Mohla by prosím poslední osoba, která odejde z redakce zpravodajství České televize, zhasnout světla?
An English version of this article, entitled "Will the Last Person to Leave the Czech TV Newsroom, Please Turn out the Lights?" has been published in the current issue of the weekly Electronic New Presence magazine.
Od té doby, co jsem před čtyřmi měsíci odešel z redakce zpravodajství České televize, psal jsem o situaci v té redakci jen jednou (BL 29. 7. 1998). Různí přátelé a bývalí kolegové v redakci a jinde v České televizi mi nezřídka sdělovali svou frustraci a své zklamání, ale jejich častou kritiku jsem nezveřejňoval, protože jsme všichni měli obavy, že by to mohlo ohrozit jejich místa v redakci zpravodajství. Události ze dvou minulých týdnů mě přiměly, abych přerušil své mlčení.
Nemá smysl opakovat, že zpravodajství České televize je amatérské a neprofesionální: to je každý večer jasné ze zpravodajských relací. Ale jako by nestačilo to, co Česká televize pod jménem "zpravodajství" vysílá do světa, v široké škále na věci angažovaných profesionálů vzniká konsensus zklamání. Všichni, kdo byli v minulých měsících nuceni z České televize odejít - včetně mě - zdůrazňují, jak špatná je kvalita zpravodajství České televize a dokonce i lidé, kteří zastávají v současnosti vysoká místa v českém televizním establishmentu, jsou nespokojeni s nedostatkem kvality. Dokonce i externí analytikové sdělovacích prostředků začínají zacházet se zpravodajstvím České televize, jako by to byl vtip. V soukromém rozhovoru uvedl jeden západní mediální profesionál, že zpravodajské pořady České televize lze velmi vhodně srovnávat se školským cvičebním, studentským televizním okruhem.
Kritika není dovolena
Je nutno však přivést pozornost veřejnosti k něčemu daleko vážnějšímu: Zpravodajství České televize je považováno uvnitř ČT i mimo ni jako naprosto neuspokojující, napjatá situace v redakci zpravodajství ČT však znamená, že se situace nemůže zlepšit. Je to proto, že není dovoleno, aby otevřená debata a veřejná kritika zpravodajství pozitivně ovlivňovaly. V silné organizaci vítá vedení podniku konstruktivní kritiku od zaměstnanců a kritika zvnější je alespoň do určité míry brána v úvahu, protože v konečné instanci je to právě tato kritika, která podniku umožňuje zaměřit se na problémy, které vyžadují řešení. Identifikace problémů je prvním krokem k jejich nápravě.
Naproti tomu ve zpravodajské redakci České televize je konstruktivní kritika ignorována a interní kritikové jsou otevřeně trestáni, pokud svou kritiku zveřejní mimo ČT.
Bobošíková
Povšimněme si osudu populární moderátorky každodenního pořadu Jedenadvacítka Jany Bobošíkové. Vyučoval jsem osobně mnoho moderátorů ve zpravodajské redakci České televize a musím říci, že je nesporné, že Bobošíková projevuje při vysílání nejsilnější osobnost a je nejlepším moderátorem, jakého Česká televize má. Rozhodnutí Bobošíkové z ČT odejít je vážnou ranou už tak stagnující kvalitě české veřejnoprávní televize.
Když oznámí svou rezignaci tak významné "rodinné stříbro", jako je Bobošíková, každá pružně reagující a odpovědná organizace by velmi rychle reagovala a velmi rychle by si toho povšimla. Taková rezignace by měla vést vedení podniku k tomu, aby analyzovalo její kritiku a zkoumalo příčiny její nespokojenosti. Namísto toho učinil šéf zpravodajství Zdeněk Šámal to, že Bobošíkové zakázal vystupovat v pořadu Jedenadvacítka, zakázal ji natáčet reportáže a dal jí urážlivě nekvalifikovanou práci. Šámalovu reakci - snahu umlčet otevřeného kritika a vytvořit pro ostatní zaměstnance České televize výhrůžný precedens, aby si dobře rozmysleli vyjít najevo s vlastními stížnostmi - lze charakterizovat jen jako tvrdohlavou a primitivní.
Bobošíková bušila hlavou do zdi ve snaze zlepšit zpravodajství České televize zevnitř po dobu několika měsíců. Její různé návrhy nadřízeným, v samotné redakci zpravodajství i výše, byly ignorovány. Jejím návrhům a kritice, které přednášela na různých interních schůzích v ČT, se nadřízení vysmívali.A to navzdory tomu, že její vysoká míra profesionality a její vynikající vystupování v televizních pořadech byly několikrát veřejně i soukromě chváleny Radou České televize i ředitelem ČT Jakubem Puchalským.
Pro Bobošíkovou bylo stále trapnější pracovat pro zhoršující se zpravodajství České televize. Byla naprosto frustrována nemožností zlepšit situaci v podniku prostřednictvím interní kritiky, a tak dospěla k závěru, že jí zbývá jediná možnost - odchod z ČT a veřejná kritika.
Smutný příběh Jany Bobošíkové dokazuje, proč se zpravodajství České televize nemůže zlepšit: interní kritika je odmítána bez diskuse a veřejná kritika je trestána.
