pátek 16. ledna

O B S A H

Velká Británie v úvaze z českého pohledu:

  • Jsou lidé v Británii poctiví? Byli by v podobné situaci poctiví i Češi? Kanada z českého pohledu:
  • O zaopatřování státem (Jiří Jírovec) Češi v Americe bez českého občanství:
  • EXKLUZÍVNÍ INFORMACE: "České ministerstvo zahraničních věcí si je vědomo problému Čechů bez občanství v USA," konstatuje POPRVÉ Ivana Hlavsová, konzulka ČR v Los Angeles
  • Odpověď a námitky Jiřiny Fuchsové
  • DŮLEŽITÉ: Češi v Americe zdaleka nevyčerpali prostředky právní obrany ve své věci (Tomáš Pecina, z Fóra Britských listů)
  • Pohled na novou českou vládu z druhého břehu oceánu (Josef Schrabal) Šance pro malé a střední podnikatele v ČR:
  • Mezinárodní vídeňský kongres, mezinárodní organizace EU pro pomoc menším podnikatelům. NA ŽÁDOST ČTENÁŘŮ UVÁDÍME KONTAKTY. Čtenářská reakce k zrušení tematických upoutávek BL na Neviditelném psu a k obsahu BL:
  • Pane Čulíku, se svým rozhořčením nemáte pravdu (Jan Halva)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Důležité upozornění: V příštím, tedy pondělním vydání Britských listů, které je na síti od půlnoci v noci z neděle na pondělí 19.1., bude zveřejněn zásadní materiál o zpronevěrách a neprůhledném financování v českých nemocnicích. Tematikou se zabývá také deník Slovo a v pondělí 19.1. večer pořad televize Nova Občanské judo. V pondělí dopoledne v 10.30 uveřejní informace o této věci v Praze odbory.

    Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

    Adresa Britských listů je zde.

    (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)

    Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz

    Zajímavou stránku Lži politiků má Viktor Vereš.


    Jsou lidé v Británii poctiví? Byli by v podobné situaci poctiví i Češi?

    Velké britské papírnictví a knihkupectví W H Smith zavedlo nedávno na londýnském letišti Heathrow experiment. Lidi, kteří si tam chtějí koupit noviny a nechtějí čekat při placení u pokladny, si mohou svůj deník prostě vzít a peníze na jeho úhradu vhodit do připravené krabice. Nikdo nekontroluje, zda jste zaplatili.

    David McRedmond, ředitel příslušného maloobchodního resortu podniku W H Smith, prohlašuje, že zákazníkům se nový experiment líbí. "Nekrade se víc novin než předtím. Zákazníci jsou rádi, že se jim kupování novin zjednodušilo."

    McRedmond zavedl nový systém poté, co pracoval několik let ve Spojených státech, a tam se podle něho často prodávají na rozích ulic noviny v automatech, kde by zákazník po vložení mincí měl možnost odcizit několik výtisků novin. Neděje se to, ani ve městech.

    Experiment papírnictví a knihkupectví W H Smith na letišti v Heathrow byl tak úspěšný, že ho v únoru firma hodlá zavést i na londýnském nádraží King's Cross. Osvědčí-li se i tam, systém bude pak zaveden po celé zemi.

    Takže jsou Britové poctiví? Ano a ne, argumentuje Independent on Sunday.

    Velmi dobře se chovají Britové v potravinových supermarketech. Supermarket Safeway zavedl loni systém "Shop and Go". Funguje to tak, že si vyzvedne před nákupem zákazník po jednorázové registraci do systému (za což dostane na všechno zboží automaticky jednoprocentní slevu, prostřednictvím takzvané karty loajality, kterou se při nákupu vždy prokazuje - supermarket tak získává automaticky profil sortimentu zboží, jaké zákazník kupuje) speciální čtecí pistoli. Jak si s košíkem nebo vozíkem vybírá v supermarketu zboží, pistolí vždycky před uložením do košíku přečte jeho čárový kód - tím se do paměti pistole uloží cena kupovaného zboží. Po ukončení nákupu jde zákazník k pokladně, kde zaplatí celkovou částku za zboží, kterou vykazuje pistole. Cenu zboží kontrolují zaměstnanci supermarketu jen namátkově, aby se ujistili, že se zákazníci při odečítání cen zboží čtecí pistolí příliš nespletli.

    Je zjevné, že systém je možno velmi lehce zneužívat a odvážet si ze Safewaye dosti značně velké množství nezaplaceného zboží, jeho cenu si zákazník pistolí prostě nenačte. Supermarket Safeway tvrdí, že se objem kradeného zboží z jeho obchodů od zavedení tohoto systému nezvýšil. Safeway nyní systém ještě zlepšuje tím, že před odchodem ze supermarketu máte možnost za nákup v automatu zaplatit sami úvěrovou kartou (v anglosaských zemích velmi rozšířenou), takže nakoupíte, zaplatíte a nákup si ze supermarketu odvezete, aniž byste vůbec přišli do styku s jakýmkoliv zaměstnancem obchodu.

    Systém Shop and Go nyní v Británii funguje ve 136 ze 455 supermarketů firmy Safeway a používá ho asi dvacet procent zákazníků. Konkurenční supermarkety Waitrose a Sainsbury uvažují o zavedení téhož systému.

    Dalo by se tedy samolibě uzavřít, že Britové jsou velmi poctivý národ.

    Ono tomu tak ale zřejmě není.

    Nejnovější vydání časopisu Esquire zveřejnilo výsledky průzkumu veřejného mínění, v němž byli lidé dotazováni: ukradli byste cédéčko z obchodu, kdybyste stoprocentně věděli, že se to nedá zjistit? Deset procent dotazovaných přiznalo, že by klidně kradlo. Devět procent lidí řeklo, že kdyby našlo peněženku, než ji odevzdají na policii, vybrali by si z ní část peněz. Sedm procent občanů přiznalo, že by si z nalezené peněženky vzali všechny peníze a prázdnou šrajtofli by zahodili. Osmadvacet procent lidí uvedlo, že by byli ochotni poskytnou při svědectví policii falešné alibi příteli, který by nevěrné dívce rozbil cihlou okno. Patnácti procent lidí bylo ochotno poskytnout příteli falešné alibi, i kdyby nevěrnou dívku zavraždil. Dvaapadesát procent osob přiznalo, že kdyby si koupili v dobročinném bazaru kabát a nalezli v kapse 20 liber (tisíc korun), peníze by do obchodu nevrátili.

