Nepřemýšlivý antikomunismus v pořadu Sněží
Milí tvůrci Sněží,
v pořadu vysílaném v úterý jste se trápili tím, že asi čtvrtina obyvatel naší
země by volila KSČM.
Rozhlédl jsem se po obrazovce, bylo vás tam asi osm,
připadlo mi, že dva z vás by měli být voliči KSČM, kdyby to byl pořad o
čemkoliv.
Pokud by mě vás opravdu zajímalo, proč má KSČM najednou tolik
voličů, vzali byste jich tam aspoň čtyři z osmi, raději možná šest z osmi.
Brzy jste mi to vysvětlili, proč tam žádný není, bojíte se, někteří z vás,
zcela upřímně, že mluvit s komunisty znamená legitimovat je nebo je dokonce
propagovat. A vaše řešení problému s komunisty je vytlačit je na okraj.
Pokud uznáte, že jejich voliči (čtvrtina obyvatel) jsou svéprávní a mají
vlastní rozum hodný respektu, musíte pak vytlačit na okraj i tuto čtvrtinu
obyvatel.
Také je možné že jejich rozum a úsudek nepovažujete za
respektuhodný, ale vyjádřit se takhle o čtvrtině občanů vyžaduje značnou
otrlost a obtížně se to skloubí s demokratickými principy.
Samozřejmě, že je věcí tvůrců pořadu, koho si tam pozvou, jestli mají chuť
bavit se se Štěpánem nebo jestli chtějí pobesedovat s Grebeníčkem nebo se
třeba zeptat, co si myslí o komunistických preferencích ten, kdo jim je sám
poskytuje.
Když se ale sejdeme jen my, co si spolu rozumíme a co spolu
kamarádíme a co komunisty nevolíme, nezjistíme o nich nic. Je to víc pořad o
nás než o příčinách těch preferencí.
Václav Klaus reagoval na první takové výzkumy veřejného mínění prohlášením,
že on nepotkává na ulicích voliče, z nichž by každý čtvrtý byl komunistický.
To jenom vypovídá o tom, kudy on chodí a s kým se zná. A tento pohled na
svět, kdy jsem ochotné uznat za vážné jen to, co si myslím a znám jenom já
V.K., je příčinou neúspěchu a Sněží se chová stejně.
Petr Holcner
