Estábácká paranoia v České republice
Jan Čulík
S přibližujícím se desetiletým výročím pádu komunismu v Československu dostávají Britské listy stále větší množství příspěvků, v nichž se nepodloženě, ale romanticky frustrovaně tvrdí, že tzv. "sametová revoluce" byla vynikajícím způsobem, jak Stb a komunisti přeměnili svou dosavadní politickou moc v moc ekonomickou.
Jistě, poslouchá se to moc pěkně a jaksi to poskytuje ulehčující vysvětlení všem frustrovaným Čechům, kteří mají po deseti letech pocit, že jim demokratickou revoluci někdo ukradl - hlavně, že jim někdo (estébáci a komunisti?) vyfoukl onen tehdy tak nadějně očekávaný blahobyt.
Lidi, prosím vás, vezměme rozum do hrsti. Tuto líbivou teorii (za všechno zlé dnes můžou estébáci a komunisti, kteří dosud dominují veřejnému životu!) šířil Josef Kudláček v Českém deníku, či Antonín Zelenka v Českém rozhlase. Ale jsou tyto teorie podložené? Kde jsou konkrétní důkazy? Přesvědčte mě, že je to pravda.
Mohli by prosím autoři těchto článků zprostředkovat Britským listům konkrétní informace o alespoň stu estébáků, kteří se v současné České republice stali milionáři? Cožpak byl Viktor Kožený estébák?
Bez takových konkrétních faktů je teoretizování na dané paranoidní téma pouhým mlácením slámy.
Hovořil jsem o záležitosti s Václavem Žákem. Konstatuje, že největší šanci zbohatnout měli v porevolučním Československu ti, kdo měli určité ponětí o tom, jak funguje ekonomika na Západě a kdo zároveň měli přístup k penězům. Většinou to byli lidé, působící v zahraničním obchodě. Jistě, v této oblasti směli pracovat většinou jen lidé, kteří se dali do strany, a museli často také sepisovat zprávy o svých zahraničních stycích pro Stb.
Ale z kolika skutečných estébáků, kteří proháněli za komunismu disidenty, se po pádu komunismu stali milionáři? Prosím, uveďte přesná fakta.
Pokud by tomu tak bylo, že se po revoluci členové bývalých komunistických struktur napakovali, museli by mezi dnešními milionáři být i lidé jako Bilak, Jakeš, Lenárt. O kom z členů bývalého komunistického politbyra však je možno říci, že "si nahrabal", že zaznamenal výrazné ekonomické úspěchy? Snad s výjimkou Adamcova syna nejsou tito lidé vůbec v podnikatelské sféře.
Obávám se, že důvody frustrace po deseti letech od demokratické revoluce budeme asi muset hledat někde trochu jinde.