    Loni byly zjištěny ještě drastičtější skutečnosti o tom, že Britové zřejmě nejsou příliš poctiví. Publicistický televizní film World in Action schválně naprogramoval pouliční automat na výdej peněz, aby uživatelům vydal pokaždé o deset liber více, než systém zaznamenal. Nadbytečné peníze vrátilo jen třicet procent Britů. Jeden podnikavec si vybral peníze z automatu dvacetkrát.

    Program World in Action také rozeslal namátkou lidem šeky na určité finanční částky, s tím, že je to návrat přeplatku za určitou službu, kterou si adresáti neobjednali a tedy nikdy ani neplatili. Pořad zkoumal, kolik lidí si tyto peníze nechá a kolik lidí je vrátí s tím, že je nepotřebují. Nejpodvodnější byli opraváři automobilů, z nichž si ponechalo peníze, které jim nenáležely, 52 procent. Na druhém místě v nepoctivosti byli kupodivu faráři různých církví - 44 procent farářů peníze nevrátilo, ale v celonárodním průměru vrátilo tyto nadbytečné peníze 88 procent osob.

    Podle listu Independent on Sunday je důvodem nepoctivosti názor ve smyslu "Ale vždyť si to ta firma může dobře dovolit". Proto také Britové často podvádějí pojišťovny na turistické cesty a po návratu z dovolené žádají o proplacení náhrady za kufry, které se neztratily, za krádeže, k nimž nedošlo. Podle Asociace britských pojišťoven okradla získala tímto způsobem v roce 1997 britská veřejnost neoprávněně 595 miliónů liber.

    V minulých dnech byly v Británii zveřejněny jiné znepokojující statistiky, podle nichž má čtyřicet procent anglických mužů, než dosáhnou 40 let , záznam v trestním rejstříku, a netýká se to dopravních přestupků.

    Dr. Dick Hobbs, kriminolog na Durhamské univerzitě, tvrdí, že zločinnost je běžnou součástí mnoha aspektů britského života. "Pro mnoho mladých lidí je zločinnost úplně normální. Existují oblastí, v níž páchá trestné činy 90 procent mladých mužů. Je to vzrušující, vytváří to pro mladého chlapce mezi jeho kamarády pověst odvážlivce a poskytuje to mladým lidem finanční prostředky.

    Od roku 1979, kdy přišla v Británii k moci Margaret Thatcherová, se zločinnost v Anglii a ve Walesu zdvojnásobila. Rostla rychleji než ve všech ostatních západních zemích a desetkrát rychleji než zločinnost ve Spojených státech, uvádí týdeník Sunday Times. Spojené státy mají jen větší množství vražd než Velká Británie, protože je tam rozšířeno soukromé vlastnictví střelných zbraní, které je v Británii zakázáno. Ve Skotsku nicméně zločinnost radikálně poklesla a je nyní nejnižší za posledních patnáct let.

    Radikální vzrůst zločinnost v Anglii a ve Walesu je prý podle odborníků důsledkem toho, že zločinnost ztratila antisociální stigma.

    Takže existuje rozporný obraz - zdá se, že lidé, kteří nakupují v supermarketech, nekradou, ale existuje zločinecky velmi aktivní vrstva zejména mladých mužů.


    O zaopatřování státem

    Jiří Jírovec

    Cetl jsem na Foru BL, ze "v Ceske republice jeste bohuzel dodnes funguje polosocialisticky zaopatrovaci stat". Chvili jsem se zaobiral uvahami, zda muze existovat i polokapitalisticky ci primo kapitalisticky zaopatrovaci stat nebo kapitalisticky nezaopatrovaci stat. Pak jsem si ale uvedomil, ze ty privlastky se stejne pouzivaji jen pro usnadneni politickeho zonglovani s pojmy.

    Polosocialisticky zaopatrovaci stat - to zni skoro jako nadavka. Nebo vymluva, ze jsme mohli byt, bez jakehosi nestastneho klopytnuti, o hodne dal na ceste k zarive budoucnosti. Vyrok, o nemz se zminuji, jsem videl, v ruzne podobe, i jinde. Nikdy ale v kombinaci s vysvetlenim, jak se tedy stat nema starat, aby to bylo spravne a co bude nezaopatreny obcan delat.

    Rozhodl jsem se napsat o kanadskych zaopatrovacich pomerech. Mozna, ze uvedeny priklad inspiruje nektereho z ctenaru k tomu, aby popsal svou visi kapitalistickych Cech v obdobi po odumreni zaopatrovaciho statu.

    Pro zjednoduseni se nebudu zabyvat charitativni cinnosti, pensijnim systemem a zdravotnictvim, prestoze v mensi ci vetsi mire zaviseji na statni pokladne. Zamerim se na  podporu v nezamestnanosti a socialni podporu - tedy na zabezpeceni "nepracujicich". Mel bych jeste podotknout, ze mit praci samo o sobe nezarucuje, ze se clovek uzivi. Proto ona ostudna zarizeni zvana "food banks" navstevuji v Kanade i lide o nich Jiri Dedecek rikal, ze "drou jako volove a jejich zivotni uroven tomu odpovida".

    Takze jak Kanada zaopatruje a proc. Pokud jde o podporu v nezamestnanosti, stat, tedy federalni vlada, jen spravuje (podle řady lidi spatne) fond tvoreny prispevky zamestnancu a zamestnavatelu. Socialni podpora je zalezitost provincni a je plne kryta z dani.

    Oba systemy jsou dlouho zavedene. Jedinou zmenou je nazvoslovi. Diky novoreci a politicke korektnosti se uz nerika "unemployment insurance" (nezaměstnanecké pojištění ale "employment insurance" (zaměstnanecké pojištění). Zmenou nezamestnanosti na zamestnanost se vytvari ten potrebny positivni efekt.

