středa 24. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby NATO a Kosovo:
  • Stane se Kosovo evropským Vietnamem? (Independent) Postavení žen v ČR:
  • Názory mladých žen z Prahy podle amerických sociologů (JČ)
  • S Alexandrou Berkovou o postavení žen v ČR (JČ)
  • Původ ženy: nová kontroverzi budící kniha proti darwinismu
  • Reakce: Jírovec nerozumí situaci žen Demokracie: Co si počít s komunisty?
  • Máme komunisty tolerovat? (Jan Mezdříč, Jiří Wagner, Miroslav Stuchlík, Ferdinand, JČ) Mají se pronásledovat komunisté?
  • Úvaha při příležitosti udělování Oscarů (Independent) Došlo po uzávěrce:
  • Poznámka k analýze Roberta Fiska, zda se můžeme vyhnout nové válce (v Kosovu) (Jiří Jírovec)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Poznámka ke Kosovu

    Jiří Jírovec

    Pane Čulíku,

    posílám Vám poznámku ke Kosovu. Dnes ráno jsem poslouchal zprávy na třech různých stanicích. Třeba Vás bude zajímat, že dvě z nich uvedly, že Srbové využívají čas (kdy ještě probíhají jednání) k útokum na albánské vesnice v Kosovu. Třetí popsala tentýž vývoj slovy, že Srbové útočí na postavení povstalců v albánských vesnicích v Kosovu (tato verse je shodná se slovníkem používaným při zásazích Izraele v Libanonu).

    JJ

    Poznámka k analýze Roberta Fiska, zda se můžeme vyhnout nové válce (v Kosovu)

    Jiří Jírovec

    Analýza Roberta Fiska, týkající se situace v Kosovu, přetištěná v Britských listech z deníku Independent, se příliš nevymyká tomu, co lze slyšet a vidět v severoamerických sdělovacích prostředcích.

    Mezi její zajímavější části patří konstatování, že NATO udělá vše, aby se vyhnulo skutečné válce - tedy takové, v níž vlastní vojáci končí v igelitových pytlích. Fiskův další postřeh, že "místo Bestie z Bagdadu budeme nyní mít Bestii z Bělehradu" (aby se dal zdůvodnit vojenský zásah) je v souladu s tvrzením některých komentátorů, že si NATO hledá po padesátileté zahálce konečně práci.

    Zjevnou slabinou Fiskovy analýzy je, že kosovskou krizi zjednodušuje na problém několika válečných zločinců sloužících pod diktátorským Miloševičem a z ní vyplývající představy, že převrat v Bělehradě by nebezpečí války odstranil. Proto se v jeho textu vyskytují výrazy "zlomit Miloševiče", "aby Miloševičovi zatrnulo" a "Miloševičova hrozba bezpečnosti na Balkáně".

    V Kosovu ovšem jde o něco jiného. Jde o možnou změnu pojmu suverenita státu a právo na sebeurčení. Samozřejmě ne v universální rovině, platné pro všechny. NATO se chce současně povýšit se do pozice soudce a policajta zároveň v níž bude rozhodovat (v rámci vlastních zájmů), kdo má nárok na "lepší" a kdo dostane raketovou lekci.

    Na malé ploše Kosova můžeme vidět řadu typických problémů světa a v jejich zrcadle neschopnost (a pravděpodobně především neochotu) řešit je jinak než zbraněmi - k velkému potěšení těch, kteří na zbraních vydělávají.

    Kosovo je ekonomicky chudá oblast, která byla na obtíž relativně bohatým republikám jako Slovinsko a Chorvatsko. Není to tak dávno, kdy Albánci utíkající před Hodžovou vládou hledali útočiště a ochranu v Belehradě (obrazně i doslova).

    Možnost, že již tak chudí obyvatelé této oblasti budou po rozpadu bývalé Jugoslavie využiti pro politické a případně náboženské cíle ambiciózních politiků nemohla jistě uniknout pozornosti evropských politiků.

    Je zcela legitimní ptát se, proč nic neudělali, proč nepoužili Kosovo jako model ukázkového řešení jak ekonomicky povznést zaostalou oblast evropského kontinentu. Z lepší ekonomické situace by se jistě odvinula i větší náboženská a jazyková snášenlivost. Odpověď na tuto otázku je dvojí. Buď je Evropa v rukách hlupáků, kteří nejsou schopni nic předvídat nebo jim na pár lidech někde na Balkáně nesejde.

    Vyjednávání o autonomii ani případný vojenský zákrok nepovedou k vyřešení problému Kosova, protože ve hře jsou nejrůznější politické zájmy a nikoli osud obyvatel této oblasti. Jednání se ostatně podobají pokru v němž kosovská strana může předstírat souhlas (s pouhou autonomií), protože ví, že Srbové nepřistoupí na přítomnost cizích vojáků na svém území - a kdyby bylo nejhůř ohlásí se renonc a  NATO zamíchá karty znova. Tento přístup je dobře znám z Izraelsko-Palestinského konfliktu.

    NATO očividně podporuje (teroristy, povstalce, osvobozeneckou armádu - nech» si čtenář vybere podle svého přesvědčení) Kosova, ale nemá zájem na tom, aby vyvoj zašel příliš daleko. Jak by pak svět mohl zvládnout Kurdy, Basky, Timorce a třeba jednou Číňany v Kalifornii nebo Maďary na jižním Slovensku. O Palestincích ani nemluvě.

    Obávám se, že na lidech "dole", a» již v Kosovu nebo jinde v podstatě nezáleží. Násilí k němuž tam dochází se nijak nevymyká tomu, co se děje jinde. Teď na nás zrovna čučí ze všech sdělovacích prostředků a tak nás dojímá, že ani nevnímáme kolik lidí zrovna umírá někde v Africe nebo kolik dětí podléhá léčitelným chorobám jen proto, že při slově embargo nemyslíme víc než na ropovody. To až zase někdy jindy.

    Jiří Jírovec

    PS Otázka Roberta Fiska, jaká je pravděpodobnost, že by byli západní vojáci ochotni riskovat svoje životy pro Kosovany, je špatně položena. Měl se ptát zda jsou západní politikové ochotni riskovat svoje kariéry tím, že budou riskovat životy svých vojáků pro Kosovany - příliš mnoho mrtvých by se jim vymstilo. Vojáci do toho nemají co mluvit, ti jenom sloužejí do roztrhání těla.


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|