Stížný list šlechty české a moravské

ze dne 2. září r. 1415, poslaný sboru kostnickému

proti upálení mistra Jana Husa

Úryvek

Veledůstojným v Kristu otcům a pánům kardinálům, patriarchům, primasům, arcibiskupům, biskupům, vyslancům, doktorům a mistrům a celému koncilu kostnickému.

My rytíři, vladykové, panoši a ostatní korunní erbovníci nejkřesťanštějšího Království českého, zde kolem svými jmény a pečetěmi podepsaní, přání všeho dobrého a zachovávání přikázání Pána Ježíše Krista.

Poněvadž se zajisté přirozeným i božským právem každému přikazuje činiti jinému, co chce, aby se jemu dálo, a zapovídá jinému dělati, co by nechtěl, aby se jemu stalo, podle slov Spasitelových "Všechno, cokoli chcete, aby lidé činili vám, i vy totéž čiňte i jim, neboť zajisté to jest zákon a proroci", ba jak volá nádoba vyvolení: "Plnost Zákona jest láska" a veškeren zákon se naplňuje v jednom výroku: "Milovati budeš bližního svého jako sebe samého":

Proto my, usilujíce s pomocí Boží, pokud můžeme o svrchu řečený zákon Boží a milování bližního, za nejmilejšího našeho bližního, dobré paměti ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté theologie, evangelického kazatele, kterého jste nedávno na koncilu kostnickém, nevíme, jakým duchem vedeni, ač se nepřiznal, ani nebyl řádně, jak se slušeno, usvědčen, a ač jste proti němu nedovodili a nedokázali žádné bludy a kacířstva, nýbrž jen na zvrácené, falešné a bezohledné žaloby, udání a podněcování úhlavních nepřátel jeho, našeho království a Markrabství moravského, odsoudili jako zatvrzelého kacíře a po odsouzení jste ho potrestali hroznou a nejpotupnější smrtí na věčnou hanbu a skvrnu našeho nejkřesťanstějšího Království českého a nejjasnějšího Markrabství moravského a nás všech - jakož jsme nejjasnějšímu knížeti a panu, panu Zikmundovi, římskému a uherskému atd. králi, dědici a pánu našemu milostivému, poslali do Kostnice naše psaní, kteerá také byla ve vašich shromážděních čtena a zveřejněna, a jež zde chceme míti jakoby vložena, a která jste, jak se vypráví, na naši hanbu a potupu vrhli do jícnu ohně, -

tak i nyní jsme se rozhodli tímto poslati Vašim Otcovstvím otevřené své listy za řečeného mistra Jana Husa, veřejně srdcem i ústy vyznávajíce a prohlašujíce, že ten mistr Jan Hus byl naprosto muž dobrý, spravedlivý a pravověrný, mnoho let v našem království životem a mravy i pověstí chvalně zachovalý a osvědčený; a pravověrně učil nás i naše podanné zákonu evangelickému a svatých proroků, knihám Starého a Nového Zákona, podle výkladu svatých a od církve schválených doktorů kázal a mnoho ve spisech zanechal, při čemž všechny bludy a kacířstva velmi vytrvale zavrhoval a k jejich zavržení nás i všechny Kristovy věřící stále a věrně napomínal a také k pokoji a lásce, pokud mu bylo možno, slovem, písmem i skutkem nepřetržitě vyzýval, takže jsme nikdy ani neslyšeli, ani nepoznali, i s vynaložením veškeré pozornosti, že by byl svrchuřečený mistr Jan Hus nějakému bludu nebo kacířství ve svých kázáních učil, jej kázal nebo jakkoli tvrdil, anebo že by nás nebo naše poddané nějakým slovem nebo činem pohoršil, nýbrž jsa zbožně a tiše v Kristu živ, všechny, jak mohl, slovem i skutkem velmi pečlivě vybízel k zachování evangelického Zákona a ustanovení svatých Otců, k povznesení svaté matky církve a blahu bližních.

A ani všechny tyto svrchu uvedené skutky, které jste k hanbě naší a řečených království a markrabství spáchali, vám nestačily a nad to ještě ctihodného mistra Jeronýma z Prahy, muže jistojistě zdrojem výmluvnosti oplývajícího, mistra sedmera svobodných umění a mudrce naprosto osvíceného, ač jste ho nespatřili, neslyšeli, ač se nepřiznal, ani nebyl usvědčen, pouze na nepravé udání jeho a našich zrádců beze všeho milosrdensteví jste jali, uvěznili a již snad usmrtili, tak jako jste i mistra Jana Husa přeukrutnou smrtí zahubili.

Mimo to - a oznamujeme to s velikou bolestí - došlo k našemu sluchu a zřejmě jsme to usoudili z Vašich listů, kterak jacísi utrhači, Bohu i lidem protivní a našeho Království českého a Markrabství moravského nepřátelé a zrádci, před Vámi a Vaším koncilem nás a řečené království naše a markrabství přetěžce a přehanebně udali, tvrdíce, třebas falešně, lživě a zrádně, že se v napřed řečených Království českém a Markrabství moravském rozbujely rozličné bludy a srdce naše i mnohých věrných obyvatelů mnohonásobně a těžce nakazily do té míry, takže by, kdyby nebyl rychle přiložen brus napravení, řečené království a markrabství i jeho Kristovi věrní utrpěli na svých duších nenahraditelnou škodu a zkázu.

(...)