    Narok na podporu v nezamestnanosti je v zasade podminen tim, ze misto je pojistene a zamestnanec odpracoval predepsany pocet tydnu. Socialni podpora je naopak vazana na celkovy prijem rodiny, takze vyprseni naroku na podporu v nezamestnanosti neznamena automaticky prechod na socialni podporu.

    Podpora v nezamestnanosti predstavuje urcite procento z puvodniho prijmu, takze vystacit jen s ni je casto obtizne (viz zminku o food banks). Jeji vyplaceni je rovnez vazano podminkou, ze nezamestnany aktivne hleda praci a je pripraven kdykoli nastoupit. To znamena, ze se nevzdaluje na delsi dobu z dosahu pracovniho uradu a nikam necestuje, ledaze to souvisi s hledanim prace.

    Nad vsim vladne urad, jehoz hlavni starosti se zda byt, jak najit zaminku k docasnemu pozastaveni podpory.

    Nektere situace jsou absurdni. Moje zena ztratila misto asi pred ctyrmi roky. Sla na urad, vyplnila prislusnou zadost a absolvovala pohovor s urednikem. Jedna z prvnich otazek byla, zda ma zajistene hlidani deti. Zena odpovedela, ze ne. Taky k cemu, kdyz zadna prace neni v dohledu. Urednik se rozzaril a vyslovil ortel - zadny hlidac, zadna podpora - prijdte az budete "zamestnatelna". K tomu je nutne dodat, ze bezny postup je poslat zadost a zivotopis, mit kliku a dotahnout to k pohovoru a byt vybran. Teprve pak nasleduje nabidka s podminkami a po jejim prijeti dohoda o nastupu. Mezi pohovorem a skutecnym nastupem do mista uplyne vetsinou nekolik tydnu, takze pozadavek mit babysittera (ktery se da sehnat behem nekolika hodin) hned od zacatku, je cista buzerace.

    Zatimco podpora v nezamestnanosti je politicky tezko napadnutelna, je socialni podpora trnem v oku nekterych ideologu, kteri tvrdi, jsouce od podobneho nestesti bezpecne vzdaleni, ze lidem na podpore je treba zatnout tipec, protoze ujidaji ze spolecneho danoveho kolace.

    Tipec se napriklad zatina zavedenim nucenych praci. V praxi se rovnez uplatnuje myslenka, ze pri dostatecnem tlaku na prijemce podpory (v Ontariu je ted legalni, i kdyz ne zavedene, snimat lenochum na podpore otisky prstu, coz je opatreni spojene v obecnem povedomi s kriminalniky) se nekteri mekci jedinci presunou do jine provincie - prikladne z Alberty do Britske Kolumbie - takze se nejen provincne usetri, ale i vylepsi statistiky.

    Neco jako reseni romske otazky v Cechach. Tady mate jizdenku, oni se tam o vas uz pekne postaraji.

    Dostat se ze socialni podpory neni zrovna jednoduche. Nekteri lide si ani nemohou dovolit prijmout zamestnani (i kdyby nakrasne bylo), protoze naklady spojene s praci (doprava, obleceni, hlidani deti) jsou vyssi nez rozdil mezi podporou a mzdou. S jakymi potizemi se lide potykaji ilustruje nedavno zverejneny kuriosni pripad muze, ktery si nemohl dovolit koupit pracovni boty, protoze na ne z podpory nemel a bez nich nemohl do prislibene prace nastoupit. A socialni urad mu odmitl pujcit tech pet nebo kolik petek.

    Z toho co jsem uvedl je zrejme, ze i realne kapitalisticka Kanada, zaopatruje sve obcany. Bedovat tedy nad tim, ze Ceska republika zaopatruje svoje obcany, muze jen ten kdo je jeste papeztejsi nez sam papez. Obavam se vsak, ze takovym lidem unikaji v jejich svatem nadseni zakladni principy spotrebni spolecnosti.

    Tim se dostavam k otazce, proc to stat dela. Lakonicka odpoved je, protoze mu nic jineho nezbyva, pokud se nema zhroutit ekonomicky system. Spotrebni spolecnost funguje jen do te miry, do jake se podari presvedcit spotrebitele, aby si vypujcil penize na predmety, ktere v podstate nepotrebuje a potom, aby je periodicky obmenoval - bud proto, ze to jsou smejdy, nebo aby udrzel krok se sousedy ci primo pokrokem.

    Prumerna kanadska rodina dluzi bance rekneme 50 000 dolaru za dum a deset tisic za auto. Kdyz se k tomu pripoctou naklady na energii a povinne pojisteni, znamena to, ze musi mit mesicne (velmi strizlive odhadnuto) 1000 dolaru na splatky. Pro zjednoduseni situace se nebudu zabyvat takovymi drobnostmi, ze rodina ma deti, ze se musi oblekat a jist.

    Takze dum a auto. Nebo pronajaty byt, to casto vyjde na stejne penize. Pro jistotu jeste dodavam, ze vlastnictvi auta neni az tak dukazem vysoke zivotni urovne, jako odrazem neschopnosti prislusnych instituci prosadit slusne fungujici hromadnou dopravu.

    Kdo nemuze splacet prijde o dum, prijde o auto. Banka se je pokusi prodat, pravdepodobne se ztratou. Bude-li takovych pripadu vic, prehodnoti banka podminky uveru a bude pujcovat jen tem, kteri nejsou "rizikovi", protoze si nemuze dovolit ztratit hlavni zdroj prijmu, coz jsou uroky z pujcenych penez..

    Podpora v nezamestanosti a socialni podpora tedy pomahaji lidem nejen prezit fyzicky, ale i uspokojit veritele. V nezaopatrovacim state by zrejme pocet bankrotu byl tak velky, ze  by doslo ke znamemu dominovemu efektu spojenemu se snizenim spotreby. Zprisneni uverovych podminek by navic znamenalo i omezeni podnikani. Z duvodu, ktere jsou mimo moje chapani, je kanadsky trzne ekonomicky system obrem na  hlineny nohou. Hluboke ekonomicke problemy konce osmdesatych let a zacatku devadesatych let (celkem bezne se pouzivalo srovnani s krisi tricatych let) totiz nebyly doprovazeny nejakym dramatickym poklesem hrubeho narodniho produktu. Ekonomika spis jen prestala rust, protoze si lidi, z obavy o budoucnost, min pujcovali a min spotrebovavali.

