BBC a cenzura: Z malého incidentu vznikla obrovská kontroverze
Drzé vystupování pořadu Have I got news for you
Václav Klaus v sobotu psal v Lidových novinách, že se britský premiér Tony Blair "dobře zabydlel v mediální sféře" a že se mu daší, aby "image triumfoval nad realitou".
O malé informovanosti Václava Klause v této věci svědčí to, že právě v minulých deseti dnech se vláda Tonyho Blaira dostala do velkého konfliktu s celou britskou mediální scénou.
Začalo to incidentem s ministrem pro Wales, Ronem Daviesem, který, jak se nyní ukázalo, se vydal před několika dny večer sám do londýnského parku Clapham Common, kde se scházejí homosexuálové, a hledal tam pro sebe homosexuálního partnera.
Toto vyšlo najevo teprve v posledních několika dnech. Daviese totiž na Clapham Common okradli, sebrali mu peněženku, mobilní telefon i automobil. Okamžitě věc oznámil Tonymu Blairovi a hned ze své politické funkce rezignoval. Jenže tvrdil, že se případ žádným způsobem netýká sexu - a v této věci lhal. Nyní je obviňována Blairova vláda, že se celou záležitost pokusila před sdělovacími prostředky neohrabaně zatušovat.
Mediální krizi vyvolal komentátor deníku Times Matthew Parris, sám homosexuál, když v politickém pořadu Neswsnight onoho večera, kdy Ron Davies rezignoval, v rozhovoru s Jeremy Paxmanem, prozradil, že šedá eminence Blairovy vlády, jeho hlavní propagandista a organizátor a nyní ministr průmyslu Peter Mandelson je také homosexuál.
Jeremy Paxman, který je proslulý svou energickou technikou vedení interviewu, vpořadu tehdy nehnul brvou, ale byl zjevně mírně šokován.
Proč? Týdeník Observer to včera vysvětlil: Jeremy Paxman a Peter Mandelson se v londýnských politických a žurnalistických kruzích pohybují velmi blízko. Spojuje je autor detektivních románů a novinář Robert Harris (který byl mimochodem nedávno i na večírku s Václavem Havlem u dramatika Toma Stopparda). Harris je jedním z nejstarších a nejbližších Paxmanových přátel a je také velmi blízký přítel Petera Mandelsona.
Tato kontroverze se týká nejmocnějších lidí v Británii: Petera Mandelsona, jako ústřední postavy britské vlády i této mediální kontroverze, Johna Birta, generálního ředitele BBC, který se s Mandelsonem také úzce přátelí, hierarchie vysokých pracovníků BBC a Ruperta Murdocha a jeho hlavních novinářů v konkurující mediální organizaci News International.
Mimochodem, Matthew Parris píše pro deník Times, jehož vlastníkem je právě Rupert Murdoch.
Když Matthew Parris v pořadu Newsnight prozradil, že je Mandelson homosexuál, vyvolalo to v BBC šokovou vlnu. Denní tisk, zejména ty noviny, které vlastní Rupert Murdoch, informaci rozšířily velmi intenzívně po Británii.
Mandelson se totiž tou dobou zároveň angažoval v daleko významnějším souboji s Murdochem týkajícím se přičlenění Británie k jednotné evropské měně a při vládním posuzování Murdochovy žádosti koupit si fotbalový tým Manchester United.
Došlo k takovým otřesům, že si zřejmě bude Blairova vláda muset úplně přepracovat svou mediální strategii.
Opakuji: celá věc začala drobnou poznámkou Matthewa Parrise v pořadu Newsnight. Parris uvedl jen tak na okraj, že přece v britské vládě už nyní jsou nejméně dva homosexuálové: Paxman pozvedl obočí: do té doby se vědělo jen o jednom, oficiálně známém homosexuálovi, který je britským ministrem kultury. Parris pak uvedl Mandelsonovo jméno.
Paxman se posléze hájil, že jeho překvapení bylo důsledkem toho, že na chvíli zapomněl, že je už nyní Mandelson oficiálně členem britské vlády. Vstoupil do ní nedávno.
Po odvysílání pořadu Newsnight se vydal Jeremy Paxman k domu Petera Mandelsona v Notting Hill Gate v Londýně a hodil mu do schránky stručný dopis, v němž Mandelsonovi napsal, že si sice nemyslí, že by se měl za cokoliv omlouvat, ale že nicméně lituje toho, co se stalo. Cestou od Mandelsonových hlavních dveří potkal Paxman jiného novináře, Philipa Knightleyho, který si uvědomil, kde Paxman právě byl, a upozornil na to smečku reportérů a fotografů.
