Co je nového v České republice

Čtenáři Vojtěchu Polákovi se podařilo v  reakci na důležitý článek Daniela Golhagena, zveřejněný v pátek, zformulovat argument, který jsem doposud instinktivně cítil, k jeho artikulaci jsem se však nedostal. Polákovu formulaci by si asi měli čeští novináři zapsat zlatým písmem nad své pracovní stoly:

Zásadní článek harvardského historika Daniela Goldhagena mě nejen zaujal, ale i potěšil. Je to radost přečíst si něco tak inteligentního a poctivého. Docela mě překvapilo, jaké závěry učinil jen na základě analogie. Zdá se mně totiž, že ty závěry odpovídají i psychologické analýze. Ne že bych neměl drobné výhrady, ale vcelku velmi dobře.

Těší mě to zejména proto, že nesdílím úplně Vaši myšlenku připuštění každého názoru. Nemožnost dobrat se jediného správného názoru někteří pochopili jako možnost nesnažit se dobrat ničeho a prostě si myslet co chci, bez ohledu na fakta. Beru i plácání nápadů, ale neberu destrukci diskuse pod plochou záminkou správnosti čehokoli, čili účelový výběr a překrucování k odůvodnění předem daného "závěru" a podobné záškodnické praktiky. Neberu také názory psychopatů, o psychoticích ani nemluvě.

Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

• Neučinit nic by znamenalo podílet se na genocidě (Andrew Stroehlein)

• Kamery nemají přístup ke zvěrstvům v Kosovu (rozhovor s Georgem Robertsonem, britským ministrem obrany)

• Jugoslávie: Tyran ztrácí moc (Observer)

• Válka je ve slepé uličce (Observer)

• Americký Kongres: Republikánská cháska pomáhá Miloševičovi (Sunday Times)

• Jak se dostali Srbové do této války (FT)

• Jak oddělit ve válce o Kosovo pravdu od propagandy? (BBC)

• NATO chce ovládnout Balkán (Jiří Jírovec)

• Jugoslávii je nutno obsadit a zdemokratizovat, jako po válce Německo a Japonsko (Daniel Goldhagen, Harvard University)

• NATO jedná správně, i když ze špatných důvodů (Andrew Stroehlein)

• Srbsko: Co si myslí Rusové (Roj Medvěděv)

• Co si myslí Srbové v Británii (Guardian)

• Dvojí měřítka pro Billa Clintona (Slate Magazine)

• Bombardování srbské televize: Nová kulturní politika NATO (Jan Keller)

• Kosovo a vzpomínka na Čečensko (František Roček)

• Letecké údery na Bělehrad, krize v táborech (BBC)

• NATO válku o Kosovo vyhraje. A co pak? (John Gray)

• NATO připravuje pozemní invazi Jugoslávie z Maďarska

• Role ČR a Maďarska v nynější válce (Andrew Stroehlein)

• Jak Albánci kopali pro sousedy v Izbici hroby (Guardian)

Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.

Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

Petr Jánský

Na turnaji Tento Czech Open seděl v čestné loži za hlavním empirovým rozhodčím pan Klaus. Usmíval se a sledoval probíhající tenisové utkání.

V České republice ve stejné době probíhá zcela jiné utkání. Nehraje se nic méně a nic více, než o ekonomické bytí a nebytí tohoto státu. Spíše nebytí, které se projevuje zastavováním výrob a zavíráním fabrik, prudkým nárůstem nezaměstnanosti, stále klesajícím HDP, klesající životní úrovní a dramatickým schodkem rozpočtu. To vše si usměvavý pán nepřipouští. On už dva roky nevládne.

Po listopadu i malé dítě vědělo, že se musí privatizovat. Existuje mnoho standartních metod. Skupina kolem pana Klause se rozhodla pro metodu nestandartní - kuponovou. Ta arogance, která nebrala ohledy na zkušenosti vyspělých států, jako by předeslala další vývoj: My půjdeme vlastní, českou cestou. Prakticky přes noc vznikly desítky fondů, kterým Viktor Kožený ukázal cestu k pohádkovému bohatství. Privatizovalo se v neprávním prostředí, překotně, nesmyslně. Podniky nedostaly konkrétní vlastníky ani kapitál. Naopak, nejprve fondy a pak i jednotlivci začali tunelovat. Klaus jezdil, poučoval, tvrdil, že jsme se odrazili ode dna, a hrdě odmítal půjčky. Teprve po určité době dané setrvačností hospodářství, se počalo rýsovat dílo zkázy: Rozpadly se výroby, rozešly se party lidí, zrušila se tradice. Stát dal obrovské prostředky na záchranu stěžejních podniků a bank. Tyto prostředky přešly plynule do soukromých rukou, aniž bylo dosaženo jakéhokoliv efektu.

Voliči rozhodli v posledních volbách o změně. Jaké bylo jejich zklamání, když se po volbách dva největší odpůrci spojili. Zeman, který šel Klausovi po krku, uzavřel s ním smlouvu o věčném přátelství. To mu umožnilo najmenovat do vlády takové lidi, že národ zaplakal. Namísto mladé krve sbor starců, kterým vévodí ministr Grégr. Ta komunistická relikvie, která nedokázala řídit socialistický podnik, dnes řídí národní hospodářství. Premiér Zeman, kterému nešlo o blaho země, ale o vítězství nad Klausem, ohlásil, že roku 2002 opouští loď.

Obávám se, že ani pan president nevidí jasně hrůznou budoucnost své země. Kosovská krize a náš poměr k NATO plně zaměstnávají jeho mysl. Patrně nebude tím, kdo začne bít na poplach, aby sjednotil národ k záchraně. Tak vidím sociální nepokoje. Masová shromáždění mohou svrhnout vládu. Ale kdo na její místo? Můžeme najmenovat úřednickou vládu, můžeme instalovat zpět Klause. To však není řešení. Této zemi chybí nové osobnosti, chybí program, chybí zkušenosti, chybí kontakty a chybí peníze. Je vůbec záchrana možná?

Petr Jánský

Karel V.