    Je dost dobre mozne, ze to byly prave socialni programy, ktere Kanadu vytahly, alespon castecne, z bryndy. Takze, co to tedy je zaopatrovaci stat? Co by tedy cesky expert na budovani rozvinuteho kapitalismu navrhoval udelat s milionem zadluzenych nezamestnanych? S lidmi, kteri, pripustme si to, museji spotrebovavat alespon potraviny, aby prezili.

    Pro uplnost jeste uvadim, ze i tak kapitalisticky stat jako je Kanada casto zaopatruje obcana "po socialisticku", to jest, dotovanim mist v soukromem i verejnem sektoru. Z ciste politickych duvodu - jako komunisti. Nejspis proto, ze to nakonec vyjde nejlevneji.

    Jiří Jírovec


    Češi v Americe bez českého občanství: "České ministerstvo zahraničních věcí si je vědomo tohoto problému," konstatuje Ivana Hlavsová, konzulka ČR v USA

    GENERALNI KONZULAT CESKE REPUBLIKY

    10990 Wilshire Blvd, Suite 1100

    LOS ANGELES, CALIFORNIA 90024-4879

    14. ledna 1998

    Cj.: 1040/98

    Vazena pani

    Jirina Fuchsova

    Vazena pani Fuchsova,

    odpovidam na Vas fax z 11. ledna 1998, ktery se tyka Vasich restitucnich naroku. Neuvedla jste zadne podrobnosti pripadu a Vase predchozi korespondence v teto zalezitosti s urady v Ceske republice nebyla vedena prostrednictvim konzulatu, tazke se k teto veci nemohu vyjadrit. Zalezitosti tykajici se restitucnich naroku nevyrizuji zastupitelske urady CR a bylo proto spravne, ze jste se obracela na urady v CR primo.

    Dovolte mi, abych Vas alespon informovala o poslednim vyvoji v reseni otazky dvojiho obcantstvi pro americke obcany, kteri drive byli ceskoslovenskymiobcany a ztratili sve obcanstvi naturalizaci. Tato otazka, jak vite, souvisi i s problemem restituci. Ministerstvo zahranici CR si je vedomo existence nevyreseneho problemu dvojiho obcanstvi pro Americany ceskeho puvodu a spolu s ministerstvem vnitra, kteremu problematika statniho obcanstvi prislusi, hleda legislativni zpusob, jak tento problem vyresit. Existuji navrhy reseni, ktere nyni budou prochazet prislusnym schvalovacim procesem.

    Krome ministerstva zahranici se touto otazkou take aktivne zabyva Vybor ceskeho Senatu pro zahranici, obranu a bezpecnost, hlavne jeho Stala komise pro krajany zijici v zahranici, jejiz dopis, ve kterem se mj. o teto veci hovori, byl otisten v poslednim vydani Americkych listu.

    S pozdravem

    Ivana Hlavsova

    generalni konzulka


    Odpověď Jiřiny Fuchsové

    To:

    GEN. KONZULAT CR

    gen. konzulka Ing. Ivana Hlavsova

    10990 Wilshire Blvd, Suite 1100

    Los Angeles, Ca 90024-4879

    15. ledna 1998

    Vazena pani konzulko,

    1/ Dekuji Vam za mily a vycerpavajici dopis.

    2/ Jakkoli, postradam v nem vysvetleni k dopisu, jehoz kopii jsem ke sve zadosti prilozila: je z KPR, dra. Jiriho Pehe, adresovany americkemu zadateli, kde se vyslovne pise:

    "As you probably know, the initial law concerning the restitution of property seized under the communist regime REQUIRED THAT THE CLAIMANT POSSESSED C Z E C H CITIZENSHIP. This made it impossible for American citizens, who only in very rare cases may have dual citizenship, to reclaim family property in the Czech Republic. This law has since been changed."

    Vzhledem k tomu, ze dopis pana doktora PEHE je datovan jiz 24. listopadu 1997, prosim timto nejen pro sebe, ale pro vsechny cleny MEZINARODNI ASOCIACE CECHU PRO DVOJI OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO o vysvetleni, proc, zaklada-li se sdeleni dra. Pehe na pravde, o teto ZMENE ZAKONA! nebyl nikdo z okruhu postizenych Cechu zijicich trvale, docasne ci obcasne v USA, informovan?

    3/ Ve svem dopise uvadite, ze "Zalezitosti tykajici se restitucnich naroku NEVYRIZUJI ZASTUPITELSKE URADY CR."

    Prosime proto o vysvetleni toho, co uvadi ve svem dopise dr. Jiri Pehe: "I WOULD RECOMMEND THAT YOU CONTACT THE EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC IN WASHINGTON. They will be able to guide you in your effors to reclaim any properties you believe to belong rightfully to your children."

    Opet, ptam se nejen jmenem svym, ale jmenem vsech clenu MEZ. ASOCIACE CECHU I PRIDRUZENYCH JEDNOTLIVCU A ORGANIZACI: jestlize muze zajemce o restituce majetku v CR instruovat ceske velvyslanectvi ve Washingtone, proc je nemuzete instruovat Vy na konzulate v Los Angeles, ktery, jak je znamo, ma na starosti cele zapadni pobrezi USA co do zalezitosti tykajicich se Ceske republiky a jejich obcanu? Predem dekuji za vysvetleni.

    4/ Je mi velice lito, ale existuji clenove nasi Asociace, kteri dopis, otisteny v Americkych listech, byt byli predplatiteli Americkych listu, nedostali. (V Britských listech se k němu vrátíme, JČ). Nebylo by mozne podobne oficialni informace mit kdykoli k dispozici pro vsechny Cechy v USA - - bez rozdilu! -- na Vasem zastupitelskem urade? A nebylo by mozno, aby informace podobne zavaznosti byly prubezne sdelovani VSEM ceskym zahranicnim sdelovacim prostredkum, ne jen nekterym?

