Reaguje Marek Houša

Souhlasim s hlavni tezi clanku Andrewa Stroehleina - ze totiz lide v CR jsou nespokojeni mj. proto, ze je na nich pachana nespravedlnost.

Priklad s vlakovou pruvodci v mezinarodnim rychliku, ktery si vybral aby to stvrdil, je ale nevhodny. I kdyz je to mozna jediny, ktery zna. Bohuzel.

Pominu politicky aspekt veci- ze totiz pred Revoluci se misto vlakoveho pruvodci v mezinarodnim rychliku obsazovalo jen proverenymi soudruhy nebo rovnou agenty StB.

Ale nemuzu pominout "hospodarsky" aspekt. Cena jidla a piti ve vlaku je vec provozovatele a jeho problem, ze prodava tak draho, takze proda mene. Pokud nekdo s cenami nesouhlasi, tak prece neni zakazano donaset si do vlaku a konzumovat tam vlastni potraviny.

Pruvodci v  vnitrostatnich i mezinarodnich rychlicich, podobne jako cisnici v  restauracich, okradaji provozovatele tak, ze jen cast zbozi, ktere prodaji, pochazi ze skladu oficialniho provozovatele. Ta druha cast pochazi z vlastnich zasob pruvodciho.

Rozdil nakupni a prodejni ceny u  te druhe casti plyne zcela do kapsy pruvodciho- a samozrejme sdruzeni lidi, kteri ho kryji a pomahaji mu. Takhle to bylo v minulosti, a  nemyslim si, ze se na tom dnes neco zmenilo.

Uz vidim, jak si vzdychate, ze my v CR mame tendenci kazdeho hned podezrivat z nejcernejsich umyslu a ve vsem hledame necestne jednani. To je ale, Andrew, zivotni zkusenost...

ptate se mne, jestli mam dukaz. Ne, dukaz nemam. Nemel jsem potrebu schovavat si kopii reportaze z casopisu odhalujici tyto nekale praktiky. Ani si nahravat clanek z radia, ktery o tom kdysi referoval.

A i kdybych mel dukaz, ze to nekdo nekde delal a dela - tak by jste se me jiste zeptal, jestli mam dukaz, ze ta jedna konkretni pruvodci to take dela...

A protoze ten dukaz nemam, tak chcete smest moji argumentaci ze stolu?

Andrew, moje argumentace je casto zalozena na znalosti podobnych pripadu, ktere uz se nekdy nekde staly. A ja z nich posleze inter(extra)poluju. Asi bych nebyl dobry soudce, ale v praxi se mi tenhle postup osvedcuje.

Mimochodem, mate vy dukaz o tom, ze lide v CR jsou nespokojeni, protoze je predrazene pivo v rychliku na Viden? :-)

Nespokojenost lidi prameni z podstatnejsich pricin: z nizkych prijmu a  duchodu, neschopnosti manazeru (uzce to souvisi), hadavych a neschopnych politiku, vysoke inflace, spatnych mezilidskych vztahu, nizke zivotni urovne atd. az po nezabavny televizni program. A pak dlouho nic a pak snad teprve mozna by jako jeden z duvodu obecne nespokojenosti prichazela v uvahu nesmyslne vysoka cena piva v mezinarodnim rychliku.

(Otázka nedostatku důvěry je spojena s nefunkčním českým soudnictvím a s neexistenci spravedlivé právní kultury.

V normální společnosti, když se dopustíte nějakého podvodu anebo spácháte trestný čin, je dost velká pravděpodobnost, že budete soudně potrestán.

Ve společnostech, kde toto nefunguje, se šíří nepodložené a nedokázané fámy, že kdekdo podvádí - nejsou však důkazy a není ani trest. Pak vznikají mýty o kolektivní vině celých společenství nebo profesí. JČ)

Otevrený dopis Rade pro rozhlasové a televizní vysílání

Miroslav Jandora

Nejsem tak naivní, abych si myslel, ze muj návrh muze projít, nebo ze mé podání Státnímu zastupitelství v kauze "Zemanuv projev" /zádost o prošetrení, zda se predseda parlamentu nedopustil ve svém projevu pri projednávání státního rozpoctu 21.10.97 trestných cinu pomluvy a šírení poplašné zprávy/ bude korunováno zatcením dotycného a není to ani mým cílem.

