O zaopatřování státem
Cetl jsem na Foru BL, ze "v Ceske republice jeste bohuzel dodnes funguje polosocialisticky zaopatrovaci stat". Chvili jsem se zaobiral uvahami, zda muze existovat i polokapitalisticky ci primo kapitalisticky zaopatrovaci stat nebo kapitalisticky nezaopatrovaci stat. Pak jsem si ale uvedomil, ze ty privlastky se stejne pouzivaji jen pro usnadneni politickeho zonglovani s pojmy.
Polosocialisticky zaopatrovaci stat - to zni skoro jako nadavka. Nebo vymluva, ze jsme mohli byt, bez jakehosi nestastneho klopytnuti, o hodne dal na ceste k zarive budoucnosti. Vyrok, o nemz se zminuji, jsem videl, v ruzne podobe, i jinde. Nikdy ale v kombinaci s vysvetlenim, jak se tedy stat nema starat, aby to bylo spravne a co bude nezaopatreny obcan delat.
Rozhodl jsem se napsat o kanadskych zaopatrovacich pomerech. Mozna, ze uvedeny priklad inspiruje nektereho z ctenaru k tomu, aby popsal svou visi kapitalistickych Cech v obdobi po odumreni zaopatrovaciho statu.
Pro zjednoduseni se nebudu zabyvat charitativni cinnosti, pensijnim systemem a zdravotnictvim, prestoze v mensi ci vetsi mire zaviseji na statni pokladne. Zamerim se na podporu v nezamestnanosti a socialni podporu - tedy na zabezpeceni "nepracujicich". Mel bych jeste podotknout, ze mit praci samo o sobe nezarucuje, ze se clovek uzivi. Proto ona ostudna zarizeni zvana "food banks" navstevuji v Kanade i lide o nich Jiri Dedecek rikal, ze "drou jako volove a jejich zivotni uroven tomu odpovida".
Takze jak Kanada zaopatruje a proc. Pokud jde o podporu v nezamestnanosti, stat, tedy federalni vlada, jen spravuje (podle řady lidi spatne) fond tvoreny prispevky zamestnancu a zamestnavatelu. Socialni podpora je zalezitost provincni a je plne kryta z dani.
Oba systemy jsou dlouho zavedene. Jedinou zmenou je nazvoslovi. Diky novoreci a politicke korektnosti se uz nerika "unemployment insurance" (nezaměstnanecké pojištění ale "employment insurance" (zaměstnanecké pojištění). Zmenou nezamestnanosti na zamestnanost se vytvari ten potrebny positivni efekt.
Narok na podporu v nezamestnanosti je v zasade podminen tim, ze misto je pojistene a zamestnanec odpracoval predepsany pocet tydnu. Socialni podpora je naopak vazana na celkovy prijem rodiny, takze vyprseni naroku na podporu v nezamestnanosti neznamena automaticky prechod na socialni podporu.
Podpora v nezamestnanosti predstavuje urcite procento z puvodniho prijmu, takze vystacit jen s ni je casto obtizne (viz zminku o food banks). Jeji vyplaceni je rovnez vazano podminkou, ze nezamestnany aktivne hleda praci a je pripraven kdykoli nastoupit. To znamena, ze se nevzdaluje na delsi dobu z dosahu pracovniho uradu a nikam necestuje, ledaze to souvisi s hledanim prace.
Nad vsim vladne urad, jehoz hlavni starosti se zda byt, jak najit zaminku k docasnemu pozastaveni podpory.
Nektere situace jsou absurdni. Moje zena ztratila misto asi pred ctyrmi roky. Sla na urad, vyplnila prislusnou zadost a absolvovala pohovor s urednikem. Jedna z prvnich otazek byla, zda ma zajistene hlidani deti. Zena odpovedela, ze ne. Taky k cemu, kdyz zadna prace neni v dohledu. Urednik se rozzaril a vyslovil ortel - zadny hlidac, zadna podpora - prijdte az budete "zamestnatelna". K tomu je nutne dodat, ze bezny postup je poslat zadost a zivotopis, mit kliku a dotahnout to k pohovoru a byt vybran. Teprve pak nasleduje nabidka s podminkami a po jejim prijeti dohoda o nastupu. Mezi pohovorem a skutecnym nastupem do mista uplyne vetsinou nekolik tydnu, takze pozadavek mit babysittera (ktery se da sehnat behem nekolika hodin) hned od zacatku, je cista buzerace.
Zatimco podpora v nezamestnanosti je politicky tezko napadnutelna, je socialni podpora trnem v oku nekterych ideologu, kteri tvrdi, jsouce od podobneho nestesti bezpecne vzdaleni, ze lidem na podpore je treba zatnout tipec, protoze ujidaji ze spolecneho danoveho kolace.
