Televize Nova a romský exodus, tentokrát do Británie
V úterý večer vysílala televize Nova v pořadu Na vlastní oči další reportáž o Romech, žádajících asyl v zahraničí, tentokrát v Británii. Přinesu k tomu v časných ranních hodinách z úterý na středu středoevropského času rozhovor s Annie Ledgerovou, ze Skupiny pro pomoc uprchlíkům v jihoanglickém přístavu Dover. Sledujte prosím toto místo.
Úterý, 30.9. 1997, 23.55 středoevropského času. JČ.
Pořad televize Nova byl tentokrát umírněnější, ale obáváme se, že bude mít důsledky tytéž jako před několika týdny pořad o exodu Romů do Kanady. Hlavním postavou byl příslušník romské elity, který zdůrazňoval, jak slušně se Britové chovají vůči etnickým menšinám. Přitom britské přistěhovalecké zákony jsou neobyčejně přísné. Dokazuje to i tento rozhovor s činitelkou britské organizace na ochranu Romů z anglického Doveru, pořízený večer v úterý 30. září po odvysílání filmu televize Nova. JČ.
Rozhovor s Annie Ledgerovou, činitelkou Kentského výboru pro blaho přistěhovalců
"Takže, v podstatě, když pro ně nemohou tam ve Východní Evropě udělat nic jejich vlády, alespoň by mohly široce zveřejnit informace o tom, jak přísné jsou asylové předpisy v Británii, aby se tito ubozí lidé zbytečně nevydávali na cestu."
V úterý večer 30. 9. 1997 vysílala televize Nova reportáž o exodu Romů do Velké Británie. Máte skutečně v Doveru nějaké Romy?
Většinu příchozích tady máme ze Slovenska, i když tady máme i určitý počet rodin z Čech. Jsou to romské rodiny. Máme i jiné národnosti, ale nejvyšší počet romských rodin je ze Slovenska. Film televize Nova jsem přirozeně neviděla. Přijeli a natočili některé romské rodiny, jak tady žijí, jak děti chodí do školy, hovořili s těmi rodinami, natočili krátký rozhovor se mnou.
Víte, že před několika týdny Nova vyvolala nevyváženým pořadem o novém životě Romů v Kanadě neodpovědně vlnu romských exulantů do Kanady?
Slyšela jsem to, četla jsem o tom v novinách.
Jaká je tedy nynější situace v Doveru?
Za poslední dva nebo tři měsíce došlo k zjevnému vzrůstu počtu příchozích Romů ze Slovenska a z ČR. Přijíždějí romské rodiny ze Slovenska a z ČR už asi dva roky, ale bylo jich donedávna relativně velmi málo. Řekněme šest rodin měsíčně. Ale za poslední dva měsíce, se jejich počet výrazněji zvýšil. V srpnu přicestovalo padesát rodin.
Je pro to nějaké vysvětlení? Vysvětlují ty romské rodiny, proč přijíždějí v takových počtech?
Proč se jejich počet náhle zvýšil? Ne, to nevysvětlují. Přijíždějí hlavně z Košic na Slovensku, ale také z ČR. Říkají víceméně totéž. Někoho v rodině zbili nebo jim vyhrožovali skinheadi. Naše organizace ovšem nezná všechny podrobnosti, neboť nejsme přítomni imigračním pohovorům. My jen řešíme praktické problémy přistěhovalců.
Takže vy pracujete v dobrovolné organizaci, která se stará o přistěhovalce?
Tak to je. Nestaráme se přirozeně jenom o české či slovenské Romy, ale staráme se o všechny žadatele o asyl, kteří přicestují do britských přístavů. Staráme se o ně, než je předáme sociálním službám či komunálním úřadům, nebo, pokud chtějí jít do Londýna, londýnským organizacím na podporu uprchlíků.
Od loňska platí v Británii nový zákon o asylu a o přistěhovalectví. Většina žadatelů o asyl přišla o právo na sociální podporu. To se právě týká mnoha příchozích do Doveru, jimž je odmítnuta sociální podpora, protože prošli tzv. "třetí zemí", projeli po útěku z rodné země jinou, bezpečnou zemí. Proto nemají právo na sociální podporu, dokud jejich případ není rozhodnut. Takže se dostanou do pasti. Musejí zůstat v městečku Dover, protože je nepřevezmou úřady v Londýně.
