Účel a prostředky
Před deseti lety se po zásahu policie proti studentům na Národní třídě rozšířila zpráva, že jeden
z demonstrantů byl zabit. Tato zpráva se sice ukázala jako falešná, nicméně domácím médiím, která
zprávu dementovala lidé nevěřili a vyšli do ulic.
Z historického hlediska byla zpráva o ubitém
studentovi úderem, který komunistickému režimu zlomil vaz. Z novinářského hlediska bylo odvysílání
neověřené informace profesionální chybou.
A z hlediska autora této zprávy? Můžeme se domnívat, že
postupoval v duchu hesla, že účel světí prostředky.
Deset let po listopadových událostech se
publicistovi Přemyslu Svorovi podařilo ošálit nejsledovanější televizi, která včera odvysílala jím
smyšlenou zprávu, že byl postřelen jeden z českých ministrů. Chtěl si prý ověřit, jak fungují v této zemi
média a jak snadno jsou zmanipulovatelná. Současně ovšem uvedl, že falešná zpráva souvisí s reklamní
kampaní na jeho časopis.
Z historického hlediska je událost bezcenná, z profesionálního jde o chybu,
pokud jde o autora, účel podle něj světí prostředky.
Otázkou ovšem je, co si novinář a autor
kontroverzních knížek vlastně ověřil. Nejspíše pouze fakt, že soukromá televize raději riskuje
pochybení, než to, že senzační zprávu přinese až jako druhá.
Pokud jde o novináře profesionály, ti
nemají důvod vymýšlet si postřelené ministry. Dělají přesně to, o čem sní Přemysl Svora - uveřejňují
nepopulární informace o nejvýše postavených lidech.
Pondělní Mladá fronta dnes například o tom, že
benzínové karty od Chemapolu s největší pravděpodobností získal sám předseda ČSSD. Právě předseda
ČSSD nedávno křtil poslední knížku Přemysla Svory po té, co s ním tento souhlasil o zkorumpovanosti
novinářů.
Autorovi článku o historii benzínových karet, Jaroslavu Kmentovi, by asi případnou knížku
pan premiér křtít nepřišel.
15. listopadu 1999
Poznámka JČ: Ano, ale je skutečně možné, jak psal v Britských listech nedávno Štěpán Kotrba, že by býval Chemapol nabízel karty na benzín jen tehdy ještě velmi nevýznamné, opoziční ČSSD a že by je býval nenabídl nikomu z tehdejší Klausovy vlády? Proč nikdo nezjišťuje i to?
O víkendu jsem se účastnil v severním Skotsku východoevropského semináře, kde se mimo jiné hovořilo i o sdělovacích prostředcích ve střední a východní Evropě. Jeden kolega zjišťoval v Moskvě, co si tam lidé myslí o "svobodných" sdělovacích prostředcích. Ukázalo se, že jednotlivým médiím vůbec nedůvěřují. Při zpravodajství přepínají z jedné televizní stanice na druhou, aby zjistili, srovnáváním zkreslování informací na jednotlivých kanálech, co je vlastně pravda. Je to velmi rozumný přístup.