Mandelson se mezitím cítil osobně zrazený a byl velmi rozhněván. Napsal Paxmanovi zuřivý třístránkový dopis, obvinil ho ze zlé vůle, že prý Parrise schválně k prozrazení Mandelsonovy homosexuality provokoval, a že celou věc zorganizoval. Mandelson dodal, že je zjevné, že pořad Newsnight proti němu vede už celá léta kampaň. Tento dopis silně rozezlil zase Paxmana.
Teoretikové spiknutí se domnívají, že v této chvíli do věci vstoupili předsedy Rady BBC Sir Christopher Bland nebo generální ředitel BBC John Birt. Požadovali, aby byl vydán předpis, že BBC se nadále nebude zmiňovat o Mandelsonově homosexualitě. Bland, Birt a Mandelson společně před časem pracovali v komerční televizi London Weekend Television a jsou všichni tři blízkými přáteli.
Peter Mandelson skutečně telefonoval Christopheru Blandovi a stěžoval si na pořad Newsnight. Bland ho sice vyslechl, ale neučinil nic. Uvnitř BBC zatelefonoval Phil Harding, ředitel pro otázky redakční politiky, Johnu Birtovi s tím, že v Mandelsonově případě byly porušeny předpisy BBC. Zpravodajská redakce přislíbila, že se to už podruhé nestane.
Teprve když se o věci znovu hovořilo v jiném pořadu BBC o několik dní později, vydala hlavní politická poradkyně BBC Ann Slomanová, jejímž úkolem je dohlížet na plnění předpisů BBC, třířádkové rozhodnutí, jímž bylo rozhlasovým a televizním stanicím BBC zakázáno ve vysílání zmiňovat se o Mandelsonově homsexualitě. Slomanová není žádná omezená byrokratká - je to zkušená a známá novinářka. Předpisy BBC nařizují, že zveřejňovaní informací o soukromí politiků musí být jasně ve veřejném zájmu. BBC nesmí publikovat informace ze soukromého života politiků jen tak, bezdůvodně. Tento předpis byl v BBC několikrát použit i za vlády konzervativců a Johna Majora, když začaly kolovat pověsti o sexuálním životě některých konzervativních ministrů.
Informace o tomto "cenzurním zásahu" BBC se okamžitě dostaly na veřejnost. Rozšiřoval je zejména Murdochův tisk, který BBC kritizuje, kde může. Situace se ještě více zkomplikovala tím, že Peter Mandelson v této době postoupil případ fotbalového týmu Manchester britskému antimonopolnímu úřadu, což u Ruperta Murdocha vyvolalo hněvivou reakci a sebelítostivé vystoupení na tiskové konferenci. Nicméně Murdoch si dal pozor a z tohoto rozhodnutí obvinil "paranoidní novináře", nikoliv samotného, mocného Mandelsona.
Celá věc se ještě zkomplikovala tím, že Mandelson i ministr financí Gordon Brown vystoupili na konferenci britských průmyslníků s velmi výraznými projevy, zastávající přijetí jednotné evropské měny, euro. Proti ní Murdochův tisk ostře vystupuje a pokud bude chtít Blairova vláda přijmou euro, Murdochův tisk ji prý přestane podporovat.
Ve skleníkovém světě londýnské mediální politiky se všechny tyto jednotlivé historky spojily - incident Paxman - Parris - Mandelson se poněkud surrealisticky spojil s debatou o přijetí či nepřijetí jednotné evropské měny a tlaky, které na britský politický život vyvíjejí sdělovací prostředky, které ovládá Rupert Murdoch.
Ať už je tomu jakkoliv, předpis, že se nemá v BBC nikdo ve vysílání zmiňovat o Mandelsonově sexualitě, odnesla samotná BBC draho. Všichni se jí začali posmívat. Různé programy BBC dosti těžce zápolily se zákazem nehovořit o Mandelsonově sexualitě a nedebatovat obecně o celé otázce. Pravidelný pořad What the papers say musel být několikrát přetáčen.
Drzé vystupování pořadu Have I got news for you
Cenzurní zásah však zjevně nevadil jednomu pořadu BBC.
Už asi deset let existuje v televizi BBC pravidelný týdenní komediální pořad Have I got news for you. Je to v podstatě kvíz, kde se moderátor ptá dvou dvoučlenných týmů na politické události minulého týdne. Pořad je však hlavně příležitostí pro přítomné vyjadřovat se sarkasticky k nejnovějším politickým událostem.
