Tady je minulé vydání Britských listů.
Adresa Britských listů je zde.
Vánoční vydání
Přejeme všem čtenářům Britských listů pěkné Vánoce a co nejuspokojivější nový rok. Děkujeme za četná blahopřání.
Vánoční noc
Adam Michna z Otradovic (asi 1600 - 1670)
Chtíc, aby spal, tak spívala
synáčkovi
matka, jež ponocovala
miláčkovi:
"Nynej, rozkošné dětátko,
Synu boží,
nynej, nynej, nemluvňátko,
světa zboží."
Tobě lůžko jsem ustlala,
Spasiteli,
tvory k tvé chvále zvolala,
Stvořiteli.
Nynej, kráso a koruno
svrchovaná,
nynej, milujících ceno
vinšovaná.
Nynej, ta jest matky žádost,
holubičko,
nynej, všech anjelův radost,
má perličko.
Slávu, chválu vždy nabudeš
od mamičky,
když se vyspíš, jísti budeš
med včeličky.
Osladímť nim tvou kašičku
k tvé libosti,
otevřeš, vím tvou hubičku
k té sladkosti.
Nynej, ráje mého kvítku,
rozmaryne,
z tebeť sobě dělám kytku,
jenž nezhyne
Ó fialo, ó lilium,
ó růže má,
nynej, vonné konvalium,
zahradko má!
Ó loutno ma, ó labuť má,
muj slavíčku,
nynej, libezná harfo má,
cimbálíčku.
Na dobrou noc, ej, hubička,
nynej, dítě,
kolíbat bude matička,
nynej hbitě!
Spi miláček, umlkněte,
anjelové,
Se mnou k Bohu přiklekněte,
národové!"
Adam Václav Michna z Otradovic
Tato píseň vyšla ve sbírce Česká mariánská muzika, radostná i žalostná (1674). Její první a předposlední sloka zlidověla a stala se známou českou národní koledou. (Jak už to bývá, zlidověly jen ty nejkonvenčnější sloky, i když přirovnávání Ježíška ke květinám je pěkné - ale povšimněte si, jak živě a téměř až komicky zaznamenává Michna v ostatních slokách úplně normální, každodenní situaci matky a nemluvněte, kdy se matka snaží dítě uspat.)
Adam Václav Michna z Otradovic pocházel ze starobylé jindřichohradecké zemanské rodiny, po studiích se vrátil do Jindřichova Hradce a působil tam od roku 1633 jako varhaník a učitel v jezuitské škole.
Adam Michna z Otradovic je pro mě nejzajímavějším básníkem českého barokního období (měl bych možná říct dosud nejzajímavějším, protože člověk nikdy neví, jaké klenoty objeví (též zde) v tomto dosud studijně velmi zanedbávaném litererárním a kulturním období na pražské filozofické fakultě pan profesor Alexander Stich a jeho skupina nadšených a erudovaných studentů.)
Michna měl obrovský básnický talent vyjadřovat mnohorozměrně, živě, naléhavě a atraktivně, někdy až dojemně, obyčejný, venkovský svět kolem sebe. Jistě, vím, že to všechno bylo součástí jezuitského přístupu k domácímu českému obyvatelstvu: zpřístupnit lidem katolickou ideologii natolik, aby jim byla srozumitelná, aby se stala přímou součástí jejich normálního života, aby jim ten život iluminovala a naplňovala ho extazí, aby jim vešla do morku kostí.
Jistě, byla to všechno propaganda. Jenže lidé jako Michna v ní bezpochyby věřili - chtěli obrátit nevědomý či heretický český národ v jeho vlastním zájmu na víru pravou - aby nebyl zatracen.
