Britské listy

Vlády mnoha zemí světa se velmi obávají nadcházejícího, nepřehledného a možná apokalyptického ekonomického vývoje. V důsledku nejmodernějších komunikací se ruší vzdálenosti a je jednoduché pro firmy zakládat továrny v těch zemích světa, kde je to pro ně ekonomicky nejvýhodnější, případně je do těchto zemí přesunovat. (Nikdo nemůže vyloučit, že Volkswagen přesune za pár let mladoboleslavskou Škodovku do nějaké jiné země. Pokud to bude pro Volkswagen výhodnější, nikdo tomu nezabrání.)

Sílí trend, v jehož důsledku jsou vlády jednotlivých zemí stále bezmocnější vůči globálním ekonomickým tlakům a mezinárodním finančním trhům. Pokud totiž dnešní vláda - a v budoucnosti to bude ještě horší - nebude jednat tak, aby se to líbilo mezinárodním podnikatelům či finančním spekulantům, může okamžitě dojít k celosvětovému útoku proti dané měně, která bude pod tlakem světových trhů devalvovat. Na stisknutí tlačítka si mohou investoři přelít své finance na úplně jiné místo světa. Ve čtvrtek vyšel v deníku Times komentář o tom, jak internetová, nadnárodní komunikace připravuje vlády jednotlivých průmyslových zemí o velké množství daní. V budoucnosti to bude ještě daleko horší.

Očekává se, že vzniká úplně nový ekonomický věk, pro nějž se nehodí dosavadní tradiční politicko-hospodářské parametry. Pozorovatelé také konstatují, že v této nové, nepřehledné situaci, ztrácejí smysl dosavadní nálepky "pravice" a "levice". Je proto poněkud politováníhodnou ukázkou, jak necitliví vůči směrům, jimiž jde dnešní mezinárodní vývoj, jsou čeští politikové, kteří zůstali víceméně někde v osmdesátých letech a stále se přidržují tradičních termínů "pravice" a "levice". Jenže v nové situaci je nutno uvažovat o nových receptech. Čtěte americký časopis Foreign Affairs, nebo práce londýnského sociologa Iana Agnella, najdete k této věci mnoho podnětných myšlenek a nových názorů.

Nikdo v podstatě neví, jakým způsobem se bude ekonomika ve světě nadále rozvíjet. Existuje však konsensus, že pravděpodobně přežijí jen ty země, které budou mít vzdělané obyvatelstvo, schopné lehce globálně komunikovat (důležitá je tedy znalost angličtiny), které bude mít dobrou, moderní kvalifikaci, bude schopno se pružně přeškolit na novou práci a bude mít nové nápady a myšlenky, zpeněžitelné na mezinárodních trzích.

V tomto smyslu se nyní britská labouristická vláda snaží stimulovat v Británii vzdělávací revoluci u lidí, kteří už dávno opustili školský systém. Britští labouristé si představují, že by si lidi měli zvyknout na to, že se budou muset celý život učit, přizpůsobovat se rychle se měnícím ekonomickým podmínkám.

Aby u nich vyvolala tyto návyky, britská vláda přichází s novou iniciativou: Chce nyní poskytnout jednomu miliónu britských dospělých jednotlivě každému částku 150 liber (cca 8000 Kč), za niž si každý z těchto občanů bude moci koupit doškolovací kurs. Britská vláda doufá, že se tím u lidí znovu vzbudí chuť vrátit se do školy.

Vláda poskytne lidem oněch 150 liber, když budou ochotni je sami doplnit částkou 25 liber (přibližně 1400 Kč). Co si za to Britové koupí? Například roční kurs účetnictví, do něhož se dochází jednou týdně a který je ukončen maturitou. Nebo pětitýdenní intenzívní kurs pro sekretářky.

Nynější plán má být teprve začátkem složitého systému pobídek, aby se lidé vrátili ke vzdělávání. Pokud bude nabídka 150 liber fungovat, lidé, ochotni dát se na doškolování ,by dostali elektronickou kartu, na níž by bylo zaznamenáno, kolik peněz na školství, věnovaných vládou, jim ještě zbývá. Pokud by byli ochotni sami dál investovat svoje peníze do sebevzdělávání, vláda by jim poskytla různé daňové úlevy a další dotace.

Britský ministr školství a zaměstnanosti David Blunkett konstatoval, že mladí lidé, kteří nyní končí povinnou školní docházku, mohou očekávat, že budou muset v nové ekonomické situaci za život až desetkrát úplně změnit svou profesi. "Stojíme nyní jako národ na hranici nového vzdělávacího věku. Mění se pracovní příležitosti a s nimi se mění i kvalifikace, které bude zapotřebí pro zítřejší ekonomiku. Vzdělávání je klíčem k budoucí hospodářské prosperitě.

Ozvaly se nicméně kritické hlasy, že prý tato vládní iniciativa bude k ničemu, dokud se nerozhodne britská vláda přinutit podniky, aby samy financovaly doškolování svých zaměstnanců. Labouristé však odmítají k tomuto podniky nutit, neboť už nyní z vlastní iniciativy financují doškolování zaměstnanců částkou 10,5 miliard liber (578 miliard Kč) ročně.

Britská vláda také navrhuje založit novou University for Industry, Univerzitu pro potřeby průmyslu, která by využívala informační technologie a vypracovala by kursy, pro studium lidí doma a v místních knihovnách. "Tradiční výrobní průmysl se rozložil a vznikly malé a středně velké podniky. Máme-li být schopni učit lidi, musíme jim vzdělávací kursy dodat přímo na místo, tam, kde je potřebují."

Britská vláda také usiluje zvýšit úroveň základní gramotnosti v oblasti čtení, psaní a počítání v tomto roce částkou 5 miliónů liber.