Bobošíková není poslední osobou v redakci zpravodajství České televize, která má kritické nápady a doufá, že by bylo možno v České republice vytvořit slušné televizní zpravodajství. Na Kavčích Horách je několik dalších lidí, kteří jsou v stejné situaci, jako je ona - nebo, přesněji řečeno, v situaci, v níž byla Bobošíková před několika týdny. Tito vytrvalci se snaží situaci zlepšit zvnitřku, ale jejich kritika je ignorována. Svou kritiku tito lidé nezveřejňují mimo ČT, protože byli svědky toho, co se stane, když se někdo ozve s kritikou veřejně.
Samozřejmě, Bobošíková sama ještě před několika měsíci nezamýšlela kritizovat Českou televizi veřejně. Snažila se působit v rámci systému (a vydrželo jí to bezpochyby mnohem déle než mně), ale nakonec si uvědomila, že to nemá smysl: že nikdo neposlouchá.
Ostatní reformátoři ve zpravodajství České televize obdobným způsobem neplánují zatím vystoupit se svou kritikou veřejně, ale - jako Bobošíková - nakonec dospějí k závěru, že to budou muset udělat - když už ne z jiného důvodu, tak proto, aby si zachovali svou profesionální pověst. Skutečný profesionál nechce svou práci spojovat příliš dlouho s amatéry.
Nahoře
Kromě toho, že zpravodajství České televize odmítá kritiku zevnitř, bohužel Česká televize odmítá dovolit i kritiku od nezávislých osob mimo Českou televizi. Generální ředitel České televize Jakub Puchalský, navzdory opakovaným žádostem internetového deníku Britské listy, udržuje v tajnosti svůj projekt reformy ČT, na jehož základě byl v otevřeném konkursu jmenován do své nynější funkce. Toto utajování je naprosto nevhodné, vzhledem k tomu, že je ČT veřejnoprávní instituce.
Důležitější ale je, že Puchalského odmítání zveřejnit své původní plány na reformu znamená, že nikdo nemůže zhodnotit míru Puchalského úspěchu nebo neúspěchu. Nikdo nemůže posoudit, zda byly jeho reformy už provedeny anebo nikoliv. Nemůže vzniknout veřejná diskuse o stavu veřejnoprávní televize. Samozřejmě, vzhledem k tomu, že vím, že Puchalského plánované reformy redakce zpravodajství byly značně rozsáhlé, dovedu si představit, proč se je nyní Puchalský snaží utajovat, v době, kdy je zpravodajská redakce v tak špatném stavu a nejkvalitnější lidé odcházejí.
Nemožnost pozitivních změn
Bohužel, Puchalský se v otázce redakce zpravodajství dostal do úzkých. Pronásledují ho nyní chyby, které učinil na začátku svého funkčního období ředitele ČT. Pod vedením Zdeňka Šámala poklesla kvalita zpravodajství ČT na deprimujícím způsobem nízkou úroveň. Šámalovy nechápavé a necitlivé pokusy umlčet své kritiky šokují každého se smyslem pro slušnost.
Avšak Puchalský nemůže veřejně kritizovat Šámala ani nemůže Šámala požádat, aby odstoupil a uvolnil svou funkci profesionálním vedoucím pracovníkům s větší mírou zkušenosti, protože Puchalský už to jednou udělal. Po pouhých 51 dnech ve funkci šéfa zpravodajství byl v květnu letošního roku donucen Puchalským Ivan Kytka k rezignaci.
Generální ředitel Puchalský ví, že by nyní vypadal příliš zranitelně, kdyby měl propustit během půl roku už druhého šéfa zpravodajství. Puchalského snaha ochraňovat svůj veřejný image a svou funkci znamená, že Šámal má úplně volnou ruku a může pokračovat s výrobou zpravodajství třetího řádu i se svým hrubým manažerským stylem.
Klesající spirála
Česká televize je tedy v katastrofálním stavu a občané, plátci koncesionářských poplatků, dostávají za své peníze stále méně. Ti pracovníci zpravodajství, kteří by chtěli zpravodajství ČT zlepšit, jsou umlčováni hrozbami, že budou propuštěni. Nový generální ředitel, který měl velké reformní plány, má nyní tak silný pocit trapnosti, že se mu to nepodařilo, že se rozhodl svůj původní projekt utajovat. Ze zpravodajství ČT dále odcházejí nejlepší lidé.
Jediné špatně rozmyšlené, náhlé rozhodnutí, učiněné letos v květnu znamená, že se situace nemůže zlepšit.
BBC a cenzura: Z malého incidentu vznikla obrovská kontroverze
Drzé vystupování pořadu Have I got news for you
Václav Klaus v sobotu psal v Lidových novinách, že se britský premiér Tony Blair "dobře zabydlel v mediální sféře" a že se mu daší, aby "image triumfoval nad realitou".
O malé informovanosti Václava Klause v této věci svědčí to, že právě v minulých deseti dnech se vláda Tonyho Blaira dostala do velkého konfliktu s celou britskou mediální scénou.
