středa 25. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Česká politika:
  • Macek apeluje na občany, "Zapojte se, soudruzi!" (do ODS) (Václav Pinkava) Senátní volby:
  • Inzerát (Jaroslav Veis, Radiožurnál) Fond národního majetku zarytě mlčí:
  • Nepříjemné otazníky kolem Galeny nemizí (Miroslav Hruška) Česká státní správa:
  • Pomoc Turecku (Jaroslav Veis) Pracovní etika - Češi a svět:
  • Čtenáři, co taky nepracuje nejlíp (Jan Hurych) Prázdninové zážitky:
  • Praha: telefony, záchody a restaurace (Jiří Hertl) Polemika:
  • Jsou obyvatelé České republiky opravdu nešťastní chudinkové? (Vladimír Wagner) Fašismus v české žurnalistice:
  • Měsíc důchodců (Martin Maňák, Metro) K tomu: Důchodce (Karel Kryl) Sdělovací prostředky:
  • Význam mystifikace v lidových sdělovacích prostředcích (Marek Houša) Jaroslavu Veisovi:
  • Jak je to v Čechách se skinheady (Jiří Strnad)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • "Zapojte se, soudruzi"

    Václav Pinkava

    V pondělí 23.8 apeloval hlavní ideolog a (zlí jazykové tvrdí) nejinteligentnější muž ODS, Miroslav Macek po radiových vlnách Frekvence 1 na ty občany, kteří kritizují 'blbost, lenost a neschopnost' politiků, aby se sami angažovali v politice.

    Mají prý vstoupit do "té které" politické strany a svým vlastním moudrým, činorodým a schopným způsobem věci napravit. Jinak ať nekritizují. Politika je přece o lidech, chybovat je lidské atd.

    Líbivá, ale vadná logika, která, bohužel, zabírá na ne zcela hloupé. Inteligenčně podprůměrných voličů je, statisticky řečeno, polovina. K nadpoloviční většině stačí jedna polovina voličů plus jeden kazatel. Proto je populismus mocná politická zbraň.

    Podívejme se na Mackovu výzvu selským rozumem.

    Pokud chceme vyčistit kalný rybník plný stojící vody, je třeba přilévat vodu čistou a proudící. Ale nestačí přilévat víc a víc zdravé, nové, čerstvé a žádoucí vody, je třeba nejprve vypustit to prohnilé a nežádoucí, protože zdroj nečistoty může být velmi malý, přesto velice koncentrovaný a toxický, takže se nerozředí a nevytratí ani v maximálně napuštěném rybníku.

    (Co kdyby všichni občané této země byli zpět v jedné jediné mateřské politické straně, víme.)

    Obdobně, než začneme natírat zeď, odstraníme starou barvu, plíseň, špínu, připravíme si nový základ.

    Macek je však zubař: Než nasadí novou korunku, vyvrtá kaz. Pokud mám beznadějně zkažený zub, vytrhne jej. Přidával by mi další zdravé zuby do nemocné dásně? Sotva. Tak co nám to tady lakuje?

    Přijmout Mackovu výzvu by znamenalo, že čím více nežádoucí je nějaká politická strana, tím více je naší občanskou povinností do ní vstoupit. Zvyšovat počet jejích členů, její mandát? Nelichoťme si , máme takový vliv, že uděláme z korumpovaný bandy lotrů světce tím, že se k nim přidáme? A kdyby, pak je naší povinností vstoupit nejdřív do té nejhorší partaje. Že by to byla ODS? Nebo snad už se stalo, a proto má KSČM tolik členů?

    Nenechme se zneužívat k politickým přetahovačkám. Politická moc bohužel pochází z kvantity, ne kvality voličů. Čím víc členů, peněz, voličů, tím líp. Na jejich kvalitě, čistotě, přesvědčení v praxi nezáleží. Je mi líto.

    Silné strany jsou nebezpečné právě tím, že politická vůle jejich předsednictva, grémia, ústředního výboru, nebo jak se nazývá, potažmo zvůle lídra, se násobí počtem členů, peněz, voličů. Dav je nástrojem vlivného jedince, čím větší dav, tím je vedoucí jedinec silnější. Úder kladiva stoupá nejen s vahou hlavice, ale také s délkou rukojeti, a čím více voličů, tím větší autorita nejapného prohlášení kohokoliv z jejich řad.

    ODS sama je příkladem, jak Mackova rada kulhá, jak se jí sám nedrží. Pokud chce kritizovat blbost, lenost a neschopnost socdemáků, měl by vstoupit do ČSSD a něco s tím udělat. Podle jeho logiky by se ODS měla sloučit s ČSSD, nebo se vzdát práva kritizovat, kvůli neúčasti v ČSSD. Dokonce každá opoziční strana by se měla vzdát kritiky vládní strany a raději s ní splynout, změnit jí zevnitř.