Známou osobností pořadu je moderátor Angus Deyton, a dva stálí jeho účastníci: Ian Hislop, šéfredaktor podvratného satirického čtrnáctideníku Private Eye a komik Paul Merton. Jako dva další účastníci jsou zváni každý týden jednorázově jiní hosté.
Podívejme se, jakým způsobem na výše uvedenou "bouři ve sklenici vody" reagoval o minulém víkendu pořad Have I got news for you.
Až bude vládnout v České televizi tak liberální atmosféra, že si jeden konkrétní pořad bude moci dovolit zesměšňovat vedoucí pracovníky televize i politiky tak, jak to činí pořad Have I got news for you, bude vývoj v ČT myslím na dobré cestě.
Dovedete si představit, že by Česká televize byla schopna odvysílat pořad, v němž by zesměšnila Zdeňka Šámala a Jakuba Puchalského za to, že bylo Janě Bobošíkové zakázáno vystupovat na obrazovce?
Have I got news for you
Vysíláno v pátek 6.11. ve 22 hodin a v sobotu 7.11. 1998 ve 21 hodin, BBC 2
(Přepis prvních několika minut pořadu.)
Angus Deyton: Dobrý večer a vítejte v pořadu Have I got news for you. Jak víte, BBC vydala zákaz ohledně zmiňování se o určitých aspektech života Petera Mandelsona. My se však odmítáme podřídit jakékoliv formě cenzury a budeme pokrač -
(na obrazovce se objevil monoskop BBC 2 a místo zvuku se ozval pískot 1000 herzů) -
Smích.
- na večeři ve čtvrti Clapham.
Angus Deyton: Součástí týmu Iana Hislopa je dnes americký komik Jackie Mason, oblíbený vyvolavač smíchu u královny matky (pomineme-li Gordon's Gin). A v týmu Paula Mertona je dnes večer autor, jehož nejnovější kniha obsahuje více sexuálních skandálů a intrik než romány Jeffreyho Archera - protože je to kniha o Jeffrey Archerovi - Michael Crick.
Takže, Saddam Husajn vyvolává hrozbu třetí světové války silněji, než kdy předtím, ale my se soustředíme na důležitější události tohoto týdne. Iane a Jackie, podívejte se na tohle.
(Na obrazovce se odvíjí několik politických záběrů z minulého týdne. Nejprve Mandelson, pak záběry z pořadu Newsnight, kde Parris prozradil Mandelsonovu homosexualitu. )
Ian Hislop: Á. Tohle je ten muž, o němž se nesmíme ve vysílání zmiňovat. Tohle je ten pořad, o němž se nesmíme zmiňovat, a tady je záběr Johna Birta, generálního ředitele BBC. (Na obrazovce se opět objeví Peter Mandelson.) Á... (Smích obecenstva).
Američan Jackie Mason: Tohle je ten chlap, o němž nemáte mluvit, co?
Angus Deyton: Jmenuje se Peter Mandelson.
Ian Hislop: Opravdu bych chtěl, abyste jeho jméno tady neříkali.
Angus Deyton: Proč?
Ian Hislop: Protože si myslím, že bychom měli respektovat Johna Birta, který je generálním ředitelem BBC. A myslím, že bychom měli respektovat jeho názory. On nechce, aby bylo známo veřejně, že - - ten člověk, o němž se tu nezmiňujeme, je - - jeho přítel. (Smích publika.)
Ian Hislop: A vůbec nám nic není do toho, jestli tento člověk a John Birt jsou přáteli. Je to jejich naprosto soukromá věc. A pokud si John přeje umlčet největší světovou zpravodajskou instituci na základě argumentace, že ten člověk je jeho kamarád, proč by to neměl udělat? (Smích)
Angus Deyton: Přirozeně, celé to vzniklo, kvůli pořadu Newsnight, což je program, kde vy pracujete, Michaeli?
Michael Crick: Ano.
Angus Deyton: Hovořil jste o tom s Jezzou? [Jeremy Paxmanem]?
Michael Crick: Ano, samozřejmě. Došlo k velmi zajímavé výměně dopisů - o které - o které mi neřekl, četl jsem to v novinách.
Angus Deyton: Co vám tedy Paxman řekl:
Michael Crick: Řekl mi, abych v této věci byl tady zticha.
Angus Deyton: Ano, on ten dopis vlastnoručně doručil, že?
