Paul Johnson: co způsobuje bohatství národů
30. března 1998 vyšla v britském nakladatelství Little, Brown studie Davida Landese The Wealth and Poverty of Nations. Inspirovalo to britského komentátora a historika Paula Johnsona k tomu, aby v listě Daily Mail zformuloval vlastní desatero podmínek, které způsobují, že národ zbohatne. (Johnson je britský nacionalista. Povšimněte si, jak úmyslně využívá k šíření nacionalistických emocí ve svém článku výrazů "my", "náš" a "naši". Daily Mail je bulvární britský list. JČ)
Prvním přikázáním je jednota. Na to, aby národ dosáhl úspěchu, musí to být skutečně národ. Musí mít silný pocit vlastní totožnosti a společný jazyk. A tady právě byla úspěšná Británie, která se stala prvním průmyslovým státem. Existujeme jako národ od devátého století. Sdílíme společný jazyk, jímž všichni mluvili a kterému všichni rozumějí od 14. století. Francouzi, Španělé a Italové například začali mít všeobecně uznávaný společný jazyk až koncem devatenáctého století.
Spojené státy od nás zdědily tuto národní jednodu a společné instituce, zejména jazyk, a to je jedním z důvodů, proč je Amerika tak úspěšná. Jazyk je zvlášť důležitý. Obě naše země budou na tom zejména velmi dobře v jednadvacátém století, kdy se angličtina stane světovým jazykem.
Když uspořádají Arabové vrcholnou schůzku, nerozumějí navzájem různým druhům arabštiny, tak musejí mluvit anglicky. Velké švédské firmy pořádají schůze své správní rady v angličtině a Němci dělají totéž.
Dobrá znalost angličtiny je klenotem obrovské ceny. Tak se musejí Američané bránit před plíživými pokusy poskytnout "etnickým jazykům", jako je španělština, stejný status jako má angličtina a my Britové se musíme stavět proti tomu, aby bylo vyučování našich dětí v jiném jazyce než v angličtině.
Druhé přikázání: nechte dveře otevřené. Vždycky jsme držovali národní jednotu a nadřazenost angličtiny, ale zároveň jsme do země pouštěli pracovité cizince, kteří se uměli dobře chovat. Protestantští uprchlíci z Nizozemí, fracouzští hugenoti, židi a Středo a Východoevropané, ti všichni posílili naši ekonomiku a kulturu.
Opět, Amerika následovala našeho příkladu a proměnila se v devatenáctém století ze skromné zemědělské země v největší průmyslový národ světa.
Japonci mají národní jednotu a společný jazyk, ale jsou příliš homogenní, a proto xenofobní, nedůvěřují cizincům. Málokdy uzavírají s cizinci sňatek a nedovolují cizincům, aby se stali japonskými občany. To pak vysvětluje, proč nemají dostatečné množství nových nápadů. Je to slabost, která je ochromuje v jejich nynější krizi.
Třetí přikázání: musí existovat sociální mobilita. To, co ochromilo Indii, je její rigidní kastovnický systém. V jeho důsledku žije většina indického obyvatelstva v dědičných společenských kategoriích už tisíce let. Rozvoj mnoha evropských národů byl také zpomalen feudálním systémem, který vázal lidi a jejich rodiny na věčnost na konkrétního šlechtice.
Anglie byla první zemí, která se zbavila feudálního systému. Pak jsme postupně zrušili residenční zákony, které zakazovaly lidem, aby hledali práci cestováním. Jak napsal Adam Smith, tyto zákony zbavovaly chudélidi práva užívat svobodně jediný majetek, který měli - svá těla.
Amerika vystavěla všechno na této svobodě pohybu. Sociální mobilita je hlavním důvodem, proč reaguje americké hospodářství tak rychle a tak pružně. A důvodem, proč i britské hospodářství nyní prosperuje, je, že od počátku thatcherovské éry jsme se v Británii stali daleko mobilnějšími.
