Jak západní spojenci zdůvodňují útoky na Jugoslávii
Útoky NATO nemají přímý mandát Rady bezpečnosti OSN, píše Guardian, ale hlavní účastníci vojenského zásahu proti Kosovu argumentují, že jsou útoky pevně právně zdůvodněny a že rezoluce OSN - které podpořilo i Rusko - poskytují více než dostatečné ospravedlnění pro užití síly z humanitárních důvodů.
Prezident Bill Clinton a další vedoucí představitelé členských zemí NATO zdůrazňují humanitární rysy kosovské krize, ve snaze podtrhnout skutečnost, že mezinárodní právo dovoluje státům jednat, aniž OSN poskytne konkrétní mandát.
V Radě bezpečnosti OSN by bezpochyby Rusko a Čína, dva z pěti stálých členů, vetovali vojenské útoky NATO na Kosovo, a tak se aliance ani nepokusila požádat Radu bezpečnosti o mandát.
Kritikové v Moskvě, stejně jako někteří kritikové na Západě varují, že NATO možná těmito leteckými útoky porušuje mezinárodní právo a zároveň vytváří precedens, aby v budoucnu i jiné země mohly ignorovat Radu bezpečnosti.
Ale od ukončení studené války, od zásahu v Kurdistánu v roce 1991, sílí mezinárodní podpora pro intervence na základě humanitárních argumentů.
Připravenost obejít NATO a vytvářet koalice "ad hoc" zemí, které jsou ochotné vojensky zasáhnout, dostala podporu v důsledku zkušeností z Bosny, kde byla Organizace spojených národů přílis slabá na to, aby byla schopna splnit svůj mandát, a brzdila NATO v době, kdy bylo efektivnější ve snaze zabránit srbským zvěrstvům, kdyby mohlo jednat samostatně.
Ale NATO zdůrazňuje, že nijak neporušuje žádná ustanovení OSN a argumentuje, že mu poskytují pravomoc zaútočit dva důležité dokumenty o Kosovu.
242. října, rezoluce Rady bezpečnosti č. 1203 schválila dohodu mezi prezidentem Miloševičem a americkým vyslancem Richardem Holbrookem. Požadovala okamžitou akci od vedení Jugoslávie a od vedoucích představitelů kosovských Albánců, ve směru spolupráce s mezinárodním úsilím na zlepšení humanitární situace aby, jak zněl významný obrat rezoluce, "došlo k odvrácení blížící se humanitárni katastrofy".
29. ledna opakovalo toto předsednické prohlášení Rady bezpečnosti a otevřeně vyjádřilo podporu jménem styčné skupiny šesti států, jejímž členem je i Rusko, pro politickou dohodu v Kosovu - kterou mezitím přijali Albánci, ale odmítli Srbové.
Oba tyto dokumenty jsou podle některých odborníků na mezinárodní právo "neformálním souhlasem" Rady bezpečnosti s leteckými útoky. Rada bezpečnosti prý nyní nemůže namítat proti realizaci politiky, kterou v podstatě už schválila.
Menzies Campbell, mluvčí britské strany Liberálních demokratů pro zahraničně politické otázky, konstatoval, že by bylo chybné domnívat se, že jen Charta OSN je jediným zdrojem mezinárodního práva.
"Nynější intervence je založena na humanitárních ohledech a jejím cílem je ukončit katastrofu, jíž jsme byli svědky na našich obrazovkách."