Jung zákonitosti společnosti nevysvětlí

Jméno autorky je známo.

Vazeny pane Culiku,

uryvky z C. G. Junga, otistene v patecnich BL, byly docela zajimave, ale domnivam se, ze jen mensi cast ekonomickeho, socialniho a politickeho zivota spolecnosti lze vysvetlit psychologickymi zakonitostmi. Kdyby po prvni svetove valce nebyli Nemci smlouvou ve Versailles ekonomicky srazeni do prachu, mozna by v jejich dusich nevznikly mysticke touhy po vudcovstvi psychopaticke osobnosti. (Domnivate se, ze napr. Goering, Himmler, Bormann, Speer byli zakomplexovani, a  proto se stali nacisty?)

Zajimalo by me, s jakou dobou srovnava C. G. Jung vyznam jedince v moderni dobe:

"Hodnota a vyznam jedince rapidne klesaji a jedinec stale vice ztraci vyhlidky na to, ze mu bude dopranu sluchu."

Kolik sluchu bylo doprano otrokum faraonu nebo stredovekym rolnikum?

"V dusledku industrializace byly siroke okruhy obyvatelstva vykoreneny a namestnany do velkych center. Tato nova forma existence se svou masovou psychologii a socialni zavislosti na vykyvech trhu a mezd zplodila individuum, ktere bylo vratke, nejiste a snadno ovlivnitelne."

Domnivam se, ze tvrzeni C. G. Junga a casti humanitnich ucencu, ze ve starych dobach a ve stredoveku mel clovek jistotu, ktera s prichodem modernity vzala zasve, z cehoz vznikly tragedie soucasnych dejin, odporuje historickym poznatkum. Pokud se podivate na ruzne zpodobneni "tancu smrti" na stredovekych obrazech, priserky na gotickych katedralach, poslechnete si slova "Dies irae" (Az ten hnevu den se schyli, kdy se v popel svet rozptyli...) nebo "De profundis", uvedomite si, ze v dusich stredovekych lidi bylo take dost demonu, avsak jistoty pomalu.

Jacques Le Goff uvadi v knize "Kultura stredoveke Evropy", Odeon 1991, str. 308:

"Mentalitu a sensibilitu stredovekych lidi (10. - 13. stoleti), podstatu jejich chovani urcuje pocit nejistoty. Nejistoty materialni i duchovni, na kterou je podle cirkve, jak jsme videli, toliko jeden lek: oprit se o solidaritu skupiny, spolecenstvi, jejichz jsme casti, uvarovat se, aby tato solidarita byla zrusena ctizadostivosti nebo zchatranim. A pocit nejistoty zakladni, jiz se koneckoncu nejistota budouciho zivota, ktery nema nikdo zajisten, a jejz dobre skutky ani dobre chovani nikdy zcela nezarucuji. Nebezpeci zatraceni je s dablovou pomoci tak velike a vyhlidky na spasu tak slabe, ze strach nutne vitezi nad nadeji. Frantiskansky kazatel Bertold z Rezna ve 13. stoleti odhaduje pravdepodobnost zatraceni pomerem 100000 : 1, a mame-li odhadnout pomer vyvolenych a zavrzenych, obvykle se to obrazne vyjadruje pomerem skupinky Noemovy a jeho druhu k lidstvu hromadne zahubenemu potopou. Ano, prave prirodni pohromy jsou pro stredoveke lidi obrazem, mirou skutecnosti duchovnich a historik muze pravem prohlasit, ze vynos duchovniho zivota pripadal stredovekemu lidstvu stejne slaby jako vynos v zemedelstvi. A tak mentalita, sensibilita a chovani jsou hlavne rizeny potrebou uklidnit se."

Takze nejistoty tu byly vzdy. Myslim, ze proti pocitu soucasne nejistoty by ani tak nepomohl psychoanalytik, ale poradne zakony. Psychoanalytik poradi pozitivni mysleni a smireni s nelibou skutecnosti, kvalitni zakony by daly jistotu, ze i slabym je mereno spravedlive.

