Projev Franze Neubauera v Norimberku
 
  Na tradicnim, jiz 49. setkani sudetskych Nemcu v dobe svatku letnic v  Norimberku se opet ozvaly hlasy s vyhranenymi nazory na otazku  cesko-nemeckych vztahu. Neni zde mozne uvest projevy v jejich uplne, znacne  delce, ale rad bych upozornil na to, v cem se shoduji a lisi.
 Projevy mluvciho sudetskeho landsmansaftu (SL) Franze Neubauera a  bavorskeho premiera Edmunda Stoibera jsou k dispozici na webove strance  tohoto sdruzeni. Oba zaberou osm stranek tisteneho textu a stoji za  precteni, i kdyz mnohe z toho jsme jiz od techto dvou muzu slyseli drive.  Pan Stoiber opakoval mnoho z tematiky pana Neubauera, jen se podstatne  kladneji vyjadril k hodnoceni "Cesko-nemecke deklarace" a k vyznamu  zastoupeni sudetskych Nemcu ve "Fondu budoucnosti" a "Diskusnim foru".
 Za pozornost tez stoji ostre formulovane prohlaseni ministra zahranici  Klause Kinkela, ktery v Norimberku nebyl. Klaus Kinkel se zcela jasne  distancoval jak od Neubauera, tak i od Stoibera vetami: "Pozadavky na  spojovani vstupu CR s bilateralnimi otazkami, ktere presahuji podminky  vstupu do EU, jsou nejen nerealisticke, ale i nezodpovedne. Otravuji  ovzdusi" (dle "Slova", 2. 6.). Dale Kinkel sdelil: "Trva pritom, ze  majetkove otazky jsou a zustavaji otevrene. Nemecka zahranicni politika se  nedela v Bavorsku a nedela ji premier Stoiber".
 