Takže nedostanou podporu v nezaměstnanosti?
No, v poslední době se to zase změnilo. Ale do letošního 1. září byla většině z nich odepřena sociální podpora. Posléze, po určité době však začínají mít právo na podporu, protože, jak čekají na vyřízení svého případu, už je pak Francie a Belgie nepřijme zpátky, protože tito lidé strávili v Británii už příliš dlouhou dobu, čekáním na rozhodnutí. Takže v té chvíli začnou mít právo na podporu. Je ovšem pro ně stejně velmi obtížné se kamkoliv přestěhovat, protože už se o ně začal starat místní komunální úřad.
Jak se o těch případech dovídáte? Vím totiž o kolegovi z české veřejnoprávní televize, který chtěl před časem natočit film o tom, jakými pohovory procházejí na britských hranicích příchozí z ČR, a narazil od britské imigrační služby na neporozumění, nesměl natočit nic.
My se o nich dovídáme, jakmile se imigrační úřad rozhodne poskytnout danému člověku dočasné povolení vstupu do Británie. Imigrační úřad nedává do vazby děti. Alespoň ne nadlouho: je možné, že rodinu drží ve vazbě do rána, když přijede v noci. Když přijede rodina s dětmi, vždycky dostane dočasné povolení k pobytu. A my jsme jejich první kontakt. Imigrační úřad nám tyto lidi předá a my jim najdeme ubytování.
Jaké na to máte peníze?
Máme peníze od britského ministerstva vnitra. Ministerstvo totiž financuje organizace, které pomáhají uprchlíkům. Financují také Refugees Arrivals Project na letišti v Heathrow. To je daleko větší organizace, protože tam přijíždí daleko větší počet uprchlíků.
Je zajímavé, že jste nezávislá organizace, a přesto dostáváte peníze od vlády.
Ano, dostáváme peníze od vlády. Taky dostáváme peníze z jiných zdrojů, ale nejvíc těch peněz jde od vlády.
Takže tito Romové, přijíždějící z ČR a ze Slovenska. Motivace je většinou pronásledování a násilí?
Ano, to nám říkají. Mnozí přijíždějí z chudých oblastí, kde je vysoká nezaměstnanost, což situaci zhoršuje.
Možná víte o tom, že na Slovensku a v ČR je celkový postoj vůči Romům velmi rozporný. Češi protestují, že nejsou rasisté, ale že nemají rádi zloděje, a že většina Romů jsou zloději a kriminálníci. Co si myslíte o tomto předsudku. Nebo je to předsudek?
Byl tady kdosi z bratislavského rozhlasu, interviewoval mě a velmi zdůrazňoval tento názor, že by se bál právě z těchto důvodů vstoupit do romských čtvrtí v Bratislavě.
Myslíte, z vaší zkušenosti s českými a slovenskými Romy v Británii, že je tento názor ospravedlnitelný?
Zaznamenali jsme pár incidentů. Stalo se, kdy skupina - většinou výrostků - se dostala k soudu, protože kradli v obchodech. Ale mluvíme asi o třech stech Romech, kteří žijí v Doveru. Jak tato skupina roste, a je to tady relativně malé město, tito lidé jsou ve městě velmi nápadní. V Doveru totiž žije velmi málo jiných etnických skupin. Začíná to působit v místní komunitě problémy. Ty nepěkné incidenty se dostanou do sdělovacích prostředků, a to vytváří zlou krev. Takže je to v současnosti těžké.
Co se tedy s těmi Romy stane? Když mají lidé v Doveru s nimi špatné zkušenosti, ohrozí to nějak jejich žádosti o asyl?
Ne, nemyslím, protože jejich žádosti o asyl musejí být posuzovány bez ohledu na vnější okolnosti, na základě faktů, na základě dlouhého pohovoru s imigračním úřadem. Pokud spáchají kriminální činy a dostanou se před soud, mohli by být deportováni. To se zatím nestalo.
Jak reagují tito lidé na život v Británii?
