Barbora Tachecí

DOKUMENT: Tachecí: "jestli ten tiskový mluvčí mluví za ministra dopravy..."

23. 1. 2008

Barbora Tachecí, ředitelka Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu (ukázka): Do háje, jestli ten tiskový mluvčí mluví za ministra dopravy a volá jménem ministra dopravy po přehodnocení změn učiněných na Radiožurnálu, tedy na rádiu veřejné služby, tak to máme ministra, který chce řídit média veřejné služby?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu: Já mám dojem, že tohle vystoupení paní ředitelky patřilo spíše do nějakého zábavného pořadu než na zpravodajskou stanici. Pokud mám dobré informace, tak pan tiskový mluvčí se nepodepsal jako tiskový mluvčí ministerstva dopravy, ale uvedl pouze, že je tiskový mluvčí, čímž označil svoje povolání. Pokud vím, tak je to bývalý rozhlasák, takže ta nějaká podoba nová Radiožurnálu se ho bytostně dotýká a tahle dedukce je trošku komická.

ČRo - Rádio Česko, 22.1.2008, 15:35 Studio Česko: úplný přepis rozhovoru s Petrem Plevou ZDE

Rozhovor Rádia Česko s poslancem Petrem Plevou

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Od mikrofonu zdraví a příjemný poslech přeje Ondřej Černý. Dnešním hostem je poslanec Občanské demokratické strany, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu Petr Pleva. Zdravím vás do brněnského studia Českého rozhlasu. Dobrý den.

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Dobré odpoledne.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Pokud mám správné informace, tak vás zdravím do domácího prostředí, neboť jste stále zaměstnancem Českého rozhlasu. Pouze po dobu výkonu poslaneckého mandátu jste svých rozhlasových povinností zproštěn, je to tak?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Je to tak, máte pravdu, jsem téměř jakoby na mateřské dovolené.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Jak tedy v současnosti vnímáte dění kolem Českého rozhlasu? V poslední době se o něj vzedmula vlna už dlouho nevídaného zájmu. Čím si jej vysvětlujete vy?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
No, já bych byl velmi rád, aby ten zájem byl pozitivní. Bohužel je spíše negativní, jsou tu víceméně protesty dost velké masy posluchačů...

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
A není to naopak dobré znamení, že lidé poslouchají rádio a chtějí se k tomu vyjadřovat, že opravdu to není médium, které je na úbytě?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
No, tak to já doufám, že to není médium, které je na úbytě, určitě ne a možná nastal nějaký čas, abychom si hlouběji zabývali otázkou, co to je skutečně veřejnoprávnost nebo lépe služba veřejnosti a naplňování této služby konkrétním vysíláním.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Když se ještě obrátím k tomu, co už jste zmiňoval, tak v sobotu se v souvislosti s akcí Iprotest, která kritizuje novou podobu Radiožurnálu od začátku letošního roku, ředitelka této stanice Barbora Tachecí opřela do mluvčího resortu dopravy, který k prohlášení připojil svůj podpis.

Barbora Tachecí, ředitelka Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu (ukázka): Do háje, jestli ten tiskový mluvčí mluví za ministra dopravy a volá jménem ministra dopravy po přehodnocení změn učiněných na Radiožurnálu, tedy na rádiu veřejné služby, tak to máme ministra, který chce řídit média veřejné služby?

