Protinázor k Petru Očkovi: převzato z Fóra Neviditelného psa:
Několik postřehů z demonstrace, jak jsem ji viděl já:
Tomáš Pecina
Většina mladých účastníků dokázala odlišit, kdo z řečníků je pouhý frazér (Lux, Vladimír Zeman, odborář Štěch) a kdo je
schopen promluvit věcně a zároveň s noblesou (především Žantovský). Přestože byl Miloš Zeman přivítán pískotem, jeho
prohlášení, že jako předseda poslanecké sněmovny iniciuje legislativní kroky proti extrémismu, bylo kvitováno s
uspokojením. Neffova kritika (v dnešním vydání Neviditelného psa) se zakládá na naprostém nepochopení toho, co Zeman řekl.
Projevy českých politiků byly žalostné. Organizátoři zcela selhali, když pustili k mikrofonu celkem dvacet řečníků, vesměs
žvanilů nejtěžšího kalibru (z vládní plejády nevystoupil, zřejmě u vědomí vlastních rétorických schopností, pouze Pavel
Bratinka). Kromě Michaela Žantovského a Tomáše Halíka (jenž ovšem jinak vyprodukoval neartikulovanou myšlenkovou kaši
zpestřenou jedním nepochopeným biblickým citátem), nikdo nespojil rasismus se stavem české společnosti. Vesměs se
řečníci zaměřili na kritiku hnutí skinheads nebo na nepřímé obviňování republikánů.
Nedozvěděl jsem se ani to, že rasismus a xenofobie je celospolečenský problém, ani že jeho řešení bude dlouhodobé, a proto
je potřeba začít s prací co nejdřív (jako v tom příběhu o francouzském maršálu Lyauteyovi a jeho zahradníku, který citoval
JFK).
Celkový umělecký dojem: 1 1/2 of 5.