Potřebujeme novou vládu, nového premiéra, pořádek, prosperitu, nový parlament

Naše země si to po čtyřiceti letech totality zaslouží. Pomalu končí doba papalášů a jejich pohrobků, kterým byly zadarmo rozdány obrovské majetky a oni je pomalu vysáli a vytunelovali. Končí doba bezvládí chaosu, korupce.

V Čechách a na Moravě existují tisíce drobných podnikatelů a živnostníků, kteří vybudovali nemalé hodnoty jen svou poctivou každodenní prací, většinou deset a více hodin denně, sedm dní v týdnu. Je to sice velmi úzká, ale silná vrstva. Tito lidé jsou většinou spolehliví zaměstnavatelé a manažeři svých firem. Jsou ostříleni v každodeních bojích s byrokracií a korupcí. Mají většinou i podporu svých zaměstnanců.

Pokud kdokoliv z nich bude číst tyto řádky, dá mi zapravdu. Doposud tato vrstva trpělivě pracovala, budovala své firmy a moc nedávala najevo svou politickou vůli. Nyní si myslím, že nastala chvíle, kdy by se tato poslední zdravá a silná složka společnosti měla pokusit zachránit tuto zemi. Mně se do toho moc nechce, ale už se na tu bídu nemohu dívat. Uvažuji tak, že odvedu svou práci řadového občana této země a tím to pro mě končí.

Myslím si, že Váš list je jediný demokratický a nezávislý, který by se mohl stát tribunou této vrstvy k vytvoření společné platformy se všemi ostatními lidmi pro provedení potřebných změn.

Rád bych formuloval názory, které sdílím spolu s více lidmi ze svého okolí. Protože si nečiním nárok na patent na rozum, předkládám je k veřejné diskusi. Rád bych v seriálu článků (pokud je zveřejníte) probral důvody, proč jsme tam, kde jsme, a navrhl možnosti, jak provést změny. Pokud se najde někdo, kdo na ně bude reagovat, byl bych rád, kdyby mě Vaším prostřednictvím podpořil. Protože si myslím, že pro hodně lidí v této zemi budou mé vývody nepříjemné a dovedu si představit jejich podlé reakce, rád bych zůstal v anonymitě.

1.5.1999

Karel V.

Jiří Ernest

Nejsem anarchista, ale zucastnil jsem se demonstrace proti ceskym neonacistum a to proto, ze si myslim, ze tato ideologie ohrozuje kazdeho cloveka. Tato demonstrace nebyla anarchisticka, jak tvrdi media, a je mi divne, ze proti nacistum se dokazou postavit jen anarchiste (zatim).

Ale coz, jde o to, ze jsem videl zvlastni veci: videl jsem jak policie pokojne protestujici lidi, kteri prisli demonstrovat proti nacismu, vytlacuje z mista, kde meli naciste sraz - videl jsem, jak policie uvolnuje nacistum misto a jak je chrani kordonem - videl jsem, jak policie rozhani protinacisticke demonstranty - videl jsem, jak se tito lide pravem citi rozhorceni postupem policie, snazi se vysvetlit policii, co dela za  blbost - videl jsem i jejich rozhorceni, kdyz se to nepovedlo a naciste prosli celou Prahou - videl jsem jak se policiste vesele bavi s nacisty a nacisty jak dekuji policii.

Videl jsem to a doslo mi jedno: v tomto state je neco spatne a je cas se tim zacit zabyvat a nemlcet k tomu.

Jiří Ernest, Praha

PS: Poznamka k aktualite v pondelním vydání BL:

Podle me neonacistickym organizacim jde o navrat nacismu, tedy ideologie, a pokud je nekdo clenem ci priznivcem takove organizace, vybral si to sam, nenarodil se s tim a je jasne, ze takove lidi lze oznacit jako celek za hrozbu.

Jsou snad mezi nimi nejake rozdily? Jake? Ze jeden chce posilat do plynu Zidy a druhy Cikany? Ze jeden by levicaky strilel a  druhej "jenom" vesel? Ale, tady nejde o zakaz techto organizaci, ale o jejich zastaveni.

Stat tyto skupiny nemuze zastavit, dokazuje to, i sobotni chovani policie, kdy policie chranila (a v zahranici chrani) pruvod nacistu pred antifasisty, odborari atd. a zduvodnuje to obavami ze stretu.

Pokud mluvim o zastaveni, chapu to, jako projev obcanskeho postoje nedat nacistum misto pro jejich srazy, koncerty a  tiskoviny ci mitinky. Takto se povedlo zastavit britskou National Front (v 70. letech pres 80 tisic clenu) antifasisticke organizaci Anti Nazi League.

Čí je ta miliarda? aneb Podnikatelský nebo privatizační úspěch?

Milan Šmíd

Předminulý čtvrtek mne požádaly Lidové noviny, abych jim povolil přetisknout svůj materiál z BL 20.4, kterým jsem reagoval na pořad Volejte řediteli a článek v Právu. Psal jsem ho v pondělí 19.4., aniž jsem věděl, že tentýž den odpoledne bude Vladimír Železný odvolán z funkcí jednatele a ředitele ČNTS. A tak jsem pro LN napsal článek jiný, který se objevil v příloze Média @ Komunikace v pondělí 26.4.1999 s názvem: "Za co zaplatila CME Železnému a spol. miliardu?"

Celý týden jsem čekal, že se mě někdo zeptá, abych mu objasnil, co je to za hodnotu, za kterou je ochoten někdo zaplatit miliardu, kde ta hodnota vznikla, jestli ta miliarda nebude někomu chybět apod.

Nezeptal se nikdo.

Vladimír Železný tvrdíval, že je to ocenění podnikatelského úspěchu jeho a společníků CET-21. Na dotěrnou otázku Jana Muellera v LN z 3.5., na základě čeho dostal každý z podílníků CET 21 přibližně 40 miliónů Kč (vida, tak jenom 40 milionů, krát pět, to je 200 milionů, kde je zbytek do miliardy? daně? VŽ? pokles akcií? byla to vůbec miliarda?), Vladimír Železný odpovídá:

"Právem vlastníků."

