Britská princezna Diana je mrtvá:
Případ novinářského hyenismu?
Vyšel jsem včera ráno, v neděli v půl sedmé na ulici - čekal tam na mě taxík. Bylo krásné ráno, na ulici bylo liduprázdno. Jel jsem na letiště, cestoval jsem do Čech.
Naložili jsme kufry, nasedl jsem do taxíka. Taxíkář měl puštěné rádio, ozývala se z něho nějaká sborová chrámová hudba. Poznamenal jsem, že docela hezky hrajou. Taxíkář řekl: "To je mimořádný program. Ona se zabila princezna z Walesu."
Cože??
Některé zprávy jsou svou náhlostí neuvěřitelné.
V noci ze soboty 30. na neděli 31. srpna okolo půl jedné v noci došlo v centru Paříže, u mostu Alma, k vážné dopravní nehodě. Havaroval mercedes, kterým cestovala princezna Diana se svým novým přítelem, dvaačtyřicetiletým Dodim Al Fayedem, synem majitele luxusního londýnského obchodního domu Harrods. Diana a Dodi Fayed se snažili uniknout sedmi francouzským fotografům, kteří je pronásledovali na motorkách. Automobil jel podle francouzských úřadů rychlostí větší než 100 km/h. Podle svědků narazil v této rychlosti do zdi a převrátil se na střechu. K nehodě došlo v tunelu.
Jeden z fotografů na motorkách fotografoval zničený mercedes ještě po katastrofální havárii.
V automobilu byli čtyři lidé: princezna Diana, Dodi Fayed, řidič a člen princezniny ochranky. Řidič a Dodi Fayed byli na místě mrtvi. Člen ochranky utrpěl těžká zranění. Stejně tak princezna Diana, která utrpěla vážná zranění na prsou. Byla odvezena do jedné pařížské nemocnici, kde se snažili chirurgové na operačním sále dvě hodiny bezvýsledně oživit její srdce. Ve čtyři hodiny ráno bylo oznámeno, že je princezna Diana mrtvá.
Fotografové na motocyklech byli zatčeni. Francouzská policie je vyslýchá, stejně tak jako řadu dalších svědků, kteří celý incident viděli. Došlo k němu v uprostřed Paříže, kde je o sobotní noci obyčejně mnoho lidí na ulici.
Dorazil jsem na letiště v Glasgow kolem sedmé ráno. Zavolal jsem Ondřeji Neffovi, aby umístil na Psa flash, dostal jsem palubní vstupenku a prošel jsem bezpečnostní kontrolou do nástupní haly. Byla tam puštěná televize. Všichni cestující se kolem ní shromáždili. (Na londýnském, daleko mezinárodnějším letišti, kudy neustále procházejí stovky cestujících z nejrůznějších částí světa, už nebyla reakce veřejnosti tak patrná.)
Televize BBC zrušila vysílání svých pravidelných nedělních ranních kreslených grotesek a vysílala o náhlé smrti princezny Diany nejen pro domácí diváky, ale na satelitu na okruhu BBC World (dosažitelném zadarmo z Eutelsatu II, 13 stupňů východně) zvláštní zpravodajský a publicistický pořad.
Zrovna konstatovali, že v souvislosti s náhlým úmrtím princezny Diany protestoval americký herec Tom Cruise proti hyenismu novinářů.
Princeznu Dianu pronásledování novinářů trápilo od samého začátku, kdy se jako velmi mladá dívka seznámila s princem Charlesem. V jednom starším dokumentárním záběru, vysílaném v neděli ráno televizí BBC, princezna řekla: "Věděla jsem, že se o mě novináři budou zajímat . Naivně jsem si však kdysi myslela, že by mohli trochu projevit zájem o to, co dělám."
Nedávno byla princezna Diana vyfotografována - jak to lovci fotografové, zvaní paparazzi dělají, často ze vzdálenosti několika kilometrů - na jachtě Dodi Fayeda, jak ho objímá. (V Britských listech jsme k tomu přinesli komentář Simona Jenkinse z deníku Times.) Za nezaostřené fotografie, v podstatě jen barevnou skvrnu, obdržel jejich autor v Americe 200 000 dolarů.
V Británii v poslední době tisk už nezveřejňoval neoficiální fotografie amatérských lovců na celebrity, i když nezaostřené fotografie princezny Diany s Dodi Fayedem přece jen přinesl.
Lord Deeds, bývalý šéfredaktor deníku Daily Telegraph, který ještě před několika týdny jako reporér cestoval s Dianou do Bosny, v rámci její kampaně za celosvětový zákaz min, svědčil v neděli ráno v televizi BBC, že princezna Diana měla vůči fotografům, kteří ji neustále pronásledovali, hlubokou averzi. Zvlášť jí vadilo, jak destruktivní vliv měla neustálá, pozornost mezinárodního tisku na její děti.
