O Pyrrhově vítězství
Komentář o možné hrozbě volebního vítězství Miloše Zemana otiskl v MFD sociolog Ivan Fišera. Uvádí, že velkou sílu poskytla svou "sociální lehkomyslností" Zemanovi vládní koalice - bez jejích chyb by Zemanova "patetická útočnost" nezískala tolik stoupenců. Autor poukazuje na to, že paradoxně jsou české odbory - navzdory ještě nedávné aroganci vládní garnitury - velmi umírněné. Že prý si mnoho politiků a publicistů uvědomuje, jak je to důležité. Zemanův "extrémismus" je nebezpečný a není vyloučeno, že budou nyní i odboroví předáci pod tlakem lidového cítění donuceni, aby ho přijali. Fišera pokračuje:
(Odpovědný přístup...) vyžaduje lví odvahu, protože se při ní musí říkat nepopulární pravdy jako například, že nejsme nejvýkonnější a nejpoctivější zaměstnanci na světě, že velká část českých podniků má malou šanci přežít v rukou zadlužených českých kapitalistů a že v řadě regionů bude hůř. Znamená také se postavit za dlouhodobý zájem českých zaměstnanců, kteří se dobře uživí jen tehdy, budouli jako celek atraktivní pro solidní zahraniční zaměstnavatele, a budouli tedy naprosto zřetelně podporovat naši plnou a rychlou integraci do západních hospodářských i obranných struktur. Odborářští vůdci by také museli odvážně říci, že i růst českých mezd silně závisí na přitažlivosti země pro investory, a tedy i na její politické stabilitě.
To je všechno pravda, jenže někdo nynější hospodářský - a hlavně justiční - marasmus zavinil. Země asi těžko může mít skutečně plnou důvěryhodnost, pokud zůstanou stále titíž lidé u moci. Obyčejně se stává, že opozice, převezme-li politickou moc, je získanou odpovědností a v dnešní době zejména mezinárodními hospodářskými tlaky natolik "umírněná", že provádí pak velmi rozumnou ekonomickou i jinou politiku. To se zcela zjevně prokázalo na případu Polska i Maďarska. Otázka jen je, zda je sociální demokracie Miloše Zemana méně nebo více odpovědná a méně schopná než polská a maďarská postkomunistická strana. V každém případě si myslím, že by bylo velmi zdravé, aby se čeští občané přesvědčili, že převezme-li moc v ČR dočasně nějaká jiná strana, neznamená to politický převrat, ale že v demokracii je to běžná věc, že se střídají strany u moci.
Nevýkonnost českých zaměstnanců je často důsledkem velmi nezáviděníhodné hospodářské situace, do níž české podniky víceméně dostala svou ideologickou politikou za posledních osm let česká vláda. Většina českých podniků nemá moderní vybavení, a tak nemůže konkurovat západnímu průmyslu. Nexistuje státní poradenství, jak by se české podniky mohly dávat dohromady, jak by měly vypracovávat podnikatelskou strategii, jak by mohly pronikat na mezinárodní trhy. Toto všechno je v západních zemích i s pravicovými vládami běžné. Česká hospodářská situace se asi nezlepší jen "rychlou integrací do západních hospodářských i obranných struktur".
Evropská unie bude zřejmě nejprve silně trvat na tom, aby ČR podstatně zlepšila svůj právní řád a efektivnost soudnictví. Od toho bodu - vzniku spolehlivé atmosféry práva a zákonnosti se zřejmě bude muset v ČR odvíjet všechno. O tom evropském právním řádu se ale v ČR moc neví.
(Právě včera proběhla britským tiskem zpráva, že Británie prohrála u Evropského soudního dvora případ, kdy začátkem devadesátých let Margaret Thatcherová zprivatizovala britské městské služby a dala například popelářské činnosti na starost soukromým firmám. Podle zákonů Evropské unie je to nelegální a Británie nyní bude muset zaplatit tehdy propuštěným asi 1500 státním komunálním zaměstnancům odškodné ve výši mnoha miliónů liber.)
Jak se na takovéto věci bude tvářit ČR?
Zanedbané soudnictví
V úterních Lidových novinách psala o špatném stavu českého soudnictví Petruška Šustrová. Chválí ministryni spravedlnosti Vlastu Parkánovou, že se v sobotu otevřeně vyjádřila, že je české soudnictví ve špatném stavu.
Škoda však, že se Petruška Šustrová nevyjádřila k jiné důležité věci. Parkánová dostala nyní za úkol přiblížit legislativu České republiky legislativě Evropské unie.
Cožpak nikoho v Praze nenapadlo, že takový úkol nemůže provádět ministryně spravedlnosti, ale měla by jím být pověřena úplně jiná, nezávislá osoba, nezávislý přeseda nezávislé Legislativní rady, která by parlamentu předkládala dobře vypracované návrhy zákona?