Ovšem sociální mobilita vyžaduje efektivně fungující bytový průmysl. Amerika má v tomto smyslu nejlepší bytový průmysl na světě. Britský je dobrý, ale mohl by být lepší. Vysoké ceny domů a bytů, i když jsou populární u jejich majitelů, jsou brzdou sociální mobility a ochromují hospodářský rozvoj.
Čtvrté příkázání: udržujte pevný, jednotný právní systém a zajistěte, aby zacházelo právo se všemi občany stejně. Tato zásada také velmi prospěla Britům a posléze Američanům. Ve čtyřicátých letech sedmnáctého století jsme bojovali v občanské válce proto, aby britský král a mocní této země byli podřízeni stejným zákonům jako všichni ostatní z nás. Jiným zemím trvalo často až dvě stě let, než zavedli totéž. Proto za námi ekonomicky zaostaly.
Mnoho arabských, afrických a asijských národů dosud nemá rovnost občanů před zákonem, a proto trpí katastrofálními hospodářskými důsledky.
Právo v těchto zemích nikterak nezajišťuje bezpečnost vlastnictví, a tak neexistují pobídky k tomu, aby lidé spořili a investovali. Zahraniční investoři se vám proto vyhýbají. Banky po vás chtějí astronomicky vysoké úroky. Má-li národ být ekonomicky úspěšný, efektivní právní systém je životně důležitý. Je dokonce důležitější než demokracie.
Ale demokracie je také velmi dobrá. Páté přikázání: zaveďte maximální možnou míru svobody, tolik svobody, kolik je slučitelné se spořádanou společností, kde je ochraňován majetek.
Průmyslová revoluce se v 18. století v Británii rozvinula v prostředí hospodářské a politické svobody. Jeden malý, ale důležitý příklad. Byli jsme první zemí, která zavedla účinný zákon o patentech. Také jsme byli první zemí, která dala vynálezcům svobodu, aby své patenty prodávali na volném trhu, namísto toho, že by museli předat svá tajemství státu, což bylo běžnou praxí na evropském kontinentě. Tak chytří a nadaní lidé byli povzbuzováni, aby věnovali svůj čas a peníze na vynalézání nových věcí, jako byl například parní stroj, který naprosto proměnil průmysl.
Stroje, vynálezy, myšlenky, proměněné ve skutečnost zručností obyvatel, to je často tajemství národního úspěchu. Šesté přikázání: nemusejí to být velké věci.
Vezměte například vynález brýlí, pravděpodobně na začátku čtrnáctého století. Jak zdůrazňuje ve své nové knize David Landes, brýle zdvojnásobily délku pracovního života kvalifikovaných řemeslníků, zejména těch, kteří vykonávali specializovanou práci, jako byli výrobci nástrojů, kovodělníci, tkalci a tiskaři. Evropa měla monopol na brýle, a proto se rozvíjela daleko rychleji než zbytek světa.
Jiným příkladem jsou hodiny a hodinky. Mechanické hodiny se objevily ve třináctém století zároveň v Itálii a v Anglii. Ale právě Angličané dokázali začít vyrábět hodiny a hodinky, které byly relativně levné a stoprocentně přesné.
Přesné hodiny umožnily koordinaci práce, a tak vzniklo odvětví průmyslové produktivity. Technologie, jejímž prostřednictvím se hodiny a hodinky vyráběly, byla posléze využita k výrobě i jiných precizních nástrojů.
Z hodinek vznikla miniaturizace, která leží u kořenů většiny moderní technologie. Británie byla v osmnáctém století světovým střediskem výroby hodin - to bylo jedním z důvodů, proč se stala první průmyslovou mocností.
A pak byly vynalezeny hasicí stříkačky, které jako první zkonstruovaly pojišťovny v Londýně. Vznik hasicích stříkaček znamenal, že bylo zajištěno bezpečí úřadů a finanční dokumentace. Jejich úspěch vedl k rychlému rozšíření pojišťovnictví, které je velmi důležité pro úspěšné podnikání.