Začalo to incidentem s ministrem pro Wales, Ronem Daviesem, který, jak se nyní ukázalo, se vydal před několika dny večer sám do londýnského parku Clapham Common, kde se scházejí homosexuálové, a hledal tam pro sebe homosexuálního partnera.
Toto vyšlo najevo teprve v posledních několika dnech. Daviese totiž na Clapham Common okradli, sebrali mu peněženku, mobilní telefon i automobil. Okamžitě věc oznámil Tonymu Blairovi a hned ze své politické funkce rezignoval. Jenže tvrdil, že se případ žádným způsobem netýká sexu - a v této věci lhal. Nyní je obviňována Blairova vláda, že se celou záležitost pokusila před sdělovacími prostředky neohrabaně zatušovat.
Mediální krizi vyvolal komentátor deníku Times Matthew Parris, sám homosexuál, když v politickém pořadu Neswsnight onoho večera, kdy Ron Davies rezignoval, v rozhovoru s Jeremy Paxmanem, prozradil, že šedá eminence Blairovy vlády, jeho hlavní propagandista a organizátor a nyní ministr průmyslu Peter Mandelson je také homosexuál.
Jeremy Paxman, který je proslulý svou energickou technikou vedení interviewu, vpořadu tehdy nehnul brvou, ale byl zjevně mírně šokován.
Proč? Týdeník Observer to včera vysvětlil: Jeremy Paxman a Peter Mandelson se v londýnských politických a žurnalistických kruzích pohybují velmi blízko. Spojuje je autor detektivních románů a novinář Robert Harris (který byl mimochodem nedávno i na večírku s Václavem Havlem u dramatika Toma Stopparda). Harris je jedním z nejstarších a nejbližších Paxmanových přátel a je také velmi blízký přítel Petera Mandelsona.
Tato kontroverze se týká nejmocnějších lidí v Británii: Petera Mandelsona, jako ústřední postavy britské vlády i této mediální kontroverze, Johna Birta, generálního ředitele BBC, který se s Mandelsonem také úzce přátelí, hierarchie vysokých pracovníků BBC a Ruperta Murdocha a jeho hlavních novinářů v konkurující mediální organizaci News International.
Mimochodem, Matthew Parris píše pro deník Times, jehož vlastníkem je právě Rupert Murdoch.
Když Matthew Parris v pořadu Newsnight prozradil, že je Mandelson homosexuál, vyvolalo to v BBC šokovou vlnu. Denní tisk, zejména ty noviny, které vlastní Rupert Murdoch, informaci rozšířily velmi intenzívně po Británii.
Mandelson se totiž tou dobou zároveň angažoval v daleko významnějším souboji s Murdochem týkajícím se přičlenění Británie k jednotné evropské měně a při vládním posuzování Murdochovy žádosti koupit si fotbalový tým Manchester United.
Došlo k takovým otřesům, že si zřejmě bude Blairova vláda muset úplně přepracovat svou mediální strategii.
Opakuji: celá věc začala drobnou poznámkou Matthewa Parrise v pořadu Newsnight. Parris uvedl jen tak na okraj, že přece v britské vládě už nyní jsou nejméně dva homosexuálové: Paxman pozvedl obočí: do té doby se vědělo jen o jednom, oficiálně známém homosexuálovi, který je britským ministrem kultury. Parris pak uvedl Mandelsonovo jméno.
Paxman se posléze hájil, že jeho překvapení bylo důsledkem toho, že na chvíli zapomněl, že je už nyní Mandelson oficiálně členem britské vlády. Vstoupil do ní nedávno.
Po odvysílání pořadu Newsnight se vydal Jeremy Paxman k domu Petera Mandelsona v Notting Hill Gate v Londýně a hodil mu do schránky stručný dopis, v němž Mandelsonovi napsal, že si sice nemyslí, že by se měl za cokoliv omlouvat, ale že nicméně lituje toho, co se stalo. Cestou od Mandelsonových hlavních dveří potkal Paxman jiného novináře, Philipa Knightleyho, který si uvědomil, kde Paxman právě byl, a upozornil na to smečku reportérů a fotografů.
Mandelson se mezitím cítil osobně zrazený a byl velmi rozhněván. Napsal Paxmanovi zuřivý třístránkový dopis, obvinil ho ze zlé vůle, že prý Parrise schválně k prozrazení Mandelsonovy homosexuality provokoval, a že celou věc zorganizoval. Mandelson dodal, že je zjevné, že pořad Newsnight proti němu vede už celá léta kampaň. Tento dopis silně rozezlil zase Paxmana.
Teoretikové spiknutí se domnívají, že v této chvíli do věci vstoupili předsedy Rady BBC Sir Christopher Bland nebo generální ředitel BBC John Birt. Požadovali, aby byl vydán předpis, že BBC se nadále nebude zmiňovat o Mandelsonově homosexualitě. Bland, Birt a Mandelson společně před časem pracovali v komerční televizi London Weekend Television a jsou všichni tři blízkými přáteli.