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Tolik slova Barbory Tachecí. Aleš Řebíček je vaším stranickým kolegou. Je opravdu jeho ambicí to, co paní Tachecí naznačila?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Já mám dojem, že tohle vystoupení paní ředitelky patřilo spíše do nějakého zábavného pořadu než na zpravodajskou stanici. Pokud mám dobré informace, tak pan tiskový mluvčí se nepodepsal jako tiskový mluvčí ministerstva dopravy, ale uvedl pouze, že je tiskový mluvčí, čímž označil svoje povolání. Pokud vím, tak je to bývalý rozhlasák, takže ta nějaká podoba nová Radiožurnálu se ho bytostně dotýká a tahle dedukce je trošku komická.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Ptám se i proto, že v minulosti byli občanští demokraté obviňováni z toho, že chtějí ovládat média veřejné služby ve svůj prospěch. Něco takového tedy v přímé podobě jednoznačně odmítáte, jsou to jenom zlé pomluvy?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Samozřejmě.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
A jak si tedy vysvětlit výroky premiéra Mirka Topolánka, který není spokojený s některými reportážemi České televize v pořadu Reportéři a otevřeně mluvil o případných změnách týkajících se České televize?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
No, já samozřejmě, na to se musíte zeptat pana premiéra. Já si myslím, že politik by takhle neměl hovořit, co se týče nějakých personálních změn a podobně, protože to nám skutečně nepřísluší. Nicméně, co se týče nespokojenosti s některými pořady typu Reportéři a jinými takzvaně investigativními a analytickými pořady, tak to samozřejmě na to právo má, na to právo má každý občan. Co se týče mého postoje k těmto záležitostem, já si myslím, že jak Česká televize, tak i Český rozhlas mají svůj kodex, který tato média přijaly, který je velmi dobrý v obou případech, vycházejí z podobného kodexu, který má taková mekka evropských veřejnoprávních televizí BBC, jsou to /nesrozumitelné/, americké veřejnoprávní televize. A tato pravidla, která si tyto veřejnoprávní média stanovily, jsou bohužel, a teď musím říct opravdu bohužel, protože mě to mrzí, někdy velmi hrubým způsobem porušována.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Obecně, je podle vás v současnosti nezbytné měnit mediální legislativu nebo tak, jak je nastavena, tak je, řekněme, dobrá a jenom ty excesy občas, které děláme my v rádiu, případně lidé v televizi, tyto kodexy porušují?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Já si nemyslím, že je potřeba nějakým zásadním způsobem měnit legislativu. Samozřejmě je možno hledat nějaká drobná vylepšení, ale ty nějaké parametry jsou, myslím že, nastaveny poměrně dobře. Samozřejmě mohli bychom se bavit o tom, zdali nepřistoupit na model, které mají některé evropské země, to znamená nezakotvit do zákona povinnost uzavírat nějakou veřejnoprávní smlouvu na nějaké období, která by přesněji specifikovala povinnosti veřejnoprávních médií. Tak to mají například v Itálii nebo i v jiných zemích, ale...

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
A co vy na to, nebylo by to dobré v tom smyslu, že by se jasně definovalo, co je ta veřejná služba a opravdu by se ti vysílatelé tím museli řídit?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Já si myslím, že zatím je to dost dobře definováno právě v kodexu, jak v kodexu České televize, tak v kodexu Českého rozhlasu, který si tato média napsaly samy. To znamená, nevznikl někde v nějaké dílně nějakých politiků, ale tato média si je napsaly samy a bylo by možná prvním krokem na cestě k nějakému zkvalitňování, kdyby ty média skutečně to, co napsaly, tak také samy dodržovaly.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Čas od času lze zaslechnout hlasy, proč mít rozhlas a televizi veřejné služby, když žádné noviny tohoto typu v České republice nejsou. Je rozdělení trhu na vysílatele ze zákona a komerční subjekty ve svém současném nastavení správné?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že ano, protože dejme tomu, noviny a tištěná média nemají nikterak omezený prostor. V podstatě, když to trošku zjednodušíme, kdo má peníze, může začít vydávat jakékoliv noviny, může si objednat tiskárnu, distribuci, všechno je přístupné a záleží jen na jeho podnikatelské šikovnosti, jestli ty noviny prodá nebo neprodá. Co se týče elektronických médií obecně, tam ten prostor je omezený. I když, dejme tomu, s postupující digitalizací se ten prostor bude více otevírat, ale pořád je omezený nějakými vlastně fyzikálními vlastnostmi toho éteru, toho elektromagnetického vlnění a není možné, aby skutečně ten, kdo chce vysílat, vysílat mohl a mohli bychom takhle dosáhnout jakési té, toho širokého spektra. Proto si myslím, že je dobře, že zde existují veřejnoprávní média, které mají tu jaksi unikátní roli veřejné služby tak, aby de facto obsáhly zájmy veškeré veřejnosti, to znamená, aby neprosazovaly zájmy jenom nějaké užší skupiny.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Zmínil jste digitalizaci do budoucího rozdání mediálních karet v Česku. Nejvíce tedy zasáhne loni schválená diginovela, která upravuje přechod z analogového na digitální vysílání. Nakolik problematické podle vás jsou návrhy poslanců, které oproti původnímu textu do konečného znění prosadili? Protože mluvilo se o tom, že ten návrh, jak byl předložen, tak jako celek, když se do něj vstoupí, že funguje jako hodinářský strojek. Pokud se do něj vstoupí, tak ty strojky nemusí fungovat tak dobře, jak byly původně sestaveny.

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
To samozřejmě je názor ministerských úředníků. Oni si vždycky myslí, že odvádí dokonalou práci. My jako zákonodárci máme na to trošku...