Takže mi nezbývá, než se pokusit o stručnou osvětu.

Maďarsko má naprosto srovnatelný televizní trh s ČR - 10 miliónů obyvatel, podobná kupní síla, stejné výdaje na reklamu. Když se tam v roce 1997 udělovaly licence na dvě celoplošné televizní sítě na dobu 10 let (jednu dnes spoluvlastní SBS), ten, kdo licenci chtěl získat, musel nabídnout cenu - minimálně 8 miliard forintů, tehdy asi 44 miliónů USD. Konsorcium s SBS tehdy nabídlo 12 miliard forintů, konsorcium s naší známou CME nabídlo 10 miliard forintů, tj. 55 miliónů USD.

Jestliže přijmeme tezi, že trh určuje cenu, pak v Maďarsku nejen regulační orgán, ale i podnikatelé ohodnotili cenu licence, tj. výhradní právo užívat frekvence terestrické celoplošné sítě po dobu deseti let, na výše uvedené sumy.

CET-21 tuto licenci dostala na 12 let a naprosto zadarmo.

Dnes se tomu každý diví a novináři a politici svalují všechnu vinu na český regulační orgán, Radu ČR pro R a TV vysílání (RČRRTV).

Po bitvě je totiž každý generálem.

Jako pamětník a kronikář televizního vývoje po roce 1989 se pokusím objasnit, jak tato situace vznikla.

Zatímco soukromá rádia se rozšířila do celé republiky, ČT měla stále monopol. Zrušit televizní monopol a vytvořit co nejdříve silnou privátní konkurenci veřejnoprávnímu obrovi - to bylo heslem dne, kterým se řídil jak parlament (viz novela zákona o vysílání 36/93), tak RČRRTV a zvláště její předseda Daniel Korte.

Ale znovu žádám o pochopení - psal se rok 1992 v ČR, a ne rok 1997 v Maďarsku, ve východní Evropě byly jen minimální zkušenosti s potencí reklamního trhu.

Vědělo se, že postavit novou televizi v ČR bude stát nejméně jednu miliardu Kč, a její provoz - pokud by se neměl omezit jen na laciný program a retranslaci satelitů jako Premiéra TV v roce 1993 - bude stát nejméně další miliardu ročně.

Výnosy z televizních reklam v roce 1992 činily přesně onu miliardu, ale koncem roku 1992 a začátkem roku 1993 o té miliardě věděli spíše jen reklamní odborníci, laická veřejnost měla k dispozici údaj IP z roku 1991, kdy na televizní reklamu bylo vydáno pouhých 160-180 miliónů Kč. O licenci se rozhodlo hlasováním 30.1.1993.

Taková byla atmosféra, která vedla k rozhodnutí RČRRTV o tom, že důležitější než zisky pro státní pokladnu je pluralita vysílání. Pozice RČRRTV by se dala zformulovat asi takto: Nebudeme chtít od nikoho žádné peníze, nebudeme soukromé nováčky na poli televizního (ale i rozhlasového) vysílání oslabovat, ať mají dost síly postavit se zavedenému monopolistovi ČT (a také ČRo).

Kdo mohl tušit, že se objem trhu televizní reklamy během tří let (také díky cenové politice TV NOVA) do roku 1996 zečtyřnásobí? Pravda, jistý Jonáš to tvrdil už tenkrát.

Proto je třeba říci: Ano, vznik TV NOVA byl a je podnikatelským úspěchem, jehož hodnotu nemohou snížit ani mimořádně příznivé podmínky, které tento projekt do vínku dostal (celoplošnou síť frekvencí bývalého prvního programu F1, divácký hlad po akčních filmech a amerických seriálech, únava z monopolu ČT apod.).

Z pozice Vladimíra Železného je to prý zasloužený honorář za jeho práci a vytvoření fenoménu TV Nova na české mediální scéně. Veškeré další požitky, které za tu práci od ČNTS a CME inkasoval, tj. plat a nemalé prémie, kterými překonával předsedu vlády a zřejmě i prezidenta republiky, pokládá za pouhé "drobečky", kterými by ho rád jeho partner uplatil, ačkoliv on a jeho kolegové v ČNTS mají právo na víc (viz Volejte řediteli z 1.5.1999).

Argument o zaslouženém podnikatelském úspěchu a odměně za tuto práci však poněkud pokulhává, pokud se vztáhne i na ostatní vlastníky CET-21, tj. Josefa Alana, Fedora Gála, Petera Hunčíka, Petera Kršáka a Vlastimila Venclíka.

Z pozice CME ta miliarda vypadá poněkud jinak: je vnímána jako ona cena za využívání celostátní sítě frekvencí pro televizní vysílání, která by se jinde platila státu, ale protože v ČR stát toto exkluzívní právo svěřil ČNTS prostřednictvím společnosti CET-21, tak to platí lidem v CET- 21.

A údiv pana Klinkhammera vyplývá asi z této úvahy: Tak moment, my jsme zaplatili (nebo slíbili zaplatit) české spořitelně 30 miliónů USD za to, že nám prodala svůj podíl 22 % z ČNTS, k tomu jsme ještě zaplatili (nebo slíbili zaplatit) Vladimíru Železnému a jeho společníkům v CET-21 dalších 28 miliónů USD za jejich podíl 11 % z ČNTS.

Takže dohromady jsme vydali skoro 60 miliónů USD na to, abychom měli v ČNTS 99 %, abychom mohli volně - v mezích daných licenčními podmínkami - s licencí disponovat, což je snad férová cena za licenci v podmínkách postkomunistické střední Evropy. Proč někdo od nás chce, abychom se vzdali kontroly nad svými investicemi?

Ta miliarda, kterou si Železný a spol. nárokují, je podle mého názoru výsledkem nikoli podnikatelského, ale privatizačního úspěchu.

Dnes jsme obklopeni řadou lidí, jejichž privatizační úspěchy jsou omylem pokládány za úspěchy podnikatelské.

Okolí tyto privatizační úspěchy někdy označuje za zlodějnu, zatímco napadení se hájí legalitou svých činů a poukazují na českou závist, jež neumí překousnout úspěch druhých.