V minulých dnech řekla v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde, že kdyby nebylo jejích dvou synů, dávno by se odstěhovala z Británie. Žije tam jen s největším přemáháním, protože neustále musí čelit štvanicím reportérů. Reportérce listu Le Monde také Diana řekla (i když to později popřela), že postoj britské Konzervativní strany vůči celosvětovému problém min byl velmi nedostatečný. Dianu někteří konzervativní činitelé posléze kritizovali jako "loose cannon" - že prý si neodpovědně říká, co chce, a působí politickou škodu.
Je pravda, že ve věci kampaně za celosvětový zákaz min zastávala pricezna Diana postoj, který byl velmi blízký postoji Labouristické strany. Naproti tomu konzervativci ji zase chválili, že se velmi aktivně podílela na veřejné kampani vysvětlující nebezpečí nemoci AIDS. K problematice nákazy HIV a nemoci AIDS zastávala velmi humánní postoj a dokázala vysvětlit normálním lidem, to, s čím by vysvětlování odborníků selhalo.
Obrovský zájem sdělovacích prostředků byl pro princeznu kladem i záporem - na jedné straně se nedokázala vyrovnat s tím, že byla světovým tiskem krutě vykořisťována, na druhé straně to znamenalo, že mohla sdělovacích prostředků využívat jednak, když se jí rozpadávalo manželství, k tomu, aby zveřejnila svou verzi toho, co se děje, a jednak, k široké publicitě důležitých veřejných kauz, jimž poskytla podporu.
Povede nynější tragická smrt princezny Diany, při pronásledování novináři, k omezení svobody tisku v západních zemích?
Lord Deeds, bývalý šéfredaktor listu Daily Telegraph, vyjádřil pochybnosti, zda je něco takového vůbec možné. Kdyby měl být zaveden zákon ochraňující soukromí veřejných osobností, konstatoval, omezilo by to klíčově důležitou pátrací roli sdělovacích prostředků, nezbytnou ve veřejném zájmu v každé demokracii.
Lord Deeds ale zdůraznil, že jádro problému je jinde. Jádrem problému je obrovská tržní cena fotografií ze soukromí světových celebrit, jako byla Diana. Vinu mají podle Deedse šéfredaktoři a celý složitý tržní systém, který kolem takových fotek vznikl. Je-li tisk za takové fotografie ochoten platit statisíce dolarů, to, že se pak známá osobnost jako Diana stává lovnou zvěří, následuje zcela automaticky.
V neděli ráno kolem půl osmé se začali shromažďovat lidé u londýnského Buckinghamského paláce, sídla britské královské rodiny. U mříže před palácem pokládali lidi květiny.
První byli mladí lidé z jednoho londýnského nočního klubu. Ve čtyři hodiny ráno přerušil diskdžokej diskotéku a oznámil přítomným dramatickou zprávu o náhlé smrti princezny Diany.
Mladí lidé v Británii měli Dianu vesměs rádi. Diskotéka se rozešla - vydala se londýnskou pozdní nocí k Buckinghamskému paláci. Každý z mladých lidí tam položil rudou růži.
Podle prvních reakcí, natočených televizí BBC v nedělí ráno před Buckingamským palácem, jsou lidé velmi rohořčeni. Opakují: tisk měl nechat Dianu na pokoji. Tragická Dianina smrt zřejmě vyvolá velmi intenzívní a rozsáhlou veřejnou debatu o výstřelcích sdělovacích prostředků.
Reportérka BBC pro záležitosti královské rodiny Jennie Bondová, která cestovala s princeznou Dianou mnohokrát do četných zemí světa a často s ní hovořila, sdělila divákům televize BBC, že i jí si princezna často stěžoval na pronásledování novináři. Konstatovala:
"Nikdy nebudu šťastná s jiným mužem- Chtěla bych mít ještě jedno dítě. Nikdo si mě ale nevezme. Kdo by riskoval, že bude vláčen tiskem?"
Před časem byla princezna Diana po rozvodu s princem Charlesem zbavena svého oficiálního titulu HRH, Her Royal Highnes, Její královské veličenstvo. Domnívala se, že jí to přinese úlevu a že se o ni bude tisk zajímat méně. Shrnul to výstižně její syn Harry: "Mami, máš obrovské štěstí, že už nemáš titul HRH."
Nakonec, jak se zdálo, se velmi spřátelila s Dodi Fayedem. V posledních týdnech s ním trávila velké množství času.
Princezna Diana ráda chodila do nemocnic, několikrát byla přítomna operacím srdce. Byla fascinována, jakou roli hraje srdce v lidském těle, řekla dále v britské televizi Jennie Bondová V té souvislosti je smutnou ironií, že právě jí se v noci ze soboty na neděli snažili francouzští chirurgové masážemi oživit její srdce.
