Česko-německá deklarace: Back to Square One!
Jak dál v česko-německých vztazích?
Diplomatický karambol, který v minulém týdnu utěšeně plnil stránky českých i německých novin, před nás znovu klade otázku, jaký smysl měla česko-německá deklarace, jestliže téměř dvacet procent českých voličů dalo hlas stranám s otevřeně protiněmeckou politikou a dalších třicet pět procent vyjádřilo podporu sociální demokracii, která se k protiněmeckému sentimentu - podobně jako k odmítnutí NATO - sice otevřeně nehlásí, ale je si vědoma, jak o těchto otázkách významná část jejích voličů smýšlí, a jedná proto, mírně řečeno, paranoidně (vstup do NATO ano, ale s referendem, naplňování česko-německé deklarace ano, ale bez sudetských Němců).
Dá se předpokládat, že Zeman a jeho muži budou po dobu své vládní moci ilustrovat známé úsloví o nažraném vlkovi a celé koze. Kdyby dali naplno průchod protiněmeckému a neutralistickému sentimentu, na němž - nezastírejme si - postavili část svého volebního úspěchu, znamenalo by to slovenskou cestu se vším nepříjemným, co ji charakterizuje. Proto lze očekávat, že se sice tu a tam bude z Lidového domu ozývat alibistické "Ano, ale...," avšak kurs zahraniční politiky zůstane proti předchozím vládám v podstatě nezměněn. Jak ukázal minulý týden, i "Ano, ale..." však vyžaduje jistou dávku obratnosti...
Sobotní Süddeutsche Zeitung píše:
Předseda CSU [Theo Waigel] si postěžoval, že vztahy mezi Německem a Českou republikou se za posledních šest let celkově "zřetelně zhoršily." "S Václavem Havlem jsme na počátku devadesátých let byli mnohem dál. Lidé v nynější české vládě bohužel nemají odvahu, s níž k Němcům přistoupil Havel." Na rozdíl od Slováků, Maďarů, Rumunů a občanů pobaltských republik činí Čechům po fázi Havlova uznání znovu potíže distancovat se od bezpráví odsunu. "Praha musí vědět, že s takovým konfrontačním kursem nikdy neupěje," [řekl Waigel].
Když jsem si přečetl, jak Zemanovu nehoráznost "omluvil" vládní mluvčí Libor Rouček, vybavil se mi výrok Antona Špelce "Císařpán není vůl, císařpán je korunovanej." Rouček řekl:
Zeman nevidí důvod, proč se omlouvat, neboť sudetoněmecké krajanské sdružení sice k českým extremistům přirovnal, ale neučinil mezi nimi rovnítko.
Zpět k Deklaraci.
Jak známo, raison d'etre tohoto dokumentu je nejasný, a ač česká média věnovala vyjednávání a podpisu Deklarace obrovskou pozornost (ve srovnání s německými médii možná stonásobnou), interpretace jejích principů dodnes zaměstnává na české straně armádu vykladačů. To ale přestává být významné ve chvíli, kdy nadpoloviční část českého elektorátu závěry Deklarace ve volbách odmítla. Orgán, který měl napomáhat česko-německému sbližování, se tak stává menšinovou, elitářsko-intelektuální záležitostí.
Ve své diplomové práci označil Andrew Stroehlein Deklaraci za neúspěch, za smlouvu, která nadělala víc škody než užitku, protože česká veřejnost její principy ani nepřijala, ani nepochopila. Mám pocit, že nejnovější vývoj dává tomuto stanovisku jisté oprávnění. Stroehlein píše:
Nejpodstatnější dělicí linie v názorech české strany vedla však zřetelně mezi intelektuály, kteří podporovali v pohledu na historii "nové bilancování," a širokou veřejností, která přistupovala ke změnám tradičně udržovaných mýtů skepticky. Za celé dva roky, přes mohutné úsilí řady intelektuálů a novinářů získat její podporu, většina české veřejnosti Deklaraci nepodpořila. Rozpor mezi inteligencí a řadovými občany byl hluboký.
Nástupem Zemanovy vlády, jíž obratnou intrikou ODS připadla celá vládní odpovědnost, Deklarace patrně pozbyla zbytku své relevance. Musíme se ptát, co dál v česko-německých vztazích. Mám návrh: co kdyby obě strany začaly pracovat na přípravě dokumentu, v němž by se pokusily o vzájemně přijatelný pohled na společné dějiny? Dokument by se mohl jmenovat - kupříkladu - Česko-německá deklarace.
Praha, 2.8.1998
Tomáš Pecina
http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html
Omluva: Vinou chyby přijímacího protokolu se nepodařilo přenést link na článek v SZ (http://www.sueddeutsche.de/cgi-bin/treffer.cgi?file=/sz/www/docs/szdb/1998/08/19980801/polit_c.htm&date=19980801).
