Dvojí ceny: Jak jsem si vydělal dvacku
Zacalo to na parkovisti v Kotve. Oslovil me cizinec, ktery parkoval vedle me a ukazal se byt reznikem odkudsi z Anglie. A jak se pry dostane k Cedoku, ze potrebuje sehnat hotel. Rekl jsem mu at jede za mnou a kdyz jsme se domotali ke kancelari v Nekazance, sel jsem s nim dovnitr. Muj otec mi totiz narouboval do hlavy moudrost, kterou ziskal od jednoho Inda: pomoc dotazena do konce neni pomoc. U prepazky mu nabidli Zlatou husu, s tim, ze bude primo v centru. Trochu nad cenou vahal a tak urednice septla neco o hotelu Flora za polovimu, ale to ze by musel z centra. Podrazil jsem tenkrat ceske pohostinstvi, tim, ze jsem reznikovi vysvetlil, ze to "z centra" obnasi dve stanice metrem, kde zaplati korunu za listek. Pak jsem ho jeste ke Flore vyvedl, protoze jsem tenkrat bydlel pobliz a stejne jsem jel domu. U hotelu mi podal ruku a druhou dal neco do kapsicky u kosile. Ackoli nejsem zadne tintitko, sila stisku reznicke ruky naznacovala prevahu hrube sily a tak jsem se s nim kvuli urazce dyskem nepral. Byla to dvacka v nemecke mene.
Tahle prihoda v podstate ilustruje to, co co jsem psal ve svem clanku "Hostinsky z Milina" (BL, 6.3. 1998), totiz ze cizincum neni jedno kolik za sluzby zaplati a ze ocenuji slevu nebo tip na ni.
Muj clanek reagoval na prispevek Petra Palety (BL, 26.2. 1998), coz byl jeden z nekolika z materialu tykajicich se problemu dvojich cen v CR. Petr Paleta na muj clanek odpovedel dopisem, v nemz s moji interpretaci jeho nazoru polemizuje. Odpovedel jsem mu obratem. Tedy odpovedel neni zrovna nejvystiznejsi. Spis jsem celou vec odbyl (viz citat nize), a pak mu psal na ponekud jine tema, ktere mi pripadalo prihodnejsi.
K dvojim cenam jsem nu napsal: "Dekuji Vam za dopis s poznamkami k clanku s mymi poznamkami k Vasemu clanku o dvojich cenach. Vec se ma tak, ze Vam se dvoji ceny nelibi stejne jako mne, ale ja si na rozdil od Vas myslim, ze nejde o jev nezavisly na nasem prani. To v cem se rozchazime je samozrejme definice dvojich cen. Ta moje je daleko uzsi, protoze za dvoji ceny nepovazuji ty, kde je rozdil dan slevou (jeji mechanismus muze byt ruzny - kupon, pouziti kreditove karty, dotace)" Pokud jsem ve svem clanku pouzil Vase jmeno zpusobem, ktery se Vas nejak dotknul, tak se Vam omlouvam"
Jelikoz dopis Petra Palety byl publikovan (BL, 11.3. 1998), pokusim se svou puvodni strucnou odpoved ponekud rozsirit.
Petr Paleta pise: "Praxi dvojich cen jsem neospravedlnoval, pouze vysvetloval. To JE rozdil." Z meho hlediska je ospravedlnuje, protoze ctenarum vysvetluje, ze jde o objektivne existujici jev, ktery pomine az pominou ekonomicke podminky, ktere jej zpusobuji. Ja si myslim opak a proti praxi dvojich cen protestuji.
Neshodneme-li se definici dvoji ceny, neni ovsem o cem diskutovat. Podle meho nazoru se tema dostalo na stranky BL prave kvuli prvkum diskriminace a zlodejny, podle meho nazoru hlavnim atributum dvojich cen.
Pro dvoji ceny neexistuji zadne ekonomicke duvody. Jsou skodlive jak pro povest statu, tak pro uroven a dostupnost sluzeb, ktere jsou poskytovany domacimu obyvatelstvu. Omluvou pro dvoji ceny neni ani mira koupeschopnosti zakazniku ani to, ze se neco podobneho deje jinde. V teto souvislosti stoji za povsimnuti, jak je ceskym institucim zatezko prijmout zavedena pravidla fair hry zavedena jinde (byt to bylo na zapade).
Postavit dvoji ceny mimo zakon je velmi snadne, je-li k tomu politicka vule. Udeleni povoleni k cinnosti muze byt vazano podminkou, ze uctovani dvojich cen bude potrestano odnetim povoleni k cinnosti. To by ostatne bylo v souladu s tim co pise Petr Paleta: "Vlada at se stara, aby se nekradlo a nesidilo".
Argumentovat tim, ze diskriminace cizincu dvojimi cenami v Cechach ma svuj puvod v jine diskriminaci, tentokrat Cechu zahranici (jednostranne pozadavky na viza, prednost v prijimani do zamestnani) je ciry nesmysl.
PS. Nejsem si zcela jist, kam zaradit otazku slevy konferencniho poplatku pro ucastniky z vychodni Evropy, coz je priklad, ktery Petr Paleta uvadi v zaveru sveho dopisu. Nejde totiz v pravem slova smyslu o obchodni zalezitost.