Já se domnívám, že ve velké většině o žádnou zlodějnu nejde, speciálně u médií, jejichž situaci dosti podrobně sleduji.

Ti lidé pouze využili příležitosti určitého bezvládí a právního chaosu, který provází každou společenskou transformaci, využili vzniklé situace, právního vakua, ale litera zákona v zásadě porušována nebyla (nebo se o tom ještě neví).

Máme tady nesčetné příklady divoké privatizace deníků a časopisů a jejich následného prodeje zahraničním zájemcům (nejdéle vydržely Květy).

Je tady případ Barrandova, který byl státem privatizován za 500 miliónů korun, přičemž později banka jen hodnotu nemovitostí, zastavených za úvěr pro oceláře v Silasu, oceňuje na více než miliardu.

Je tady případ Bontonu, jenž získává lacino Supraphon, aby jeho archiv s Českou filharmonií výhodně střelil do Japonska.

Stejný Bonton šikovně skupuje kupóny zavedené Ústřední půjčovny filmů (Lucerna Film), aby se mu zhodnotily v dominantním postavení ve filmové distribuci. To všechno - snad s výjimkou Barrandova, kde privatizátor nedodržel splátkový kalendář - se událo v mezích (nebo na hraně těchto mezí) platných zákonů. V příkladech by se dalo pokračovat.

Já ty příklady uvádím hlavně proto, abych podložil svoji tezi o tom, co je a co není podnikatelský úspěch.

Lacino koupit a draze prodávat, se dá možná označit za podnikatelský úspěch, ale to ještě není důkazem nějakých mimořádných manažerských schopností, zvláště když ten, od koho kupuji, a který mi prodává (stát), nemá (nebo nechce mít?) ponětí o hodnotách, jež spravuje.

Získat exkluzívní postavení správním rozhodnutím a potom tuto exkluzivitu výhodně zpeněžit, k tomu také není třeba velkých manažerských schopností, stejně jako ke zvyšování zprostředkovatelských a komisionálních poplatků a provizí, když odběratel nemá šanci se bránit nebo obrátit se na jiného dodavatele.

Domnívám se, že bychom měli v sobě přemoci malou českou závist, a dopřát všem úspěšným privatizátorům jejich privatizační úspěchy, pokud při nich nebyl porušen zákon. Měli bychom se k nim stavět jako k lidem, kteří vyhráli v loterii, neboť privatizace byla svým způsobem loterií, byť ne každý měl přístup klosům, jež měly šanci na výhru.

Lidem, co vyhráli ve Sportce, také nezávidíme. Pokud k té výhře přistupují odpovědně a snaží se nabytý majetek dobře spravovat a vytvářet nové hodnoty, tím lépe. Pokud majetek prošustrují, aniž někoho okradli, je to jejich věc, ale pro nás by to mělo být poučením do budoucna. Pokud někoho okradli, nechť jsou potrestáni.

Na druhé straně si však myslím, že bychom neměli věřit báchorkám o mimořádných manažerských a podnikatelských schopnostech privatizátorů, které nám věší na nos média, a kterým možná dokonce věří i sami privatizátoři.

To se týká i oné miliardy vyplacené Vladimíru Železnému a především jeho společníkům. Pokud tito budou k sobě poctiví, pak si uvědomí, že všechny peníze, které od roku 1993 v CET-21 dostali a dostávají, získali tím, že se vzdali svého práva disponovat udělenou licencí. To právo nejdříve svobodně svěřili Železnému a později ho za úplatu jemu a CME prodali. Tak výhodně zpeněžili svůj osobnostní kredit, který si svou minulostí vytvořili a který v postkomunistické společnosti měli. Jestli toto lze pokládat za podnikatelský úspěch, tak nevím, nevím... Pro mne je to úspěch privatizační.

Copyright Milan Šmíd

(Copyright výslovně platí pro stránku www.tv-nova.cz, která využívá vytržených citací z mého článku v Hospodářských novinách o neúspěších CME v pátek 30.4.1999.

Pokud majitelé této webové stránky chtějí, mohou se dohodnout sredakcí HN a otisknout článek CELÝ!!! Včetně těch pasáží, kde popisuji, jak právě Vladimír Železný podrazil nohy svým partnerům v Maďarsku, neboť právě jeho chování vůči regulačnímu orgánu v ČR bylo využito k tomu, že CME licenci v Maďarsku nedostala a utrpěla tak finanční ztráty.)

P.S. Raději bych tuto úvahu poslal do Neviditelného psa, protože si to tam přečte víc lidí, ale protože se v ní stavím na stranu formální legality privatizačních kauz českých médií, a mohlo by to vypadat, že si to u mě Ondra Neff objednal (viz polemiky o založení MF DNES), testuji tímto vydavatelskou toleranci Jana Čulíka, který s mými názory ve věci privatizace českých tiskových médií zásadně nesouhlasí.

Václav Pinkava

Držme na uzdě byť moudrá tvrzení
kroťme pochybnosti, hlásná zhrzení
nejsou bez dopadu, nejsou bez viny
slova - která z činů činí přečiny.

Zatím rakovinu nelze zneškodnit
přímým zásahem do jádra, kde je skryt
prapůvodce zloby, z cesty musí pryč
příliš nevinných - a v tom má na nás bič.

Nepřesvědčené jsou mé názory -
nečinnost je zlo za maskou pokory.
Nepřežvýkám, beru, zuby semknuté
léku sousto, trpké - přesto polknuté.

Václav Pinkava

František Roček

Bl přinesly echo s žádostí o rozlousknutí otázky: "Omezuje se civilní služba v české armádě, aby bylo víc vojáků pro Kosovo?

Jeden čtenář se ptá: Dobry den, behem dne jsem zaslechl zajimavou (jak pro koho) informaci: Ze snad ti, kteri o tom rozhoduji (OVS?) dostali pokyn, aby v maximalni mozne mire omezili nastup na civilni vojenskou prezencni sluzbu (anebo jak se to spravne jmenuje) v souvislosti s operacemi NATO v Kosovu a nasi ucasti v ni. Pokud mate nejake zdroje, muzete neco zjistit? Protoze nic takoveho jsem v ceskych mediich nezachytil. - Ví o tom někdo něco?