Chci jen vyburcovat verejnost k normální úvaze, aby si uvedomili, ze to co je bezné v normálních vyspelých demokraciích, tj. ze se politikové dopouštejí mozná ješte horších prohlášení, je i u nás jen rétorika a klam a hlavne bezplatná volební kampan. Ze výkriky mozná opilých, nebo neprícetných politiku mohou vést k tomu, ze v príštích volbách zvítezí tito postizení lidé.

Paradoxne mi dal za pravdu pan poslanec Dostál, který obvinil media z toho, ze šírí rasistickou propagandu a ze se dopouští trestného cinu tím, ze neoznací tyto projevy, nebo je neokomentují svým záporným názorem, pripomenul, stejne jako já beztrestnost tech, kterí tato slova pronášejí, rekl dokonce " ze tato zluc" musí z našich medií zmizet.

Pripojuji se k nemu a dodávám, ze kultura poslanecké snemovny by se mela výrazne zlepšit a mely by z ní zmizet nejen rasistické projevy, ale i projevy dogmatické, lzivé a matoucí, které poškozují naši zemi ješte více nez by ji mohla poškodit vláda svým špatným vládnutím, nebo nevládnutím, jak s oblibou ríkají "dedicové" sociální demokracie.

Historie ukázala, ze státy, nebo ríše vedené temi, kterí se projevovali stejne emocionálne, jako nekterí naši volení predstavitelé, skoncily stejne špatne, jako jejich postizení diktátori a vládci.

Neverím tomu, ze Zemanova strana /doufám, ze jeho není/ zvítezí, ale jimi ohlášený únorový termín me signalizuje, ze tech podobenství je nejak moc najednou a ponekud me desí. I kdyz vím, ze v zemi Járy Cimrmana je mozné vše, byl bych nerad, aby se tento termín opakoval, nemám nic, co by se dalo znárodnit, nebo konfiskovat, ale neprál bych to našim detem.

S pozdravem

Miroslav Jandora

Fax 05/41211284

Brno

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Krátká 10

100 00 Praha

v Brne 14. listopadu 1997

Vázená rado,

Obracím se na Vás ve veci, která je podle mého velmi závažná. V poslední dobe, kdy je treba vysílat pozitivní signály o dení v naší zemi a kdy se jedná na celosvetovém fóru o omezení moznosti vysílání resp. prístupnosti, závadných programu, zejména takových, které mohou narušovat mravní výchovu mládeze, dochází paradoxne k tomu, ze se nejen verejnoprávní media stávají prostredkem k šírení polopravd, mozná i lzí, pomluv a poplašných vizí, která jsou šírena lidmi, kterí, vedomi si své beztrestnosti resp. právní nepostizitelnosti cím dál tím víc stupnují agresivitu a razanci svých, ne vzdy zcela podlozených prohlášení.

Uvedomte si prosím, ze obcan této zeme, který prijde ze zamestnání, a chce se dozvedet neco nového a zajímá ho objektivní zpravodajství, muze být nekdy zaveden do dojmu, ze této zemi jiz zbývá pouze nekolik dní od chvíle, kdy vládu, resp. nekoho jiného zavrou do vezení apod. Nemluve o tom, ze velká cást naší populace má zafixováno, ze co je v televizi, rozhlase ci v tisku, "musí být prece pravda, jinak by to tam nedávali"Š

Zejména mládez, která by si mela, alespon podle mého názoru jiz v mládí vštepovat pocit hrdosti, ze zije, na rozdíl od vetšiny z nás starších, nebo dríve narozených, ve svobodné zemi, která se snazí smerovat do Evropy, si muze myslet ledacos a jiste si to i myslí.

Mám na mysli autentické záznamy projevu "politiku", kterí byli zvoleni ve svobodných volbách, v této zemi a nedokázou ovládat své emoce prípadne ve stavu pripomínajícím snízenou prícetnost, sdelují dramaticky svá obvinení, která ovšem nemusí dokládat. Viz. Níze, citace cásti Ústavy Ceské republiky.

