Klaus a hodnoty etiky a tolerance - jsou předpokladem i ekonomického úspěchu
Toto je clanek z deniku SLOVO (10.11.97), ktery popisuje reakci premiera Klause na utok skinheadu a vrazdu sudanskeho studenta Klausovy alma mater, kde je dnes i profesorem, tedy VSE Praha.
"Brutalni cin odsoudil premier Klaus i ministryne Parkanova
Premier Vaclav Klaus vcera v reakci na sobotni vrazdu prohlasil, ze pozada noveho ministra vnitra Jindricha Vodicku a vsechny odpovedne cinitele, aby pritvrdili pri postihovani rasove motivovanych trestnych cinu. "Jsem absolutne sokovan, absolutne ohromen a desim se skinheadskeho hnuti," uvedl Klaus pred svym odletem do Spojenych statu. Brutalni cin odsoudila i ministryne spravedlnosti Vlasta Parkanova. "Doporucim prislusnemu statnimu zastupitelstvi, aby pachateli navrhl nejprisnejsi mozny trest," prohlasila.
Aniz by bylo jakkoliv vhodne vyuzivat teto tragedie, ktera se bude take hrat na ruznych rovinach, clovek si nemuze neodpustit povzdechnuti nad jednou vyznamnou skutecnosti a charakteristikou vyvoje po roce 1989: neochota a spise jeste vice, hlavne se strany pana ministra financi a ministerskeho predsedy Vaclava Klause, venovat jakoukoliv vyznamejsi pozornost a vahu alespon nekterym radam, obavam, doporucenim, zadostem o napravu, ktere za ta leta hlavne smerem k nemu dolehaly. Doma i ze zahranici.
K tragediim, k indiviadualnim i ke skupinovym projevum nasili dochazi v kazde zemi a bylo by posetile vinit nejvyssi cinitele te ktere zeme treba z masakru v McDonads v Kalifornii ci z vrazdy na koleji VSE v Praze. Nicmene zapadni predstavitele jsou v myslich verejnosti zapsani jako rozhodni odpurci rasismu a aktivni bojovnici proti rasismu a jeho pododrudam. S velkym zarmutkem je treba rici, ze pan ministersky predseda takto zapsan u domaci a zahranicni verejnosti neni a ze si tuto podstatnou cast vykonu dane funkce asi nikdy plne neuvedomoval.
Poslanim ministerskeho predsedy demokraticke zeme neni ani tak prerikavani makroekonomickych poucek, ale je to hlavne mobilizace spolecnosti, budovani konsensu, inspirace k respektovani zakona, hodnot, a ano i propagace moralky.
Osm let po predani moci v CR dostudovaly jiz dve generace vysokoskolaku i stredoskolaku a formule ekonomie zna jiz kdekdo. Pritom i vysledky, kterymi se muze stavajici vlada pysnit se v oblasti makroekonomiky a zivotni urovne obyvatelstva prave hledat nedaji. Mensi duraz a realistictejsi predpovedi v otazce zivotni urovne a vyse spotreby a jasny, trvaly, viditelny, a uprimny duraz na roli zakona, spravedlnost, toleranci, atp. by narodu, veci demokracie a nakonec i skutecneho blahobytu pomohly lepe.
Podpora demokratickych instituci by byla vetsi nez jak ji, jako hrozive nizkou ve VSECH pripadech i v pripade jejich volenych zastupcu, shledalo prave ukoncene zasedani vykonne rady ODS.
Pan premier, pote, co se zbavil, i podle svych vlastnich slov, uhlavniho oponenta v ODS, ztezi zmeni styl a priority sve prace. Od zapadnich politiku, hlavne v anglosaske oblasti, ktere chvalyhodne uznaval a snad i napodoboval, se ale nenaucil stylu a prioritam. Reagan, Thatcherova, Major, ale i Blair a Clinton neoslnuji makroekonomickymi pouckami a nezlehcuji otazky zakona, moralky, hodnot, budovani konsensu a dobre vule, duveryhodnosti k institucim a k systemu samotnemu. V tom je totiz teziste prace takovychto cinitelu.
Je velice smutne, ze image ceskeho premiera, je vsecho jine, od "architekta" ekonomicke reformy, zastance volneho trhu, odpurce regulace, az po tenisoveho a sportovniho fanouska a politicky nebojacneho cloveka. Rozhodne ale nema - vinou nikoho jineho nez Vaclava Klause sameho - image zastance prava, lidskych prav, tolerance, odpurce rasismu. Tento nedostatek image a vykonu teto casti vysoke statni funkce stale chybi a je ho skutecne potreba pro zdravy zivot lidi a cele demokraticke spolecnosti.
Doufejme jen, ze pri prave zapocate dalsi navsteve USA bude cas si povsimnout i teto kriticky dulezite problematiky a zpusobu, jak se k ni stavi nejen predni politici zapadni demokracie ale i jine slozky verejneho a soukromeho sektoru. Osud demokracie a prekvapive i prosperita zeme zalezi i na techto "neekonomickych" aspektech.