K prohlášení Václava Havla o rasismu
S velikým zájmem jsem si četl prohlášení Václava Havla, kterého rád cítím, jako "našeho pana prezidenta". Něco podobného jsem čekal daleko dříve - potřeba pevného a jasného vyjádření k rasismu je palčivá přinejmenším od sklonku tohoto léta. Vypadalo to, že naši politikové jsou schopni se vyjadřovat jen k ukazatelům ekonomickým, a ve věcech obecně lidských že nejsou pevní v kramflecích.
Pan prezident nejprve přiznal, že budovatelé a tvůrci našeho mladě demokratického státu na nebezpečí rasismu ani nevzpomněli. To bych chápal jako chybu odpustitelnou. V úplných počátcích byli lidé motivováni hodnotami poměrovými, ustavenými ohlížením a porovnáváním s minulostí. Nebylo snad ani dobře možné předvídat, k jakým hodnotám se lidé rozhodnou kráčet poté, co se ohlížet přestanou a vydají se novou cestou.
Při hledání chyb je však potřeba rozumně rozvrhnout odpovědnost mezi stát a mezi rodiny a jednotlivé občany. Některé z povinností sice nese stát, ale jiné nelze sejmout z beder jednotlivých lidí, aniž by došlo k nějaké morální mechaničnosti.
V. Havel se obrací výhradně k organizacím a pracovníkům různých odvětví (učitelé, policie, soud). Marně hledám, kde že se vlastně mluví ke mně. Ne proto, abych si poslechl co mám "ve věci rasismu dělat za osobní opatření", hledám jasné vyjádření myšlenky, že stát prostě nemůže všechno zařídit za občany. Přestalo se již Čechům důvěřovat? Počítá se s tím, že se svého "latentního rasismu" nebudou chtít vzdát?
Některá rasistická příkoří učinil, pravda, sám stát. Stačí vzpomenout popotahování ohledně občanství po rozpadu ČSFR. Ano, právě zde lze oslovovat pracovníky patřičných resortů, kárat je a vyzývat, aby se měli k činu. Stát ale nekope, nebije a nevráží nože do břicha, nepálí domy, nevyhrožuje, nevymýšlí rasové vtipy... Nevěří-li Václav Havel na to, že lze k těmto lidem promluvit, aby to mělo nějaký výsledek, ať tím méně věří, že se rasismu zbavíme tvrdšími postihy. Ubude možná skandálů vnitřních i mezinárodních, ale toto by nemělo být měřítkem ani motivací trestání rasismu. Takto se postavení našich spoluobčanů nezlepší, nebudou se ve své zemi cítit lépe.
Je snad lepší, když vás nemlátí, ale vy víte, že by rádi mlátili, ale bojí se trestu? Budete se třeba lépe cítit v restauraci, odkud vás sice už nevyhodí, ale obsluha si potichu cosi šušká? Ano - tohle je neměřitelné očima našeho či cizího tisku, papírově budeme "mít na vstup do Evropy". Ale zadělává se nám tu na podvod. Čekali jsme snad na vraždu jen proto, abychom se naučili, jak problém lépe před sebou a zahraničím zakrýt, jak jej "potlačit"?
Projev pana prezidenta dokonce končí apelem: chovejme se tak, aby zahraničí, které nás odsuzuje, nemělo pravdu.
Lze takové prohlášení přijmout? Mluví se stále ještě k nám? Anebo jde skutečně jen o byrokratickou agitku, kdy mají úředníci vykázat potřebné cifry děj se co děj? Já vím, "o tomto JE politika"...
Projev mne zklamal, ukazuje se, že o rasismus ani tak nejde. Podobný apel - hecování - bych si dokázal představit i po mezinárodním skandálu vyplývajícího ze zjištění, že pijeme méně piva, než je dáno evropskou normou.
Je mi to líto, ale věřím v lepší. Dokud se však Čechové s Romy nesnesou, nejsou lidskou společností.
