středa 30. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Policejní střílení po českých občanech:
  • Dopis Tomáše Peciny policejnímu prezidentu Jiřímu Kolářovi Británie a ČR:
  • Šedesáté výročí Mnichova v britském rozhlase Jak to vypadá v Německu po volbách:
  • V Německu se dostala k moci nyní poněkud usedlá generace revolucionářů z roku 1968 Reakce na článek Andrewa Stroehleina o rasismu:
  • Nejsem sociobiolog, aleŠ (Václav Pinkava)
  • Stroehlein zjednodušuje (Čtenářka)
  • Ad: Nejsem rasista, ale... (Ivan Vágner)
  • Reakce Andrew Stroehleina na dopis Ivana Vágnera
  • Stroehlein o rasismu: určité zjednodušení (Petr Veltrubský) Česká televize: Otevřený dopis panu Mathému:
  • O tom, jak se z České televize vyhazuje nyní a jak se vyhazovalo dříve (Jan Lipšanský) Případ Ladislav Špaček:
  • Britské listy ztratily slušnost: Říkal mluvčí Špaček, že prezident Havel musí podpořit skandály prezidenta Clintona, aby se ČR dostala do NATO? Ekologie:
  • Obchvat Plzně - Která trasa bude doporučena? (Děti Země)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Reakce Andrew Stroehleina na dopis Ivana Vágnera

    Tento čtenář nemá velmi přesné informace o podstatě přirozené selekce. To, co říká, je prostě - a je to vědecky dokázáno - chybné. Možná, že směšuje výraz "rasa", což je (nepevně založený pojem popisující vrozené a genetické vlastnosti, s výrazem "kultura", kterou se člověk naučí po narození.

    Zvláště se mi líbí výrok "Odlišná kvalita vnímání rytmu je také skutečnost, daná různým rasám." To je prostě dokonalý příklad toho, o čem jsem hovořil ve svém článku. Mohl by nás pan Vágner seznámit s vědeckým výzkumem, na němž je tato "skutečnost" založena? Silně o tom pochybuju.

    Nesčetné množství studií (a rád dodám přesné odkazy, i když je lze nalézt v každé učebnici biologie pro první ročník) ukazuje, že genetické rozdíly mezi dvěma libovolnými lidskými bytostmi, náhodně vybranými uvnitř jedné rasy, jsou daleko větší než průměrné genetické rozdíly mezi dvěma rasami.

    Co se týče pigmentace, četnosti výskytu srpkovité chudokrevnosti a jiných rysů, které se projevují jako tendence uvnitř jedné rasové skupiny (zdůrazňuji, není to determinovaný životní fakt pro všechny příslušníky dané rasy, je to jen tendence), ty vznikají v důsledku selektivních tlaků. Například, srpkovité buňky do určité míry chrání organismus před malárií, takže ti lidé, u nichž se vyskytovala tato mutace, žijící v oblastech, kde je běžná malárie, měli větší šanci na přežití a - což je důležitější - měli větší šanci se rozmnožovat. Tak se tento rys rozšířil místním obyvatelstvem (rasou), ale nikoliv nutně celým lidstvem, protože srpkovité buňky také vedou k chudokrevnosti.

    A hudba? Předpokládejme na okamžik, že je hudební talent obsažen v nějakém genu jako důsledek určité mutace. Rozšířil by se ten gen místní populací (rasou) během času: To závisí na tom, jestli se to děje pod nátlakem selekce. Ale kde je jaký selektivní nátlak pro hudební talent? Mají snad lidé, kteří jsou méně hudebně nadaní méně dětí? Jsou tyto děti zabíjeny v útlém věku? Anebo snad je osoba, která má "hudební gen" více plodnější (více geneticky prosperující)?

    Logika přirozené vývoje určuje, že hudební schopnosti jsou kulturní, naučené záležitosti, není to genetická vlastnost, typická pro určitou podskupinu lidstva (rasu). Žádná rasa nemá geneticky větší hudební talent než jiná.

    A vůbec, chcete-li podívejte se na tento průvodce pro začátečníky hudbou Eskymáků.

    Andrew Stroehlein



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|