Britské listy

pátek 17. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

Komentovaný přehled zpráv z ČR Západní tisk o zemřelém Miroslavu Holubovi:

Dvě sféry, jedna doména. Tři nekrology věnované Holubovi, které vyšly 16.7. 1998 v deníku Guardian.

Píseň schizofrenního kosa (Sueddeutsche Zeitung, 15.7.1998)

Charakterové selhání Miroslava Holuba (Tomáš Pecina) Německo-francouzské vztahy jako obdoba česko-německých vztahů:

Francouzská Madame, která jde Němcům na nervy (Aleš Zeman) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání:

Mluví místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pravdu? (Petr Jánský)

Věc: Ohlas na postskriptum článku Tomáše Peciny Boj o Novu: Tragédie, nebo fraška v BL 9. 7. 1998 (Pavel Barák, Rada pro rozhlasové a TV vysílání) Reakce čtenářů:

Pane Čulíku, je něco, co vám jde pod Váš ctěný rypák? (František Třešňák)

Britské listy dělají dobrou práci (Petr Hájek)

Nechte už ubohého Klepetka, vždyť se mu v Jednadvacítce třesou ruce!

Ikona pro Vaši stránku...

Zde je minulé vydání Britských listů.

Bylo znovu zprovozněno Fórum Britských listů.

Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz

Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.

V archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.

Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.

Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.

Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

Před volbami se konala na internetu debata na téma Informace a informační technologie ve společnosti. Záznam je zde.

Co je nového v České republice

Prezident Václav Havel přijal návrh členů vlády, který mu ve čtvrtek předložil předseda ČSSD Miloš Zeman. Ten mj. potvrdil, že prezident ho jmenuje ministerským předsedou v pátek v 19.35 hodin a ostatní členy vlády pak 22. července. Ústřední výkonný výbor bude Zemanův návrh vládního kabinetu schvalovat na uzavřeném zasedání v sobotu 18. července. Zeman uvedl: "Prezident má zákonnou povinnost, kterou plně respektuji, aby prověřil bezúhonnost těchto uchazečů podle platného lustračního a dalších zákonů," odpověděl Zeman.

Prezident Václav Havel počítá s tím, že ustavující schůze Poslanecké sněmovny skončí v pátek, což mu umožní ve stejný den přijmout demisi vlády Josefa Tošovského a jmenovat nového premiéra.

Ruml a Lux společně ve čtvrtek vyvraceli, že není pravda, že vznikají v důsledku přechodu jejich stran do opozice v KDU-ČSL a v US roztržky, že tyto spekulace prý šíří ČSSD a ODS ve snaze tyto strany ochromit. Paranoia sílí?

