Tedy té, která čte i něco jiného než Blesk, což už bývá samo vnímáno jako intelektuální počin. Takže stačí znát názory čtyř celoplošných deníků v ČR k nejžhavějšímu tématu týdne... a je to.

Ono to vypadá jako dobrý nápad, udělat takový souhrn toho politického i toho mediálního, ale je to jen opakování jinak dobře dosažitelného a již jednou řečeného. A v třicetiminutovém televizním pořadu je to navíc v kostce, což ještě víc problém redukuje a zjednodušuje, jedná-li se převážně o názorová a polemická témata.

Neméně problematické je i poměrné zastoupení referentů. Dá se sice argumentovat třeba tak, že výběr kopíruje zastoupení tzv. seriozní tiskové scény, ale je to spíš nominální než poměrné.

Nejvíce je dáván prostor MF (mimochodem, MF rozpoutala dva největší mediální případy poslední doby, tedy Kořistka a Grossovo bydlení) a ty tři další jsou asi v dlouhodobém horizontu zastoupeny stejně, vcelku ale dominují pravicově zaměření novináři.

Bez ohledu na propagandistický ráz Haló novin, který vylučuje reflexi krajně levicové části politického spektra, tento poměr neodpovídá politickému rozložení sil ve sněmovně, kde má levice převahu. Myslím, že von Hayek by se nad takovou převahou pravicového tisku tetelil blahem. Jeho úvaha "Intelektuálové a socialismus" pojednává o tom, že žurnalistika a intelektualita (pro Hayeka vesměs totéž) je drtivě levicová a proto udržuje (neo)liberalismus na distanc. Na konci úvahy vyzýval k posílení intelektuality pravicových sil, protože dobře věděl, co určuje názorový ráz té rozhodující části společnosti, tedy vytváření reality a určování poměrů sil při tomto procesu.

Vcelku vzato, ten pořad v televizi veřejné služby jen vyčerpává už jednou vyčerpané zdroje a navíc je tím institucionalizuje jako názorové rozpětí, v němž se snad má společnost pohybovat. To je na jeden z hlavních publicistických pořadů ČT dost málo.

(Psáno též pro ČRo 6)