|
|
AIDSLadislav Doležal, Český rozhlas 1, RadiožurnálPraha má jako vůbec první město z bývalého ghetta za železnou oponou vlastní rehabilitační dům pro lidi HIV pozitivní, včetně těch, u kterých už propukla smrtelná AIDS. Dům světla se mu říká.
Česká společnost AIDS pomoc ho získala od osmého obvodu na dvacet let za korunu ročně. Přispělo ministerstvo, našli se sponzoři. Dobrá zpráva jak se patří.
Když jsem se asi před pěti lety poprvé vědomě sešel s člověkem HIV pozitivním, byla to dívka snad šestnáctiletá. Nakazila se, když se vůbec poprvé v životě milovala. Nejhorší scénář, jaký si můžete vymyslet.
To děvče navíc vůbec netušilo, a možná je to tak milosrdnější, na jakém břehu života stojí. Ale i když bylo dávno po listopadu, žila stále v ghettu, jen její mládí a mentální nezralost ji chránila.
Mnozí si jistě vzpomenou na otřesné předlistopadové zacházení s jedním HIV pozitivním vězněm, kterého dozorci odmítali střežit a dotýkali se ho s odporem jen v gumových rukavicích. Bohužel, mnozí z nás tak stále o lidech s tímto příšerným syndromem uvažují. Dům světla má tuhle barieru bořit, je přístupný všem - tedy i zdravým.
Jediné, čím jako laici můžeme lidem nemocným AIDS nebo HIV pozitivním prospět, je solidarita. Pražský osmý obvod, magistrát, ministerstvo zdravotnictví i sponzoři k tomu přispěli materiálně. V tíživé ekonomické situaci se mohli vymluvit, financovaní odložit a dokonce by to uměli i zdůvodnit. Dům světla ale stojí.
Když jsme se tenkrát s dívkou ohroženou AIDS spolu s mou kolegyní loučili, podali jsme si jí ruku. Očividně jsme ji přivedli do rozpaků, po krátkém zaváhání nám ruku podala, nebyla na to zvyklá. Věřím, že dnes už tak uvažovat nemusí. I k tomu potřebujeme takové projekty jako je Dům světla.
|
|