Posilam uryvek z knihy "Rasa a dejiny" od C. Levi-Strausse (Atlantis, 1999; puvodni vydani UNESCO, 1952):

"...priklon k zapadnimu zpusobu zivota neni zdaleka tak spontanni, jak by lide ze Zapadu radi verili. Vede k nemu spise nedostatek jine volby nez svobodne rozhodnuti. Zapadni civilizace usadila svoje vojaky, svoje obchodni skladiste, sve plantaze a sve misionare po celem svete; primo nebo neprimo zasahla do zivota barevnych obyvatel; zvratila od zakladu jejich tradicni zpusob existence - bud jim vnutila svuj, nebo zavedla podminky, ktere vyvolaly zhrouceni stavajiciho prostredi, aniz je nahradila necim jinym. Podrobenym nebo zhroucenym narodum tedy zbylo jenom prijmout nahradni reseni, ktera jim byla nabidnuta; pokud k tomu nejevily chuti, zbyvala jim nadeje, ze si tato reseni samy osvoji natolik, aby se jim mohly rovnocenne postavit."

Autor je proti izolaci jednotlivych kultur, tvrdi, ze k lepsimu rozvoji lidstva prispiva, kdyz se kultury vzajemne ovlivnuji. Bylo by to hezke, ale zda se mi, ze to ovlivneni je prilis jednostranne. Na kazdem rohu ohavny McDonald, v televizi bezi 359. dil prihloupleho americkeho serialu. Ceho se dotkl fryzsky kral Midas, to se promenilo ve zlato - jakykoliv pribeh, ktereho se dotkne americky producent, se promeni v plytky brak.

Je mi uplne jedno, jak dopadne spor mezi Americany a americkym kulturnim klonem Zeleznym (jeste si pamatuji, jak intenzivne propagoval americke filmy proti kvotam evropske produkce) - porady budou stale stejne "kvalitni". Myslim ale, ze spolu nejak dohodnou - vrana vrane oci nevyklove.

Za jedine kladne obohaceni zvnejsku povazuji Internet.

Stroehleinův článek se mu nepovedl

Vcerejsi Stroehlein se mi opet nelibil, ale Jirovec mu (a Vam) uz odpovedel, takze je zbytecne opakovat argumenty. Ani podobenstvi se mu nepovedlo. Dopracovala bych ho takto:

Stroehlein: Sousedova zena a deti chodi zmlacene. Chybou by bylo nedelat nic.

Takze az budou hrubiansky soused, jeho zena a deti zavrene v usedlosti, odkud se nemuzou dostat, zacnu na souseda hazet bomby a nahlas vyhlasovat, ze to delam proto, aby je prestal trapit. Uspech zarucen. Soused je bude mlatit jeste vic, ja semtam trefim nejake dite, ale delam to prece v dobrem umyslu.

PS Fantasticti strategove NATO. Proc rikali predem, co zamysleji udelat (bombardovat)? Aby se Milosevic stihl pripravit? Jakou sanci na vyhru v sachach by mel hrac, ktery nejenze nema promysleno nekolik tahu dopredu, ale jeste roztrubuje, ze ve tretim tahu pujde konem na E5?

Stroehleinuv argument, ze nekteri ctenari kritizuji bombardovani, ale sami nic lepsiho nenavrhuji (Diplomaticka jednani nejsou lepsi nez nesmyslna umrti?), mi neco velmi pripomina. "Nesmite videt jen nedostatky, je treba kritizovat konstruktivne, soudruzi."

Jamie Shea take pouziva podobne logicke obraty jako partajni lektori. (Nyni: Novinar: Bombardovani rafinerii pusobi ekologickou katastrofu. Shea: Z mrtvol v Kosovu take stoupa puch. Drive: A: Zavirate disidenty. B: A vy zase lyncujete cernochy.)