Zde je odpověď. Civilkáři mohou prdět na vojnu stále podle zákona č. 18/92 Sb. a vojáci a vojákyně do něho nemohou zasahovat. Klukovi, který vyplní prohlášení o civilní službě musí na OVS dát okresnímu úřadu do pěti dnů vyjádření kolik že si musí na civilce odkroutit (1,5 násobek normálního vojančení) a okresní civilkářský dohazovač se postará o uhnízdění onoho kluka (pokud kluk není šikovný a předem si nenajde místo, kde by měl klid a pokoj a nic nedělal do konce civilní vojny).

Když jsem se na souvislosti s trestní výpravou do Jugoslávie ptal na OVS v Ústí nad Labem, koukali (po telefonu) na mne jako na vola, protože si podobné restrikce zbržďující apetit civilkářů neumí (díky zákonu) prakticky ani představit.

Kromě toho jsem se neoficiálně na jiném armádním místě dozvěděl, že česká armáda by nemohla do trestné expedice vyslat více než jeden prapor, protože nemá dostatečně vycvičený manšaft, který by mohla do skutečného vojenského průšvihu poslat, aby si neutržila v zahraničním vojenské profi světě ostudu.

Ale zároveň bylo dodáno, že Češi mají mimořádný smysl pro improvizaci, takže běžný průměrný český pěšák, kdyby skutečně musel narukovat "do vojny", by se asi lépe adaptoval a vyrovnal s potížemi než průměrný zahraniční záklaďák, či řádový novopečený profi-pěšák.

Jaroslav Teplý

Pane Čulíku, dovolil jsem si vystřihnout z článku viditelně přehřátého pana Goldhagena tento odstavec:

Každý národ, který vede dobyvačnou válku, páchá rozsáhlé vraždění a útočí na celé národy - nejen na jejich armády, ale i  na neozbrojené muže, ženy a děti - ztratil ochranu, jakou obyčejně poskytují normy a konvence suverenity. Obdobně, jestliže chápe určitý národ své sebeurčení tak, že to zahrnuje dobytí území, masové vyhánění obyvatelstva a masové zabíjení, i pro takový národ je jeho právo na sebeurčení anulováno - protože je to princip, který je podřízen důležitějším principům, jako je právo na to nebýt vražděn.

Na koho se tento odstavec vlastně vztahuje? Doposud jsem si myslel, že Srbové se "projevujují" jen na svém vlastním území, takže není zrovna moc na místě mluvit o dobývačné válce. A na jaké to armády vlastně útočí? Na území svrchovaného státu bývala kdysi jen jedna armáda, ale to jsou možná jen moje vzpomínky, dnes už jsme dál, soudruzi. Není to pro pána krále nakonec UCK, která chápe sebeurčení svého národa tak, že pro něho s pomocí NATO dobude Kosova? Je to všecko nějak moc složité, není-liž pravda.

J.T.

Alex Kelin

Vážený pane Čulíku!

Srdečně Vás zdravím a ještě jednou děkuji za BL, coby zdroj příjemného duševního osvěžení. Dnes mne obzvlášť zaujalo vaše vyjádření:

"Ale fascinuje me ten nezájem o statisíce znicených lidských osudu. Co je duvodem ceské váhavosti v této veci? Nevadí lidem, ze jsou masakrováni a z domovu vyháneni taky lidi, jsou to "jen" jacísi Albánci, co je nám po nich? " Vy se opravdu divíte, že se Češi po tolika letech totality a odnaučování normálního myšlení chovají stejně jako Britové a britští politici (odkojení staletími demokracie) ve třicátých a čtyřicátých letech?

Mnichov byl přece podobnou reakcí. .. neznámý národ kdesi v Evropě... A co víc než milion uprchlíků ze SSSR, kteří požádali v roce 1945 o západní spojence o politický asyl a všichni skončili na popravištích nebo v Gulagu.

Co známý masakr 1.6.1945 v Lienz v Rakousku, kde britští vojáci násilím deportovali ženy a děti žadatelů o asyl do sovětské zony a matky raději házely své děti pod pásy britských tanků, aby měly rychlejší smrt..

Proč ten dvojí metr? Kdo jsi bez viny - hoď kamenem!

Omlouvám se za ten emotivní výlev ale dotkl se tématu pro mne stále živého - morálky, nebo spíš amorálnosti politiků, vládců. Co chtít od obyčejných lidí, národa, jehož elita je značně amorální.

Potíž je asi v tom, že normální člověk nejen neusiluje o moc ale dokonce se jí instinktivně vyhýbá.

Takže se k moci derou lidé mravně méněcenní.

Alex Kelin

Patrik Janicaidis

JČ: Duvod je ten, ktery jsem uvedl, zadny postranni duvod nemam. V Britanii nekteri kritizuji utoky na televizni stanice, nekteri kritizuji i nedomyslenost akce NATO, ale hodne lidi se shoduje v tom (asi 60 procent naroda) ze masove vyvrazdovani a vyhaneni obyvatelstva ze zeme neni v Evrope prijatelne. To neomluvi ani nejvetsi pripadna zverstva skupinek UCL.

PJ: U mne jde o uhel pohledu dany mne dostupnymi informacemi. Ja to nevidim tak jednoznacne protisrbsky. Tim ale nemyslim, ze za to muzou Albanci.

JC:Tento nazor zastavam, i kdyz prirozene zverejnuji nazory vsechny. Na  ceskych postojich me fascinuje jejich "moralni rozkolisanost". Nechci nikoho zadny nazor vnucovat, ale proste me zajima, jak je mozne, ze to, co vyvolava v zapadnich zemich vetsinou velke moralni rozhorceni (masove vyvrazdovani lidi) v CR takove rozhorceni prilis nevyvolava.