    5/ Pri nahodne navsteve ceskeho senatu se mi, laskavosti dra. Volka, dostalo zneni dopisu do ruky se zadosti, abych se k nemu vyjadrila. To jsem ucinila, cele zneni odpovedi k tomuto obsaznemu dokumentu bude v blizke budoucnosti na Internetu.

    Dekuji Vam za laskavou odpoved, a hlavne za to, ze tentokrat byla moje zadost zodpovezena skutecne bleskovou rychlosti.

    Uprimne a srdecne Vase

    Jirina Fuchsova

    P.S. Obsah Vaseho dopisu davam k dispozici clenum Asociace, kterych se otazka dvojiho obcanstvi, restituci a volebniho prava tyka, jakoz i sdelovacim prostredkum touto tematikou se zabyvajicim. Kopii si dovoluji e-mailovat Stale komisi ceskeho senatu, a dalsim oficialnim mistum v CR.

    Důležité upozornění: Češi v Americe v úsilí získat odepřené české občanství zdaleka nevyčerpali všechny opravné právní prostředky!

    Upozorňuju na debatu o dvojím občanství pro Čechoameričany, která před časem proběhla na Fóru Britských listů. Na závažné právní skutečnosti tam poukázal Tomáš Pecina. Z jeho textů cituji:

    Jméno: Tomáš Pecina   
    došlo 28/11/1997 v 22:00:08 hodin k tematu "Dvojí občanství"


    Může mi někdo vysvětlit, zda a proč československé úřady interpretovaly úmluvu 169/1929 Sb. jako důvod pro neudělení československého občanství na základě § 2 bodu 3 písm. b) zákona 88/1990 Sb.? Text úmluvy přece dvojí občanství nevylučuje, nebo, jinak řečeno, nevytváří pro ČSFR takový mezinárodní závazek, který by byl přiznáním souběžného čs. občanství porušen. Kdyby tomu tak bylo, bylo by porušením mezinárodního závazku i naplnění jinak nekvalifikovaného § 2 bodu 2 písm. a) ibid.

    Na občany ČSR naturalizované do května 1957 se Úmluva o naturalizaci nevztahovala podle jejího třetího odstavce jejího § 1, protože do 8. května 1957 byla ČSR ve válečném stavu s Japonskem (viz vyhláška 26/1958 Sb.). Paní Aleno, [debatérka na Fóru BL] byla byste tak laskava a ocitovala pasáž, kde Vám úřady ČSFR odmítají vrátit občanství? Anebo jste uvěřila inzerátům zamini a žádost vůbec nepodala?

    Je častým omylem předpokládat, že je-li někdo právník, je mu dán jakýsi patent na interpretaci zákonů. Opakuji, že zákon 88/1990 Sb. vylučuje udělení občanství jen v případech, "kdy by to v rozporu s mezinárodními závazky, které ČSSR převzala," a v naturalizační úmluvě 169/1929 Sb. žádný takový závazek nenacházím (mluví se v ní o tom, že se u naturalizovaných občanů bude mít za to, že své dřívější občanství ztratili, ale není tam ani zmínka, že by ho nemohli opět nabýt). Tudíž je otázkou, zda by nebylo rozumné pokusit se správní rozhodnutí ministerstva vnitra, které citujete, zákonnou cestou zpochybnit.

    Protizákonnost správního rozhodnutí se posuzuje na základě právního stavu ve chvíli, kdyby bylo rozhodnutí vydáno. Že mezitím vstoupil v platnost úplně nový zákon o občanství a že lhůta zákona 88/1990 Sb. vypršela, není podstatné (mimochodem, možná Vás to překvapí, ale zákon 88/1990 Sb. je stále v platnosti). Pokud američtí Češi měli v období 1990-93 určité právo a to jim ústřední orgán státní správy (ministerstvo vnitra) neumožnil využít, buď proto, že vydal zamítavé rozhodnutí v individuálním případě, nebo na základě generického odmítnutí (jež lze doložit např. inzercí MZV v tisku), mohou postižení uplatnit svůj nárok i dnes.

    Obecně se buď můžete pokoušet o nápravu žalobou proti rozhodnutí správní orgánu, přičemž Vám zákon ukládá učinit tak až po vyčerpání všech opravných prostředků a navíc do dvou měsíců od doručení správního rozhodnutí (§ 250b občanského soudního řádu -- 62/1996 Sb.), anebo ústavní stížností k Ústavnímu soudu, pokud prokážete, že rozhodnutí zasáhlo do Vašich ústavou zaručených základních práv a svobod. V tomto případě není třeba vyčerpat všechny opravné prostředky (pokud soud usoudí, že jste naplnila podmínky § 75 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona 182/1993 Sb. o Ústavním soudu) a lhůta je 60 dnů od právní moci rozhodnutí (§ 72 odst. 2 ibid.).

    Dále máte možnost napadnout jako protiústavní zákon 88/1990 Sb. anebo zákon 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.

    Jak vidíte, možností je celá řada; zkuste se zeptat paní Fuchsové, co z uváděného už učinila.

    Tomáš Pecina


    Pohled na novou vladu z druheho brehu oceanu

    Josef Schrabal

    Po krachu vlady Vaclava Klause, privolaneho dlouhou radou okolnosti, jejichz konecnym osudnym bodem se stalo proreknuti o 170-milionovem kontu ODS ve Svycarsku, zustavaly pouze dve moznosti:

    aby byl poveren nekdo jiny sestavenim vlady politicke, nebo vlady urednicke (odborniku).

    O vyhodach vlady urednicko-odbornicke uz psal Jiri Horak v Ceskoslovenskych novinach pred nekolika lety.

    Ma nova vlada mandat?

    Zadna z obouch moznosti se neuskutecnila a ustavena byla vlada smisena, sestavajici z nekolika odborniku a ze trech petin vlady stare, politicke. Je velka otazka, zda tato nova vlada ma mandat, nebot pry "nebyla zvolena demokraticky lidem". Podle naseho nazoru je to otazka vedlejsi, nebot jeji duvera musi byt schvalena parlamentem, ktery byl demokraticky zvolen.

