Výstavba moravské dálnice D - 47 zahlcena další vlnou kritiky
Letos na jaře byla za účasti premiéra a ministrů vlády zahájena výstavba dálnice D-47. Připomeňme, že se jedná o spojnici Brna s Ostravou, která by se měla stát součástí transevropské severo - jižní dálnice spojující polské pobřeží Baltu s Jadranem. Slavné jarní poklepávání základního kamene udrželo pod pokličkou protesty těch, kteří s trasou nesouhlasili. Oheň nesouhlasu se s velkou vervou rozhořel nyní, kdy výstavba už spolykala první reálné miliony korun. Ohnisko je v ostravském městském obvodu Polanka.
Tamní starosta Přemysl Kaspřík svolal dokonce mimořádné zastupitelstvo. Hlavním bodem jednání bylo vládní rozhodnutí, podle něhož by obec měla být rozdělena dálnicí na dvě části. Zastupitelé se jednomyslně shodli, že se stavbou nesouhlasí, a dopručují trasu, vedoucí kolem věhlasných klimkovických lázní tunelem. "Nemalou vinu na současném stavu nese ministr zdravotnictví Ivan David," řekl po zasedání zastupitelstva pro Britské listy jeden ze zastupitelů, který si nepřál být jmenován. "Jakoby si neuvědomoval, že vodní prameny klimkovických lázní leží právě u nás v Polance. A to ministr kdysi hovořil o možném ohrožení pramenů."
Starosta Kaspřík v deníku Moravskoslezský den s názorem zastupitele souhlasil. "Mám podložené informace, že právě ministr David akceptoval argumenty odborníků. Podle nich totiž klimkovická trasa nikterak neohrozí lázně. Později ministr konstatoval, že nevidí záruky, a proto je proti tunelu." Příčin nesouhlasu s trasou dálnice je více.
"Vliv emisí a imisí, zejména aromatických uhlovodíků, oxidů dusíku, přízemního ozonu, dále pak hluku, prašnosti, vlivu posypových látek na podzemní vody, devastace zemědělské půdy a v neposlední řadě ohrožení Chráněné krajinné oblasti Poodří, to jsou fakta a od nich se odvíjejí naše výhrady," uvedl Britským listům publicista, spisovatel a zároveň ekologický aktivista Štěpán Neuwirth.
Také ochránci přírody argumentují podobnými důvody. Dálnice by podle jejich názoru neměla vést obcí, protože by to zároveň znamenalo stavební ruch v Národní přírodní rezervaci Polanská niva, práce by se dotkly přírodní rezervace Polanský les a přírodní rezervace Rezávka. Zejména posledně jmenovaný objekt je řazen mezi středoevropské unikáty pro výjimečné sestavy mokřadů a historických rybničných soustav.
Dodejme, že příčina sporu, zda vést trasu tunelem anebo středem obce, je stará již čtyři roky. Také je pravda, že v roce 1995 vláda rozhodla o druhé variantě. Protesty obyvatel a nedostatek peněz realizaci přibrzdily a po nástupu nové vlády se očekávala revokace původního rozhodnutí.
Požadavek změny rozhodnutí vyvěral též z porušených ekologických norem. S ohledem na očekávané změny už bylo dokonce investováno několik desítek milionů korun, příkladně do zhotovení dokumentace tzv. severní trasy, která počítá s tunelem. "Nyní se čekalo jen na územní rozhodnutí, už jsme s ním počítali," přiznal náměstek ostravského primátora pro dopravu Ladislav Stuchlík.
Do série protestů se otevřeným dopisem zapojily Děti země, jako nejvhodnější řešení organizace navrhla tzv. Mariánsko - Tereziánskou trasu. V podstatě se jedná o trasu Příbor - Nový Jičín - Frýdek Místek a dále do Třince. Tam všude lze údajně využít už existující rychlostní komunikaci, přičemž čtyřproudá silnice mezi Frýdkem a Ostravou by podle Dětí země mohla sloužit jako silniční přivaděč.
S tímto názorem souhlasí rovněž Štěpán Neuwirth a dodává: "Pro finančně devastovanou Českou republiku, která se ještě desítky let bude pohybovat na hraně ekonomického kolapsu, je toto řešení nejvýhodnější. Samozřejmě s výjimkou úzce lobbystických skupin, kterým jde o zisky bez ohledu na ostatní obyvatele. Tyto skupiny těží při prosazování svých zájmů ze skutečnosti, že 95 procent obyvatel nemá potřebné informace."