PJ: Mozna jde taky o to, ze v CR je ve sdelovacich prostredcich vedena, podle mne, iracionalni medialni kampan na podporu NATO. Nezadouci informace bud zverejneny nebyvaji, nebo jsou zatlaceny. A znacne procento medialne aktivnich politiku se snazi vzbudit dojem, ze kdo nesouhlasi s utoky NATO, je kryptokomunista a blbec. Uz proto u mne i u ostanich i intuitivne vzrusta neduvera k  takovemu podniku.

JC: Co by tedy Cesi delali - zustali stat stranou? Ma pravdu Sean Hanley v Electronic New Presence, ze Cesi se museji k teto veci stavet vahave, protoze se boji, ze  by nekdo poukazal na to, ze i oni vyhnali trimilionovou mensinu? )

PJ: To myslim, ze ne. To naprosto necitim.Vyhnani sudetskych Nemcu je pro mladsi generace uz historie (tzn. je to bez emocionalniho vztahu a obav).

JC: Nebo je duvodem podeziravost k armade? Nebo je duvodem podeziravost k jakemukoliv prilis pevne zastavanemu moralnimu postoji?

PJ: To taky.

Patrik Janicaidis

Ilja Holub

Jsem uz asi tri roky pravidelne nepravidelnym ctenarem BL, k nimz me dovedl nedostatek casu a moznosti kupovat si na cestach po Evrope ceske noviny,ale zaroven potreba byt aktualne informovan o tom co se deje doma i ve svete.

Vase BL poskytovaly vzdy strizlivy pohled na vec a zajimave prispevky, a tak kdyz mi bylo spatne z radoby politologickych komentaru pana Neffa v NP, nasel jsem u Vas vzdy neco na zlepseni nalady.

Bohuzel za posledni mesic se to radikalne zmenilo. Mozna ze jsem se zmenil taky, nebo alespon se ted na ruzne veci divam jinak.

Vstup CR do NATO jsem samozrejme, jako vetsina lidi u nas nepodporoval, protoze jsem k nemu nevidel zadny rozumny duvod, ale presto jsem povazoval Ameriku "za vzor demokracie" a od malicka jsem byl proamericky orientovan a povidacky o AMERICKEM IMPERIALISMU, NEMECKEM REVANSISMU a ZAJMECH NADNARODNICH MONOPOLU jsem ve skole poslouchal s vice ci mene dobre skryvanym posmechem.

Dneska uz mi z toho bohuzel neni k smichu vubec nic.

Vy jste me prekvapil jak rychle jste se pridal na stranu militantnich humanistu. Neberte to jako urazku, ale dovolte mi otazku: Je to z blbosti, ze strachu nebo za penize?

Situace neni jednoducha ale zasluhou NATO je jen den ode dne horsi.

Je evidentni, ze cela akce NATO nepomohla jedinemu kosovskemu Albanci, ma tedy asi jiny ucel. Jaky?

Mam zde par otazek pro priznivce agrese a odpovedi , ktere me na ne napadaji.

1. Komu v Jugoslavii pomohlo bombardovani NATO? (Milosevicovi - opozice se postavila na jeho stranu)

2. Komu slouzi zniceni cele zeme ? (Americke a zapadoevropske koncerny to zase postavi za penize Yug&EU danovych poplatniku.

3. Vydelal na tom dosud nekdo neco? (Ano:US zbrojni koncerny, Dow Jones prekonal magickou hranici 10000 a blizi se k 11000.)

4. Maji rakety take "best before" jako treba jogurty, ktery se pak rychle musi spotrebovat, pripadne prodat pod cenou?

5. Je mozne rozbombardovat TV v zajmu demokracie a svobody slova?

6. Je mozne se vydavat za apostola demokracie a lhat jako kdyz tiskne? (Viz clanek v BL, proc NATO lze).

7. Komu slouzi rozbombardovani Zastavy? (Volkswagen postavil zavod v Chorvatsku, odkud chce vyrabet pro celou Yugo.)

8. Musi se dneska Breznevovy, chci rict Clintonovy doktriny bat kazdy, kdo se odkloni od "spravne cesty", nebo bude pouzivana, jenom vyjimecne - jako treba pri genocide? Proc pak NATO nezakroci v Turecku?

9. Proc NATO jedna s  teroristy UCK a ignoruje zvoleneho predstavitele Kosova Rugovu?

10. Dovedete si predstavit zemi, ktera by podepsala diktat z Rombouillet, aniz by mela moznost si ho precist.

11. Odkud bere UCK zbrane a penize na verbovani lidi ?

Mam takovych otazek jeste vic, bohuzel uz ne cas.

Budu rad, pokud na muj mejl zareagujete, a rovnez bych si v pripade otisteni vyprosil Vas komentar typu:

"Clanek pana Holuba je zaujaty, protoze......."a nasledne uvedeni na pravou miru, jako jsem to uz jednou v BL videl.

S pratelskym pozdravem

Svetu mir a smrt imperialismu

Ilja Holub

Jaromír Křepelka

Pane redaktore,

nekolikrat jste se pozastavoval nad tim, ze pocet lidi odmitajicich bombardovani Jugoslavie (v ČR, pozn. JČ) prevysuje temer dvojnasobne pocet lidi, kteri jej schvaluji, nejcasteji otazkou typu:

"Nevadí lidem, že jsou masakrováni a z domovů vyháněni taky lidi, jsou to "jen" jacísi Albánci, co je nám po nich?"

Nemyslim si, ze to je v tomto pripade spravna otazka, na ni urcite drtiva vetsina lidi odpovi, ze vadi, a ze jsou proti vyhaneni lidi z jejich domovu.

Avsak ti, kdo bombardovani odmitaji, ukazuji:

Je znamo, ze Americane nemeri stejnou minci, mohli by napriklad jiz davno zasahnout v Izraeli, kde jsou soustavne jiz desitky let vyhaneni Palestinci a je konfiskovan jejich majetek.

Vase sugestivni otazka neni tedy spravnou otazkou, spise by se dala prirovnat k one ultimativni aroganci statniku, kteri za sebou citi silu moderne vyzbrojene armady. Tak to alespon citim ja osobne. Zde se organizuji sbirky pro uprchliky a prvni stovky jiz prijely do Ceske republiky.