Ještě důležitější byla jednoduchá zařízení, jejichž účelem bylo maximalizovat sílu vody - prvního přírodního zdroje, který člověk začal využívat. Středověká Evropa byla první, která začala ve velkém měřítku používat vodou poháněných kol - v roce 1086 bylo v Anglii 5600 vodních mlýnů, jako to zaznamenal soupis majetku v Doomsday Book. Vznik vodních kol vedl ke vzniku kovových převodů a ozubených kol - kterých pak bylo využíváno pro vývoj těžkého strojírenství. Vodní pohon byl dálnicí směrem k parnímu pohonu.
Sedmé příkázání: dovolte trhům, aby se rozvíjely svobodně. To znamená, zrušit překážky, omezující expanzi, jako jsou cla. Británie byla prvním bezcelným trhem a Spojené státy druhým. Byrokraté v Bruselu si myslí, že vynalezli jednotný evropský trh. Vynalezla ho ve skutečnosti Británie před třemi sty lety.
Nevynalezli jsme pouze jednotný evropský trh, ale v podstatě jsme vynalezli i obchody. Tržiště byla původně místy, kde se nákupčí a prodejci dohadovali o ceně zboží v prostředí nedostatku.
Obchody naproti tomu prodávaly masově vyráběné zboží za pevné ceny v prostředí hojnosti - proto nazval Napoleon Británii "národem majitelů obchodů". Masová výroba umožnila poptávce, aby se setkala s nabídkou a aby rostla. Ceny podle toho klesaly.
Osmé přikázání: proměňte otevřený trh ve výkonného poskytovatele informací.
Teorie spojená s tímto zásadním bodem je jednoduchá. Úspěch, pro jednotlivce i pro národy závisí na schopnosti činit správná rozhodnutí. A to závisí na kvalitě a množství informací, které máte k dispozici. účinný tržní systém vám poskytne přesné informace. Po celém světě, po čtyřiadvacet hodin denně, budou tyto informace neustále aktualizovány.
Přesnost a rychlost informací je omezována vládními zásahy do hospodářství. V příkazním hospodářství sovětského typu, kde trh nefungoval vůbec, neexistovaly přesné informace o cenách a poptávce. Proto všechna přijímaná rozhodnutí byla špatně. To je základním důvodem, proč sovětská ekonomika selhala a americká ekonomika je stále silnější.
Vytváření maximálního množství tržních informací a konkurence je, jak se zdá, typicky anglosaská ctnost. Nejúspěšnějších sedm států světa, kde existuje ideální konkurenční prostředí, jsou Spojené státy, Singapur, Hongkong, Kanada, Nový Zéland, Švýcarsko a Británie. Není náhodou, že ze všech těchto společností nevytvořili Britové původně jen Švýcarsko - a dokonce i moderní Švýcarsko bylo v podstatě britskou hospodářskou kolonií, když v 19. století vzniklo.
Deváté přikázání: povzbuzujte náboženství. Nejprve Británie a posléze Spojené státy jsou produktem protestantské pracovní etiky. Vlády, které systematicky ochromují náboženství a všechny jeho projevy, jako rodinu, si připravují neúspěšnou budoucnost.
Desáté přikázání: nezbytné je dobré vedení. Úspěchem Británie bylo, že vytvořila velké vládnoucí osobnosti, jako byla Alžběta I., politické vedoucí představitele jako Chatham, čelné finančníky jako Rotschild a Baring, čelné průmyslníky jako Arkwright, čelné vědce jako byl Newton a čelné inženýry jako Telford a Brunel. Británie a Amerika se dostaly v osmdesátých letech do čela světa díky vedoucím osobnostem jako byl Reagan a Thatcherová.
Dobré vedoucí osobnosti nejpravděpodobněji vzniknou ve společnostech, kde vládne svoboda, je povzbuzována konkurence a úspěch je odměňován. A kde jsme povzbuzováni, abychom samostatně mysleli a zpochybňovali autoritu, kdykoliv je to nutné.
Ve všech těchto bodech jsou Britové a Američané lepší než obyvatelé Evropy a Orientu. To vysvětluje, proč mají Británie a Spojené státy nejúspěšnější hospodářský systém na světě. Máme-li zajistit, aby to tak zůstalo, musíme mít na paměti těchto deset přikázání a dodržovat je.