Peter Mandelson skutečně telefonoval Christopheru Blandovi a stěžoval si na pořad Newsnight. Bland ho sice vyslechl, ale neučinil nic. Uvnitř BBC zatelefonoval Phil Harding, ředitel pro otázky redakční politiky, Johnu Birtovi s tím, že v Mandelsonově případě byly porušeny předpisy BBC. Zpravodajská redakce přislíbila, že se to už podruhé nestane.
Teprve když se o věci znovu hovořilo v jiném pořadu BBC o několik dní později, vydala hlavní politická poradkyně BBC Ann Slomanová, jejímž úkolem je dohlížet na plnění předpisů BBC, třířádkové rozhodnutí, jímž bylo rozhlasovým a televizním stanicím BBC zakázáno ve vysílání zmiňovat se o Mandelsonově homsexualitě. Slomanová není žádná omezená byrokratká - je to zkušená a známá novinářka. Předpisy BBC nařizují, že zveřejňovaní informací o soukromí politiků musí být jasně ve veřejném zájmu. BBC nesmí publikovat informace ze soukromého života politiků jen tak, bezdůvodně. Tento předpis byl v BBC několikrát použit i za vlády konzervativců a Johna Majora, když začaly kolovat pověsti o sexuálním životě některých konzervativních ministrů.
Informace o tomto "cenzurním zásahu" BBC se okamžitě dostaly na veřejnost. Rozšiřoval je zejména Murdochův tisk, který BBC kritizuje, kde může. Situace se ještě více zkomplikovala tím, že Peter Mandelson v této době postoupil případ fotbalového týmu Manchester britskému antimonopolnímu úřadu, což u Ruperta Murdocha vyvolalo hněvivou reakci a sebelítostivé vystoupení na tiskové konferenci. Nicméně Murdoch si dal pozor a z tohoto rozhodnutí obvinil "paranoidní novináře", nikoliv samotného, mocného Mandelsona.
Celá věc se ještě zkomplikovala tím, že Mandelson i ministr financí Gordon Brown vystoupili na konferenci britských průmyslníků s velmi výraznými projevy, zastávající přijetí jednotné evropské měny, euro. Proti ní Murdochův tisk ostře vystupuje a pokud bude chtít Blairova vláda přijmou euro, Murdochův tisk ji prý přestane podporovat.
Ve skleníkovém světě londýnské mediální politiky se všechny tyto jednotlivé historky spojily - incident Paxman - Parris - Mandelson se poněkud surrealisticky spojil s debatou o přijetí či nepřijetí jednotné evropské měny a tlaky, které na britský politický život vyvíjejí sdělovací prostředky, které ovládá Rupert Murdoch.
Ať už je tomu jakkoliv, předpis, že se nemá v BBC nikdo ve vysílání zmiňovat o Mandelsonově sexualitě, odnesla samotná BBC draho. Všichni se jí začali posmívat. Různé programy BBC dosti těžce zápolily se zákazem nehovořit o Mandelsonově sexualitě a nedebatovat obecně o celé otázce. Pravidelný pořad What the papers say musel být několikrát přetáčen.
Drzé vystupování pořadu Have I got news for you
Cenzurní zásah však zjevně nevadil jednomu pořadu BBC.
Už asi deset let existuje v televizi BBC pravidelný týdenní komediální pořad Have I got news for you. Je to v podstatě kvíz, kde se moderátor ptá dvou dvoučlenných týmů na politické události minulého týdne. Pořad je však hlavně příležitostí pro přítomné vyjadřovat se sarkasticky k nejnovějším politickým událostem.
Známou osobností pořadu je moderátor Angus Deyton, a dva stálí jeho účastníci: Ian Hislop, šéfredaktor podvratného satirického čtrnáctideníku Private Eye a komik Paul Merton. Jako dva další účastníci jsou zváni každý týden jednorázově jiní hosté.
Podívejme se, jakým způsobem na výše uvedenou "bouři ve sklenici vody" reagoval o minulém víkendu pořad Have I got news for you.
Až bude vládnout v České televizi tak liberální atmosféra, že si jeden konkrétní pořad bude moci dovolit zesměšňovat vedoucí pracovníky televize i politiky tak, jak to činí pořad Have I got news for you, bude vývoj v ČT myslím na dobré cestě.
Dovedete si představit, že by Česká televize byla schopna odvysílat pořad, v němž by zesměšnila Zdeňka Šámala a Jakuba Puchalského za to, že bylo Janě Bobošíkové zakázáno vystupovat na obrazovce?
Have I got news for you
Vysíláno v pátek 6.11. ve 22 hodin a v sobotu 7.11. 1998 ve 21 hodin, BBC 2
(Přepis prvních několika minut pořadu.)
Angus Deyton: Dobrý večer a vítejte v pořadu Have I got news for you. Jak víte, BBC vydala zákaz ohledně zmiňování se o určitých aspektech života Petera Mandelsona. My se však odmítáme podřídit jakékoliv formě cenzury a budeme pokrač -
(na obrazovce se objevil monoskop BBC 2 a místo zvuku se ozval pískot 1000 herzů) -
Smích.
- na večeři ve čtvrti Clapham.