Zajimave je, ze pomoc je organizovana jen pro albanske uprchliky z Kosova, nikoliv pro obcany cele Jugoslavie, prestoze pomoc potrebuji a budou potrebovat vsichni.

Dokonce nebyla v minulosti organizovana zadna sbirka pro srbske uprchliky z chorvatske Krajiny a rovnez si nevzpominam, ze by NATO bombardovalo Zagreb.

Jaromír Křepelka

Alena Kuklová

Vážený pane Čulíku,

už nevím, jak to napsat zřetelněji, abyste to konečně pochopil.

Jak to, že nám nevadí utrpení tisíců Albánců? Ve kterém kritickém komentáři to kdy bylo řečeno? Pozorně je čtu, a všichni se shodujeme, že nám VELMI, VELMI, VELMI (stačí?) vadí. Jen jsme si nevšimli, že by se od začátku náletů zmírnilo. Naopak, je stále horší. A k němu se přidalo utrpení Srbů. A bomby už padají i na Černou Horu a dokonce i na Sofii. A taky mi strašně vadí utrpení zvířat, která umírají zabitá či opuštěná ve válkou zničené zemi, a vadí mi ničení toho, co generace lidí vytvořily a konečně mi strašně vadí devastace přírody.

Právě proto, že mi tolik vadí, uvažuji o oprávnění a smyslu této války.

Ne všichni máme tolik povýšené arogance jako Daniel Goldhagen, abychom si byli tak jisti, že máme právo zabít (protože jinak se nevzdají) většinu Srbů, abychom v Srbsku nastolili to, co on nazývá demokracií. Jak velmi to připomíná jezuitské "účel světí prostředky".

Na všechny stereotypní dotazy chci konečně říci, co tu ještě nezaznělo - většina velkých náboženství (ne církví) zná radu jak čelit násilí, budhismus to např. vyjadřuje principem nenásilí, křesťanství Kristovým známým výrokem "on po Tobě kamenem, ty po něm chlebem". Protože ne všichni jsme ještě ale dospěli tak daleko jako Budha nebo Kristus, prosím, nediskutujte se mnou o těchto věcech z materialistického hlediska. Jsou to dvě roviny, které se (zdánlivě) neprotínají.

Nejsem tak naivní, abych si myslela, že vlády nebo armády na tento princip přistoupí - jen chci říci, že řešení tu je, a už tisíciletí. Ale pravděpodobně to bude chtít opět nějaký "velký třesk", abychom začali uvažovat ve velkém jinak, než dosud. A to přesto, že se dosavadní postupy zatím nikdy na delší dobu neosvědčily. Války se vedou od počátku této civilizace, téměř všechny pod vlajkou etiky a morálky, jen kameny a meče se změnily na řízené střely a jaderné zbraně. ®e důsledkem šíření víry a pravdy bylo vždy nějaké to získané území, nějaký ten zabitý oponent, to se decentně přehlíží. A naše demokracie, na kterou jsme tak pyšní, nám dává zas jen nové krásně znějící argumenty, ne však nová účinná řešení.

Dokud nebude dosaženo CELKOVÉ rovnováhy, ať už v distribuci materiálního bohatství nebo v oblasti uplatňování lidských práv, je dost nedůležité, že Německo nebo Japonsko vyměnilo na pár posledních desítek let nacionalizmus za konzum. Nenávist, která je důsledkem používání násilí při řešení problémů, se prostě jen přesunula jinam a šíří svůj jed nerušeně dál. I malé dítě, pokud je chcete správně vychovat, musíte přesvědčit a ne ufackovat k smrti. Natož dospělé Srby (či Albánce, či ....). Samozřejmě, můžete mu na chvíli zacpat pusu bonbónem, to z něj ale demokrata či lépe řečeno lidumila neudělá.

Takže ještě jednou, mně i všem mým českým známým opravdu nesmírně vadí utrpení obětí této války a jak říká pan Čulík - ne Albánců, ale prostě LIDÍ.

Alena Kuklová

PS. Ke svému dopisu z pátku, kde jsem mluvila o principech nenásilí při řešení problémů, bych jen chtěla dodat, že všichni známe případ, kdy to zafungovalo v praxi - a to získání nezávislosti Indie pod vedením Mahatmy Gandího. Přes určitý počet obětí (kdy "tolerantní" Britové zmasakrovali neozbrojený dav) to nakonec zafungovalo, a dosažené výsledky jsou rozhodně stabilnější než výsledky daytonských dohod apod.

Filip Novák

Vážený pane Čulíku,

zcela se s Vámi shoduji v tom, že masové vyvražďování a vyhánění etnických Albánců z Kosova je nepřijatelné a neomluvitelné jakýmikoliv zvěrstvy páchanými UCK. V tomto okamžiku se však s vašimi názory rozcházím. Můj názor totiž je, že zabíjení civilistů způsobené masívním bombardováním Jugoslávie je přesně stejně nepřípustné a neomluvitelné jakýmikoliv zvěrstvy páchanými armádou JSR.

Asi nemám ten správný pohled na svět, ale mrtvý Srb je pro mne stejně mrtvý, jako mrtvý Albánec. Velmi intenzívně jsem přemýšlel nad tím, zda je možné vykupovat život jednoho člověka smrtí druhého, či zda je možné stanovit poměr zachráněných k usmrceným, od kterého se zabíjení ve jménu záchrany lidských životů vyplatí. Vždy dospěji k tomu samému závěru. Nikdy nemohu zabít člověka. Z žádného důvodu. Navíc musím všemi prostředky kromě zabíjení tomuto zabránit.

Bombardování již přineslo velké množství obětí z řad nevinných lidí. Tito lidé nejsou o nic méně mrtví, než Albánci zmasakrovaní srbskými paramilitárními jednotkami v Kosovu. Jestliže již došlo i přes veškerou snahu NATO k obětem na životech civilistů díky bombardování, předpokládám, že k tomu bude docházet i nadále.

Chtěl bych Vás poprosit o odpověď na následující otázky:

1) Myslíte si, že více než 50 procent obyvatel ČR (ti, kteří jsou proti násilnému řešení - bombardování popř. invazi) schvaluje zabíjení kosovských Albánců?

