Intelektuální teror Igora Chauna: Be reasonable, do it my way

Juliana

v sobotnich  LN z 11.12. (str. 25-26) je rozhovor s Igorem Chaunem. Neni prilis zajimavy, ale mozna stoji za pozornost proto, ze intelektualove s podobnymi nazory okupuji ceska media uz pomerne dlouho.

Nejdrive Chaun popisuje sve zrani, pak prechazi k vyzve "Dekujeme odejdete". Stranu zatim nezalozi, ale: "Budeme dal tlacit, slovy Vrati Rehaka - budeme uplatnovat intelektualni teror na politiky. A mozna treba nakonec budou nejaka namesti. Co vime, je, ze budeme pokracovat a ze energie obcanske spolecnosti se probudila a nesmi zase usnout. Vzdyt se za tri tydny opravdu podarilo pohnout spolecnosti!"

Nejsem si jista, ze by se prilis podarilo pohnout spolecnosti.  Osobne se priklanim k nazorum, ze vyzva byvalych studentu je spise  emocionalnim vykrikem nez  logicky promyslenym planem kultivace ceske politicke sceny. Jak uz bylo tez receno v BL,  CR by vice pomohla dobra pravidla hry nez "nejaka namesti". 

     Jedina vec, ktera by me donutila na "nejake namesti" jit, by byla snaha establishmentu ustavit bez voleb urednickou vladu.

"Intelektualniho teroru" od I. Chauna bych se byt politiky vubec nebala, protoze Chaunovo analyticke ani synteticke mysleni neni prilis rozvinute.

Dokazem jsou jeho hlubokomyslne uvahy o vychodnich filosofiich i o politice:

Otazka LN: "Ziskal jste presvedceni, ze novinari manipuluji realitou?"

Odpoved I.Ch.:  "Ne. Uvedomil jsem si - jak rikaji vsechny vychodni filozofie - ze zivot je obrovskou virtualni hrou genialniho vesmirneho superpocitace, ktery v neuveritelnem mnozstvi voleb a kombinaci posouva hru zivota stale kupredu.  Uvedomil jsem si, jak snadne je upadnout do jednoho absolutistickeho nazoru na zivot, zakopat se v nem... Musime i v protivnikovi spatrovat spolucloveka. Uvedomil jsem si, tu nesmirnou slozitost zivota, ktera nas muze az zlikvidovat, pokud se nestacime vcas zklidnit, zaujmout stanovisko vnejsiho pozorovatele a kombinovat to s laskou, pokorou, slusnosti a porozumenim."

A  ted se podivame, jak vypada Chaunova "laska, pokora, slusnost a porozumeni" v praxi a jak dotycny vidi "spolucloveka" v Klausovi a Zemanovi.

"...pan Klaus ve svem zivote nebo ve svem detstvi velmi trpel, a v dusledku toho se jeho psychika vyprofilovala, jak se vyprofilovala."  "Ja jsem vzdy videl, ze pan Zeman je prazdny mluvka.."

Ale Chaun to s nimi mysli dobre: "Kdyz rikame Dekujeme odejdete!, oni to vnimaji, jako kdybychom je fyzicky ohrozovali. Ale my jim neprejeme nic spatneho, my jim dokonce prejem to nejlepsi v jejich obcanskem zivote."

Tak za takovouhle "lasku a porozumeni" bych se pekne podekovala. Chaun by si mohl uvedomit,  ze urcity typ jeho soucitu a porozumeni muze druhe  lidi urazet. Neni take vylouceno, ze politici maji  o svem stesti  jine predstavy (mlaskani u koryta) nez signatari petice a ze by ve svete podle Chauna nebyli stastni.   A i kdyz to asi byvali studenti mysli dobre,  mam zaporny vztah ke vsemu, co se snazi pod jakoukoliv zaminkou obejit demokraticka pravidla (tedy jak k dohodam politiku za zady volicu, tak  k emocim povysenych nad pravo stran rozhodnout si o svych vedoucich politicich samy). To uz tady prece bylo, ze jedinci (pripadne historicke predvoje) s "absolutistickym  nazorem na zivot" vedeli lepe nez lidi sami, v cem spociva jejich dobro a stesti.  Taky to ze zacatku mozna mysleli dobre.

Jeste perla nakonec: "Lecba Klausem pred osmi lety nebyla o Klausovi, ale o nutnosti pravicoveho smerovani v nasi zemi." (Je toto tvrzeni  absolutistickym nazorem  na zivot, nebo ne?)  "Asi by bylo velice zasluznym cinem uvest Lecbu Klausem v soucasne dobe. Ten serial byl o nadejich mlade obcanske spolecnosti, o tom, jak roztahujeme kridla k letu.."

Vrele souhlasim, ze by uvedeni Lecby Klausem bylo zasluznym cinem. Jako silvestrovsky porad bych toto dilo velmi  uvitala.

Chaun, Jezek a spol. rikaji politikum: Dekujeme, odejdete. Me by potesilo, kdyby odesel taky urcity druh statotvornych humanitnich intelektualu, ktery verejnost obstastnuje uz nekolik let ve vsech novinovych, rozhlasovych a televiznich besedach. Stale stejny kruh lidi, stale podobne reci. Uz bych otazky i odpovedi z ruznych besed mohla psat sama, tak jsou predvidatelne.

Myslim to s nimi dobre:

..asi ve svem zivote nebo ve svem detstvi velmi trpeli, a v dusledku toho se jejich porady  vyprofilovaly, jak se vyprofilovaly. Ja jsem vzdy videla, ze to jsou  prazdni mluvkove.

Kdyz rikam "Dekuji odejdete", nepreji jim nic spatneho,  dokonce jim preji to nejlepsi v jejich  zivote mimo media.