Angus Deyton: Součástí týmu Iana Hislopa je dnes americký komik Jackie Mason, oblíbený vyvolavač smíchu u královny matky (pomineme-li Gordon's Gin). A v týmu Paula Mertona je dnes večer autor, jehož nejnovější kniha obsahuje více sexuálních skandálů a intrik než romány Jeffreyho Archera - protože je to kniha o Jeffrey Archerovi - Michael Crick.
Takže, Saddam Husajn vyvolává hrozbu třetí světové války silněji, než kdy předtím, ale my se soustředíme na důležitější události tohoto týdne. Iane a Jackie, podívejte se na tohle.
(Na obrazovce se odvíjí několik politických záběrů z minulého týdne. Nejprve Mandelson, pak záběry z pořadu Newsnight, kde Parris prozradil Mandelsonovu homosexualitu. )
Ian Hislop: Á. Tohle je ten muž, o němž se nesmíme ve vysílání zmiňovat. Tohle je ten pořad, o němž se nesmíme zmiňovat, a tady je záběr Johna Birta, generálního ředitele BBC. (Na obrazovce se opět objeví Peter Mandelson.) Á... (Smích obecenstva).
Američan Jackie Mason: Tohle je ten chlap, o němž nemáte mluvit, co?
Angus Deyton: Jmenuje se Peter Mandelson.
Ian Hislop: Opravdu bych chtěl, abyste jeho jméno tady neříkali.
Angus Deyton: Proč?
Ian Hislop: Protože si myslím, že bychom měli respektovat Johna Birta, který je generálním ředitelem BBC. A myslím, že bychom měli respektovat jeho názory. On nechce, aby bylo známo veřejně, že - - ten člověk, o němž se tu nezmiňujeme, je - - jeho přítel. (Smích publika.)
Ian Hislop: A vůbec nám nic není do toho, jestli tento člověk a John Birt jsou přáteli. Je to jejich naprosto soukromá věc. A pokud si John přeje umlčet největší světovou zpravodajskou instituci na základě argumentace, že ten člověk je jeho kamarád, proč by to neměl udělat? (Smích)
Angus Deyton: Přirozeně, celé to vzniklo, kvůli pořadu Newsnight, což je program, kde vy pracujete, Michaeli?
Michael Crick: Ano.
Angus Deyton: Hovořil jste o tom s Jezzou? [Jeremy Paxmanem]?
Michael Crick: Ano, samozřejmě. Došlo k velmi zajímavé výměně dopisů - o které - o které mi neřekl, četl jsem to v novinách.
Angus Deyton: Co vám tedy Paxman řekl:
Michael Crick: Řekl mi, abych v této věci byl tady zticha.
Angus Deyton: Ano, on ten dopis vlastnoručně doručil, že?
Michael Crick: To jsem slyšel. (Smích)
Paul Merton: Rovnou až jemu do schránky. (Smích) To mi taky šlo, když jsem byl mladší. (Smích)
Angus Deyton: Ano, a jaká byla Mandelsonova reakce?
Michael Crick: "Nevěřím vám", mu myslím napsal. A "Newsnight se mě snaží už asi tři nebo čtyři roky zničit!"
Angus Deyton: Ale to je přece pravda, ne?
Michael Crick: Ne, snažíme se ho zničit pět nebo šest let.
Ian Hislop: Ale copak se Paxman někdy někomu vůbec omluvil za to, co kdy řekl? Zdá se pozoruhodné, že najednou měl pocit, že musí mít výčitky svědomí. Vždyť nic neprovedl. Matthew Parris řekl, že jsou ve vládě dva - - lidé, kteří jsou přáteli Johna Birta (Smích) -
Angus Deyton: Můžeme se znovu podívat na tu scénu. (Smích.) Potíž je -
Ian Hislop: Já to vidět NECHCI. Nic nám do toho není. Ale pokud si to přeje vidět publikum - -
Angus Deyton: No, je to vůle lidu.
Ian Hislop: Záběry pro lid.
Angus Deyton: Potíž je, že vám to můžeme pustit jen bez zvuku, nesmíme pouštět zvuk, v důsledku zákazu BBC.
(Vysílá se scéna, v níž Matthew Parris prozradil, že je Mandelson homosexuál, ale bez zvuku.)
Angus Deyton: Fantastické.
Jackie Mason: Na úrovni vtipů, jako vtip to má smysl, ale seriózně, jistě, tohle není účelem tohoto pořadu - (Smích)
Ian Hislop: My se pokusíme se s vaší výzvou vyrovnat.
Jackie Mason: Věc je, proč by to nemělo zůstat tajemstvím, jako ostatní soukromé věci? Proč by lidi měli mít právo o tom mluvit (ojedinělý potlesk). A myslím si, že je tenhle pořad odporný, že se o tom zmiňuje. (Smích).
Angus Deyton: Existuje docela zajímavý precedent, kdy se reportérka dotazovala jiného ministra na jeho sexualitu. Nebylo to dávno. Víte, kdo to byl? V rozhlasovém pořadu Desert Island Discs?
Ian Hislop: Sue Lawley? Ministr financí Gordon Brown?