Soud, který v Praze rozhodoval o případu Jana Kavana, mu zřejmě řádně neporozuměl. Deník Mladá fronta Dnes se podle čtvrtečního rozsudku Vrchního soudu v Praze musí omluvit senátoru Janu Kavanovi (ČSSD) za tvrzení v článku z loňského května s názvem Příliš kontroverzní stíny, že Kavan je nežádoucí osobou ve Velké Británii. Senát dal však autorovi článku za pravdu v tom, že Kavan, jenž je kandidátem na post ministra zahraničních věcí, "je v ostrovním království usvědčeným lhářem", protože"křivě přísahal" v případu kamiónu samizdatové literatury odhaleném bývalou Státní bezpečností. Jenže Kaval křivě nepřísahal, komise pro komerční televizní vysílání, kde si stěžoval, není soud. Kdyby spáchal křivou přísahu, byl by v Británii odsouzen do vězení! Český tisk šíří také nepřesné informace, že v Kavanově kamiónu se zakázanými knihami, který které Kavan poslal v roce 1981 z Londýna českým disidentům, byly i nálepky s jejich jmény a adresami. To je nepřesné. Balíky knih byly označeny kódy, které Stb nikdy nešifrovala. Kromě toho však v kamiónu bylo i množství stránek samolepek s adresami náhodně vybranými z českých telefonních seznamů, adresou Gustáva Husáka a i některých disidentů. Náhodnost tohoto seznamu nemohla být využita policií k důkazu, že mají čeští disidenté s Kavanem v Londýně styky. Nikdo na základě nálepek nebyl zatčen, ale byli ohroženi na základě neodpovědné reportáže britské komerční televize, která poskytla chybějící "důkaz" propojením českých disidentů a zásilek knih s Kavanem v Londýně. Kavan poté podal britské komisi pro sdělovací prostředky stížnost, v níž existenci nálepek zamlčel. V roce 1992 komise uznala, že ji tím Kavan uvedl v omyl. Městský soud v Praze Kavanovu žalobu na deník před časem zamítl v celém rozsahu, senátor však ve čtvrtek předložil soudu jako nové důkazy přátelské dopisy od britského ministra zahraničí Robina Cooka a ministra obrany George Robertsona. Britští představitelé v nich popírají, že by v jejich zemi byl nežádoucí osobou a naopak uvádějí, že byl dlouhá léta aktivním členem Labouristické strany. Proto soud nakonec tuto část Kavanovy žaloby přijal. Britské listy přinesly podrobnosti už na jaře roku 1997, (viz tento link a tento blok). Daleko vážnější než tato účelová bouře ve sklenici vody je Kavanovo letošní nabourání tří automobilů v Mostecké ulici v Praze pod vlivem alkoholu. Toto zkratkovité jednání bylo prý motivováno vztekem z toho, že Kavanovi několikrát vykradli auto. Nesvědčí nutně o tom, že bude - navzdory svým dlouholetým těsným stykům se západními politiky - Kavan nutně uvážlivým ministrem zahraničních věcí.

Další informační blokáda? Ministr vnitra Cyril Svoboda nebude odpovídat na otázky, které mu v souvislosti s policejním zásahem při Global Street Party v Praze veřejně položil Český helsinský výbor. Svoboda svou reakci na kritické otázky neustále odkládal. Nyní tvrdí, že Tošovského kabinet se již zprávou zabývat nebude, a proto by měl výboru odpovědět až nový ministr. Svoboda se tak vyhnul též výzvě výboru, aby jako ministr a právník opravil svá opakovaná nepravdivá tvrzení o tom, že demonstrace musejí být povolovány.

Veřejnoprávní Česká televize se skrývá za informačním embargem, které kryje i Rada České televize. (Viz též zde). Generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Zřejmě to dělá proto, aby nevyšlo najevo, že jsou v nynější situaci, po revoltě druhořadých pracovníků ČT s výrazným politickým vlivem, jeho reformy nerealizovatelné. Rada České televize utajování projektu schvaluje. Jakub Puchalský odmítá poskytnout Britským listům rozhovor, šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". - Je situace v České republice tak špatná, že tyto skutečnosti budou novináři ignorovat a žádný nebude vyžadovat nápravu?