Dover je velmi malé město. Nejtěžší pro ně je, že tu máme velmi málo soukromých bytů k pronajímání. Tak dlouhou dobu žijí v penziónech. Jsou velmi zvyklí na to, že si sami vaří. To tam dělat nemohou, a je pro ně velmi obtížné se situaci přizpůsobit.
Nechci přirozeně rozšiřovat předsudky založené na dojmu kolektivní viny, ale v ČR se o Romech říká, že dostanou-li činžovní byty, protože mají nomádský způsob života, ty byty často ničí, vytrhají podlahu...
Skupiny Romů, které máme v Doveru, jsou lidé velmi různého druhu. Jsou tady romské rodiny, které by nikdy nic takového neudělaly. Chovají se neobyčejně dobře. Když vejdete do jejich domácnosti, je vzorně uklizená a čistá. Starají se o děti. A pak máte opačný konec spektra, kde jsou děti divoké a ti lidé mají jiné představy ohledně osobní hygieny, a tak dále. Není ale možné o nich říci, že je pro ně typický jeden určitý způsob života, jsou to velmi různí lidé.
Jak to tedy s nimi nakonec dopadne? Je pravděpodobnost, že dostanou v Británii asyl?
Příchod romských rodin z ČR a ze Slovenska je relativně nový jev. Předtím nám sem jezdilo mnoho Romů z Polska. Myslím, že vůbec žádní polští Romové nedostali v Británii asyl. A už sem nyní žádní polští Romové nejezdí.
Proč byly všechny ty žádosti polských Romů o asyl odmítnuty? Je možno obvinit britský imigrační úřad z rasismu?
Podmínkou pro udělení asylu je, že musíte dokázat, že jste byl v zemi, z níž jste uprchl, v ohrožení života. To pronásledování, o čem většina romských rodin hovoří, pro asyl nestačí. Ty podmínky jsou velmi přísné. I když jistě zažily romské rodiny ve své vlasti mnoho nepříjemného, nemohou dokázat, že byly ohroženy na životě.
Víte, že podle Asociační dohody ČR a Polska s Evropskou unií mají občané právo těchto zemí zakládat v zemích Evropské unie vlastní firmy, popřípadě pracovat na volné noze? Nemají právo žádat o zaměstnání, ale mají právo si založit vlastní podnik. Vědí to ti Romové?
Nevím, zda to vědí. Jenže oni jsou v pasti chudoby, většina z nich. Pokud mají právo na sociální podporu, dostávají devadesát procent částky, na níž mají právo Britové. Jestliže hledají zaměstnání, což mají právo, když jsou tady už šest měsíců, jejich angličtina je velmi chatrná, a tak mohou najít jen velmi špatně placená místa. Musíte vydělávat natolik, abyste měli možnost zaplatit si činži, jinak se z té pasti chudoby nedostanete.
Takže je velmi pravděpodobné, že tito lidé přijeli do Británie, zůstanou v Doveru po nějakou dobu a pak budou vráceni zpět do ČR a na Slovensko.
Ano, myslím, že drtivá většina z nich bude po půldruhém roce vrácena. Jen málo z nich zatím prošlo celou asylovou procedurou. Je možné, že jedna nebo dvě romské rodiny budou úspěšné při odvolání. Celkově ale nejsem velmi optimistická. Není to lehké pro jejich děti. Začnou tady chodit do školy, začnou si tady zvykat, naučí se anglicky. Jejich rodiče jsou během času stále více závislí na dětech, protože děti se brzo domluví anglicky a rodičům tlumočí. Je to velmi zajímavé.
Takže, v podstatě, když pro ně nemohou tam ve Východní Evropě udělat nic jejich vlády, alespoň by mohly široce zveřejnit informace o tom, jak přísné jsou asylové předpisy v Británii, aby se tito ubozí lidé zbytečně nevydávali na cestu.
Ano, očekávám, že tak devadesát procent těchto lidí bude deportováno zpět do ČR a na Slovensko. Myslím, že to vědí, ale to riziko na sebe berou. Domníváte se, že je to proto, že chtějí strávit alespoň půl druhého roku v Británii a že jejich děti dostanou určité vzdělání v anglicky mluvící zemi? Je těžké to posoudit.