Ukázka z rozhlasového pořadu:
Reportérka Sue Lawley: Ale chápete, že lidi se zajímají? Lidi chtějí vědět, jestli jste homosexuál, anebo jestli máte nějakou vadu osobnosti, že jste si nevytvořil vztah k osobě opačného pohlaví. Přijímáte argument, že jako veřejná osoba, jako politik, je tohle cena, kterou musíte zaplatit?
Ministr financí Gordon Brown: Ne, mně to nevadí. Samozřejmě, myslím si, že lidé mají právo vědět, co jejich politikové dělají a jaké mají uspořádání ve vlastním životě, to mě nepřekvapuje.
Sue Lawley: Mají právo to vědět?
Gordon Brown: V jiných zemích je to jiné, ale - ano, myslím si, že lidé mají právo to vědět.
Paul Merton: Tohle je divný pořad. Nejprve odvysíláte pár záběrů beze zvuku, a pak zase zvuk bez obrazu. Nedalo by se to nějak spojit?
Jackie Mason: A to jste to museli odvysílat hned poté, co jsem promluvil, že říká přesný opak, než já, abyste ze mě udělali blbce? (Smích)
Angus Deyton: My tohle prostě v tomhle pořadu děláme. - Jde o zuřivou kontroverzi, která minulý týden vypukla ohledně důvěrného předpisu BBC, které zní:
(záběr důvěrného předpisu se objeví na obrazovce):
"Prosím, nechť všechny pořady zaznamenají, že za žádných okolností se nesmějí ve vysílání zmiňovat o soukromém životě Petera Mandelsona."
A sakra. Tak jsme to prozradili. (Smích.)
Norman Tebbit [ultrakonzervativní ministr ve vládě Margaret Thatcherové] vylezl v pondělí na světlo světa a vyjádřil se, že by homosexuálové neměli mít čelná místa ve vládě. Uvedl, že není přijatelné, aby byli homosexuálové v situaci, kdy si mohou dělat navzájem úsluhy. (Smích). To je přirozeně tentýž Norman Tebbitt, který zprivatizoval státní podnik British Telecom a o několik let později se stal jedním z ředitelů této, nyní soukromé firmy. Takže je to v pořádku, když to dělají šílení heterosexuálové...
(atd.)
Prolomíme zákaz dvojího občanství - potěmkinovštiny od Rychetského?
From: Radio Prague
Zpravy 6.11.1998
Vlada podle sveho mistopredsedy Pavla Rychetskeho uvazuje o zavedeni
dvojiho obcanstvi pro byvale obcany Ceskoslovenska nebo Ceske
republiky. "Uvazujeme o tom, ze v ramci novely zakona o nabyvani
statniho obcanstvi prolomime zasadu zakazu dvojiho obcanstvi a
umoznime jim, aby po prokazani, ze jde o byvale ceskoslovenske,
eventuelne ceske obcany, ziskali ceske statni obcanstvi," rekl ve
ctvrtek Rychetsky clenum snemovniho peticniho vyboru. Zduraznil, ze
tato zmena nebude mit zadny pravni dopad na platnou legislativu v
oblasti restituci.
K dnesni zprave o tom, ze vlada uvazuje o
"ZAVEDENI DVOJIHO OBCANSTVI..."
1) "Zavadet DVOJI OBCANSTVI" v dobe,kdy cesti ministri, zeny
provdane od "ciziny", fotbalisti, hokejisti, presidentsti
poradci, vsichni cesi VSUDE ve svete KROME Cechu na Slovensku
a pouze tech v USA, kdo se tam naturalizovali pro roce 1957,
DVOJI OBCANSTVI bud maji, nebo VZDY MELI!!!!
je totalni a neuveritelny NESMYSL...
Rychetsky rika: "Umoznime jim ("byvalym" ceskoslovenskym
nebo ceskym obcanum), aby po prokazani, ze jde o byvale
ceskoslovenske eventuelne ceske obcany,
ziskali ceske statni obcanstvi." Zduraznil,ze tato zmena
nebude mit zadny pravni dopad na platnou legislativu
v oblasti restituci."
2) Pokud zpravy ve sdelovacich prostredcich o kritice
EU prave zverejnene jsou pravdive, je to prave lziva
"legislativa" v CR, kterou budeme muset zmenit, chceme-li
zustat na ceste do EU....
Navrh Pavla Rychetskeho opet opakuje tisickrate
v poslednich peti letech opakovanou racionalizaci:
dame Cechoslovakum ci Cechum, kterym bylo jejich ceske
obcanstvi dotud nasilim a protipravne odpirano,
moznost "NABYT!" ceske obcanstvi... To by ovsem znamenalo,
ze jejich ceske obcanstvi by bylo uznavano jen do bodu, kdy
je dle nahledu pana Rychetskeho kdysi "automaticky ", pripadne
jinak, "ztratili", a potom, opet, teprve ode dne, kdy
by je zase "nabyli."
Ceske obcanstvi techto lidi by nebylo uznavano v poslednich
deviti letech, v letech, kdy v ruznych lhutach a casovych
limitech dle zakonu pana Rychetskeho et al mohly tak zvane
"opravnene osoby" zadat o sve restituce, priznane a vydavane
jen tem, kdo osvedceni o ceskem obcanstvi meli....