    To nefunguje. Vždyť za komunismu to přesně tak probíhalo. Kdo nesouhlasil s tímto státem a přitom v něm zůstal angažován, jej vlastně rozkládal a rozkrádal zevnitř, že ano? Aspoň si to tak namlouval. Právě proto byli tito skrytí záškodníci hodnotnějšími občany, než ti zrádci, kteří utekli a kritizovali poměry zpovzdálí, zvenčí. Zapoj se, soudruhu, můžeš s tím něco udělat. Vždyť stačí jeden jedinec. Gorbačov, například. (Kolik milionů členů vyváží jednoho Gorbačova.)

    Co se od té doby změnilo? Příliš málo. Unie Svobody je vlastně banda zbabělých emigrantů zběhnuvších z řad ODS, těch bezcharakterních, kteří nedokázali zůstat a bojovat za lepší, charakternější pravici. Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš.

    Opoziční smlouva

    Dr. Macek nám také blíže vysvětlil, proč vznikla opoziční smlouva, a proč neschopná vláda sociální demokracie, která podle něj (a nejen podle něj) zemi škodí, smí pokračovat, díky ODS. Byl velice upřímný, neboť taková upřímnost a pokora mnohdy najde odpuštění.

    Smlouva vznikla proto, že nebylo schůdné sestavit většinovou vládu ani zemanovskou, ani klausovskou, a velkým stranám nezbylo jiné možnosti, než aby držely spolu, jinak hrozila vláda Hradu, prostřednictvím stran malých. (Vlastně jsme je k tomu dohnali my všichni ostatní, ovšem ne záměrně).

    Smlouva setrvává, protože kdyby nebyla sociální demokracie u moci, jiná vláda by se dnes nedala sestavit bez předčasných voleb, a ty by také nevyústily v nic než kompromisy. "Pacienta nevyléčí poloviční amputace spojená s poloviční dávkou antibiotik." Raději mu dejme celou dávku antibiotik, a neřežme nic, nebo naopak.

    Pane doktore, co takhle vzdělávat voliče v nevyzrálé demokracii častějšími volbami tak dlouho, až jim dojde, že mají dávat více hlasů lepším, ne větším.

    Proč ne opakované předčasné volby? Proč mentorujete ty samé voliče, o jejichž přízeň se ucházíte?

    Patová situace je vinou nás voličů, protože nedáváme svou podporu v dostatečné míře jedinému spasiteli. Ten pravý spasitel, velký, silný, shovívavě čeká, připravuje se, až dozraje doba, vzbudí se a zachrání nás od důsledků vlastní blbosti. Jen mu dejme svou podporu v dostatečné míře, až nám to konečně dojde, nejlépe na věčné časy a nikdy jinak. Tento lev bude opět velký, až získá dost pilin. Je mrtev. Potřebuje se vycpat.

    Byl jednou jeden spasitel, který hlásal své, nehledě na velikost zástupů, a zástupy rostly. Ten by se asi do ODS nehodil.

    V ODS se totiž začíná říkat, o co právě jde, jaký je aktuální program, jaké jsou nynější hodnoty, až podle toho, jak dopadla podpora veřejnosti. Pokud byla podpora slabší, zahodí se předvolební principy hbitě, jako použitý preservativ.

    Rádobyspasitel se zčistajasna paktuje s ďáblem, neboť nám dává příležitost okusit peklo, aby nás přesvědčil, že on je lepší. To je jen prachmizerné vyděračství.

    Miroslav Macek nás nabádá soudit opoziční smlouvu nejen podle obsahu, ale podle souvislostí doby, kdy vznikla.

    Já nabádám soudit pitnou vodu podle věrohodnosti zdroje. Pokud jsem požil takzvaně pitnou vodu a měl zažívací potíže, nepiju ze stejného pramene zásadově dál, abych si dokázal, že jsem neomylný. Ani ji neředím. Potřebuje přecedit, nebo převařit.

    Nevstupujme do špatných politických stran v naivní snaze je zlepšit zevnitř. Ani nezakládejme samé nové, vlastní.

    Politika je záležitost veřejná, nejen pro politické aktivisty. Nechcete-li mluvit otevřeně a kriticky, coby občan, volič, člověk se svou hlavou a svědomím, který nenaletí na kdejaká hesla, fajn.

    Stačí nepodporovat cynické a prolhané, ani vlastní účastí, ani finančně, ani svým hlasem.

    Úbytek podpory určitě pochopí každý vypočítavý politik lépe, než když jeho podpora početně vzrůstá, byť v dobrém úmyslu.

    Býval tu slogan "Kdo si věří, volí Klause."

    Nynější předvolební slogan kadidátky ODS do senátu nabádá "Věřme si".

    Výklad je stejný. Dokud nepodporuji ODS, nevěřím si. Protože si nevěřím, žiji v zemi, kde se X let nevládne. Jsem vinen. Patří mi to. Jak velmi prosté.

    Naštěstí plesnivá bezzásadovost prosákne sebelíbivějším a sebehustším nátěrem, takže ji opět poznáme, a přesvědčíme se, že je nutno se jí zbavit.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|