Ještě jednou předvolební Jedenadvacítky
Masochistův koutek ve vysílání ČT2

"Paní redaktorko, vy tady zastáváte jakési pravicové názory, místo abyste se chovala jako nezávislý novinář!" napadl v páteční prodloužené Jedenadvacítce Jozef Wagner moderátorku Drtinovou. Byla to z velké části oprávněná výtka. Pořad "21", doplněný v předvolebním období o třicetiminutové debaty s představiteli kandidujících stran, byl opravdu asi tím nejhorším zážitkem, jaký v poslední době Česká televize divákovi připravila.

Je zajímavé, jak chybně zvolená dramaturgická strategie pořadu setřela rozdíly mezi jednotlivými moderátory. Všichni byli špatní, ani jeden neobstál se ctí ve zkoušce, kterou moderátorům neuváženou koncepcí pořadu kdosi z manažerského týmu ČT přichystal. Prokrustovým ložem musela být Jedenadvacítka bezpochyby též pro pozvané zástupce stran. Obstáli ti, kdo dokázali s úsměvem na rtech deklamovat pasáže z volebního programu a v minimálním čase, jenž byl odpovědím na jednotlivé dotazy vyhrazen, ani slůvkem nenaznačit komplikovanost položené otázky nebo kontroverznost určitého tématu. Museli mít, pravda, štěstí, a nepatřit k žádné z 'extremistických' nebo 'populistických' stran, protože v opačném případě, ať říkali cokoliv, na jejich hlavy se tak jako tak snesl hněv moderátorčin.

Kolikrát již bylo řečeno - a nejen na stránkách Britských listů, že diskusní pořady typu Debata neposkytují diskutujícím dostatečný prostor k vyjádření stanoviska a jsou málo zajímavé i pro diváka, protože ten nedokáže souběžně sledovat tolikerou argumentaci. Tím, že takřka vyloučily vzájemnou interakci mezi diskutujícími, předvolební Jedenadvacítky spojily nevýhodu tohoto formátu se všeobecně známými nedostatky pořadu typu Karanténa, tedy povrchně vedeného rozhovoru mezi politikem a v problematice neorientovaným a nevzdělaným novinářem.

Jsem si jist, že za svůj výkon se styděli i sami moderátoři. Místo seriózní diskuse nad volebními programy servírovala Česká televize pod hlavičkou do té doby prestižního pořadu "21" pokleslou show. "Kolik miliard chce vaše strana věnovat na to a to?" táže se přísná moderátorka Bobošíková. Kandidát vysvětluje, na jakých předpokladech je stanovení takové částky závislé, ale nemá šanci dokončit větu. Je zatracen, pasován na populistu a honem dál, na řadě je další oběť.

Věru, tento způsob veřejnoprávní televize zdá se býti poněkud nešťastným... Anebo se mýlím a právě to je onen západní vzor, jemuž se rozhodl přizpůsobit praxi ČT nový generální ředitel?