We say NO DEAL!
Rychetsky a ceska vlada et al maji pouze nasledujici moznosti,
jestli se nechteji dale stavat predmetem uprimne veselosti
ve Washingtonu D.C. i v Bruselu, jakoz predmetem truchleni
pro chudaky zbyle Cechy bez obcanstvi v USA a na Slovensku:
1) Aby naplnili dnes lzivy zakon o JEDINEM OBCANSTVI,
museji vsemn Cechum, kdo dnes DVOJI OBCANSTVI MAJI,
nebo vzdy meli, jedno z techto obcanstvi sebrat, aby
nas dnesni cesky zakon o jedinem obcanstvi nelhal...
2) Nechteji-li nebo nemohou-li toto udelat, museji
dnesni zakon, spatny a realitu popirajici Potemkinovsky
zakon, zrusit, a zavest novy. Zakon, jehoz navrh IAC, ACCGA
a dalsi organizace Cechu v zahranici cirkuluje vsude, kde se da,
jiz cele roky....
3) Rychetsky a spol nemohou vydavat osvedceni o ceskem obcanstvi
a zachranit dotud diskriminacni, zpatlanou a bolsevickou
legislativu tykajici se tisicu duvodu, proc jen NEKTERYM
Cechoslovakum a Cechum se nasilim zabranuje byt obcany,
zadat o restituce, volit v ceskych volbach.
Druhou alternativou, jak tento problem vyresit,
je tedy VRATIT okamzite, bezpodminecne a RETROAKTIVNE!
CESKE OBCANSTVI vsem byvalym Cechoslovakum a (Cechum),
kdo si je preji. Jen tak bude nastolena rovnost a
spravedlivy pristup KE VSEM, ne jen k NEKTERYM,
v teto veci.
Jeste jednou:
1) Budto zachrante spatny zakon a odejmete DRUHE obcanstvi vsem
Cechum bez rozdilu.
2) Nebo vratte, okamzite, retroaktivne a bez jakychkoli omezujicich
podminek ( ty by znamenaly dalsi kadrovani jednech druhymi!)
CESKE OBCANSTVI vsem tem, jimz bylo dotud protipravne a nasilim
zadrzovano.
3) Treti cesty neni.
Neudela=li CR jedno nebo druhe, nebude ani cesty do NATO.
Nebude cesty do EU...
Zustane jen jedna cesta...Neda se to rici slusne...
Jiřina Fuchsová
Internet proti monopolu
a http://www.bojkot.cz/petice.html
Telecom zvyšuje ceny místních hovorů - přidejte se k protestní akci
Nove: petice Internet proti monopolu je jiz hotova a muzete si
ji precist i podepsat. Na vsech strankach je na ni odkaz a
udaj, kolik signataru petice ma. Pridejte svuj podpis i vy!
Zde najdete PETICI.
Co je akce Internet proti monopolu:
Nesouhlasime s tim, jak je trvale a podle nas neunosne
zdrazovan pristup k internetu po komutovane lince. SPT Telecom
jako monopolni poskytovatel komutovaneho spojeni opet zvysi
ceny a internet se misto samozrejmosti stane pomalu luxusem.
Takovato situace neni nadale unosna. Proto jsme na 18. 11.
1998 vyhlasili den bojkotu monopolu SPT Telecom. Vyzyvame
vsechny lidi, kteri nesouhlasi s trvalym a v podstate
nekontrolovatelnym zdrazovanim poplatku, aby tento den
nepouzivali sluzeb SPT Telecom ani se nepripojovali k
internetu. Prijdte v tento den na protestni demonstraci - blizsi
informace se zde dozvite v pondeli.
V tento den nebude fungovat naprosta vetsina velkych serveru,
misto jejich titulnich stranek bude vyzva k bojkotu a petice k
podepsani po internetu. Tato petice se zde objevi do konce
tydne.
Radi bychom timto upozornili na neunosnost stavajici situace,
na stav, kdy Telecom plne kontroluje nejlacinejsi vrstvu
modemoveho pripojeni a rozhoduje o cenach, jez prekracuji
realne moznosti beznych uzivatelu.
Chceme timto nastolit otazku a hlavne iniciovat odpoved,
kterak vytvorit cenove priznive dial-up pripojeni k internetu.
Blizsi informace prinese petice, kterou prave organizatori
protestu projednavaji.
Nove: zacala medialni podpora akce Internet proti Telecomu.
Ackoliv nosne clanky na hlavnich zpravodajskych serverech se
objevi az zitra a v pondeli, jiz nyni pridavejte odkazy,
reklamni prouzky atd na tyto stranky (bojkot.zpravy.cz - nebo
www.bojkot.cz - ten je nove registrovan a snad uz je ve vasem
DNS). Zacina zde bezny zpravodajsky servis o priprave akce.
Behem zitra pribudou Petice k podepsani a presny harmonogram
akce. Neni cesta zpet. Internet se stavi proti monopolu.
Pomozte - informujte zname, propagujte a podporujte akci!