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Stejný pocit?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Trošku jiný pocit, že ta práce je tak dokonalá. My jsme především zjišťovali, že tak, jak byl ten zákon předložen, má ještě určité nedostatky a hlavně to je možná věc takového praktického fungování. On některý zákon vypadá na papíře krásně, ale musíte ho jaksi vyzkoušet v praxi a pak zjistíte aspoň nějakým takovým tím testováním těch hypotetických situací, ke kterým může docházet, že ten zákon v praxi až tak dobře fungovat nebude. Takže proto jsme učinili některé změny tak, aby ten zákon co nejlépe v praxi fungoval, protože digitalizace už doznala u nás dosti velkého zpoždění a řekli jsme si, že teď není doba na nějaké politické hrátky a je potřeba jaksi, abychom ten zákon přijali nějakou velkou politickou většinou tak, aby začal fungovat a skutečně naši diváci se dočkali digitálních televizí, a to si myslím se podařilo.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Což se také stalo. Nezapomínejme také na posluchače rozhlasu, protože digitalizace se týká také rozhlasu posléze. Nakolik rozvoj digitalizace může ovšem ohrozit odpor kabelových operátorů proti zákonné povinnosti must carrry, kvůli níž se někteří chtějí obrátit k evropským soudním instancím?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
No, to nemůže ohrozit rozvoj digitalizace, může to samozřejmě, může to samozřejmě zablokovat jenom část vlastně to trošku problematické ustanovení o tom, co všechno musí kabeloví operátoři nabízet v té nejnižší programové nabídce, a to i nejenom u svého digitálního vysílání DVBC, ale také u analogového vysílání. Nicméně toto ustanovení je pouze na přechodnou dobu. Já rozumím kabelovým operátorům, nebo víceméně jednomu kabelovému operátorovi, protože se jedná především o UPC, že proti tomu protestuje, nicméně tento kabelový operátor se vždy nechoval a vždy nechová ke svým zákazníkům zcela seriózně a možná také proto vznikl tenhle pozměňovací návrh.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Přesto zákon přikazuje na jedné straně poskytnutí programu zdarma a na druhé straně jeho šíření také zdarma. To je ovšem významný zásah do vztahů mezi podnikateli, které by se měly odehrávat spíše na běžné komerční bázi. Nejde tedy o určitou problematičnost této pasáže zákona?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Toto ustanovení must carry, to znamená poskytnutí programu a šíření programu zdarma, není nic neobvyklého. Je to, dejme tomu evropský standard. Co je dejme tomu sporná záležitost, tak je jeho extendování i na televize, které vysílají pouze digitálně, to znamená do toho analogového prostředí. To je, dejme tomu, trošku neobvyklé a proti tomu protestují kabeloví operátoři. Problém je ten, že tím, že vy musíte poskytnout program zdarma a také u kabelových operátorů ho zdarma šíří, nejste povinni nakupovat takzvaná kabelová, kabelová práva a ten provoz té televize se aspoň zpočátku tím pádem zlevní, ale to už je asi na nějakou příliš odbornou debatu.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Tolik času opravdu nemáme. Ovšem není dalším rizikem, že České radiokomunikace nebudou schopny 10. října roku 2010 ukončit zemské analogové vysílání, protože podle ředitele úseku vysílacích služeb radiokomunikací Martina Roztočila je tento termín z technického hlediska nerealizovatelný a on navrhuje rok 2012 nebo 2014, pokud radiokomunikace odmítnout nebo nezvládnout spustit digitální síť včas, jaký by měl být další postup?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Zákon samozřejmě má ten termín klouzavý, takže tam je nejdříve 2010 a nejpozději 2012. My se domníváme, že do roku 2012 to stihnout lze. Měli jsme také velmi podrobné rozhovory právě na našem podvýboru i s vedením radiokomunikací. Nabyli jsme dojmu, že to není otázka technická, ale spíše otázka vůle. Já věřím, že nikomu se nechce investovat velké peníze, že je pro něho jednodušší jenom dejme tomu, inkasovat peníze z toho, co už stojí, ale bohužel situace je taková, že celá Evropa bude vysílat, vypínat a vysílat pouze digitálně a České radiokomunikace se tomu ať chtějí nebo nechtějí budou muset přizpůsobit.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Tady podle informací, které máte k dispozici, je jisté, téměř jisté, že v roce 2012 Česká republika kompletně přejde na digitální vysílání?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Tak jistá je jenom smrt.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Proto jsem, řekněme, zmírnil své tvrzení na téměř.