Co rekl v Norimberku pan Franz Neubauer?
 Zacal svuj proslov ze sudetonemecke literatury dobre znamou, dejinnou  exkursi, kdy svym krajanum pripomenul, ze cela problematika se datuje od  konce prve svetove valky, kdy sudetskym Nemcum, podobne jako Nemcum v  jiznim Tyrolsku, nebylo uznano pravo na sebeurceni. Pripomenul  sudetonemecke obeti (54 mrtvych a 100 zranenych) pri krvavych udalostech 4.  brezna 1919. Pote si vzpomenul na Albance v Kosovu a pravil, ze s nimi je  zachazeno jako se sudetskymi Nemci v predvalecne CSR. I kdyz neprirovnal  Edvarda Benese k Adolfu Hitlerovi, jak tomu ucinil v tyto dny Bernd Posselt  (clen Diskusniho fora), preci jen byl Benes oznacen v  cesko-sudetonemeckych vztazich  za puvodce vseho zla.
 Adolf Hitler se zmocnil neresenych problemu a zneuzil je pro sve cile. K  Mnichovu 1938 by nedoslo, kdyby  nebyli sudetsti Nemci proti sve  vuli  pricleneni k CSR. Ani slovo o tajnem vyjednavani sudetskych predaku s  Hitlerem a o jejich podilu na rozbiti CSR, jakoz i o jejich aktivni  spolupraci s nacismem v dobe Protektoratu. Pak prislo bezpravi vyhnani  sudetskych Nemcu (ani slovo o Postupimi) a rok 1948 jako  rok komunistickeho  ujarmeni ceskych (boehmisch) zemi, coby primy, historicky nasledek  nespravedliveho vyhnani.
 (Kdo by si chtel na tyto udalosti udelat ponekud jiny usudek nezli pan N   eubauer, ma k dispozici vskutku bohaty historicky material.)
 Pote pan Neubauer obratil pozornost k "Nemecko-ceske deklaraci" z ledna  1997. Tato deklarace neslouzi smireni, ale vede jen na obou stranach k  novym zatezim, jak ukazuje doba temer jednoho a pul roku, ktera od podepsani  deklarace ubehla. Moc se toho neudalo, pouze zahajeni cinnosti "Fondu  budoucnosti" a jmenovani clenu "Diskusniho fora". Ze se nekterym ceskym  poslancum nelibi zastoupeni sudetskych Nemcu v techto bilateralnich  vyborech (minen zde asi v prve rade pan Neubauer), je primo hrozive a stavi  v potaz zpusobilost CR priclenit se k Evrope (die Europafaehigkeit).  Presto, ze SL s deklaraci nadale nesouhlasi, je landsmansaft ochoten se  aktivne zucastnit jak "Fondu budoucnosti", tak i "Diskusniho fora", coz  dokumentuje pripravenost SL k novemu porozumeni.
 Je treba odskodnit nejen ceske obeti nacismu, ale tez sudetonemecke obeti  nacismu a odsunu. Dale se objevuje v projevu  pozadavek na moznost trvaleho  pobytu sudetskych Nemcu v CR, coby predstupen "prava na vlast" a kritika  Klause Kinkela, ktery pripomenul, ze toto je vnitrni zalezitosti CR.
 Pan Neubauer vita rozsireni EU smerem na vychod, ale clenstvi CR v teto  "spolecnosti hodnot a prav" podminuje uznanim pozadavku predstavitelu SL,  zejmena "prava na vlast". Predevsim je treba zrusit nemravne "Benesovy  dekrety" a zakon o amnestii. Opet je tu kritika Kinkela, ktery se  distancoval od spojeni problemu bilateralnich vztahu a vstupu CR do EU. Je  pripomenuta diskriminace obcanu CR nemeckeho puvodu a upreni obcanstvi  nekolika desetitisicum ceskych Romu. Nasleduje kriticke srovnani CR s  ostatnimi zememi stredni a vychodni Evropy ve vztahu k nemeckym mensinam,  vcetne tech vyhnanych (Polsko je v tomto seznamu asi vedome vynechano).
 Za pozornost stoji Neubaueruv pozadavek nove historicke komise, tentokrate  cesko-sudetonemecke, a odstraneni nacionalistickych tendenci z ceskych  skolnich ucebnic. (Pral bych si, aby neco podobneho se prihodilo i v  sudetonemecke literature kruhu blizkych vedeni SL.)
 V zaveru sveho projevu pravil pan Neubauer, ze SL vede mirovy boj za pravo  a ze pravo slouzi miru. Svuj projev zakoncil temito slovy: "Po desitileti  jsme byli osocovani a napadani jako vecne vcerejsi. Pravy opak je pravda!  Hledame odpovedi, kde jini je jen zatlacuji nebo zamlcuji. Motto techto  "Sudetonemeckych dnu" by mohlo platit jako spolecny politicky program pro  kazdeho odpovedneho cloveka teto casti sveta: Pravda a pravo jsou  skutecnymi zaklady Evropy, kterych se nelze zrici!"
 Na norimberskem shromazdeni chybel predstavitel vladni strany CDU kanclere  Kohla, coz muze naznacovat, dle komentare v prazskem  "Slovu", distancovani  CDU od radikalnich pozadavku bavorske CSU. Ucast na shromazdeni dale odmitl  velvyslanec CR Frantisek Cerny kvuli tendencnim vyrokum predstavitelky  "Spolku vyhnanych" Eriky Steinbachove, ktera byla cestnym hostem v  Norimberku, a kvuli srovnani Benese s Hitlerem, ktere pronesl clen  "Diskusniho fora" sudetonemeckeho puvodu Bernd Posselt.
 Komentar v "Sueddeutsche Zeitung" (2. 6.) je vuci vyrokum Neubauera a  zejmena Stoibera ostre kriticky. Hovori o navratu ke studene valce a aktu  vydirani ohledne spojovani clenstvi CR v EU se znamymi sudetonemckymi  pozadavky. Takoveto chovani skodi vaznosti nemecke zahranicni politiky a  bere v potaz, zda Nemecko je zrale a zaslouzi si stat se stalym clenem Rady  bezpecnosti OSN, ktera se zabyva celosvetovymi mirovymi zalezitostmi.
 
 
 
(Poznámka Tomáše Peciny :
Pane Čulíku,
je škoda, že pan Zeman neuvedl ve svém článku žádné hyperlinky. Udělám
to za něj:
SdL: http://home.t-online.de/home/sudeten/index.htm
Článek v SZ: http://www.sueddeutsche.de/cgi-bin/treffer.cgi?file=/sz/www/docs/szdb/1998/06/19980602/polit_e.htm&date=19980602
Článek ve Weltu (A.Z. se o něm nezmiňuje): http://www.welt.de/archiv/1998/06/02/0602de02.htm
T.P.)