Andrew Stroehlein byl propuštěn z České televize. Andrew Stroehlein, americký politolog, novinář a odborník na střední Evropu byl jmenován od 1. května 1998 v rámci reforem bývalého šéfa zpravodajství ČT Ivana Kytky redaktorem-dramaturgem pořadu Jednadvacítka. Účelem bylo zprofesionálnit a zostřit úhel pohledu tohoto televizního pořadu za spolupráce odborníka, dobře obeznámeného s neúplatnou, nezávisle kritickou novinářskou praxí anglosaských zemí. Reforma České televize radikálně selhala, poté co byl 21. května po pouhých šesti týdnech vypuzen z funkce šéfa zpravodajství České televize Ivan Kytka, údajně pro manažerskou neschopnost. Po jeho odchodu bylo Stroehleinovi odebráno rozhodovací právo nad Jednadvacítkou. Nový šéf zpravodajství Zdeněk Šámal argumentoval, že "redakční vedení Jednadvacítky by měl mít přece jen Čech". Posléze byl v redakci Andrew Stroehlein izolován a někteří zaměstnanci televize mu otevřeně vyjadřovali hlubokou nenávist, dokonce na něho i hystericky řvali. Stroehleinovo opakované upozorňování, že není pracovně vytížen, vedlo k tomu, že mu Zdeněk Šámal, bez jakékoliv předchozí komunikace, vydal písemnou důtku, v níž ho obvinil, že se Stroehlein dopustil hrubého porušení svých pracovních povinností tím, že se nedostavil do směny. Nikdo Stroehleina ovšem neinformoval, že by měl v nějaké směně nastoupit. Důtka varovala, že pokud se fiktivní poklesek bude opakovat, bude Stroehlein propuštěn. Byla Šámalovým neumělým pokusem vytvořit právní důvody pro Stroehleinovo vyhození z televize. Jak tehdy konstatoval jeden pracovník České televize v telefonním rozhovoru s Janem Čulíkem: "Na Andrewa Stroehleina jsou tady v televizi lidé tak sprostí, že se opravdu stydím za český národ." Na Stroehleina byl činěn nátlak, aby sám rezignoval, posléze došlo k oboustranné dohodě o odchodu mezi Stroehleinem a generálním ředitelem Jakubem Puchalským. Stroehlein odešel z České televize koncem června 1998. Žádné důvody jeho odchodu nebyly udány. - Těžko se televize bude vymlouvat, že podobně jako v Kytkově případě se Stroehlein provinil "manažerskou neschopností". ČT nedokázala přijmout otevřené, neúplatné a nezávisle kritické Stroehleinovy principy a reforma České televize skončila. Podrobný reformní projekt Jakuba Puchalského byl uložen k ledu a je nyní tajný, takže není možno ani veřejně debatovat o tom, jakým způsobem je či není realizován. Rada České televize, která má kontrolovat realizaci tohoto projektu, jeho utajování před veřejností schvaluje. Viz rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady ČT Vladislavem Kučíkem v tomto vydání BL. Ze zpětného pohledu je tedy nepochopitelné, proč se letos Rada České televize vzchopila k jmenování nového generálního ředitele ČT, když svůj reformní pokus posléze spektakulárním způsobem opustila. - Andrew Stroehlein jasně vyjádřil své pojetí novinářské práce v článku Uvnitř České televize. Jeho vyhozením byly popřeny právě tyto principy. Nejde o osobní osud jednoho člověka, který se přestěhoval z Británie do Prahy v dobře míněné snaze pomoci. Je na místě zamyšlení, co to znamená tento vývoj pro budoucnost demokracie v České republice. (Citát z dopisu z České televize z 15. 7. 1998: "Divíte se, proč se [televizní pracovníci] chovají jako malí? Oni jsou totiž strašně mladí a nezkušení a nemají se od koho učit.") - Stroehlein byl mezitím jmenován výkonným redaktorem anglické mutace měsíčníku Nová přítomnost New Presence, která bude mít brzo vlastní středoevropské zpravodajství na webových stránkách, poskytovaných firmou Internet Servis.

Výběr textů z posledních dní:

Veřejnoprávní televize je řízena na základě neveřejného projektu, podle Rady ČT je to však v pořádku: Rozhovor s místopředsedou Rady ČT Vladislavem Kučíkem (Tomáš Pecina)

Jaká byla Klepetkova Jednadvacítka 15. července 1998? (Jan Čulík)

Význam a zhodnocení: Miroslav Holub (Jan Čulík)

Jaké byly Události ČT dne 14. července 1998? (Jan Čulík)

Jakub Puchalský píše Janu Čulíkovi: "Éra otevřenosti a korektnosti v České televizi začala, ale svůj projekt, jímž jsem vyhrál konkurs na funkci šéfa ČT, NEVYDÁM"

Třináct otázek Tomáše Peciny Zdeňku Šámalovi a Šámalova odpověď: "Britské listy jsou téměř goebbelsovské"

Základní problémy zpravodajství ČT - rozbor dopisu Pavla Boudy, zpravodaje ČT v Bruselu (Jan Čulík)

První stránka nové knihy: význam dohody ČSSD - ODS (Andrew Stroehlein)

Klaus nastražil Zemanovi skvostně zabalenou otrávenou pralinku (Tomáš Pecina)

Prvních sto dní Jakuba Puchalského (Jan Čulík)

Namátková kontrola: Jak vypadaly Události a Jednadvacítka 12. a 19. 6. 1998 (Jan Čulík)