Odpověď anonymovi aneb polemika s neurčitým obsahem
Štěpán Kotrba
Nahlédnete-li do lustračního zákona, zjistíte, že pojmem STB se rozumějí
veškeré složky SNB (Sboru národní bezpečnosti, které nebyly uniformované
(VB - Veřejná bezpečnost), tedy i příslušníci 1. Správy SNB (civilní
rozvědka) či civilní kontrarozvědky a celá jejich agenturní síť. Jen
určitá část působila v útvarech boje proti tzv. vnitřnímu nepříteli
(disentu) či v odděleních provádějících a plánujících tzv. dezinformační
činnost.
Několik otázek k zamyšlení
Víte, že absolventem vysoké školy Dzeržinského či VŠ MV SSSR byli i
kriminalisté a specialisté řady oborů, kteří si doplňovali kvalifikaci
tam, kde VŠ SNB či PF UK v Praze neměla příslušný obor (např. šifrování
a dešifrování , speciální pyrotechnika, utajené spojení apod.) Běžná
délka kursů byla jeden semestrŠ Nebo ne?
Správa pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost
federálního ministerstva vnitra zahrnovala i pracovníky z oboru
propagace, školení (i odborných předmětů), stálé pracovníky kulturních
skupin či redaktory vysílání "VB pátrá radí informujeŠ". Nebyli to jen
"politruci", ale také obyčejní nástěnkáři. Nebo ne?
Víte, že VŠP v SSSR školila absolventy VŠP v Praze, vedoucí pracovníky
podniků, podniků zahraničního obchodu, pracovníky Státní plánovací
komise a jiných orgánů státní správy, obchodních misí, pracovníky
českých podniků pracující v zahraničí trvale apod. Nebo ne?
Víte kolik bylo členů LM po celé republice v roce 1989? Členy se stávali
i mladí lidé (v r. 1989 20+, dnes 30+) na závodech a v továrnách, kteří
byli pod různými existenčními či politickými tlaky nuceni ke vstupu do
LM.
Víte, kolik lidí bylo pod písmeno b) zapsáno omylem či z důvodů
dezinformačních her před r. 89 či po r. 89 a kolik lidí tam naopak chybí
ze stejných důvodů?
Víte že v uvedených seznamech není řada osob evidovaných různými útvary
1. Správy SNB k 17. 11. 1989, které převzala a nadále používala FBIS a
BIS (výjimky podepsané ministry vnitra)?
Několik poznámek nakonec
Já nezpochybňuji funkčnost lustračního zákona po roce 1989. Dovedu si
představit strach nových struktur z těchto lidí. Tehdy. Možná, že byl i
oprávněný. Vzhledem k nečinnosti těchto lidí koncem roku 89 si však
nemyslím, že by byli příliš schopní. Lustrační zákon měl svou dobu
účinnosti, která však byla prodloužena (do konce roku 2000).
Domnívám
se, že dnes je společenská nebezpečnost uvedených lidí nulová. Notabene
najdete je v řadě soukromých firem, bank, jako pracovníky či poradce
soukromých bezpečnostních agentur, protože jim nic jiného nezbývalo, než
stát se "kapitalisty z donucení". Neemigrovali na KamčatkuŠ Tento stát
se jich nezbavil. Pouze se z nich stali oni podlidé. Do práce je vzal
tehdy málokdo.
Nedělám těmto lidem advokáta, stejně tak nedělám žalobce. Domnívám se
však, že znakem dospělosti (i společnosti) je poznání.
I poznání
nebezpečí. A tuším, že zevlující a předchozími vládami neúkolovaní
pracovníci, agenti a donašeči FBIS, BIS pod vedením-nevedením svých šéfů
jsou tomuto státu nebezpečnější, nežli pozitivně lustrovaní jedinci. Už
jenom proto, že než je někdo zastřelí, stačí si domů odnést 5 GB živých
databází na svůj soukromý počítač, zřizují si modemové spojení s
pracovištěm, aby nemuseli chodit do práce, nechají si krást kufříky s
tajnými daty či se napojují a spolupracují s moravskými Jánošíky -
mafiány.
O prodeji hotelů Arabům nevědí, o prodeji nafty a její přeměně
na benzín také ne, o prodeji zbraní z Balkánu ukrajinským mafiánům v
Praze také nevědí nic. Střílejí po letištích či v barech, mlátí lidi po
ulicích, sledují ekologické aktivisty a sektami se nezabývají.
Pokud mám z někoho strach, nejsou to okresní tajemníci KSČ na penzi či
lidoví milicionáři v důchodu, schovávající si moly prožranou slavnostní
uniformu ve skříni.
Bojím se policistů, koupených dnešními mafiemi.
Bojím se agentů tajné služby, prodávající databáze komukoliv, kdo
zaplatí, i kdyby to byl terorista.
Jak také odlišit špinavce od čistého,
když jsme deset let nedokázali poznat špinavé peníze spekulantů od
čistých (těch, za kterými byla reálná práce.
Doufám, že na osvětlení podstaty problému to stačilo. Pokud ne, je mi
líto, ale konkrétní jména uvádět nehodlám. Už vůbec ne někomu, kdo se
nedovede podepsat.