    Program a duveryhodnost nove vlady

    Prirozene, jejim programem (jako kterekoliv vlady kdekoliv jinde) nemuze byt nic jineho nez prohlasovani ekonomicke prosperity a boj proti zlocinnosti a  uplatkarstvi. Tak co je na nove vlade noveho? Nic!

    V cele stoji Josef Tosovsky, ktery patril do spolecnosti tech, co za  komunisticke diktatury vedli stat, ci zastavali vysoke funkce. Spolehlivost Tosovskeho mela takovou duveryhodnost komunistickeho rezimu, ze mu dovolil pusobit v zahranici. Po listopadu (1989) se Tosovsky dopracoval na sefa statni organizace, ktera vydavala licence bankam a mela nad nima regulacni prehled. Za tohoto jeho panovani mnoho bank zkrachovalo a  sporitele prisli o sve uspory.

    Po osmi letech se CR nevyrovnala s komunistickou minulosti

    Dulezite je, ze "nova" vlada pokracuje v tom v cem selhala "sametova revoluce" v roce 1989 (ktera zadnou revoluci nebyla). Selhala v tom, ze od "revoluce" panuje stejna skupina lidi, tedy, ze "revoluce" se nedokazala vyrovnat s komunistickou minulosti.

    My zde v US jsme po listopadu 1989 videli Ceskou republiku jako novou hvezdu zarici na "osvobozene" obloze vychodni Evropy. Nechteli jsme to priznat, ale uz tehdy jsme tento nedostatek videli od saneho zacatku a 26. rijna, 1991 nam v  Bethlehemu, ve statě Pennsylvania, odpovedel prezident Vaclav Havel na otazku vyporadani se s komunistickou diktaturou a potrestani komunistu:

    Predevsim ta otazka sama v sobe obsahuje takovy nenapadny predpoklad jakesi kolektivni odpovednosti. Ale kdo to jsou - komuniste? Od roku 48 doteď proslo komunistickou stranou asi 8 milionu lidi, coz je polovina nasi populace. Jsou to vsichni tito lide? - Nebo jsou to funkcionari? Od okresu vys? Kdo jsou ti komuniste? A kdyz bude potrestano nejak tech osm milionu lidi, co ten zbytek? Copak jsme nevolili -ja tedy ne- ale myslim my, jako dva narody, copak jsme nevolili z 99.99% komunisty ctyricet let?
    Tim, co jsem rekl, jsem nechtel rict, ze tvurci totalitniho systemu nemaji byt potrestani. Spravedlnost musi dostat pruchod. Chtel jsem pouze rici, ze  nemuzeme vychazet z principu kolektivni viny a kolektivni odpovednosti.
    Vidim to tak, ze v podstate lze rozdelit ty viniky do dvou kategorii: prvni kategorie jsou ti, kteri prokazatelne spachali trestne ciny a ti, samozrejme, patri pred soud a paklize se to davno nestalo, je to proto, ze ta nase justice - nova, demokraticka - se teprve rodi a ze je v ni mozna leckdo, kdo spis patri na tu druhou stranu, do soudni lavice.
    Druhou kategorii jsou lide, kteri se nedopustili trestnich cinu jako takovych, ale kteri si pocinali nemoralne, nespravedlive, porusovali lidska prava. Tito lide nemohou dost dobre stanout pred soudem, kdyz nespachali trestni cin, ale nemeli by zastavat zadne vyznamnejsi funkce, a tento ukol se vyresit jakymsi zpusobem pokousi nedavno prijaty lustracni zakon Federalniho shromazdeni.
    Treti kategorii jsme my vsichni, kteri jsme ctyricet let ten rezim trpne snaseli - nekdo s vetsi mirou pasivity, nekdo s mensi. Cele nase narody trestat nebude nikdo, ale mely by svuj podil, svou ucast, zreflektovat. A to je ukolem inteligence.

    Uz tehdy jsme se tomu divili, ze ta druha polovina naroda, co s komunisty nebyla, behem doby co nebyly demokraticke volby s nimi nespolupracovala, by se nyni nemela dostat do vedeni?

    Po osmi letech spravedlnost nedostala pruchod!

    Po osmi letech, jediny vedouci komunisticke vladni politiky nebyl odsouzen. Coz od unora 1948 obrovska skupina ceskych vlastencu nebyla popravena, dana do vezeni, na praci v dolech bez jakekoliv viny politickeho vedeni? Coz nikdo neni vinen z vojenskeho obsazeni Ceskoslovenska v roce 1968? (Milos Jakes, Josef Lenard and Karel Hoffman byli zprosteni soudniho rizeni.)

    Po osmi letech, kdyz se konecne dostal k soudu nove prosperujici "businessman" Josef Kavka, az do roku 1989 clen StB, kteremu bylo svedectvim prokazano, ze  tyral v Bartolomejske ulici politicke vezne, ze jim palil nehty horicimi sirkami a uzival i jine metody odkouknute od gestapaku, pani soudkyne (Ivana Podlipna, Soud pro Prahu 1) ho propustila, ze se toho dopustil behem jineho rezimu a ze je to ten rezim, ktery by mel byt "moralne odsouzen"."No a to se vam uz podarilo", soudkyne dodala.

    Ceskou justici uz odsoudil sam Havel, jak je zrejme z predesleho.

    Duvody jsou nam naprosto jasne. Kdo by je chtel dale studovat, by si mel znovu precist dokumetarni knihu "Zrychleny tep dejin" ve kterem byla slibovana beztrestnost komunistickym vudcum, vcetne a zejmena komunistickemu prezidentovi.

    Tato skupina vladcu, o nichz se Josef Lux vyjadruje jako "tlupa podvodniku, neschopna oznacit superpodvodnika ve vlastnich radach", tvrdi, ze proste neni mozno nalezt nove schopne lidi na  vedeni statu a na vedeni prumyslu a hospodarstvi.

    Pokus preorientovat narod z komunisticke diktatury


    Nejvetsim precinem ceske vlady, ceske inteligence a ceskych novinaru je v  tom, ze behem osmi let se vyhnuli ukolu prevychovat tu druhou polovinu naroda (kterou Havel oznacuje za "komunisty"). Nepokusili se jim vysvetlit, ze existuje jina moralka nez ta, ktere je naucila komunisticka diktatura.

