Petice občanů proti platnosti "protidrogového zákona"

Stanislav Penc, Lenka Procházková

Podle hlasování obou komor Parlamentu České republiky a reakcí mnohých politiků, kteří se o problémech spojených s drogami veřejně vyjadřovali, lze soudit, že ke schválení "protidrogového zákona" přispěla spíše politická hesla, než racionální uvažování.

Represivní "protidrogový zákon" je špatný, neboť porušuje občanské svobody, diskriminuje nemocné - drogově závislé a umožňuje policii a orgánům činným v trestním řízení zneužít tento zákon i proti "nepohodlným" lidem.

Policejní limity povolených množství drog neomezí dealery, kteří si vždy najdou cesty, jak obejít zákon, tyto limity však zkriminalizují značné procento mladých lidí a ty, kteří již jsou drogově závislí, odradí od možnosti léčby. Mnohaletá práce poradenských center pro závislé na drogách tak může přijít vniveč. Příležitostní konzumenti tvrdých drog včetně lidí, kteří užívají drogy přírodní (např. marihuanu), budou podle tohoto zákona postižitelní také. Nejnižší odhady takto kriminalizovatelných občanů přesahují číslo padesát tisíc, skutečný počet lidí postižitelných tímto zákonem však bude mnohonásobně vyšší.

Platností tohoto zákona se zvýší cena drog, což bude mít za následek nárůst drobné kriminality u drogově závislých.

O platnosti zmíněného zákona, při jehož tvorbě nebyl brán v potaz názor odborníků, rozhodly nakonec hlasy čtyř senátorů. Takže 1. ledna 1999 vstupuje v platnost zákon, který jako první porevoluční dává státu možnost kriminalizovat v podstatě kteréhokoliv občana nebo návštěvníka České republiky. Na toto nebezpečí upozorňoval i prezident republiky ve svém záporném stanovisku ke znění "protidrogového zákona".

Represe je v tomto případě cestou zpátky, neboť neřeší příčiny, omezuje možnost svobodné volby a vytváří černobílý pohled, že ten, kdo konzumuje drogy, je druhořadý občan - a patří do vězení. Místo tohoto represivního přístupu by se stát měl průběžně pečlivě věnovat protidrogové prevenci a osvětě, aby každý jedinec dokázal rozeznat nebezpečí spojené s konzumací především tvrdých drog. Takovým demokratickým a moderním přístupem by stát samozřejmě inspiroval i rodiče a podnítil je k odpovědnějšímu a otevřenějšímu postoji při směrování a výchově jejich dětí. Pokrytecká tabuizace drog je dnes jednou z hlavních příčin prohlubující se propasti mezi generacemi.

Touto peticí upozorňujeme na rizika "protidrogového zákona" , který pokládáme za chybný. K principům demokracie však patří schopnost chyby rozpoznat a napravovat, nikoliv na nich sveřepě trvat. Vždyť i Ministerstvo spravedlnosti ČR ve své analýze negativních dopadů novelizace tohoto zákona upozorňuje na nejasnost a rozpory orgánů činných v trestním řízení při aplikaci zákona.

Věříme, že nové složení obou komor Parlamentu České republiky vytvořilo podmínky k tomu, aby přístup k problematice drog byl znovu odborně přehodnocen a aby se více myslelo na občany, než na populistickou argumentaci při získávání voličů.

Proto žádáme, aby Parlament ČR pozastavil platnost příslušných právních norem tzv. "protidrogového zákona" a přizval k přípravě nového zákona odborníky na tuto problematiku.

Odpovědnost zákonodárců nelze zúžit jen na zmrazení problémů přítomné chvíle, skutečně odpovědná politika vnímá a už dnes řeší problémy budoucí.

V Praze 4. ledna 1999

Petici podepsalo v první vlně několik set signatářů, mezi nimi i tito: Martin Bursík - ekolog, David Koller - zpěvák skupiny Lucie, Fedor Gál - sociolog, Josef Radimecký - ředitel sekretariátu Mezirezortní protidrogové komise Úřadu vlády ČR, Radim Špaček - režisér, Ondřej Bezr - hudební publicista, Lenka Procházková - spisovatelka, Anna Poláková - šéfredaktorka Romského vysílání ČRo, Stanislav Penc - aktivista na poli lidských práv, Pavel Bém - starosta městské části Praha 6, Marie Vrábelová - redaktorka ČRo, Mikoláš Chadima - hudebník, Petr Hapka - skladatel, Jiřina Šiklová - VŠ profesorka, Ivan Douda - psycholog Drop-in, Karel Cudlín - fotograf, Eva Blažíčková - ředitelka taneční školy, Petr Hošek - zpěvák skupiny Plexis, Jiří Presl - Asociace nestátních organizací v oblasti prevence a léčby drogových závislostí, Ján Sedal - herec Hadivadla, Zdenek Primus - historik umění, Richard Nemčok - rocker, Milena Černá - ředitelka Výboru dobré vůle, John Bok - předseda spolku Šalamoun, Markéta Kaštánková - vicemiss Internet 98, František Kotva - člen skupiny Žlutý pes, Pavel Blattný - restaurátor, Jana Chalupová - ředitelka odboru styku z veřejností Kanceláře prezidenta republiky, Antonín Zelenka - redaktor ČRo, Ivan Dubský - filozof, Marek Brodský - herec a výtvarník, Eugen Brikcius - historik umění,

Podpisové archy zasílejte na adresu:

Dokumentační středisko pro lidská práva, Poštovní schránka 70, 149 01, Praha 415 nebo faxem Lenka Procházková, tel/fax: 02 / 29 55 24, Stanislav Penc, zázn./fax: 02 / 22 522 083