Dvéře jazyků zavřené
Výuka jazyků byl kdysi parádní obor českého školství, řekl bych vývozní artikl. Mám na mysli dobu "učitele národů" J. A. Komenského. Před Komenským se jazyk učil nazpaměť - slovíčka, gramatika, citáty, texty. Smysl slov i vět při memorování žákům unikal. Komenský přišel na to, že se slova mnohem lépe pamatují ve větách, kde si na příkladu nebo ukázce uvědomujeme smysl věty. Vybral proto 8000 slov "v životě potřebných", vytvořil z nich 1000 vět a z těch pak 100 odstavců (článků). Každý odstavec obsahoval jednoduchý a stručný popis části lidského vědění - od původu světa, přírodních živlů, vegetace, zvířeny, člověka a jeho činností, až po výklad morálních a psychologických témat. Dílu dal roku 1631 název Dvéře jazyků otevřené. Ale to nebylo všechno. K takto uspořádané látce přidal Komenský poznání, že žák si mnohem lépe zapamatuje látku, pokud je spojena s fyzickým konáním. Převedl proto kapitoly Dvéří jazyků do divadelních scén. Studenti, převlečení za dramatické postavy, předváděli a v dialozích popisovali probíranou látku, např. práci a nástroje řemeslníka. "Přitom se objevila obdivuhodná přeměna smýšlení, neboť naši herci hráli svou úlohu tak obratně, že jsme se dívali užaslí. Neboť ti, kteří dříve stěží mohli snésti oči dospělého a nemohli nic pronésti bez koktání, počínali si tu se slušnou volností!" (Pramen - Komenský: Životopis) Není divu, že se dílo stalo světově proslulým a dočkalo se mnoha překladů.
Kde je konec hrám?! Bolševik proměnil zemský ráj v pracovní tábor s robotní povinností. Vzdělaný a jazyky ovládající lid bylo to poslední, co by se hodilo do zadrátované republiky. Ruština od 4. třídy po maturitu, to bylo vše, co z Komenského zbylo.
Demontovat dráty nebo zbořit zeď není problém. Ale odstranit jazykovou bariéru je složitější, než si kdo myslel. 10 let po revoluci jsou výsledky hubené. Nejen, že se do škol nevrátila hra a Komenského metoda výuky, ale mladí lidé mají stále omezené styky se západním světem. Důvodem jsou finance. Aby mladý člověk mohl cestovat, musí si nejprve vydělat. Je prakticky nemožné na prázdniny sehnat brigádu. Tak studenti přerušují na rok studium a nechávají se zaměstnávat např. jako au-pair. Strávit rok života hlídáním dětí, namísto toho, aby mladý člověk mohl studovat nebo pracovat ve svém oboru, je trestuhodný přístup ministerstva školství a zahraničí.
Divím se, že znalost jazyků není podmínkou pro přijetí do EU. Alespoň jsem se o tom nic nedočetl v jinak kritické zprávě, kterou nám z Bruselu poslali. Ministr školství tak může v klidu podřimovat. Až se probere, bude pozdě. Pět minut po dvanácté je už nyní. Vzpomeňme jen, jakou paniku vyvolal v armádě požadavek angličtiny při našem vstupu do NATO.
Petr Jánský