2) Pokud chci zachránit nějaké lidi před smrtí, kolik jiných, nezainteresovaných lidí smím při jejich záchraně zabít? (I neúmyslně, jako přímý důsledek metod, které jsem pro záchranu zvolil - například shazováním bomb které bohužel občas spadnou vedle).

3) Jste toho názoru, že jakákoliv dohoda, která by se omezila pouze na vojenský dozor armády libovolných zemí (pokud by OSN uznala, že toho budou schopny) nad dodržováním lidských práv v Kosovu je horším řešením, než čekání na to, až Jugoslávie bezpodmínečně přijme armády členských států NATO a dohodu z Rambouillet - to vše za neustálého bombardování?

4) Myslíte si, že tragédie vybombardovaných srbských civilistů jsou v českém tisku zveličovány? Pokud ano, jak? (Musím se přiznat, že mi není jasné, jak se dá zveličit, když na městečko spadne bomba a zabije 20 lidí, i když, teď mne napadá, že jich bylo jen 20...)

5) Předpokládám, že považujete čísla o obětech bombardování za přehnaná. Jaká čísla jsou podle vás správná? A jaký je Váš názor na ně? Je to málo, hodně, nebo když se kácí les, létají třísky?

Neberte prosím můj dopis za provokaci, opravdu tak není míněn. Pouze bych se rád vcítil do Vašeho uvažování.

Předem děkuji za odpověď,

Filip

Robert Nohejl

Je zajimave pozorovat v dnesnich dnech cely ten vyvoj udalosti kolem Kosova a bombardovani Srbska. Amerika, ktera nemuze zapomenout Japonsku nevyhlaseni valky a prepadeni Pearl Harbor, si dnes ani neuvedomuje, ze take nevyhlasila valku Srbsku, a to ne se zpozdenim nekolika hodin, ale se zpozdenim, uz vice jak jeden mesic a jak se zda, nema se k tomu, i kdyz debata v Senatu neda spat nekolika prednim americkym politikum. Dokonce zaznely hlasy - stahnete se ze srbskeho konfliktu a prenechte tuto starost evropskemu NATO, ktere si tuto "kasi" navarilo.

Jestlize nejaky stat a nebo staty, zacnou nicit a zabijet lidi jineho naroda, tak je to valka, ktera by podle mezinarodnich "odborniku"prece mela byt vyhlasena.

To byl Hitler posledni, kdo to tak delal?

Jestlize se tak deje, tak se nejedna v zadnem pripade o obrannou valku, at, uz "ospravedlneni pro to" je jakekoliv.

Kdyz nevedete obrannou valku na svem uzemi, ale zucastnite se tazeni proti jinemu, tak i selsky rozum, bez tech odborniku a propagace v novinach a TV pochopi, ze zdejde predevsim o napadeni ciziho suverenniho statu.

Je nepochopitelne, kolik lidi si tohle neuvedomuje a necha za sebe myslet nase vseznala media a pritom staci nahlednout do vselijakych mezinarodnich zakonu.

Kdybych nemel pravdu v tomto pohledu, tak bychom se meli omluvit Nemecku a Hitlerovi, protoze ti meli vzdy nejaky duvod nekam vstoupit a vest valku, zejmena, kdyz jejich mensiny byly zastoupeny pomalu v cele Evrope a nejednalo se o "cizi" obcany jine zeme, jak to vidime dnes na nasich obrazovkach.

Francie a jeji obyvatele davaji verejne najevo svoji nechut ke vsemu anglickemu, ale v "budoucim deleni koristi' v pripade Srbska je jejich letadlova lod Fosh dobre zastoupena v akci proti suverennimu statu jez je v nevyhlasene valce s NATO.

Rovnez je s podivem, ze vlada Srbska nevyhlasi formalne valku vsem zastoupenym zemim a vsem zemim, jez poskytuji sva uzemi k temto neospravdlnenym utokum - nebot zadna valka neni spravedliva!

Jestlize Nemci jsou v ramci NATA zucastneni, tak, jak je to s Turky v Nemecku?Jestlize vybuchne bomba ve Vychodnim Londyne za ucelem zabit nekolik Bangladešanu zijicich zde, tak by to bylo, take nekoho opravneni zahajit bombardovani Londyna.

Nakonec i jmenovana Francie ma nepokoje proti Arabum, zijicich ve Francii a tak, jak se mi zda, kazda ze zucastnenych zemi, jez chce byt policistou a soudcem v jedna osobe i se Spojenymi staty, tak vsechny z nich maji "maslo na hlave", nezda se Vam to tak! Neni to tak davno, co Los Angeles, jsme videli zabery horicich supermarketu a lyncovani ridice nakladniho auta a nikdo neposlal rakety na Washinton a nebombardoval Bily dum.

Nakonec pohled na presidenta USA a lidi motajici se kolem neho je dostacujici si udelat spravny usudek o te lidumilne politice USA a jeho pratel v NATO.

Se dzbanem se chodi, pro vodu, tak dlouho, az se ucho jednoho dne utrhne - nezda se Vam, ze jen na to se ceka v mezinarodni politice za rozsireni vlivu a moci, o nic jineho v podstate nejde.

V lidskem mysleni a chovani se nic v podstate nezmenilo, jen prostredky na zabijeni se zdokonalily a propaganda na ohlupovani davu se zdokonalila.

Nakonec vsichni ti mrtvi, at z jedne, nebo z druhe strany stejne nepouci lidstvo od vedeni dalsich valek, jak se zda, valka je stale nastrojem mocnych a jen chudaci plati jeji dan.

V Norimberku odsoudili cely nemecky narod ke kolektivni vine, kdo bude tentokrate odsouzen mezinarodnim soudem za zabijeni lidi pod heslem "Nemeli jsme jineho vyhnuti - za udrzeni svetoveho miru jsme zahajili valku"a jine nesmysly.

Nebylo by na case, dat nejevo vsem mocnym, ceho je dost je dost, drive nez znicime si tuto planetu pro blbost inteligentu - expertu nad nasimi zivoty.

Robert-Queensland