V Michnově poezii najdete všechny základní rysy barokní poetiky, z nichž mimochodem posléze vydatně čerpalo i moderní české básnické umění. Poučilo se zejména z toho, jak vyjadřovat intenzivní, autentický cit - to potřebovalo pro moderní milostnou poezii. Spojitost mezi barokním uměním, středověkem a dneškem je v tom, že umělec vždycky usiloval o extázi - o trip, vždycky se snažil ozářit aspoň na okamžik obyčejný, nudný, černobílý rutinní lidský život jiskrou magičnosti, toho, jak napsal Jan Skácel, co je za - aby život alespoň na chvíli extaticky zazářil všemi barvami. To byla ta Hrabalova perlička na dně. Španělská mystička Sv. Tereza Avilská přitom přinesla do tohoto barokního mystického vzepětí i vyloženě erotickou extázi.
To všechno je v pozadí Michnovy sluncem prozářené, hluboce české, venkovské, optimistické poezie. Všude vnímáme povinný kontrast mezi nedokonalostí a druhořadostí pomíjejícího pozemského světa, oproti dokonalému božímu království, na nějž má člověk jedině aspirovat. Ano, dobře, to najdete u mnoha českých i zahraničních barokních mystiků. Kolik z nich to však dokázalo vyjádřit michnovskou venkovskou přímostí, s takovou vervou jako tento prosluněný básník.
Kde jinde v evropské barokní poezii najdete autora, který - jako Michna dokazuje druhořadost pozemského světa, do něhož se narodil Kristus Pán, tím, že hovoří o jeho podělaných a pročuraných plenách:
Ach, zlatý květe,
což, seno hněte,
jesličky tlačí
plénky nestačí!!
V které teologické barokní básni kde na světě je všemocný Bůh - tak jako u Michny - venkovský poštmistr. Juxtapozice posledních a nejdůležitějších věcí člověka s věcmi zcela každodenními a zdánlivě banálními je hluboká. Spojení věcí zásadních a jedinečných s věcmi každodenními osvětluje i tento každodenní svět zázračným světlem. Je pozoruhodné, jak velkou lásku měli Češi jako v sedmnáctém století k životu, krajině a světu kolem sebe.
Představa, jak Pánbůh razítkuje na jindřichohradecké poště dopisy, je jedinečná:
Když já budu umírati,
tu poštu přines
když budu oči svírati
mně k Bohu vynes!
Ujisť mně, že mě miluje
ten, jenž na nebi kraluje.
Ó postmistře Pane,
nezapomeň na mne!
Zveřejňujeme v tomto vánočním vydání na sklonku roku 1999 v Britských listech několik textů Michnových písní z Mariánské muziky (poslední píseň Anjelské přátelství, se známým doprovodem trumpet, je z Michnovy Loutny české, 1653) k vašemu potěšení. Pěkné vánoce!
Jan Čulík
Jiná vánoční a novoroční vydání Britských listů:
Analýza kriminality v oblasti informačních technologií. Píše Václav Hník:
Dobry den,
prosim, abyste ve vasem casopise zverejnili informaci, ze na strance Ministerstva vnitra CR http://www.mvcr.cz/casopisy/studie/diskuse/index.html
je umistena k diskusi analyza kriminality v oblasti informacnich technologii a Internetu. Dekuji.
Dr. Vaclav Hnik,
Odbor rizeni a organizace MV CR
Konkurs pro lektora češiny na Glasgow University. Katedra slavistiky Glasgow University hledá pro školní rok 2000-2001 lektora češtiny. Podrobnosti konkursu jsou zde.
Jakub Puchalský odmítl nabídku Britských listů, aby v rozhovoru vysvětlil, proč rezignoval na funkci ředitele České televize. Zdá se, že Puchalský nemá příliš dobrý talent pro odhadování situace. (Vlastně to prokázal i poněkud nemoudrým rozhodnutím vysílat majora Zemana jako nejzajímavější pořad podzimní televizní sezóny.) V době, kdy to není zapotřebí, zbytečně ustupuje nevýznamným tlakům, v době, kdy bylo jasně zapotřebí, aby veřejnosti předvědčivě vysvětlil své reformy (na jaře 1998 i mnohokrát později), aby předložil veřejnosti ke zkoumání svůj reformní projekt (byl utajován od jara roku 1998 až do listopadu 1999) a aby podrobně a jasně vysvětlil důvody své rezignace na ředitelskou funkci v ČT dává přednost mlčení a kuloárovému jednání. Působí to dojmem nejistoty a nepevnosti v kramflecích. Protože ten, kdo si je svou věcí jistý, je schopen ji také na veřejnosti v kritické, racionální diskusi, přesvědčivě obhájit.