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Ale podle informací, které v tuto chvíli máme k dispozici, to vypadá, že do roku 2012 by se to skutečně mělo stihnout.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Ještě jedna drobnost. Proč je pro vás problematické vysílání televize v mobilech a v diginovele, která byla schválena, tento návrh vašeho stranického kolegy Petra Bratského neprošel?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
No, musím se přiznat, že jsem to především já, kdo byl hlavní odpůrce vysílání televize v mobilech, a to z jednoho praktického důvodu. Abyste mohli vysílat televizi v mobilech, potřebujete část toho prostoru vyhradit právě pro mobilní operátory, kteří takhle budou šířit převzaté vysílání a já se domnívám, že protože ten prostor je omezený a zájemců, kteří deklarují, že by chtěli vysílat své původní programy, je více zatím než toho prostoru, že by měly dostat šanci napřed původní programy a posléze až se ten trh jaksi nasytí a ukáže, kolik skutečně zde může se uživit původních programů, pak je, myslím, vhodný čas na vysílání převzatého vysílání, a to ať už do mobilů nebo normálně do televizí nebo kódovaných placených programů a podobně. Ale přece jenom ti, kteří chtějí vysílat původní program, by měli dostat napřed šanci, takže ten můj proces proti tomu není jaksi navždy, ale je pouze po tuto omezenou dobu.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Tedy podle vás by se mělo počkat na další změnu celkovou vysílacího zákona a posléze do toho vtělit ty možné změny, je to tak?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Samozřejmě.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Říká dnešní host Studia Česko občanský demokrat a poslanec Petr Pleva. Kromě jiného jste také členem poslaneckého výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Loni jste společně se svým stranickým kolegou Walterem Bartošem přišli s návrhem, aby učitelé základních škol nemuseli mít vysokoškolské vzdělání. Jak jste na to přišli?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
No, to je samozřejmě řečeno velmi, velmi zjednodušeně. My jsme chtěli, aby v odůvodněných případech mohl udělit ředitel výjimku z vysokoškolského vzdělání. Já vám řeknu případ, který je myslím, že takový dosti signifikantní tady pro tohle. Je to absolvent konzervatoře, který vyučuje hudební výchovu na základní škole. Tento absolvent konzervatoře může vyučovat na střední škole, on může vyučovat na vysoké škole, nemůže vyučovat na základní škole. To se nám zdálo trošku absurdní, stejně tak jsou to třeba učitelé jazyků, kteří můžou být rodilí mluvčí a nemusí mít vysokou školu, mohou vyučovat ten jazyk excelentně a velmi dobře, ale tohle by jim bránilo v tom vyučovat na základní škole, ač by mohli učit jak na střední, tak na vysoké škole. Domníváme se, že je na řediteli, aby se skutečně rozhodl, zdali tuto výjimku udělí nebo neudělí. Je jasné, že u mladších pedagogů je možné, aby si to vzdělání doplnili, aby dostali tu výjimku jenom dejme tomu časově omezenou, aby si doplnili vysokou školu. Jestliže je ale pedagogovi kolem padesáti, nebo přes padesát, pak se nám to zdá trošku nesmyslné, aby musel studovat vysokou školu a v podstatě s ukončením studia odešel do důchodu.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Na druhou stranu tímto způsobem byste někoho zvýhodňovali na úkor někoho jiného, když ten dvacetiletý nebo třiadvacetiletý by si měl doplňovat vzdělání a u toho padesátiletého by to nevadilo?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Tak už to bývá, že bývá někdo zvýhodněn, ale já si myslím, že školství by nemělo myslet především na to, jestli bude zvýhodněn nějaký pedagog nebo nebude, ale mělo by myslet především na to, co je dobré pro děti, pro děti v tom vzdělávacím procesu, protože pořád si myslím, že školství je hlavně kvůli dětem, ne kvůli učitelům.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Tak řekněme, že školství je kvůli celé společnosti, protože ty návyky jsou potřebné i v následujícím životě. Jak si ale vysvětlit to, že jak jste sám zmínil, lidé vzdělaní na jiných vysokých školách než pedagogických fakultách nemohou učit na základních školách, ovšem na základních školách často učí lidé bez vysokoškolského vzdělání?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Já si myslím, že to je jistý pozůstatek, že dochází k tomu, že skutečně si učitelé na základních školách doplňují vzdělání i to, co zatím neměli, studují, dejme tomu, dálkově pedagogické fakulty. Nicméně vás opravím. Není potřeba mít vysokou školu jenom jaksi pedagogickou, ale...

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Můžete mít i učitelské minimum.

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Může to být učitelské minimum i z jiného oboru, takže tam samozřejmě je potom možné vyučovat na základních školách.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
A když uzavřeme tento cyklus otázek, pokusíte se s panem kolegou Bartošem opět předložit tuto změnu?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Samozřejmě, pokusíme se o to.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Kromě jiných témat se také ne se všemi členy vlastní strany shodujete na možném způsobu ochrany pasivních kuřáků. Ve sněmovně je k projednání připraveno hned několik variant, která nejvíce naplňuje vaše osobní představy.

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Já jsem proti tomu, abychom nějak drasticky omezovali kouření, jak je to teď trošku módní, protože mě to připadá jako trošku zásah do svobodného podnikání, především v restauracích. Nicméně nebránil bych se proti tomu, abychom zpřísnili nějaké limity na to, že musí být nějaká oddělená místa pro kuřáky, nekuřáky, že musí být dobře odvětratelná a podobně.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Tedy ta varianta, že například v restauracích do sto metrů čtverečních se bude moci kouřit dál, ovšem větší hospody budou muset mít od sebe oddělenou kuřáckou a nekuřáckou část. Je to varianta, ke které byste se případně klonil?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
To by byla varianta, která by mně osobně nedělala problém.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Jak vlastně v současné chvíli vypadá situace ve vašem poslaneckém klubu, protože na jedné straně stojí Boris Šťastný, velký odpůrce kouření. Na druhé straně stojí značná část poslaneckého klubu, která říká, že dochází k určitému omezení osobních svobod. Jak tedy budete hlasovat v rámci klubu, půjde o volné hlasování, nebo se klub případně bude dohadovat na jednom konkrétním stanovisku celého klubu?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Ne, já si myslím, že toto není tak úplně zásadní věc, že by tady mělo být nějaké závazné hlasování klubu.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Tak na druhou stranu jde o určitou osobní svobodu a vy jako občanští demokraté říkáte, že to je jedna z priorit.

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Samozřejmě, ale osobní svoboda kouřit je sice důležitá svoboda, já sám jsem kuřák, ale nemyslím si, že to je tak zásadní priorita, že bychom měli k tomu dělat nějaké super závazné hlasování.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Na závěr našeho rozhovoru se vraťme ještě k tématice, které se primárně věnujete, a sice médiím. Ani jedna z obou rad, které dohlížejí na Český rozhlas a na Českou televizi, není kompletní, a to už delší dobu. Co je důvodem, proč není sněmovna schopna dovolit ty zbývající členy?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
To je hezká otázka. Důvod je nehoda politických stran na tom, jak volit a možná i koho volit.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
A proč se před, řekněme, nějakým časem uvažovalo o tom, že by došlo k odvolání celé televizní rady, nakonec z toho sešlo a v současné době z patnácti členů v radě zasedá pouze deset lidí, není to problematické i řekněme v rámci fungování celé televizní rady?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Samozřejmě, je to problematické. Já jsem si osobně přál a myslím, náš klub si přál volit už dávno. Vždycky tuto volbu zablokoval klub sociální demokracie. Tento klub také tehdy vlastně navrhoval odvolání celé rady, neschválení správy rady. My si myslíme, že není dobré takto účelově jenom proto, že některé médium přinese ošklivou informaci o našem předsedovi, takto účelně odvolávat rady a vyvíjet takový politický nátlak na to dané médium.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Poslední věc, poprosím o stručnou odpověď. Váš stranický kolega, senátor Jiří Oberfalzer, přichází s návrhem už dlouhodobě, ještě jej nepředložil, že by členy rad mediálních rad měli volit členové obou parlamentních komor, případně jmenovat i některé prezident, předseda vlády. Proč vy osobně tomuto řešení nejste nakloněn?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Já tomuto řešení nejsem nakloněn, protože si myslím, že aby někdo skutečně pracoval zodpovědně, musí mít nějakou přímou vazbu, to znamená odpovědnost vůči někomu. Vůči tomu, kdo ho volí. Tady tato odpovědnost při té volbě z těch třech zdrojů by byla problematická, i když to může vypadat, že jsem sám proti sobě nebo proti své politické straně, protože teď máme prezidenta...

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
A teď jsme oba společně proti časovému znamení, takže, pane poslanče, já vám moc pěkně děkuji. Dnešním hostem byl Petr Pleva, občanský demokrat. Díky a na slyšenou.

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Na slyšenou.

Ondřej Černý, moderátor Rádia Česko:
Pěkný den přeje také Ondřej Černý.

Zdroj Newton IT

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 24.1. 2008