Pinochet musel vraždit a mučit, aby zachránil Chile před komunismem
Vážení,
přečetl jsem si v Reflexu číslo 47 úryvek otevřeného dopisu švédského politologa Stevena Saxonberga panu Václavu Bendovi.
Získal jsem smutný dojem, že Steven Saxonberg spokojeně žije svůj život ve Švédsku v klidu a míru, a z poklidného a bezpečného usazení u stolu pozoruje svět mimo Švédsko. Nemůže pochopit, že život je mnohem složitější než černobílý pohled od bezpečného stolu.
Je tragedií, že v Chile byli mučeni a umírali lidé. Ale je současně nutno si uvědomit, že v případě definitivního vítězství komunistů by umíralo mnohem více lidí a devastace společnosti (jak ekonomická, tak mravní) by dosáhla rozměrů, které si dokáže představit pouze člověk, který zažil vládu komunistů.
Bohužel mrtví a umučení byla tragická cena za záchranu Chile. Je mi hluboce líto lidí, kteří byli postiženi tehdejším převratem, ale byla to cena, kterou bylo nutno zaplatit. Vážím si proto generála Augusta Pinocheta a jeho odsuzování mi připadá poněkud licoměrné.
Moje životní zkušenosti jsou trochu jiné, protože jsem zažil vládu komunistů po větší část svého života, ač jsem nebyl pronásledován, můj život mne přesvědčil, že vláda komunistů je cestou do pekel, ze které je návrat dlouhý a bolestný.
Vím také, že o průběhu přechodu moci v Československu se pan Steven Saxonberg mýlí. Mýlí se dále v tvrzení, že president Allende byl demokrat. Tam, kde jsou u moci komunisté, tam není ani stopa po demokracii.
V Praze dne 3.12.1998