Princezně Dianě bylo šestatřicet let. V roce 1981 se vdala za britského prince Charlese, následníka trůnu. Za mlada se jmenovala Diana Francis Spenserová. Její rodiče žili velmi blízko britské královsk rodině, její otec, Earl Spenser, měl od královské rodiny na pozemcích královského sídla v Sandringhamu pronajatý dům.
Princezna však neměla zrovna šťastné dětství. Když jí bylo šest let, její rodiče se rozvedli. Následoval mezi nimi velmi ostrý spor, kdo má získat právo, starat se o dítě.
Dianu potom poslali do internátní školy. Tam vynikla především v plavání.
Na veřejnosti zpočátku vystupovala velmi stydlivě. Její zdánlivá uzavřenost však skrývala vynikající, suchý smysl pro humor. Diana dokázala velmi dobře vycházet s lidmi ze všech společenských sfér. Zejména si ji - právě snad pro její smysl pro humor - oblíbily děti.
V Londýně pracovala jako chůva v rodinách, jako kuchařka a pak jako učitelka v mateřské škole. Tisk se o ní začal zajímat, když vyšlo najevo, že se sblížila s princem Charlesem.
24. února 1981 se Diana s Charlese zasnoubili. V červenci roku 1981, za dokonalého počasí se v londýnské katedrála svatého Pavla konala jejich pohádková svatba.
Jenže pohádka netrvala příliš dlouho. Mezi Charlesem a Dianou byl rozdíl třinácti let . Neměli příliš mnoho společného. Posléze se ukázalo, že už ke konci svatební cesty trpěla princezna Diana bulimií, byla zmatená, dezorientovaná v nové, obtížné oficiální roli královské princezny a Charles ji zanedbával.
Všechno to vyšlo na veřejnost v knize Andrew Mortona, Diana: The True Story, Diana: Jak to bylo opravdu, kterou autor napsal na základě rozhovorů s princezninými přáteli a která vyšla v podstatě se souhlasem princezny.
Ukázalo se například, že se Diana už v prvních letech manželství několikrát pokusila o sebevraždu. .
Princ Charles měl starší milenku, Camillu Parker-Bowlesovou a posléze veřejně přiznal, že s ní byl Dianě nevěrný. Charles a Diana přestali žít ve společné domácnosti, i když se - každý samostatně - podíleli intenzívně na výchově svých dvou synů.
Posléze byli rozvedeni a Diana byla zbavena titulu Její královská výsost.
Nicméně se stále velmi aktivně podílela na veřejném životě. Zasazovala se za řešení palčivých aktuálních problémů, zejména těch, které se týkají mladých lidí. Často navštěvovala londýnskou dětskou nemocnici v Great Ormond Street a zajímala se o osudy nemocných dětí.
Poskytovala velkou publicitu problémům drogové závislosti. Byla činná také na mezinárodní scéně.
V roce 1989 si vysloužila velkou chválu, když před objektivy televizních kamer a fotoaparátů podala v Indonésii ruku malomocným a tím pomohla rozptýlit mýtus, že se malomocenství přenáší dotykem.
Kritikové ji zazlívali, že je příliš nezávislá a svá - že si říká, co chce, bez ohledu na politický dopad svých výroků. Že prý přispěla k tomu, že britská královská rodina přišla o svůj romantický háv.
V poslední době se Diana angažovala velmi intenzívně a záslužně v mezinárodní kampani, jejímž cílem je celosvětový zákaz výroby min. V této souvislosti navštívila střední Afriku a v minulých týdnech také Bosnu.
Navzdory svému někdy kontroverznímu postavení se ukazuje, že v britském národě měla Diana obrovské sympatie. Lidi byli daleko více na straně Diany než na straně prince Charlese. Projevilo se to před časem, když televize BBC odvysílala téměř hodinový rozhovor s Dianou, v níž princezna hovořila otevřeně o všem.
Novináři tehdy konstatovali, že byl prý rozhovor tvrdě manipulační - princezna přišla před kamery silně nalíčená, s modře zdůrazněnýma očima - mělo to zřejmě navozovat dojem utrpení.
Přesto však lidi v Británii byli na Dianině straně.
Hlas lidu
Hovořil jsem o tom s jednou starší Angličankou při čekání na vstup do tohoto letadla. Hlas lidu hned začne uvažovat o konspiračních teoriích.
"Prosím vás," řekla Angličanka. "Jste si úplně jist, že někdo tomu mercedesu něco záměrně předem neudělal? No tak ji pronásledovali na motocyklech novináři, no a co z toho. Vždyť to auto řídil profesionální řidič. Je to nevysvětlitelné, že by najednou, z ničeho narazil do bariéry? Ona mluvila příliš otevřeně. A to by jim vadilo pořád. A byla by tady léta."
Je to ovšem jen lidová konspirační teorie, zaslechnutá na letišti.
(Jan Čulík v letadle mezi Londýnem a Prahou)
