Zběžná odpověď panu Mathému
Je možná trochu zbytečné odpovídat na kritiku pana Mathého, poté, co jsme oba, jak se zdá řekli
vše, co jsme k tomuto tématu chtěli říct, ale snad bych mohl dodat několik slov.
Kritika pana Mathého začíná neuvěřitelným seznamem záležitostí, za něž mě nechce kritizovat,
tak mám pocit, že bych měl udělat totéž. Nemohu říct z první ruky, jaká přesně byla Česká televize v
letech pana Mathého, ale jsem přesvědčen, že má kritika byla spravedlivá. Měl jsem dojem, že jsem
pana Mathého chválil za to, že proměnil Českou televizi ze stanice jediné politické strany ve stanici
mnoha politických stran. Účelem mých poznámek nebylo rozbírat práci pana Mathého. V článku jsem
se o něm ani jednou nezmínil jménem, neboť můj článek hodnotil především situaci ve zpravodajství,
kdežto pan Mathé měl odpovědnost za celou televizi. Účelem mého článku bylo analyzovat, čeho měly
dosáhnout reformy Kytky a Puchalského a proč selhaly.
Samozřejmě, Puchalský vyhrál konkurs na generálního ředitele ČT na základě reformního
programu, a jako každý reformní program, i jeho program byl kritický vůči určitým rysům
předcházejícího režimu. Kytka a já jsme přijali Puchalského myšlenky a to znamenalo, že jsme byli od
samého začátku proti některým rysům systému, který vládl za Mathého. O tom se už psalo hodně. Rád
bych jen dodal, že jsem nikdy nevinil Mathého za režim ve zpravodajství. To, že obhajuje svou práci,
je logické, ale je také jasné, že když Rada ČT přijala Puchalského plán, otevřeně přiznávala, že jsou
změny nezbytné.
Pár drobností. Z jazykového hlediska, "všestranné" zpravodajství (slovo "versatile" je v tomto
kontextu směšné, a nikdo by si ho nepřál, neboť naznačuje holou podřízenost) je v podstatě totéž jako
"mnohostranické" či "všestranické" zpravodajství. Je zásadní rozdíl mezi tím, jestli vysíláme názory
všech politických stran na zprávy anebo jestli nevysíláme názory žádných politických stran na zprávy.
Je to rozdíl mezi tím, zda jsme pro všechny hlásnou troubou, anebo zda jsme kritickým analytikem.
Myslím, že pojmy "všestrannost" a "nestrannost" se od sebe odlišují (do angličtiny by se to nejpřesněji
dalo přeložit výrazy "all-sided" a "no-sided", kdyby taková anglická slova existovala). Pokud jsem
udělal jazykovou chybu, rád bych, kdyby nám to vysvětlil někdo nezávislý. Ať je tomu jakkoliv, můj
argument zůstává platný: Česká televize nebyla a není nezávislá na vlivu politických stran.
Bylo by daleko zajímavější, kdyby pan Mathé napsal něco o článcích, které poslední dobou vyšly v
Britských listech o pravidelném vydírání pořadů jako je Jednadvacítka jednotlivými politiky a
ministry. Během mého krátkého období v České televizi (o němž netvrdím, že jsem něco dokázal dělat
absolutně perfektně, jistě jsem se teprve učil) jsem byl alespoň schopen zdokumentoval konkrétní
příklady takovéto politováníhodné praxe. Ota Černý se ve svých nedávno vydaných memoárech také o
této činnosti zmiňuje. Rád bych věděl, jestli pan Mathé, za svých mnoho let ve vedení České televize, si
taky vytvořil takovýto seznam a byl by ochoten ho poskytnout veřejnosti. Možná, kdybychom veřejně
srovnali své zkušenosti, mohli bychom pomoci zlepšit situaci ve zpravodajství ČT.
Chci se bránit proti osobním útokům v článku pana Mathého. I když jsem vydal v českém tisku
více o hodně více než 100 článků, zdá se, že pan Mathé si pamatuje jen ty, které jsem napsal o tom, jak
prezident nespravedlivě odsunoval určité demokraticky zvolené politické strany. To, že Hrad po
nedávných volbách otevřeně podporoval změnu této izolacionistické politiky, pravděpodobně znamená,
že mé myšlenky nejsou tak radikální, jak se to před časem zdálo (viz můj článek "Velká změna",
zveřejněný před několika týdny. ) Jestliže se mě někdo snaží vymalovat jako přítele republikánů a
komunistů, je to poněkud absurdní a hraničí to s primitivností. Přečtěte si ty články a udělejte si vlastní
úsudek sami.