4/11 - Prosime lidi, kteri jsou ochotni akci podporit, aby se
na tyto stranky vraceli, nebo se prihlasili do mailing-listu a
to takto: na adresu majordomo@firma.seznam.cz poslat email s
telem zpravy subscribe bojkot vas@email. Pokud mate svoje WWW
stranky, umistete na ne prosime nektery z reklamnich prouzku
nebo textovy odkaz nebo oboje :)
Tyto stranky jsou aktualizovany prubezne - vracejte se na ne
pravidelne pro aktualni informace o akci ...
Petice Internet proti monopolu
My, podepsani pod textem teto petice, vyjadrujeme hluboke
znepokojeni nad chystanym zdrazenim telefonnich tarifu, jehoz
ramec dohodl SPT Telecom s Ministerstvem financi a Ceskym
telekomunikacnim uradem.
Pokud by se opravdu uskutecnilo zdrazeni mistnich telefonnich
poplatku v takove vysi, v jake je zvazovano, aniz by se pro
internetove pripojeni nabidla rozumna alternativa, zasahlo by
toto ve svych dusledcich katastrofalne uzivatele internetu v
Ceske republice a nejen ze by zastavilo jeho rozvoj, nybrz by
jej to privedlo na cestu upadku.
Uz nyni jsou ceny mistniho pripojeni tak vysoke, ze tvori
jednu z hlavnich prekazek rozvoje internetu. Pokud by mely
jeste stoupnout, bude tim ohrozena i cela oblast podnikani s
internetem spojena, tedy profesni skupina poskytovatelu
pripojeni, poskytovatelu obsahu a konecne i producentu a
obchodniku s vypocetni technikou a softwarem.
Proto co nejdurazneji proti chystanemu zdrazeni protestujeme a
chapeme ho jako utok na jednu z nejprogresivnejsich forem
svetove komunikace.
Internet predstavuje jednu z cest pro zvysovani obecne urovne
vzdelanosti, konkurenceschopnosti firem i obecne
informovanosti a jako takovemu je jeho rozvoji a podpore ve
vetsine vyspelych statu prirazovana obzvlastni dulezitost.
Nase zeme jde bohuzel jinou cestou.
Prestoze hlavnim limitujicim faktorem je cenova nedostupnost
internetoveho pripojeni, kdy i velmi prumerne vyuzivani
internetu vyrazne zasahuje do rodinneho rozpoctu, chysta se
dalsi zdrazeni.
Varujeme pred timto trendem jako pred cestou k zaostavani, ke
stagnaci ve veku prumyslove revoluce misto prechodu do veku
revoluce informacni. Nechceme zustat u protestu a varovani.
Vyzyvame k aktivni naprave tarifni politiky. Je totiz
nespravne, ze neexistuje cenove unosna alternativa pro drobne
uzivatele internetu.
Zadame, aby zodpovedna ministerstva ve spolupraci s SPT
Telecom co nejdrive pripravila variantu zvyhodneneho pripojeni
k internetu pres jednotnou telefonni sit - necht stat vyuzije
svuj nastesti stale jeste majoritni podil v SPT Telecom k
hajeni zajmu svych obcanu.
Je nekolik moznosti, jak skloubit specificke potreby uzivatelu
internetu s ekonomickymi zajmy SPT Telecom. Za nejschudnejsi
reseni pokladame vytvoreni zvlastnich telefonnich cisel s
odlisnou tarifikaci jimiz by disponovali poskytovatele
pripojeni a ktera by slouzila potrebam internetu.
Jako dalsi alternativu navrhujeme zvazit moznost pripojeni
telefonni linkou za jednotny pausalni poplatek tak, jak je to
bezne v nekterych vyspelych statech. Kterekoli z navrhovanych
reseni by rozvoj internetu podporilo - a tim by se v
dusledcich zlepsily i hospodarske vysledky dosahovane SPT
Telecom, nemluve o pozitivnim celospolecenskem dopadu, ktery
by mel byt primarnim zajmem vlady i monopolniho provozovatele
telefonni site.
Apelujeme na vsechny organy ktere zdrazeni poplatku chystaji,
aby si uvedomily svoji odpovednost a aby vzaly v uvahu
alternativy, ktere tu existuji a jsou technicky proveditelne a
ekonomicky vyhodne.
Tuto petici nepodepisujeme jen za sebe, ale i za sirokou
komunitu profesionalu internetu i jeho uzivatelu - a jsme
pripraveni s jakymkoli kompetentnim cinitelem ve spravne veci
kooperovat. Zaroven vyjadrujeme odhodlani se s chystanym
zdrazenim nesmirit a vyuzit k protestu vsech prostredku
zarucenych listinou lidskych prav.
Ivo Lukacovic
Ondrej Neff
Patrick Zandl
Pokud i vy s textem petice souhlasite a chcete se pripojit k
akci Internet proti monopolu, vyplnte tento "digitalni peticni
arch". Vsechny zde pozadovane udaje jsou nutne podle peticniho
zakona, aby bylo zrejme, ze jsme si to nevymysleli. Petice
bude v den vystrazne stavky predana zaroven s temito "podpisy"
ministerstvum, vlade, parlamentu i SPT Telecom.