Prosazujme nezávislost Rady České televize. Struktura, jejímž prostřednictvím jsou jmenovány a odvolávány Rada České televize i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je nefunkční a mají-li si Rady uchovat politickou nezávislost, je nutno ji změnit. Inspirujme se například tím, jak je to v Německu. Rada ČT by neměla být jmenována jen parlamentem, ale její pokud možno nadpolitičtí členové by měli být jmenováni na dané období (bez možnosti Radu během tohoto období odvolat) nejrůznějšími institucemi - nejen dolní komorou parlamentu, ale také senátem, odbory, církvemi, univerzitami a dalšími veřejnými institucemi - aby se politický vliv, nutně Radu ochromující, pokud je přímo závislá na parlamentu, rozmělnil. (Jsme rádi, že tuto myšlenku v nedávném článku od nás převzaly Lidové noviny.)
V Britských listech je k vývoji situace v České televizi, zejména ve zpravodajství, na tomto místě jejich tematického archívu 257 článků. Z nich obzvláště upozorňujeme na tyto dva rozhovory Jana Čulíka:
Kurs "Veřejné mínění, sdělovací prostředky a politika" povedou v angličtině na pražské Anglo-American College v lednu 2000 Greg Wolk a Andrew Stroehlein. Bližší informace jsou zde.
O tom, co se dělo v České republice za minulý rok a jak na to reagovaly sdělovací prostředky, píše v aktuálním, posledním letošním čísle časopisu Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě.
Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů.
K desátému výročí pádu komunismu vyšel pětisetstránkový výbor z Britských listů pod názvem Jak Češi myslí. Zahrnuje patnáct tematických oddílů, zabývajících se aktuálními problémy v České republice. Bližší informace vyšly v BL na tomto místě.
Knihu lze objednat e-mailem odkudkoliv na světě prostřednictvím úvěrové karty na adrese nakladatelství Milenium avc@unl.pvtnet.cz. Kniha má 480 stran a stojí 290 Kč.
Kniha Jak Češi myslí nejprodávanějším titulem internetového knihkupectví Kosmas. Ve čtvrtek 2. 12. napsal Josef Žák z knihkupectví Kosmas:
Hezky den pane Culiku,
dnes se Vase kniha "... jak Cesi mysli" dostala na prvni misto TOP TENu nejprodavanejsich titulu za uplynulych 14 dni v knihkupectvi Kosmas.cz.
Jak uvedla Mladá fronta Dnes, kniha Jak Češi myslí byla v týdnu do 25. 11. nejprodávanějším titulem také v ostravském knihkupectví Artfórum.
TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese
http://www.britskelisty.cz/xz/.
Dlouho utajovaný "osobní majetek" Jakuba Puchalského, totiž reformní projekt České televize, na jehož základě byl Puchalský na jaře roku 1998 jmenován do funkce generálního ředitele ČT, byl konečně zveřejněn. Je od 3. listopadu 1999 na adrese http://www.czech-tv.cz/rada_ct/jednani99/puchalsky_projekt.htm
Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde.
Česká literatura bez témat o čem psát. K desátému výročí pádu komunismu
zveřejnila BBC na svých anglických stránkách feature o roli českých spisovatelů a literatury za komunismu a nyní.
Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.
Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.
Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.
Czech media, Czech politics and Czech culture:
A selection of English language articles, published in Britské listy.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University). Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
Výběr textů z posledních dní:
