K diskusi o rasismu a o genetice
Čtenářka
(Toto je pokračování diskuse k článku Andrewa Stroehleina "Nejsem rasista, ale...". Diskuse pokračovala už v předchozích číslech BL, viz jejich archív. JČ)
A.S. ma vice pravdy nez jeho oponenti, ale opet zjednodusuje:
"Mnozstvi studii ukazuje, ze geneticke rozdily mezi dvema libovolnymi
bytostmi, nahodne vybranymi uvnitr jedne rasy, jsou daleko vetsi nez
prumerne geneticke rozdily mezi dvema rasami."
Nejvice rozdilu existuje mezi Africany, ostatni rasy se lisi mene. Mezi
dvema teritorialne blizkymi africkymi kmeny muze byt vice genetickych rozdilu
nez mezi Africany a Evropany.
Vetsinou vedcu je prijimana hypoteza, ze lidstvo pochazi z Afriky.
Cestou do ruznych oblasti se cast geneticke variability ztratila a prezila
jen cast znaku. Tyto tendence byvaji posilovany prirodnimi katastrofami
(treba Finove jsou geneticky vysoce homogenni; predpoklada se, ze v drsnych
podminkach velka cast populace vymrela a dnesni lide jsou potomky jen
nekolika rodin) nebo socialnimi tragediemi (na rozsireni ruznych genotypu
evropskych Zidu se podepsaly pogromy a holocaust).
Co se tyka "hodnotovych stupnic, ktere se vyvijely po staleti" (P.
Veltrubsky), neprecenovala bych je. Jeden muj predek vyrustal v rodine, ktera zila
zpusobem, jenz je dnes popisovan jako typicky pro romskou populaci. Staci
jedna, dve generace, a hodnotova kriteria se mohou zmenit.