    Nikde jinde na svete jsem nevidel tak dlouhou radu novinaru, kteri by opustili svuj nezavisly kriticky postoj a vymenili ho za statni sinekury, vcetne mist ministra, poradce prezidenta, poradce vlady a ministra/poradce/mluvciho nynejsiho noveho premiera. Sobecky selhali!

    Sam otec Prognostickeho ustavu "byv." soudruh (nyni ve vysluzbe) Valtr Komarek o tom pise , ze jsme nedokázali využít jedinečné sance a ze stale plati, ze co neukradnes nemas (tedy jestli jeste neco k ukradnuti dnes zbyva)

    Ta druha polovina naroda vsak hledi trochu dale a tak behem vladni krize se objevilo jmeno narozeneho Prazaka Jana Svejnara, nyni profesora na americkych universitach, jako možného kandidáta na premiéra. Nejen s nim mluvil behem vladni krize sam prezident Havel a  povereny Josef Lux, ale i pri ankete Neviditelneho Psa se jeho jmeno objevilo (a zvitezilo) v druhem kole ankety "Kdo je ten nekdo jiny". (Anketa mela 9 jmen a desate "Nekdo jiny", ktere prevladlo dvojnasobne nez vetsina vsech ostatnich)

    Ovsem verejne mineni tech, co se o politiku dnes zajimaji, jichz je prevazna mensina, prevladlo a da se nejlepe vysvetlit jednim z emailů, ktere dostaly Newyorske listy k uverejneni návrhu na uvedeni Svejnara do druheho kola ankety sefredaktora Neffa. Čtenář napsal 5. prosince 1997 z Cech z univerzitniho pocitacoveho serveru "@ff.cuni.cz":

    Ten Ondrej Neff je ale vul! Havel vypadal jak troska. Sice trochu lip nez Ruml nebo Pilip, ale je zcela vycerpan a ten vcerejsi tah se Svejnarem vzbudil neuveritelny /pro mne/ vselidovy odpor. /Zase je jeho hlavnim motem, ze jde o nejakeho privandrovalce./ Je to trochu neprijemne, ale ja se o Havla bojim kazdy den vic, protoze viditelne chradne, ZZ

    Nikdo nevi o cem Havel a Lux se Svejnarem mluvili a co mu nabidli, ale skutecnosti je, ze se rodily Prazak, nynejsi "privandrovalec" Svejnar vratil do Spojenych statu. Nedivime se, nebot hvezda Ceske republiky, jestli jeste nekdy vubec zarila, uz zhasla.

    Radi bychom pripustili omyl, ale prozatim nevidime nic noveho.

    Josef Schrabal, New York

    (Autor je vydavatelem Newyorských listů.)


    Ještě jednou: Nové obchodní styky prostřednictvím seriózní mezinárodní pomocné organizace pro malé podniky

    (Jindřich Ginter)

    V Britských listech ze 6. ledna jsme uveřejnili informace o Mezinárodní vídeňské radě. (IVC).

    Je to nadnárodní, nezisková organizace, která se snaží sblížit země ze Západu se zeměmi střední, východní a jižní Evropy - a to na úrovni hospodářské, finančně politické a průmyslové. IVC vznikla v roce 1979, spolupracuje úzce s orgány Evropské unie. V každé členské zemi má svůj národní výbor. Český národní výbor zahájil činnost právě nedávno, jeho prezident je předseda Burzovní komory Tomáš Ježek.

    IVC: připravuje na březen 1998 národní seminář Nový trh, kde bude nabídnuta malým a středním podnikům možnost vstupu na kapitálový trh. IVC také plánuje obchodní misi do Moldávie. Ta se vzpamatovává z občanské války a potřebuje investory. Už před více než rokem usilovala skupina českých a moldavských podnikatelů o vznik obchodního centra. Projekt se nepodařilo realizovat. Přitom v Moldávii působí koncerny jako Canon nebo IBM. Francouzi mají zase zájem o moldavské víno.


  • IVC má mj. na programu ve spolupráci s OSN mezinárodní konferenci o financování malých a středních podniků ve Východní Evropě. EU totiž výrazně podporuje tyto podniky daňovými úlevami i zadáváním zakázek financovaných granty.

  • IVC zprostředkovává obchodní styky, organizuje setkání na mezinárodní úrovni. Zaměřuje se na malé a střední podniky. Členy jsou tyto země: Španělsko, Rusko, Rakousko, Maďarsko, Německo, Moldávie, Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko, Rumunsko, Polsko, ČR, Francie. Před přijetím: Slovinsko, Velká Británie, Belgie, Holandsko, Švédsko.

  • V rámci IVC funguje Evropský obchodní klub. Od roku 1998 začne propojovat obchodní partnery, navazovat osobní kontakty s institucemi a úřady, kde IVC působí. Bude u jednotlivých vlád prosazovat zájmy těchto partnerů. Klub vytváří informační síť.

    Ozvali se čtenáři, že by potřebovali konkrétní kontakty. Zde jsou:

    International Vienna Council

    Český národní výbor

    kontaktní osoba: ing. Jaroslav Richter

    Obecní dům

    nám. Republiky 5

    111 21 Praha 1

    tel: 22 00 24 61-2, 66-8

    fax: 22 00 24 60


    Pane Čulíku, nejste se svým rozhořčením v právu

    ing. Jan Halva

    Vážený pane Čulíku,

    nejsem si jist, zda jste se svým rozhořčením zcela v právu. Zatímco v NP byl odkaz na BL, ve vašem periodiku zpětný odkaz chyběl. Už to o něčem svědčí. A co se týče aktuálních tématických odkazů? U Vás jsem viděl jen dva články, z nichž byl jeden polokritický a druhý spíš nactiutrhačný.

    Britské listy čtu asi půl roku téměř denně. Většinou od A do Z. Mám takový pocit, že zatímco NP se lepší (méně bulváru, víc komentářů sdělitelnou formou), BL jdou opačným směrem.