Michael Crick: To jsem slyšel. (Smích)
Paul Merton: Rovnou až jemu do schránky. (Smích) To mi taky šlo, když jsem byl mladší. (Smích)
Angus Deyton: Ano, a jaká byla Mandelsonova reakce?
Michael Crick: "Nevěřím vám", mu myslím napsal. A "Newsnight se mě snaží už asi tři nebo čtyři roky zničit!"
Angus Deyton: Ale to je přece pravda, ne?
Michael Crick: Ne, snažíme se ho zničit pět nebo šest let.
Ian Hislop: Ale copak se Paxman někdy někomu vůbec omluvil za to, co kdy řekl? Zdá se pozoruhodné, že najednou měl pocit, že musí mít výčitky svědomí. Vždyť nic neprovedl. Matthew Parris řekl, že jsou ve vládě dva - - lidé, kteří jsou přáteli Johna Birta (Smích) -
Angus Deyton: Můžeme se znovu podívat na tu scénu. (Smích.) Potíž je -
Ian Hislop: Já to vidět NECHCI. Nic nám do toho není. Ale pokud si to přeje vidět publikum - -
Angus Deyton: No, je to vůle lidu.
Ian Hislop: Záběry pro lid.
Angus Deyton: Potíž je, že vám to můžeme pustit jen bez zvuku, nesmíme pouštět zvuk, v důsledku zákazu BBC.
(Vysílá se scéna, v níž Matthew Parris prozradil, že je Mandelson homosexuál, ale bez zvuku.)
Angus Deyton: Fantastické.
Jackie Mason: Na úrovni vtipů, jako vtip to má smysl, ale seriózně, jistě, tohle není účelem tohoto pořadu - (Smích)
Ian Hislop: My se pokusíme se s vaší výzvou vyrovnat.
Jackie Mason: Věc je, proč by to nemělo zůstat tajemstvím, jako ostatní soukromé věci? Proč by lidi měli mít právo o tom mluvit (ojedinělý potlesk). A myslím si, že je tenhle pořad odporný, že se o tom zmiňuje. (Smích).
Angus Deyton: Existuje docela zajímavý precedent, kdy se reportérka dotazovala jiného ministra na jeho sexualitu. Nebylo to dávno. Víte, kdo to byl? V rozhlasovém pořadu Desert Island Discs?
Ian Hislop: Sue Lawley? Ministr financí Gordon Brown?
Ukázka z rozhlasového pořadu:
Reportérka Sue Lawley: Ale chápete, že lidi se zajímají? Lidi chtějí vědět, jestli jste homosexuál, anebo jestli máte nějakou vadu osobnosti, že jste si nevytvořil vztah k osobě opačného pohlaví. Přijímáte argument, že jako veřejná osoba, jako politik, je tohle cena, kterou musíte zaplatit?
Ministr financí Gordon Brown: Ne, mně to nevadí. Samozřejmě, myslím si, že lidé mají právo vědět, co jejich politikové dělají a jaké mají uspořádání ve vlastním životě, to mě nepřekvapuje.
Sue Lawley: Mají právo to vědět?
Gordon Brown: V jiných zemích je to jiné, ale - ano, myslím si, že lidé mají právo to vědět.
Paul Merton: Tohle je divný pořad. Nejprve odvysíláte pár záběrů beze zvuku, a pak zase zvuk bez obrazu. Nedalo by se to nějak spojit?
Jackie Mason: A to jste to museli odvysílat hned poté, co jsem promluvil, že říká přesný opak, než já, abyste ze mě udělali blbce? (Smích)
Angus Deyton: My tohle prostě v tomhle pořadu děláme. - Jde o zuřivou kontroverzi, která minulý týden vypukla ohledně důvěrného předpisu BBC, které zní:
(záběr důvěrného předpisu se objeví na obrazovce):
"Prosím, nechť všechny pořady zaznamenají, že za žádných okolností se nesmějí ve vysílání zmiňovat o soukromém životě Petera Mandelsona."
A sakra. Tak jsme to prozradili. (Smích.)
Norman Tebbit [ultrakonzervativní ministr ve vládě Margaret Thatcherové] vylezl v pondělí na světlo světa a vyjádřil se, že by homosexuálové neměli mít čelná místa ve vládě. Uvedl, že není přijatelné, aby byli homosexuálové v situaci, kdy si mohou dělat navzájem úsluhy. (Smích). To je přirozeně tentýž Norman Tebbitt, který zprivatizoval státní podnik British Telecom a o několik let později se stal jedním z ředitelů této, nyní soukromé firmy. Takže je to v pořádku, když to dělají šílení heterosexuálové...
(atd.)
