
domnívat, že se jednalo téměř dva roky o prosté a nevinné dětské hraní s
Českou televizí, na které chlapci budou v dospělosti nostalgicky vzpomínat
jako nejnověji Ivan Kytka - bez vůle nahlédnout svá pochybení a nést
odpovědnost.
To je vzkaz Kytkova vyznání "Nebyl jsem škůdcem ani spasitelem".