Navrhuji aby pred, kazdým takovým projevem, vcetne zpravodajství, uvádeným v mediích byla uvedena citace techto clánku, nebo jiné upozornení, které by jednoznacne vysvetlovalo, ze jejich slova prenášená pomocí medií, nemusí nutne obsahovat pravdivé údaje a ze jejich autor, nebo interpret, není ze zákona zodpovedný za dopady svého projevu na širokou verejnost a není povinen dokazovat pravdivost svých slov.

Toto opatrení by melo být zavedeno na dobu nezbytne nutnou k tomu, aby si obcané tohoto státu zvykli na fakt, ze jimi zvolený politik muze v prípade vlastní úvahy lhát, osocit svého osobního neprítele, obvinit vládu poprípade i jiné subjekty, jen proto, aby dosáhl svého cíle.

Domnívám se ze toto opatrení by melo významne výchovný charakter a ze obcan by se lépe orientoval v aktuální politické situaci a pristupoval by k volebním urnám s vetší rozvahou a zodpovedností, nez dosud.

Chápu, ze se tím mozná ponekud ztízí podmínky pro media pri prenosech a zpravodajstvích z poslanecké snemovny, ale i zde podle mého, díky výše uvedeným opatrením, dojde ke kultivaci projevu ústavních cinitelu.

S pozdravem

Miroslav Jandora

Výtah z ústavního zákona:

Ústava Ceské republiky Hlava druhá, Cl. 27

(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké snemovne nebo Senátu nebo jejich orgánech.

(2) Za projevy ucinené v Poslanecké snemovne nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestne stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímz je clenem.

(3) Za prestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímz je clenem, pokud zákon nestanoví jinak.

(4) Poslance ani senátora nelze trestne stíhat bez souhlasu komory, jejímz je clenem. Odepre-li komora souhlas, je trestní stíhání navzdy vylouceno.

(5) Poslance nebo senátora lze zadrzet, jen byl-li dopaden pri páchání trestného cinu nebo bezprostredne poté. Príslušný orgán je povinen zadrzení ihned oznámit predsedovi komory, jejímz je zadrzený clenem; nedá-li predseda komory do 24 hodin od zadrzení souhlas k odevzdání zadrzeného soudu, je príslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schuzi komora rozhodne o prípustnosti stíhání s konecnou platností.

Cl. 28

Poslanec i senátor má právo odeprít svedectví o skutecnostech, které se dozvedel v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté,kdy prestal být poslancem nebo senátorem.

Cl. 30

(1) Pro vyšetrení veci verejného zájmu muze Poslanecká snemovna zrídit vyšetrovací komisi, navrhne-li to nejméne petina poslancu.

(2) Rízení pred komisí upraví zákon.

Cl. 31

(1) Komory zrizují jako své orgány výbory a komise.

(2) Cinnost výboru a komisí upraví zákon.

Cl. 32

Ke kritice Neviditelného psa od Tomáše Peciny:

Ondřej Neff nebyl "režimní novinář"

V kritice Neviditelného psa, zveřejněné ">v těchto Britských listech jako reakci na kladné hodnocení NP časopisem Transitions, uvedl Tomáš Pecina, že Ondřej Neff byl "režimní novinář".

Neff se však dá asi dost těžko charakterizovat jako "režimní novinář". Kolem roku 1968 pracoval ještě jako student v Českém rozhlase. V roce 1969 ukončil studium novinařiny na Univerzitě Karlově. V roce 1969 byl při čistkách po sovětské invazi z rozhlasu vyhozen.

Dělal nejrůznější zaměstnání, včetně promítače v kině a propagačního fotografa. Pak působil několik let v Mladé frontě jako grafik, posléze jako redaktor ve víkendové příloze a v roce 1984 z MF odešel. Dva roky pak redigoval fejetonovou stránku v literárním časopise Kmen, kdy to vypadalo, že se vrátí rok 1968. Kmen usiloval o liberalizaci a střetával se v této věci s neostalinským Svazem spisovatelů.

(JČ)