Tipec se napriklad zatina zavedenim nucenych praci. V praxi se rovnez uplatnuje myslenka, ze pri dostatecnem tlaku na prijemce podpory (v Ontariu je ted legalni, i kdyz ne zavedene, snimat lenochum na podpore otisky prstu, coz je opatreni spojene v obecnem povedomi s kriminalniky) se nekteri mekci jedinci presunou do jine provincie - prikladne z Alberty do Britske Kolumbie - takze se nejen provincne usetri, ale i vylepsi statistiky.
Neco jako reseni romske otazky v Cechach. Tady mate jizdenku, oni se tam o vas uz pekne postaraji.
Dostat se ze socialni podpory neni zrovna jednoduche. Nekteri lide si ani nemohou dovolit prijmout zamestnani (i kdyby nakrasne bylo), protoze naklady spojene s praci (doprava, obleceni, hlidani deti) jsou vyssi nez rozdil mezi podporou a mzdou. S jakymi potizemi se lide potykaji ilustruje nedavno zverejneny kuriosni pripad muze, ktery si nemohl dovolit koupit pracovni boty, protoze na ne z podpory nemel a bez nich nemohl do prislibene prace nastoupit. A socialni urad mu odmitl pujcit tech pet nebo kolik petek.
Z toho co jsem uvedl je zrejme, ze i realne kapitalisticka Kanada, zaopatruje sve obcany. Bedovat tedy nad tim, ze Ceska republika zaopatruje svoje obcany, muze jen ten kdo je jeste papeztejsi nez sam papez. Obavam se vsak, ze takovym lidem unikaji v jejich svatem nadseni zakladni principy spotrebni spolecnosti.
Tim se dostavam k otazce, proc to stat dela. Lakonicka odpoved je, protoze mu nic jineho nezbyva, pokud se nema zhroutit ekonomicky system. Spotrebni spolecnost funguje jen do te miry, do jake se podari presvedcit spotrebitele, aby si vypujcil penize na predmety, ktere v podstate nepotrebuje a potom, aby je periodicky obmenoval - bud proto, ze to jsou smejdy, nebo aby udrzel krok se sousedy ci primo pokrokem.
Prumerna kanadska rodina dluzi bance rekneme 50 000 dolaru za dum a deset tisic za auto. Kdyz se k tomu pripoctou naklady na energii a povinne pojisteni, znamena to, ze musi mit mesicne (velmi strizlive odhadnuto) 1000 dolaru na splatky. Pro zjednoduseni situace se nebudu zabyvat takovymi drobnostmi, ze rodina ma deti, ze se musi oblekat a jist.
Takze dum a auto. Nebo pronajaty byt, to casto vyjde na stejne penize. Pro jistotu jeste dodavam, ze vlastnictvi auta neni az tak dukazem vysoke zivotni urovne, jako odrazem neschopnosti prislusnych instituci prosadit slusne fungujici hromadnou dopravu.
Kdo nemuze splacet prijde o dum, prijde o auto. Banka se je pokusi prodat, pravdepodobne se ztratou. Bude-li takovych pripadu vic, prehodnoti banka podminky uveru a bude pujcovat jen tem, kteri nejsou "rizikovi", protoze si nemuze dovolit ztratit hlavni zdroj prijmu, coz jsou uroky z pujcenych penez..
Podpora v nezamestanosti a socialni podpora tedy pomahaji lidem nejen prezit fyzicky, ale i uspokojit veritele. V nezaopatrovacim state by zrejme pocet bankrotu byl tak velky, ze by doslo ke znamemu dominovemu efektu spojenemu se snizenim spotreby. Zprisneni uverovych podminek by navic znamenalo i omezeni podnikani. Z duvodu, ktere jsou mimo moje chapani, je kanadsky trzne ekonomicky system obrem na hlineny nohou. Hluboke ekonomicke problemy konce osmdesatych let a zacatku devadesatych let (celkem bezne se pouzivalo srovnani s krisi tricatych let) totiz nebyly doprovazeny nejakym dramatickym poklesem hrubeho narodniho produktu. Ekonomika spis jen prestala rust, protoze si lidi, z obavy o budoucnost, min pujcovali a min spotrebovavali.
Je dost dobre mozne, ze to byly prave socialni programy, ktere Kanadu vytahly, alespon castecne, z bryndy. Takze, co to tedy je zaopatrovaci stat? Co by tedy cesky expert na budovani rozvinuteho kapitalismu navrhoval udelat s milionem zadluzenych nezamestnanych? S lidmi, kteri, pripustme si to, museji spotrebovavat alespon potraviny, aby prezili.
Pro uplnost jeste uvadim, ze i tak kapitalisticky stat jako je Kanada casto zaopatruje obcana "po socialisticku", to jest, dotovanim mist v soukromem i verejnem sektoru. Z ciste politickych duvodu - jako komunisti. Nejspis proto, ze to nakonec vyjde nejlevneji.
Jiří Jírovec