    S chutí jsem si přečetl článek pana Stroehleina. Jako vždy souhlasím tak s 10%, asi 10% je neutrálních a se zbytkem nesouhlasím. To je pro mne u článků v BL typické. Ale musím Vás pochválit. Ten vtípek o Formanově genialitě je skvělý. Máte naprostou pravdu. Jen si nejsem jist, zda tento příměr pochopili správně i vaši studenti. Zatím mám pocit, že Vaše líčení stavu české společnosti připomíná nejvíc americký akční film. Zkuste najít ve videopůjčovně film Peklo v řetězech. Obsazení: Brigitte Nielsen, Marek Vašut, Jana Švandová. Vaše líčení společnosti je velmi podobné americkému. Vybíráte extrémy a často je uvádíte jako standard.

    Uvědomte si, prosím, že např. občané ČR jsou sice v globálu trochu rasisté, ale rasistický extremismus u nás není větší než jinde. Před asi dvěma měsíci jsem četl článek (nevím jestli u vás nebo v NP) o tom, že v USA je pro získání místa nejlepší být tělesně postiženou lesbickou hispánkou (černoškou, asiatkou) nemluvící anglicky.

    Tento článek poukazoval i na jiné extrémy. Tomu říkám rasismus naruby. Nevím, proč mám dávat přednost někomu, kdo umí méně než já. Na druhou stranu souhlasím, že všichni musíme mít stejnou možnost vypracovat se na nejvyšší možnou úroveň.

    Dobrým příkladem je Ostrava, kde po povodni bylo několik rómských rodin sestěhováno do nouzových buněk, v nichž s nimi bydlí indický učitel, který učí Rómy i Čechy v okolí žít pohromadě. Je to rasistický přístup? Do jisté míry ano. Ale v dobré víře a s dobrými výsledky. Což je důležitější.

    Obdobný náhled mám i na rady politické. Nevím, jak dlouho zde nežijete. Neznáte však již mentalitu místních lidí. Tato společnost je teprve na počátku svobody, teprve si ji začíná uvědomovat.

    Je do jisté míry jako dítě, které poznává okolní svět, spoustu neznámých nebo poloznámých věcí. Některé nechápe, proti některým se bouří. Nemůže proto přijmout sebelepší radu, která odporuje jeho dosavadním zkušenostem.

    Souhlasím, že velká část zákonů je špatná. Ostatní se obcházejí nebo jsou využívány pouze účelově. Se schválením mlčící většiny obyvatel. Ale..

    To je důvodem politické situace v tomto státě. Lidé prostě naletěli. Nezáleží na vzdělání a věku. Ale už se začínáme učit.

    Slepenec nové vlády není bez mandátu, jak tvrdí pan Stroehlein, ale má podporu asi kolem 50%. (Velmi hrubý odhad.) Jde o důsledek částečného prohlédnutí. Veřejnost (alespoň ta nelhostejná část) je pro nové volby. Ústavní cestou.

    Jeden politik zklamal, musí nastoupit jiný. Zklame-li, jeho konec bude stejný. Dokud nenajdeme toho, kdo bude vyhovovat. Tak jako kdekoli jinde v demokracii. Ten kdo něco slíbí, musí to splnit a postupovat zákonnou cestou. Především on sám.

    zákonnost i od jiných. Jde o dvoustranný proces. Na jedné straně musí být vůle zákony dodržovat a na druhé je tvořit tak, aby je nebylo možno obcházet (nenechávat v nich zadní dvířka pro ty, kdo mi za to něco slíbí nebo dají). Doufám, že po volbách to bude pokračovat.

    S pozdravem

    ing. Jan Halva


    Pan Halva má pravdu, že dosud nebyl na Britských listech odkaz na Neviditelného psa. Je to skutečně neférové, na mou obranu snad jen to, že zatímco Neviditelného psa včetně stavu jeho ikon či grafických upoutávek vytváří Ondřej Neff manuálně doma sám, Britské listy jsou zautomatizovány a jejich redaktor nemůže z Glasgowa nijak měnit jejich grafickou podobu, to dělá Internet Servis. Umísťuji však na BL ode dneška manuální odkaz na Neviditelného psa, do doby, než Internet Servis do BL včlení křížové odkazy na periodika na jeho serverech formou ikon.

    Na xenofobní téma "Vy tady nežijete, české realitě nerozumíte, protože je zcela jedinečná, zvláštní a specifická" už napsalo mnoho lidí v Britských listech také mnoho komentářů. Odpovědí je: "take it or leave it" - můžete skutečnosti, na které upozorňují Britské listy, brát v potaz, anebo nemusíte - jste svobodní lidé. Argumentuji, že ve světě probíhá určitý diskurs na určitá témata, která se Britské listy snaží zprostředkovat. Bylo by dobré, kdyby lidé používali BL jen jako katalyzátor, upozorňující na tyto myšlenky, a dál už si je vyhledávali na mezinárodní scéně a hodnotili sami pro sebe. Jsem přesvědčen, že uzavíráním očí před těmito skutečnostmi škodí lidé v ČR jedině sobě.

    Mnohokrát jsem psal - a  nebyl jsem sám - o funkci novinářů v demokracii, kteří mají fungovat jako poplašné znamení tam, kde něco nefunguje. Nemají ovšem povrchními a bulvárními informacemi destabilizovat politickou kulturu, ale měli by svou funkci strážného psa demokracie dělat odpovědně, a tedy pořádně. (Tím například, že zpravodajství Událostí České televize bude i nadále napodobovat Novu ve vysílání co největšího množství co nejkratších a nejpovrchnějších zpráv, se porozumění české skutečnosti příliš nenapomůže.)

    Prozatímní česká vláda nemá mandát, jak píše Andrew Stroehlein, protože nevzešla ze všeobecných voleb. Dnešní situace je zcela jiná než v červnu 1996: Podle britské zkušenosti by vyjádřením nedůvěry vládě pozbyl parlament svého mandátu a musely by se konat nové volby. Nedovedu si představit, že by mohla vláda pořád (i v ČR) padat a tentýž, starý parlament by schvaloval nové a nové vlády.

    Průzkumy veřejného mínění k potvrzení mandátu vlády nestačí. JČ.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|